Petr Gola

Jak vysoké jsou mzdy v Německu? Petr Gola Ekonomika Německa je největší z členských zemí Evropské unie, nominální hrubý domácí produkt je čtvrtý nejvyšší na světě po USA, Číně...

Daňové odvody zaměstnance v zemích OECD Petr Gola Ve všech členských zemích OECD je čistá mzda zaměstnance obdržená na účet od zaměstnavatele nižší než hrubá mzda sjednaná zpravidla v...

Hrubá mzda sjednaná v pracovní smlouvě a čistá mzda, kterou obdrží zaměstnanec na svůj bankovní účet, se v zemích OECD značně liší. Z hrubé mzdy odvádí zaměstnanci povinné pojistné a daň z příjmu. Jak se liší v procentním vyjádření hrubá a čistá mzda zaměstnance s podprůměrnou a nadprůměrnou mzdou ve vyspělých zemích světa?

Daň z přidané hodnoty je významným finančním zdrojem státního rozpočtu ve všech členských zemích OECD. Rozdíl ve výši daňových sazeb se však značně liší mezi evropskými a mimoevropskými zeměmi. Jak vysoká je základní sazba DPH v jednotlivých zemích a jak často se mění?

Zákonem stanovená sazba daně z příjmu fyzických osob a kolik skutečně zaměstnanci na dani z příjmu fyzických osob zaplatí v porovnání s jejich hrubou mzdou se v zemích OECD liší. Kolik skutečně platí na dani z příjmu fyzických osob zaměstnanec s průměrnou mzdou v zemích OECD?

Kolik zaplatí zaměstnanci na povinných daňových platbách (sociálním pojištění, zdravotním pojištění a dani z příjmu fyzických osob) závisí i na rodinné situaci. Daň z příjmu fyzických osob totiž výrazně snižuje daňové zvýhodnění na děti nebo sleva na manželku s vlastními příjmy za rok do 68 000 Kč. Při stejném ročně mzdě může mít zaměstnanec s dvěma dětmi a manželkou bez příjmů vyšší čistou roční mzdu o desetitisíce korun. Daňové výhody pro rodiny s dětmi jsou v Česku v rámci zemí OECD jedny z nejvyšších.

Daně neodmyslitelně patří k našemu životu, Evropané platí daně ze svého výdělku z každého nákupu. Celková míra zdanění se v jednotlivých členských zemích Evropské unie (EU) značně liší. Při rozdělení roku na dvě části, kdy se první část roku pracuje na stát a druhou pro nás, získáme den daňové svobody. Čím dříve během roku Evropané přestanou pracovat na stát, tím nižší bude zdanění. Kdy přestali v roce 2013 Evropané pracovat na stát? Rozdíly jsou i v řádech měsíců.

Mzdové náklady zaměstnavatele a čistá mzda zaměstnance, kterou obdrží od svého zaměstnavatele na svůj bankovní účet, se liší v evropských zemích o desítky procent. Například v Česku znamená zvýšení čisté mzdy zaměstnance o 1 EUR pro zaměstnavatele zvýšení mzdových nákladů o 1,74 EUR, což je v rámci Evropské unie (dále „EU“) mírně nadprůměrná hodnota.

V členských zemích Evropské unie („EU“) je vyšší daňové zatížení než ve vyspělých mimoevropských zemích světa. Současně se evropský a mimoevropský přístup liší v četnosti změn daňových sazeb. V EU je „moderní“ zvyšování daňových sazeb.

Zjednodušeně můžeme říci, že každý zaměstnanec má tři mzdy - mzdové náklady zaměstnavatele, hrubou mzdu sjednanou zpravidla v pracovní smlouvě a čistou mzdu, kterou obdrží na svůj bankovní účet. Rozdíl mezi mzdovými náklady zaměstnavatele a čistou mzdou, kterou zaměstnanec dostane na svůj účet, tvoří povinné daňové odvody. Jak vysoké jsou povinné daňové odvody v Česku a u našich sousedů u jednotlivých typů mezd?

Den daňové svobody nám rozděluje rok na dvě části, první část roku pracujeme na stát a druhou část roku již vyděláváme sami na sebe. Ve které zemi přestávají Evropané na sebe pracovat nejdříve? Jak si stojíme v Česku?

Vlivem ekonomické krize většina členských zemí OECD zvýšila sazby daní nebo změnila daňovou legislativu, aby se zvýšil daňový výnos. Většinou se zvyšilovaly nepřímé daně, ovšem v některých případech se zvýšily i sazby daně z příjmu fyzických osob. Jak vysoké jsou sazby v zemích OECD? Kde je daňové zatížení nejvyšší?

Občané s nízkými příjmy neodvádí v členských zemích OECD nic na dani z příjmu fyzických osob. Důvodem je buď nulová sazba daně z příjmu fyzických osob, uplatnění slevy na poplatníka, nebo nezdanitelné položky na poplatníka. V České republice neplatí občané nic na dani z příjmu fyzických osob (za rok 2011) do příjmu 41 % průměrné mzdy, což je pátá nejvyšší hranice z členských zemí OECD.

Rozdíl mezi mzdovými náklady zaměstnavatele a čistou mzdou zaměstnance, kterou dostane za svoji práci na svůj účet, tvoří daně. Zdanění práce tak ovlivňuje nejenom sazba daně z příjmu fyzických osob, ale také odvody na povinném pojistném placené zaměstnancem i zaměstnavatelem. Přestože je v Česku nízká 15% sazba daně z příjmu fyzických osob, tak je zdanění práce v rámci zemí OECD nadprůměrné.

Ekonomická krize výrazně zvýšila zadlužení všech vyspělých zemí světa. Velký nárůst veřejného dluhu je problém. I proto evropské země za posledních pár let značně zvýšily sazby DPH. Zvýšení sazeb DPH totiž pocítí státní pokladna okamžitě a je legislativně nejsnáze proveditelné. Evropským trendem je zvyšování nepřímých daní.

Celková míra zdanění v Evropské unii v posledních letech klesá, a to i přes zvyšování nepřímých daní. Důvodem je pokles sazeb přímých daní. V roce 2000 dosahovalo celkové zdanění za všechny členské země Evropské unie 40,6 % k HDP, za rok 2009 to bylo 38,4 % k HDP, což je o 0,9 % méně než za rok 2008. Které sazby daní klesají a které naopak stoupají?

V Česku je zavedena rovná 15% sazba daně z příjmu fyzických osob, na Slovensku 19% sazba daně z příjmu fyzických osob a u dalších sousedů je progresivní zdanění. Na první pohled to vypadá, že OSVČ odvádí v Česku na dani z příjmu výrazně nejméně. Jak je to ve skutečnosti?