Milena Otavová - strana 1

Co si máme představit pod nefinančním výkaznictvím?
Vydáno: 17. 12. 2023
Co znamená zkratka ESG?
Vydáno: 17. 12. 2023
Kdo má v České republice povinnost vykazovat nefinanční informace?
Vydáno: 17. 12. 2023
Kde v zákoně o účetnictví najdu povinnost vykazovat nefinanční informace? A kdo bude splnění této povinnosti kontrolovat?
Vydáno: 17. 12. 2023
Proč byla povinnost vykazovat nefinanční informace do českého zákona o účetnictví zahrnuta?
Vydáno: 17. 12. 2023
Jsme velká účetní jednotka, která má méně než 500 zaměstnanců. Platí pro nás povinnost vykazovat nefinanční informace za rok 2023?
Vydáno: 17. 12. 2023
Jak postupně bude povinnost vykazovat nefinanční informace pro podniky zaváděna?
Vydáno: 17. 12. 2023
Zaznamenala jsem, že hodně podniků už nyní vykazuje nefinanční informace i přesto, že to pro ně není povinné. Co je k tomu vede? Nejedná pouze o líbivou politiku firem, tedy že vykazují pouze pozitivní skutečnosti a negativní informace mnohdy zamlčují?
Vydáno: 17. 12. 2023
Jaké standardy pro povinné vykazování v současné době již vznikly?
Vydáno: 17. 12. 2023
Jaký dopad bude mít vykazování nefinančních informací na hospodaření dotčených společností?
Vydáno: 17. 12. 2023
  • Článek
Na cirkulární ekonomiku lze pohlížet ze dvou perspektiv. První z nich je perspektiva obecného konceptu ekonomiky a ekonomie jako celku, který je nadřazený procesům, jež probíhají v souladu s filozofií cirkulární ekonomiky. Na druhé straně je možné pohlížet na cirkulární ekonomiku a její pilíře jako na podmnožinu environmentálních procesů a cílů, které je snaha postupně rozšiřovat a naplňovat v souvislosti se směrnicí CSRD. V rámci příspěvku bude představen koncepční rámec cirkulární ekonomiky a jeho vztah k nové směrnici CSRD.
Vydáno: 08. 11. 2023
  • Článek
Na základě přijetí směrnice CSRD (2022/2464/EU) bude mít stále větší počet podniků povinnost vykazovat informace o udržitelnosti, a to postupně od roku 2024. Obsah těchto informací stanoví standardy Evropské komise pro vykazování udržitelnosti ESRS. Jedná se o standardy průřezové pro všechny podniky, tematické dle oblastí a odvětvové. Důraz je u nich kladen na dvojí významnost a také na hodnotový řetězec.
Vydáno: 03. 10. 2023
  • Článek
Nefinanční reporting, tedy zveřejňování informací z oblastí ESG (environmental, social a governance), bude tvořit významnou součást výkaznictví stále většího počtu podniků, pro něž se stane povinným. Finanční i nefinanční informace se prolínají a je důležité pro rozhodování posuzovat je ve vzájemných souvislostech.
Vydáno: 08. 08. 2023
  • Článek
Zvláštní forma daňového odvodu je zajisté srážková daň neboli daň vybíraná zvláštní sazbou. Tento způsob zdanění umožňuje splnění daňové povinnosti i u těch poplatníků, kteří by svou daňovou povinnost vůči státu nemuseli splnit. Při zdanění příjmů srážkovou daní odvádí daň plátce daně a příjemce realizovaného příjmu již obdrží jeho čistou hodnotu. Daňová povinnost je tedy poplatníkovi daně sražena a daň odvádí ten, který zdanitelnou částku vyplácí. V následujícím příspěvku se zaměříme na problematiku srážkové daně především v souvislosti s příjmy ze závislé činnosti a uvedeme dopady změn, ke kterým došlo od 1. 1. 2018. Za důležité považuji hned v úvodu zmínit, že příjem zdaněný srážkovou daní se již neuvádí do daňového přiznání, pokud se pro jeho uvedení poplatník sám dobrovolně nerozhodne.
Vydáno: 05. 06. 2018
  • Článek
Jednou z častých forem přeměn jsou fúze. Fúze obchodních korporací jsou multidisciplinárním procesem, který zasahuje výrazně také do oblasti daňové. Při úvahách o jejím provedení je problematika zdanění pro společnosti jednou z klíčových oblastí, protože výše daňového zatížení hraje jeden z významných faktorů při samotném rozhodování, zda přeměnu uskutečnit. Největší dopad na zúčastněné společnosti má zajisté daň z příjmů právnických osob, nicméně i dopady ostatních daní nejsou zanedbatelné. Příspěvek však bude zaměřen pouze na daňové povinnosti zúčastněných korporací na přeměně z pohledu daně z příjmů právnických osob.
Vydáno: 12. 03. 2018
  • Článek
Pro nevýdělečné organizace je charakteristické vícezdrojové financování, protože zajištění finančních prostředků je pro organizace tohoto typu zásadním problémem. Vícezdrojové financování je tedy nutností, protože většina nevýdělečných organizací nevyprodukuje dostatek vlastních zdrojů na svou činnost. Tyto organizace jsou financovány různými způsoby, podstatným zdrojem jejich financování jsou dotace, a to ze státního rozpočtu, rozpočtů krajů, obcí nebo fondů. Kromě dotací tvoří externí zdroje financování dary a příjmy z reklam. K dalším zdrojům financování patří členské příspěvky a dále příjmy z vlastní činnosti, prováděné především v rámci činnosti vedlejší (hospodářské). Jako další možnost financování neziskových organizací jsou v některých státech zavedeny daňové asignace, kterým bude věnován následující příspěvek.
Vydáno: 10. 04. 2017
  • Článek
V České republice existují různé právní formy podnikání. Výběr vhodné právní formy podnikání závisí na mnoha činitelích, které jsou pro konkrétního podnikatele důležité, například jednoduchost založení, finanční náročnost, možnost účastnit se výběrových řízení, ručení za závazky atd. Při výběru vhodné právní formy je nutno zvažovat také účetní a daňové aspekty, které provází každou z forem podnikání. Daňové zatížení podnikání se jeví jako důležité kritérium při výběru vhodné právní formy. Je však nutno uvést, že pro každého podnikatele jsou důležité jiné faktory, jelikož každý člověk je individualitou s osobitými preferencemi a požadavky. V příspěvku bude zhodnocena právní forma fyzické osoby jako individuálního podnikatele podnikajícího na základě živnostenského oprávnění bez účasti další osoby a společnosti s ručeným omezeným, která je založena jedním zakladatelem. Daňovým zatížením se přitom rozumí daň z příjmů fyzických, příp. právnických, osob a také odvody na sociální zabezpečení a veřejné zdravotní pojištění.
Vydáno: 17. 02. 2017
  • Článek
Za příjmy ze samostatné činnosti lze označit příjmy, které vymezuje zákon č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů (dále jen „ZDP“) v § 7 v odst. 1 a 2 , pokud nepatří do příjmů uvedených v § 6 ZDP . Podle § 7 odst. 1 ZDP je za příjem ze samostatné činnosti považován příjem ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství, příjem ze živnostenského podnikání, jiného podnikání (podle zvláštních pravidel), podíl společníka veřejné obchodní společnosti a komplementáře komanditní společnosti. Dále podle § 7 odst. 2 ZDP se jedná o příjmy z užití nebo poskytnutí práv z průmyslového vlastnictví, autorských práv,1) včetně práv příbuzných právu autorskému, a to včetně příjmů z vydávání, rozmnožování a rozšiřování literárních a jiných děl vlastním nákladem, příjmy z výkonu nezávislého povolání a příjmy z nájmu majetku zařazeného v obchodním majetku.
Vydáno: 21. 09. 2016
  • Článek
Zdaňování příjmů z nezávislých činností Ing. Milena Otavová Ph.D. Předkládaný příspěvek se bude věnovat příjmům z nezávislých činností, které jsou vymezeny v zákoně České národní rady č. 586/1992 Sb.,...
Vydáno: 30. 06. 2016
  • Článek
Příjmy ze závislé činnosti a z funkčních požitků jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob. Jejich vymezení je obsaženo v zákoně č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů (dále jen „ZDP “), v § 6 ZDP – Příjmy ze závislé činnosti. Základem daně jsou příjmy ze závislé činnosti zvýšené o částku, která odpovídá povinnému pojistnému na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistnému na zdravotní pojištění, které je z příjmů povinen platit zaměstnavatel za své zaměstnance. Pro zdárné zvládnutí zdanění těchto příjmů je nutno správně vymezit, které příjmy jsou předmětem daně a které nikoliv a dále také, které z příjmů, jež jsou předmětem daně, jsou od daně osvobozeny. Důležité je také správně zvolit režim zdaňování a režimy uplatňování odvodů sociálního a zdravotního pojištění, které se promítají do metodiky výpočtu zálohy na daň či srážkové daně.
Vydáno: 31. 03. 2016