Ing. Ivana Pilařová - strana 4

Společnost s r. o. kupuje občas pro obchodní partnery vstupenky na různé kulturní a sportovní akce. Aktuálně například vstupenky na tenis, olympiádu, koncerty v zahraničí apod. Vstupenky jsou kupovány na jméno jednatele přes zahraniční pořadatelské servery, které je nabízejí. Problém je ovšem s fakturou. Při zaslání žádosti o vystavení faktury s iniciály firmy nám bylo sděleno, že nic takového nám nejsou schopni zaslat. Takže firma má k dispozici pouze objednávku (mail) se jménem jednatele a posléze přijdou vstupenky (až v roce 2024, jelikož se jedná o akce v roce 2024). Cena vstupenek je uhrazena firemní kartou. Je níže uvedený účetní postup a doložení dokladů dostačující? 1. Rok 2023 - z účtu odečtena částka vstupenek (platba kartou) zaúčtováno jako náklad příštích období MD 381/D 221 k účtu přiložena objednávka znějící na jméno jednatele. 2. Rok 2024 - na základě doložené kopie vstupenek je ke dni konání akce zaúčtován interní doklad MD 543/D 381 - dary, nedaňová položka.

V s. r. o. jsou zůstatky na účtech 428 a 429. Je možné provést proúčtování mezi těmito účty? Je zapotřebí v tomto případě ještě něco zohlednit nebo vyřešit před proúčtováním? Pokud je toto možné, tak předpokládám, že k tomu bude potřeba rozhodnutí jediného společníka - je to tak?

Jak zaúčtovat a daňově posoudit případ úhrady výkupného (v bitcoinech) po hackerském útoku? Společnost oznámila napadení na Policii ČR, tedy existuje protokol. Můžeme posuzovat náklady na výkupné jako daňově uznatelný náklad ? Má na daňovou uznatelnost vliv, kdy je případ uzavřen z titulu neznámého pachatele?

Dobrý den, naše tuzemská společnost (s.r.o, plátce DPH) má na Slovensku svoji organizační složku. Organizační složka je na Slovensku také zaregistrována k DPH. Na tuto organizační složku na Slovensku jsme z tuzemska přemístili určitý kancelářský hmotný majetek (počítač, kopírovací zařízení, atd.). Rozumím-li správně, přemístění tohoto majetku bude naše tuzemská společnost vykazovat na ř. 20 v přiznání k DPH a do souhrnného hlášení s kódem 1. Jak má být toto přemístění majetku u naší tuzemské společnosti zaúčtováno v účetnictví?

Přebírám účetnictví, ve kterém jsou pohledávky z let 2005–2013 a nebyly na ně tvořené opravné položky, nebyly zažalovány, prostě jsou v evidenci a nic s nimi nebylo v minulosti děláno. Jedná se o pohledávky: na nespřízněné osoby, faktury jsou vystaveny s DPH, jsou výnosové, v 1 případě jde o odběratele, u kterého jsou 3 faktury v celkové částce 120.000 Kč, v 1 případě jde o odběratele, u kterého jsou 2 faktury po 50.000 Kč v celkové částce 100.000 Kč, v ostatních případech jde o různé odběratele a dlužné částky nedosahují  20.000 Kč. Jak mám postupovat po účetní i daňové stránce, abych je mohl letos vyřadit z evidence? Jak to mám správně v tomto případě zaúčtovat a jaký to bude mít daňový dopad a na kterých řádcích v DP se to bude vykazovat? 

Společnost (plátce DPH) přijala fakturu za opravu svého majetku, nemá nárok na DPH, účtovat o DPH jako součást účtu 511 nebo 548?

Společnost s ručením omezeným založí nadační fond a vloží do něj základní vklad. Tento vklad nesplňuje podmínky, aby mohl byt považován za majetek (Interpretace NÚR I-44) a rovněž není daňovým nákladem podle § 24 zákona o daních z příjmů. Je možné tento vklad považovat za nezdanitelnou část základu daně podle § 20 odst. 8 zákona o daních z příjmů? 

Zaměstnanec byl přítomen na pracovišti 3 hodiny (běžná směna je 8 hodin), pak ale odjel na pracovní cestu, za kterou mu bylo vyplaceno stravné. Stravenkový paušál, který mu byl za ty 3 hodiny také vyplacen, bude daňový nebo nedaňový náklad? A bude podléhat odvodům ze mzdy?

Společnost s r. o. schválila dne 30. 6. 2023 účetní závěrku za rok 2022 na valné hromadě. V roce 2022 vznikla 1 000 Kč ztráta. Na valné hromadě bylo rozhodnuto, že ztráta bude uhrazena z nerozděleného zisku minulých let, který činí 500 000 Kč. Může se konat další valná hromada, kde bude rozhodnuto o vyplacení podílu na zisku z účtu nerozděleného zisku minulých let? VH by se konala v listopadu 2023 a podíl na zisku by činil 100 000 Kč.

Majitelé si letos po valné hromadě vyplatili větší podíly na zisku. Tyto podíly jim byly zdaněny srážkovou daní 15 % a firma tuto srážkovou daň zaplatila na FÚ. Musí si majitelé pak v příštím roce 2024 podat ještě sami za sebe za rok 2023 daňové přiznání, kde uvedou vyplacené podíly v příloze? Nebo je už jejich daňová povinnost splněna, tím že jim byla daň sražena a na FÚ zaplacena na účet srážkové daně?

Pokud bude zaměstnavatel vyplácet zaměstnanci paušální náhradu výdajů za home office - jaké je správné účtování? Je vhodné použít kontaci 548/33x , případně je tato náhrada považovaná za ostatní osobní náklad s použitím účtu 527?

S.polečnost s r. o. postavila rodinný dům se třemi byty. Kolaudace proběhla v dubnu 2023. 2 byty jsou již prodány. Chybou dodavatele instalačních prací došlo k vytopení právě těchto prodaných bytů (popraskané vedení podlahového topení). S.r.o. v rámci reklamace musela zajistit a uhradit faktury za opravy (výměna podlah, opravy omítek, malování a spotřebu elektrické energie na vysoušení). Veškeré tyto náklady budou řešeny přes pojistku dodavatele. a) Budeme tyto práce a energii účtovat nákladově s nárokem na odpočet DPH? b) Jakým způsobem vyúčtujeme dodavateli? Jako náhradu škody bez DPH? Domnívám se správně, že nemůžeme dodavateli přeúčtovat veškeré náklady jako práce v režimu PDP, když tyto práce nebyly prováděny pro něho, ale pro nás, i když byly v rámci reklamace z jeho viny?

Společnost od vzniku v r. 2019 hodně investovala a je ve ztrátě. V r. 2021 jsme omylem v DPPO uplatnili daňové odpisy majetku, čímž se zbytečně navýšila ztráta společnosti a je předpoklad, že nežli společnost začne být zisková nebude nejstarší ztráty již možné uplatnit. V ostatních letech jsme daňové odpisy neuplatňovali. Můžeme podat za r. 2021 dodatečné DPPO a v tomto DP neuplatnit daňové odpisy nebo již v tomto případě není možné dodatečné DPPO podat?

Používáme certifikovaný a auditovaný účetní program. Domnívám se však, že účtování vydané faktury v EUR s odpočtem zálohy v EUR není správné, že je v rozporu se zákonem o DPH. Jedná se o fakturaci v EUR v mezi tuzemskými plátci DPH. Příklad: dodávka zboží za 200 EUR bez DPH. Záloha byla stanovena na 121 EUR včetně DPH a doplatek pak bude 121 EUR včetně DPH. Záloha byla uhrazena při kurzu 24 Kč za Euro. Na tuto částku vystaven daňový doklad v CZK v přepočtu 2400 Kč + 504 Kč DPH. Vyúčtovací faktura: Základ 200 EUR + DPH 42 EUR, (v den vystavení je kurs 25 Kč/Euro), zaúčtování základ 5000 Kč 311/604, DPH 1050 Kč 311/343. Odpočet zálohy 121 EUR (úhrada kurzem 24 Kč/Euro) se účtuje základ 2400 Kč 324/311 a DPH 504 Kč 343/311 a dále se účtuje kurzový rozdíl ve výši 121 Kč 563/311. Výsledek na vyúčtovací faktuře je uveden DOPLATEK 121 EUR a v tabulce DPH je základ 2600 Kč a DPH 546 Kč celkem 3.146 Kč. (kurs tedy 26 Kč/Euro) Domnívám se, že tento postup je naprosto špatný. Vzhledem k tomu, že se jedná o zakázku v EUR a doklady jsou v EUR, tak že výsledek vyúčtovací faktury by měl být DOPLATEK 121 EUR, kursem 25 Kč za Euro, tudíž vyčíslení pro účely DPH by mělo být na vyúčtovací faktuře základ 2500 Kč + DPH 525 Kč. Celkově by mělo být dle mého z tohoto případu odvedeno 1029 Kč DPH (504 Kč ze zálohy + 525 z doplatku) nikoliv 1050 Kč, jak vyčísluje program. 

Společnost (s. r. o.), krom jiné činnosti poskytuje půjčky jiným právnickým osobám. Jediný společník poskytne této společnosti zápůjčky s obvyklým úrokem, a to čistě za účelem, aby společnost tyto peníze dále půjčila. Úrok ze zápůjčky mezi společníkem a společností je ve výši 5%, společnost dále půjčuje za 9% úrok. Společnost ale vykazuje záporný vlastní kapitál, s ohledem na test nízké kapitalizace by tak úroky vyplacené společníkovi nemohla zohlednit v základu daně z příjmů. Existuje v popsané situaci možnost, jak tyto úroky zahrnout do základu daně, když přímo souvisí se zdaněnými výnosy, nebo naopak výnosy prohlásit za nedaňové do výše nedaňových úroků? 

Jsme firma zabývající se nákupem a prodejem zemědělské techniky. Svému zaměstnanci jsme pronajali traktor na dobu 5 let za 500 000 Kč včetně DPH. Po této době dojde k odkupu traktoru za 70 000 Kč. Se zaměstnancem jsme se dohodli, že nájem 500 000 Kč uhradí dopředu a vystavili jsme mu v říjnu fakturu s DPH 21 % a on fakturu ihned uhradil. Je správně, že jsme v říjnu zahrnuli celou DPH na výstupu do daňového přiznání? Z pohledu daně z příjmu budeme výnos z nájmu rozpočítávat na jednotlivé měsíce (roky)?

Firma (s. r. o.) má hospodářský rok od 1. 9. 2022 do 1. 8. 2023. Firma tvořila rovnoměrně rezervu na opravu zámkové dlažby, oprava byla plánovaná na rok 2021–2022: 2019–2020 – Kč 330.000 (tvorba rezervy), 2020-2021 – Kč 330.000 (tvorba rezervy), 2021-2022 – oprava dlažby I. Etapa – Kč 155.000, 2022–2023 – oprava dlažby – Kč 72.000. Zůstatek nevyčerpané rezervy je Kč 433.000, je nutno ho odúčtovat v roce 2022–2023?

Společnost nakoupila zboží z EU od plátce ze Slovinska, zboží bylo dodáno 23. 10. 2023, faktura vystavena 19. 10. 2023. Faktura je vyčíslena v cizí měně a zaplacena hotově kurýrovi v měně české. K jakém dni přiznat DPH a přepočítat cizí měnu na českou? Z pohledu účetnictví nevzniká kurzový rozdíl, pokud byla faktura placena v měně české?

Ovlivní kalkulaci odložené daně z příjmů již k 31. 12. 2023 očekávaná změna sazby daně z příjmů právnických osob od 1. 1. 2024? Je třeba v souvislosti s přepočtem odložené daně z příjmů novou sazbou daně vzít v potaz nějaké důležité skutečnosti, na které by se nemělo zapomenout?

Společník s. r. o. prodává svůj majetkový podíl ve společnosti. Chtěl by si vyplatit celý podíl na zisku za dobu svého trvání ve společnosti, dohodli se tak s novým nabyvatelem podílu. Může mu být vyplacen podíl na zisku i po jeho výmazu z obchodního rejstříku? Výmaz z OR bude k 31. 12. 2023. Podíl na zisku bude zjištěn po sestavení účetní závěrky za rok 2023. Má tato jejich dohoda nějaké řešení?