Lenka Sabelová

  • Článek
Celní kontroly – zařazování zboží do kombinované nomenklatury (2. část) Ing. Lenka Sabelová, Maurice Ward & Co., s.r.o. V minulé části věnované správnému zařazování zboží jsme si uvedli strukturu...
Vydáno: 26. 05. 2016
  • Článek
Celní kontroly – zařazování zboží do kombinované nomenklatury (1. část) Ing. Lenka Sabelová, Maurice Ward & Co., s.r.o. V dnešním článku se zaměříme na další problematickou oblast související s...
Vydáno: 28. 04. 2016
  • Článek
V první části článku vztahujícímu se ke kontrolám správnosti deklarované celní hodnoty jsme si uvedli základní pravidla pro určení celní hodnoty při propuštění zboží do celního režimu volný oběh. U tohoto celního režimu je celní hodnota základem pro vyměření dovozních cel, a proto je ověřování jejího správného určení součástí i prováděných kontrol po propuštění zboží. Dosud jsme uváděli zejména náklady, které mají vstoupit do celní hodnoty zboží. Dnes si naopak uvedeme i náklady, které, pokud jsou odlišeny od ceny skutečně hrazené zahraničnímu prodávajícímu, do základu pro vyměření cla nevstupují. Zaměříme se i na judikaturu v oblasti celní hodnoty.
Vydáno: 31. 03. 2016
  • Článek
V dnešním článku se zaměříme na další problematickou oblast související s celním řízením při dovozu zboží ze zemí mimo Evropskou unii a to správné či nesprávné deklarování celní hodnoty zboží. Chybné deklarování celní hodnoty zboží, které je zjišťováno při provádění kontrol po propuštění zboží, je velice časté a vede k vyměření dodatečných částek cla i penále. Proto se zaměříme zejména na ty skutečnosti, které mají vliv na správné deklarování celní hodnoty a to je: - cena skutečně placená za zboží, - poplatky, které musí být zahrnuty do celní hodnoty, - poplatky, které naopak nemají být do celní hodnoty zahrnuty Neopomeneme připomenout vliv deklarované celní hodnoty na správné určení základu daně z přidané hodnoty.
Vydáno: 27. 08. 2015
  • Článek
V první části článku jsme si vysvětlili, proč legislativa Evropské unie definuje pravidla nepreferenčního původu a preferenčního původu. V obou případech jsme uvedli základní informace, jak zboží získává svůj původ, jaké předpisy na určení původu dopadají a rovněž postupy ověřování původu zboží. Zároveň jsme upozornili na to, že oblast preferenčních pravidel je komplikovanější a je třeba jí věnovat větší pozornost. Jde zejména o to, že výsledkem uplatňovaných preferenčních pravidel je získání určité preferenční výhody, která může být představovaná sníženou nebo nulovou sazbou cla. Zde je ovšem riziko v tom, abychom právě v případě nesprávné aplikace příslušných pravidel nemuseli hradit neoprávněně neuhrazená cla, nebo nebyli trestáni za porušení těchto pravidel. Je třeba si uvědomit, že i v případě, kdy vystavujeme preferenční důkaz při vývozu do země mimo Evropsku unii, je v dané zemi určení uplatněno preferenční zacházení, a i zde by tedy mohlo dojít k obdobné situaci, kdy důsledkem našeho pochybení, bude dodatečně vyměřeno clo našemu příjemci zboží.
Vydáno: 26. 03. 2015
  • Článek
V první části série věnované problémům zjišťovaných celními orgány při provádění kontrol po propuštění zboží jsme se věnovali antidumpingu a ukládání antidumpingových cel. Již zde jsme si zdůrazňovali, že na ukládání cel při dovozu a uplatňování obchodněpolitických opatření při dovozu má velký význam deklarovaný původ zboží. Většina obchodněpolitických opatření je vázána na konkrétní zemi původu, a proto je tak často při propuštění zboží do režimu volného oběhu tato skutečnost celními orgány ověřována. Nebo může být tato skutečnost ověřována právě při provádění kontrol po propuštění zboží.
Vydáno: 26. 02. 2015
  • Článek
V současné době probíhá u řady společností v České republice kontrola ověřování správnosti celních prohlášení po propuštění zboží do celních režimů, kterou provádí pracovníci některého z celních úřadů v souladu s ustanovením § 127 zákona č. 13/1993 Sb. , celní zákon, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „celní zákon“).
Vydáno: 23. 10. 2014