Miloš Kořínek - strana 3

Povinnost platit zálohy na daň z příjmů vyplývá z § 174 zákona č. 280/2009 Sb. , daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen DŘ), a to v případě, pokud daň ještě není známa. Daňový subjekt je povinen platit zálohy na daň ve výši a lhůtách stanovených zákonem nebo rozhodnutím správce daně.

Výdajem (nákladem) vynaloženým na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů jsou v souladu s § 24 odst. 2 písm. a) zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“), odpisy hmotného majetku. Předmětem článku bude, co se rozumí hmotným majetkem určeným k odpisování.

V poslední době se stále více množí případy, kdy firmy neprovádějí nebo nesprávně provádějí časová rozlišení nákladů, což může vést i ke značným doměrkům z daňových kontrol. I když jsme se již dříve o této problematice zmiňovali, považujeme za potřebné ji znovu zkráceně připomenout.

Platby v hotovosti podléhají od určité výše sankcím. Podmínky, kdy je možné tyto sankce uplatnit, upravuje zákon č. 254/2004 Sb. , o omezení plateb v hotovosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o omezení plateb v hotovosti“, příp. „ZOPH“).

Kdy a za jakých podmínek mohou fyzické a právnické osoby uplatnit dary jako svou nezdanitelnou část základu daně nalezneme v zákoně č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“). Konkrétně tuto problematiku upravuje § 15 odst. 1 a v § 20 odst. 8 .

Jako již tradičně každý leden nastává povinnost podat přiznání k silniční dani. V průběhu roku 2011 k žádné změně v zákoně č. 16/1993 Sb. , o dani silniční, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDS“), nedošlo. Proto si jen přiblížíme základní skutečnosti, které tento zákon obsahuje.

Účast společníka na společnosti s ručením omezeným představuje jeho obchodní podíl. Výše tohoto podílu je určena poměrem vkladu společníka k základnímu kapitálu společnosti. Pouze společenská smlouva může stanovit jinou výši podílu.

V článku se budeme věnovat nepeněžnímu příjmu zaměstnance. Pod tímto pojmem si můžeme představit různé služby a materiální plnění, které poskytne zaměstnavatel zaměstnanci bezplatně nebo za podstatně nižší cenu než je cena obvyklá. Například se může jednat o dřevo, uhlí, nábytek, různé výrobky vlastní firmy, odvoz materiálu apod. nebo také poskytnutí motorového vozidla pro užívání jak pro služební, tak i soukromé účely, bezplatné poskytnutí vstupenky na kulturní a sportovní akce atd.

Vlastní-li poplatník, fyzická osoba, nemovitost nebo movitou věc, kterou pronajímá, a nemá-li je zařazeny do svého obchodního majetku, uplatňuje veškeré příjmy a výdaje, které s tímto pronájmem souvisejí, podle § 9 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZDP). V případě, že se jedná o příjmy z příležitostného pronájmu movitých věcí, řídí se zněním § 10 ZDP.

Poměrně často se objevují dotazy, ve kterých se poplatníci, fyzické osoby, ptají jak mají, z daňového hlediska, postupovat v případě, že ukončují podnikání nebo pronájem. V následujícím článku se pokusíme poskytnout k této problematice ucelenější přehled.

Rezerva na pěstební činnost se týká majitelů lesů. Po vytěžení části lesa je potřebná jeho opětná obnova a následná ochrana. Tyto činnosti jsou značně finančně náročné, proto může poplatník vytvářet rezervu na pěstební činnost. Bude se přitom řídit zákonem č. 593/1992 Sb. , o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZR“). Takto vytvořená rezerva je podle § 24 odst. 2 písm. i) zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“) výdajem (nákladem) na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů.

I velmi malá firma se zpravidla neobejde bez skladování nakoupeného materiálu a zboží. V následujícím článku si přiblížíme skladování trochu z jiného úhlu. Nebudeme se zabývat účetní problematikou, kterou daňové subjekty využívají při skladování. Spíše si ukážeme jak lze optimalizovat v některých případech náklady na skladování zboží. Dále si připomeneme povinnost daňových subjektů provádět inventarizaci skladových zásob a jaké sankce nastat v případě nepředložení inventurních soupisů.

V souvislosti s přijetím zákona č. 280/2009 Sb. , daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „DŘ“) se částečně, oproti zákonu č. 337/1992 Sb. , o správě daní a poplatků (zrušen), změnily podmínky nahlížení do spisů. DŘ platí od 1. 1. 2011. Nahlížení do spisů je upraveno v § 66 až § 68 DŘ .

V následujícím článku si připomeneme problematiku daňového zvýhodnění na děti a s uplatňováním daňového bonusu.

Žádný podnikatel nemůže vyloučit, že mu v průběhu podnikání nevznikne škoda. V následujícím článku si ukážeme, které druhy škod lze uplatnit jako daňově uznatelný výdaj (náklad). Budeme přitom vycházet ze znění zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“).

Z § 174 zákona číslo 280/2009 Sb. , daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „DŘ“), vyplývá povinnost placení záloh na daň z příjmů, pokud daň ještě není známa. Daňový subjekt je povinen platit zálohy na daň ve výši a lhůtách stanovených zákonem nebo rozhodnutím správce daně.

Po čase se opět vracíme k problematice daňové kontroly, a to zejména v souvislosti s přijetím zákona č. 280/2009 Sb. , daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „DŘ“), který oproti zákonu č. 337/1992 Sb. , o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZSDP“), částečně pozměňuje práva a povinnosti jak daňových subjektů, tak i správců daně. V článku se pokusíme přiblížit některé důležité změny v daňové kontrole, které se objevily v souvislosti s přijetím DŘ. Účinnost DŘ je od 1. 1. 2011.

Sankce za pozdní podání daňového přiznání Ing. Miloš Kořínek Jaké jsou v roce 2011 sankce za opožděně podané daňové přiznání? Týkají se tyto sankce i daňového přiznání k dani...

Prodej nemovitosti Ing. Miloš Kořínek Soukromý zemědělec mimo podnikání v zemědělství také částečně podniká v restauračních službách. V roce 2005 jako fyzická osoba nakoupil nemovitost s tím, že z...

Úhrada reklamní akce předem Ing. Miloš Kořínek V roce 2010 firma uzavřela smlouvu na vytvoření reklamní akce, která proběhne v následujícím roce. Zároveň s uzavřením smlouvy jí firma celou...