Ing. Ivana Pilařová - strana 2

Naše účetní jednotka (odštěpný závod) provádí pro německého zřizovatele tzv. práci ve mzdě. Dle dohody nemáme žádné zásoby, majetek ani materiál. Do nákladů se nám dostávají mzdy, služby spojené přímo se zaměstnanci, faktury za kancelářské potřeby a ochranné pracovní pomůcky. Kolegové přišli s tím, že u nás externí firma umístí automat na kancelářské potřeby a ochranné pomůcky. Vznikne tak určitá zásoba ze které budou zaměstnanci čerpat. V automatu budou umístěny jak naše již zakoupené pracovní pomůcky, které máme zaúčtované v nákladech, tak nové, které nám firma vyfakturuje až po vydání z automatu. Prosím o radu, jestli takto můžeme postupovat. Nemáme sklad, evidenci kancelářského materiálu, vše je rovnou v nákladech, popř. na přelomu roku to časově rozlišuji. Tento rok spadáme již mezi střední účetní jednotky. Asi ta nejdůležitější otázka je: Mohu mít v automatu, popř. někde v příručním skladu ochranné pomůcky a kancelářské potřeby, které jsem již zaúčtovala do nákladů?

Společnost s r. o. nakoupila v roce 2023 vstupenky na olympijské hry, které bude věnovat obchodním partnerům. Tyto vstupenky budou zaúčtovány jako nedaňové položky - náklady na reprezentaci, účet 513. Může na tento účet zaúčtovat již v roce 2023, kdy byla faktura organizátorovi olympijských her zaplacena, nebo až v roce 2024, kdy olympijské hry proběhnou a vstupenky budou teprve vygenerované? Pokud až v roce 2024, na jaký účet zaúčtovat platbu v roce 2023, náklady příštích období nebo zálohový účet?

Společnost pořídila FVE, podmínky pro odpisování byly splněny v říjnu 2023, společnost by měla tedy v roce 2023 začít jak technické zhodnocení budovy tak technologickou část FVE odepisovat. Zároveň je zažádáno o investiční dotaci na tuto akci. V únoru 2024 je žádost schválena v 1.stupni, čekáme na schválení v 2.stupni a následné vyplacení. Výši dotaci známe. 1. O nároku na dotaci by mělo být účtováno až při jejím nezpochybnitelném přiznání, znamená to, že o nároku budeme účtovat až v roce 2024? 2. Daňové odpisy (i účetní) v roce 2023 budou počítány z ceny pořízení, bez snížení o dotaci? Pokud ano, tak to znamená, že daňové náklady z odpisů budou vyšší, než by byly v případě, že by dotace byla přiznaná v roce 2023. Nemůže tato skutečnost být zpochybněna při případné kontrole FÚ?

Společnost poskytuje svým zaměstnancům poukázky Flexi. Fakturována je hodnota poukázek, ale také částka za zprostředkování a za dopravu. Máme sociální fond, celá faktura je hrazena z fondu. Rozpočítávají se veškeré tyto náklady na zaměstnance, tzn. do limitu pro benefity budu započítávat hodnotu poukázky a hodnotu navýším o poměrnou část ceny za zprostředkování a dopravu těchto poukázek?

Jsem OSVČ, podnikání vedlejší činnost - vedení účetnictví + fotovovoltaická elektrárna - provoz s licencí. Vedu podvojné účetnictví a v roce 2024 bych chtěla přejít na výdaje paušálem. V případě, že vedu podvojné účetnictví, tudíž pohledávky i závazky jsou ve výnosech i nákladech toho roku, nemusím již nic dodaňovat ani upravovat a mohu rovnou jen přejít na výdaje paušálem?

Společnost doposud časově rozlišovala přes účty 381, 383 náklady bez ohledu na jejich částku („významnost" vzhledem k výši obratu společnosti - obrat přibližně 32 mil. Kč). Od roku 2024 by ráda od časového rozlišení upustila a rozlišovala jen to co je nutné s ohledem na pokyn GFŘ. Přes účet 381 doposud časově rozlišujeme např.: fakturace od dodavatele za předplacení inzerce práce na portálech JOB, PRACE, dále různá pojištění (a to: pojištění majetku, odpovědnosti, pojištění aut, pojištění manažerů), hostingy pro domény a nájemné za nebytové prostory. Částky kromě nájemného, které je 45 000 Kč, se pohybují do hodnoty 30 000 Kč bez DPH. Je možné účtovat o nákladu až v době, kdy bude zaplacen? Je možné stanovit směrnicí, že jen některé náklady budeme časově rozlišovat, protože společnost některé náklady přeúčtovává, takže je chce časově rozlišit?

Rezident ČR (FO) přiznává za celý rok 2023 na základě přiznání k dani z příjmů FO své příjmy z termínovaných účtů ve Velké Británii - jakým kurzem přepočtu cizí měnu (v našem případě libry) - kurzem ČNB k 31. 12. 20203?

Který z postupů je správný? Jedná se o případ, kdy základ daně na faktuře je vyšší než vyúčtovaná a zdaněná záloha. První způsob vypořádání je ten, že se celý základ daně na faktuře převede do české měny kurzem faktury, záloha se také odečte kurzem faktury a rozdíl základů daně vzniklý díky různým kurzům při úhradě zálohy a vzniku faktury se zaúčtuje na účty kurzových rozdílů, takže se v konečném důsledku bude nyní danit jen kladný rozdíl základů daně. Jen na dokladu o přijaté platbě bude jiný základ daně než bude uveden na faktuře při vyúčtování zálohy. Druhý způsob vypořádání je, že na konečné faktuře bude uveden základ daně odečtené zálohy kurzem, kterým byla přepočtena úhrada a pouze rozdíl základů bude přepočten kurzem faktury. Tedy nebude vznikat ani žádný kurzový rozdíl. 

Stavební firma dokončila v prosinci 2023 zakázku, ale k faktickému předání díla došlo až v únoru 2024, kdy bude také fakturováno. Vzhledem k tomu, že v současnosti neznám přesnou částku fakturace (investor ještě některé položky rozporuje), je správný postup udělat na konci roku 2023 dohadnou položku na výnosy této zakázky přes účet 388? Nebo by se mělo spíše účtovat o nedokončené výrobě, i když v roce 2024 už zakázka nepokračuje?

V převzatém účetnictví s. r. o. byla chybně nasazena jistina úvěru na pořízení majetku, místo 500.00 Kč (účet 479) jen 400.000 Kč. Úroky z úvěru za aktuální rok byly vždy účtovány do nákladů. V roce 2023 byl celý úvěr doplacen (jistina 500.000 + úroky). Na účtě 479 nám ale zbyl „přeplatek“ 100.000 Kč, tzn. nezaúčtovaná část jistiny. Jak zlikvidovat zůstatek na účtě 479?

Firma uzavřela velkou zakázku na smlouvu o dílo, dle které měly být práce dokončeny v červenci 2023. Z provozních a jiných důvodů došlo k ukončení zakázky až v prosinci 2023, k předání díla až začátkem ledna 2024, protože se jednalo ještě o reklamaci nedodělků. Odběratel není plátcem DPH, dodavatel ano. V dani z příjmů je na obou stranách účtováno časově do výnosů dodavatel, do nákladů odběratel. Jak to má být správně s DPH (DUZP), když se v průběhu díla vyplácely zálohy dle smlouvy o dílo, o zálohách bylo účtováno dle data v bance, tj. červen + srpen + září/2023 a doplatek v lednu 2024? 

Stavební firma zahájila v listopadu 2023 zakázku, která přechází do dalšího roku. Fakturovat se bude celá zakázka až po dokončení díla (předpoklad je v březnu 2024). Firma o nákladech účtuje zakázkově, není tedy problém zjistit výši nákladů na dané zakázce. Pokud výnosy z této zakázky budou až příští rok, je správný postup, že na konci roku 2023, všechny náklady této zakázky "odúčtujeme" na nedokončenou výrobu? Lze do nedokončené výroby kromě přímého materiálu a subdodávek, zahrnout i mzdové náklady (hrubé mzdy, soc., zdav.), když je rozúčtováváme přímo na konkrétní zakázky? Měla by se v tomto případně započítávat i správní režie? Pokud bylo v roce 2022 účtováno o nedokončené výrobě ve výši 150 000 Kč, ale po rozporu zákazníkem bylo v roce 2023 vyfakturováno pouze 90 000 Kč, je možné i přesto celou nedokončenou výrobu, tedy těch 150 000 Kč rozpustit do nákladů roku 2023, i když výnosy tomu neodpovídají?

OSVČ - plátce DPH - vedoucí daňovou evidenci vystavil v roce 2022 daňový doklad na stavební práce v přenesené daňové povinnosti - na odběratele A. Odběratel A - tuzemský plátce DPH fakturu nezaplatil a je víceméně pro tuto OSVČ nedohledatelný. Tuto činnost už nevykonává, nahradil ho odběratel B, který nadále používá tuto zmíněnou OSVČ jako svého subdodavatele a spolupráce pokračuje bez problému. Nicméně nezaplacená faktura zůstává v účetní evidenci, z hlediska OSVČ je nevymahatelná (m.j. i vzhledem k výši částky nemají smysl žádné právní kroky). Jakým způsobem se dá v daňové evidenci naložit s takovou fakturou? 

Právnická osoba dovezla v prosinci 2023 na STK služební auto. Jelikož nám byla doporučena urychlená oprava, vozidlo jsme v opravně rovnou nechali, ale oprava zasáhla až do letošního roku. Jedná se o částku necelých 80 tisíc a byla v lednu zaplacená. Máme možnost vytvořit v podvojném účetnictví daňově účinný náklad ještě do roku 2023? Nejsme plátci DPH, ale dodavatel ano.

Společnost vyplatí společníkovi podíl na zisku v nepeněžní formě, a to konkrétně bytovou jednotku, kterou společnost vlastní již 15 let. Jak se tato operace zaúčtuje a jak se stanoví základ daně pro odvod srážkové daně?

Zaměstnancům poskytujeme stravenkový paušál ve výši 116 Kč/den. V případě, že zaměstnanec půjde na pracovní oběd s klientem a přinese doklad za oběd k proplacení - bude se jednat o nedaňový náklad na straně zaměstnavatele a tento oběd nebude předmětem daně u zaměstnance a stravenkový paušál se nebude krátit nebo je to jinak? 

V 12/2022 měla společnost na devizovém účtu 10.000,- eur a kurz k 31.12.2022 byl Kč 24,115. V roce 2023 na účtu nebyl pohyb a přepočet k 31.12.2023 je v kurzu Kč 24,725. Vzniká tedy zisk Kč 6.100,-. Přijde mi nelogické, aby to zvýšilo daňový základ. To se někde v daňovém přiznání vyloučí? 

Poskytujeme zaměstnancům stravenky, které mají vyšší hodnotu než maximálně daňově uznatelné stravné na pracovní cestě pro 5-12 hodin. Na úhradě stravenek se zaměstnanec nepodílí. Stravné při vyúčtování pracovních cest není možné z technických důvodů v korporátním programu navýšit, nepočítal by rozdíl k dodanění. Proto bychom chtěli tento rozdíl zaměstnancům na pracovní cestě dorovnat formou stravenky s drobnou hodnotou, aby dostal zaměstnanec po dodanění od 1. 1. 2024 přibližně stejně v obou případech. V interní směrnici máme stanoveno, že pokud má zaměstnanec nárok na stravné, nemá nárok na stravenku v ten samý den. Změnili bychom pravidlo tak, že v případě pracovní cesty pouze pro 5-12 hodin, kdy by toto stravné nebylo kráceno z důvodu poskytnutého jídla, obdrží zaměstnanec i stravenku v oné drobné hodnotě. Tato stravenka by byla pro společnost daňově neuznatelná, na straně zaměstnance by se dodaňovala. Je to takto možné provést? 

Obchodní společnost - plátce DPH (prodejce) prodává zboží zákazníkům tak, že na prodejně je zákazníkem vybráno zboží a vystaven řádný daňový doklad - faktura. Po zaplacení faktury dochází k dodání zboží (dopravu zajišťuje prodejce). Máme případ z 11/2022, kdy klient (plátce DPH) fakturu neuhradil a prodejce nemohl zpočátku zákazníka zkontaktovat - v roce 2022 byla tedy faktura účtována 311/384,343. Zboží má prodejce stále na skladě. V roce 2023 byl klient několikrát vyzván k úhradě faktury, aby mohlo být zboží dodáno. V první polovině roku klient reagoval a s tím, že z důvodu finančních problémů bude uhrazeno vše do konce roku 2023. K dnešnímu dni (1/2024) nebylo uhrazeno nic. Po poradě s právníkem bylo rozhodnuto, že bude zasláno klientovi odstoupeno od kupní smlouvy. Dotaz zní z hlediska DPH i daně z příjmů. V případě odstoupení od smlouvy - bude vystaven opravný daňový doklad dle § 42 (původní faktura byla jako řádný daňový doklad vykázání v KH za 1/2024 v sekci A.4), tento doručen zákazníkovi datovou schránkou (DPH bude sníženo v období doručení zákazníkovi). V z hlediska DP bude faktura odúčtována 384,343/311. Je náš postup v souladu s předpisy?

Jsme firma s. r. o., plátci DPH. Na konci roku má firma účetní hospodářský výsledek např. + 90 000 Kč, po výpočtu v daňovém přiznání vznikne daňová ztráta - 30 000 Kč. Nebudeme tedy účtovat o dani, daňovou ztrátu můžeme uplatnit v následujícím roce? Je správné v novém roce přeúčtovat 431/428 (po schválení valnou hromadou)?