Petr Kout - strana 1

Zákonem č. 170/2017 Sb. došlo k významným změnám v zákoně o DPH , které se týkají postupů u společníků společnosti v rámci jejich ekonomické činnosti. Těmto změnám je věnován i následující text. Jeho cílem je zrekapitulovat změny týkající se fungování společníků společnosti z pohledu daně z přidané hodnoty a upozornit na hlavní úskalí, která společníky čekají k řešení nejpozději do konce roku 2018.

V letošním roce došlo k přijetí „balíčku“ novel daňových zákonů zákonem č. 170/2017 Sb. , kterým se mění některé zákony v oblasti daní (dále jen „novela“). Jednou z významných změn v zákonu o daních z příjmů je přístup k technickému zhodnocení hmotného majetku, konkrétně k technickému zhodnocení u podnájmu, podpachtu a výpůjčky. Změny se týkají podmínek odpisování technického zhodnocení, nepeněžních příjmů v souvislosti s technickým zhodnocením a podmínek při přeúčtování technického zhodnocení.

Ceny a oceňování z daňového pohledu Ing. Petr Kout CSc., daňový poradce Pravidla pro oceňování se objevují téměř ve všech daňových zákonech. Správné stanovení ocenění činí poplatníkům a plátcům...

V daňové praxi se často potkáváme s dotazy na správné, obvykle komplexní řešení prodejů nemovitých věcí z daňového pohledu. Odpověď nebývá jednoduchá. Není divu, problematika souvisí se čtyřmi daněmi: 1) s daní z přidané hodnoty, 2) s daní z příjmů fyzických osob, 3) s daní z nabytí nemovitých věcí, 4) s daní z nemovitých věcí.

Nájem movitých a nemovitých věcí působí pronajímatelům i nájemcům dlouhodobě problémy z pohledu právního, účetního i daňového. Jedná se o oblast podnikateli relativně často podceňovanou. Podcenění však mívá vážné právní a finanční důsledky. Tradičně větší problémy bývají u fyzických osob. Od 1.1.2014 s novým občanským zákoníkem a s novelizací daňových zákonů dochází ke změnám i v oblasti nájmu. Na vybrané problémy s nájmy z pohledu zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů („ZDP “) a zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty („ZDPH “), ve znění pozdějších předpisů, se soustředí následující text.

Následující text nebude o patovém obratu ve společenském tanci, ten zvládáme, ale o obratu podle zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, v platném znění („ZDPH “). Právní úprava obratu v zákoně o DPH má vliv na to, zda a kdy se osoba povinná k dani stane plátcem daně, a na délku zdaňovacího období. Nepochopení obsahu pojmu obrat a způsobu, jak se počítá, má praktické důsledky obvykle v tom, že osoba povinná k dani nesplní svoji povinnost a nezaregistruje se jako plátce DPH. A sankce od správce daně jsou na cestě.

V předcházející části věnované zálohám na daň z příjmů jsme si uvedli, že vycházíme ze tří období: 1. zdaňovacího období, 2. období, za které se podává daňové přiznání, které není zdaňovacím obdobím, 3. zálohového období. Připomněli jsme si způsob výpočtu záloh na daň, jejich zaokrouhlování, periodicitu jejich placení a lhůty jejich splatnosti. Uvedli jsme si základní postupy při jejich správě z pohledu zákona č. 280/2009 Sb. , daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „DŘ“).

Většinou poplatníci nemají problémy s výpočtem výše záloh na daň z příjmů a se stanovením periodicity jejich placení, protože používané programy, které sestavují daňová přiznání k daním z příjmů, obvykle obsahují funkci, která tyto výpočty bez problémů zvládá. Přesto k chybám dochází - někdy vinou poplatníka, jindy v důsledku nejednoznačného znění zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “). V dalším textu bych chtěl poukázat na problémy, se kterými se lze setkat - ať již jde o nesprávné pochopení lhůt pro placení záloh, způsobu výpočtu jejich výše u daně z příjmů fyzických osob (dále jen „DPFO“), tak i nejasnosti, které stále v sobě obsahuje ZDP u daně z příjmů právnických osob (dále jen „DPPO“). Předmětem článku nejsou zálohy na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků, také se nebudu podrobněji zabývat placením záloh při přeměnách obchodních společností.