František Púry

Trestné činy daňové (§ 240 a násl. zákona č. 40/2009 Sb. , trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „TZ“) a některé další trestné činy s nimi související (např. zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění podle § 254 odst. 1 TZ ) představují poměrně významnou část hospodářské kriminality, jimiž se zabývají orgány činné v trestním řízení, přičemž i Nejvyšší soud (dále také „NS“) ve své rozhodovací činnosti na trestním úseku mnohdy řeší některé hmotně právní nebo procesní otázky týkající se trestní odpovědnosti za uvedené trestné činy a usměrňuje tím další praxi. V tomto svém příspěvku bych proto rád upozornil odbornou veřejnost na několik zajímavých rozhodnutí Nejvyššího soudu, z nichž byla některá uveřejněna i v trestní části Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen „Sb. rozh. tr.“).1) Přitom se tato rozhodnutí netýkají jen daňové kriminality, ale i dalších trestných činů, jejichž spáchání určitým způsobem souviselo s problematikou daní.

Daňové penále a zásada „ne bis in idem“ JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M., Bříza & Trubač, s. r. o., advokátní kancelář JUDr. František Púry, Ph.D., předseda trestního kolegia Nejvyššího...

Daňové penále a zásada „ne bis in idem“ Ing. Ondřej Trubač, Ph.D., JUDr. František Púry, Ph.D. Rozšířený senát Nejvyššího správního soudu ve svém – v odborné veřejnosti nyní velmi...