Ing. Ivana Pilařová - strana 81

Může soudem jmenovaný exekutor vést daňovou evidenci nebo musí vést účetnictví?

Firma zplnomocnila generální plnou mocí daňového poradce za účelem zastupování před finančním úřadem. Daňové přiznání k dani z příjmů podali do 31. 3. 2010. Platí, že v tomto případě, kdy existuje tzv. generální plná moc, se považuje za termín podání datum 30. 6. Za účelem odkladu není třeba dávat zvláštní plnou moc. Má to dopad do placení daní i záloh.

Prosím o radu, jak správně zaúčtovat měsíční výpis ke kreditní kartě Citi Schopping. Má vlastně charakter úvěru a místo úroku je zde sleva. Příklad: Nákup Kaufland 10.000 Kč – odepsáno. Splátka 5.000 Kč - připsáno/ uhrazený zůstatek z min. měsíce. Extra sleva 750 Kč – připsáno. Standartní sleva 249 Kč – připsáno. Poplatek za vedení karty 50 Kč – připsáno. Slevy a poplatky jsou normálně předmětem daně z příjmu - slevy zaúčt. na 6. tř., popl. na 5. tř. Zůstatek bude v rozvaze na řádku krátkodobé bankovní úvěry - účet 231?

Fyzická osoba vedoucí podvojné účetnictví, plátce DPH. Hodnota pohledávky ze Švédska ve výši 70.000 SEK pohledávky splatné v listopadu 2002. Leden 2004 přihlášeno u soudu ve Švédsku a vytvořena 100% zákonná opravná položka. Zaúčtováno bylo 558/391. Dne 31. 5. 2010 bylo soudní řízení ukončeno a pohledávka vrácena ve výši 12% v SEK. Prosím vysvětlení, zda-li bylo v roce 2004 správně zaúčtování z daňového hlediska a správný postup zaúčtování v roce 2010 i z daňového hlediska. Též zaúčtování přijetí 12% pohledávky na BU.

Budeme prodávat zboží německé firmě, která nemá v ČR sídlo a má platné DE DIČ. Této německé firmě se bude zboží i fakturovat. Místo, kam se zboží fakticky dodá je ale v ČR. Takže zboží zůstane v Čechách, ale fakturovat se bude německé firmě, s německým DIČ, se sídlem v Německu. Jak bude, prosím, vypadat faktura ohledně DPH?

Firma A spol. s r. o., plátce DPH, poslala své zaměstnance na zahraniční pracovní cestu do Švédska. Ubytování zajišťovala mateřská společnost, která i od hotelu, ve kterém byli zaměstnanci ubytováni, obdržela fakturu. Mateřská společnosti vystavila firmě A fakturu bez DPH a s odkazem na reverse charge. Podle firmy A měla vystavit fakturu se švédskou DPH (místo plnění je ve Švédsku), ale mateřská společnost odmítá fakturu opravit. Této pracovní cesty se také zúčastnil zaměstnanec slovenské firmy B spol. s r. o., plátce DPH. Proto firma A část nákladů na ubytování přefakturuje společ. B. 1. Zaúčtuje společnost A celou částku na faktuře do nákladů a neprovede reverse charge? 2. Společnost A vystaví fakturu společnosti B podle § 10 bez DPH?

Jako český plátce DPH realizujeme stánek v Paříži pro našeho klienta s italským DPH. Nedochází k žádnému dodání zboží, místem plnění je tedy Francie. Předpokládám, že je potřeba zjistit francouzskou legislativu DPH abychom zjistili kdo musí vypořádat DPH. Kde je možné tyto informace získat a co má být uvedeno na naší faktuře?

Český plátce DPH, právnická osoba, nakoupí zboží z Číny a toto zboží prodá do Ruska. Zboží je vyvezeno přímo z Číny do Ruska, přes území ČR ani EU neprochází. Český plátce obdrží z Číny fakturu za zboží a následně toto zboží fakturuje do Ruska. Jak se tato transakce promítne v Přiznání k DPH u českého plátce?

Jsme spol. s r. o., měsíční plátci DPH a vedeme podvojné účetnictví. Vystavujeme zálohové faktury v Eurech za zdravotní výkony, které jsou osvobozené z hlediska DPH. Zálohovou fakturu přepočteme kurzem zaplacení a zároveň vystavím daňový doklad na osvobozené plnění. Při konečné faktuře použiji kurz vystavení faktury, tím přepočtu rovněž vyúčtování zálohy, tzn. že mi vznikne na zálohách kurzový rozdíl, který musím zaúčtovat, ale nevím si rady s DPH, aby mi pasovalo osvobozené plnění. Když při vyúčtování kurzového rozdílu neuvedu žádné DPH. Dle vyjádření auditoru nemám u KR účtovat žádné DPH.

Dnes jsem byla na Finančním úřadě kvůli správnímu řízení za přestupek proti zákonu o omezení plateb v hotovosti. Na pokladnu jsme přijali ve dvou dnech dvě částky, které v souhrnu překročily zákonný limit 15.000 eur. Po vystavení faktury jsme tuto pohledávku zlikvidovali souhrnem těchto dvou - ručně psaných dokladů a tyto přiložila k souhrnnému dokladu. Podle FÚ je tento postup chybný a vedení našeho účetnictví špatné, protože nelze účtovat souhrnně. Já takto účtuji hlavně výdaje z pokladen prakticky od roku 2006 - každý měsíc - na konci měsíce si rozhodím výdajové doklady podle analytiky a po deseti ks udělám souhrnný doklad. V průběhu měsíce samozřejmě sleduji stav pokladen tak, že si nezaúčtované výdaje zapisuji mimo účetnictví. Po příchodu z FÚ se snažím najít oporu v zákoně, ale nějak se do toho zamotávám. Poradíte mi prosím jak tedy správně účtovat?

Firma spol. s r. o., plátce DPH má smluvně pronajatou část objektu pro svojí činnost (výuka jazyků). K části používané firmou (se souhlasem majitele) byla dodavatelskou firmou provedena montáž terasy za účelem zvětšení prostoru pro výuku, včetně dodání materiálu v celkové hodnotě 61.000 Kč bez DPH. Terasa je demontovatelná s případnou možností následného využití i v jiném objektu, pokud by došlo k ukončení pronájmu. Je možné tuto terasu zaúčtovat jako majetek firmy? A do jaké odpisové skupiny ji zařadit?

Co musím splnit, chci-li zřídit tzv. „podnikovou spořitelnu“? Které předpisy tuto činnost upravují?

Společnost s r. o., která vede podvojné účetnictví, je plátcem DPH a zásoby účtuje způsobem \\\"B\\\", poslala v rámci humanitární pomoci do záplavové oblasti zboží, se kterým obchoduje (dezinfekční prostředky). Prosím o radu, zda je správný tento postup: 1. vyskladnit zboží v pořizovací (obchodní) ceně a v téže ceně uzavřít s obcí darovací smlouvu - účtování: 543/504 2. zboží je nakupováno z Německa (EÚ), DPH na vstupu není uplatňována (Revers Charge), proto se domnívám, že se DPH nemusí odvádět ani na výstupu. 3. na konci účetního období v „Přiznání k dani z příjmů právnických osob“ bude daňově účinná pouze částka daru min. 2.000 Kč, ale zároveň maximálně 5 % ze základu daně. Tímto způsobem bych postupovala u daru, ale nevím, zda humanitární pomoc nemá jiná pravidla.

Dceřiná společnost z důvodu nedostatku zákázek v důsledku hospodářské krize, přidělila dočasně své zaměstnance k mateřské společnosti. Podléhá tato refundace mezd dani z přidané hodnoty?

FO vedoucí účetnictví pořídila v únoru r. 2009 počítačovou sestavu tj. DHIM do 40 tis. Kč. Dala do nákladů roku 2009. V listopadu téhož roku daný majetek jí byl odcizen. Policie pachatele našla. Lze ponechat majetek v nákladech - definice DHIM je do 40 tis. Kč a doba použitelnosti déle než 1 rok, což v daném případě není. Jasné je, že v případě úhrad od pachatele se jedná o výnosy. Náklad do výše výnosu? V tomto případě si nejsem jistá zda jde o DHIM, ale byl 9 měsíců používán. Mohu celý náklad ponechat jako daňově účinný.

Podnikatel fyzická osoba, plátce DPH, vede daňovou evidenci. Podnikatel provádí technické zhodnocení své nemovitosti, ze které má být v budoucnu penzion. Přilehlý pozemek patřící k této nemovitosti upravuje a osazuje tújemi, keři a různými jinými rostlinami. Jak správně má zaúčtovat do své daňové evidence výdaje za tyto túje, keře a jiné rostliny? Má je přičíst k technickému zhodnocení nemovitosti nebo tyto výdaje zahrnout jako režii, tedy přímý výdaj, když jednotlivé faktury za rostliny jsou vždy v menší než částka 40.000 Kč?

Jedná se o výkaz ROZVAHA. Na straně AKTIV do sloupečku korekce načítám odpisy hmotného majetku za předešlá období + aktuální rok? Nebo uvádím pouze rok, kterého se rozvaha týká?

Náš dotaz se týká OSVČ - neplátce DPH, vede daňovou evidenci. Tato OSVČ každý měsíc vystaví fakturu, kterou dostane zaplacenu vždy následující měsíc, někdy i později. OSVČ si do příjmu za aktuální rok dá vždy příjmy včetně do 15. ledna následujícího roku - on si zdůvodňuje tím, že v lednu je mu proplácena mzda (na základě faktury) za prosinec starého roku. Tato situace se opakuje již několik let. Z hlediska daňové evidence to asi není správné, proto se obracíme na Vás a prosíme o Váš názor na časové posouzení těchto příjmů.

Právnická osoba, s. r. o., účetnictví Na účtu 331 máme evidovány i závazky vůči zaměstnancům z titulu tzv. deponovaných mezd. Jedná se o částky mezd (v řádech max. stokorun), které byly odesílány bývalým zaměstnancům poštovní poukázkou, a které nám byly z různých důvodů vráceny zpět např. jako nevyzvednuté, příjemce nebydlí na uvedené adrese apod. Za jak dlouho se tyto závazky stávají promlčenými? Týká se i těchto závazků tzv. dodanění neuhrazených závazků dle zákona o dani z příjmu?

Pro naši matku jsme v loňském roce vyráběli ze suroviny matky v přepracovacím režimu výrobek. Tento výrobek máme uskladněn v našem skladu, při inventarizaci bylo zjištěno u tohoto výrobku manko. Matka uplatnila náhradu škody, kterou uhradíme. Manko zatím nebylo předepsáno k náhradě osobám majícím hmotnou odpovědnost. Pokud nebude manko předepsáno k náhradě, budeme muset uplatnit DPH výstupu? Jak škodu zaúčtovat z pohledu daně z příjmu.