RNDr. Libor Fiala

Fyzická osoba mající příjmy ze zaměstnání § 6 ZDP (zaměstnavatel 1) má souběžně uzavřenou DPP u jiného zaměstnavatele (zaměstnavatel 2), který sráží srážkovou daň. Zaměstnavatel 2 zároveň uzavře s tímto zaměstnancem ještě smlouvu o příležitostném příjmu § 10 odst. 1 písm. a) ZDP. Dle § 10 odst. 3 písm. a) je příležitostný příjem do výše 50 000 Kč osvobozen, tzn. např. příjem ze zaměstnání 100 000 Kč zdaňujeme 15 % zálohovou daní, příjem z DPP 50 000 Kč zdaňujeme 15% srážkovou daní, příležitostný příjem 50 000 Kč je osvobozený, nezdaňujeme ho? Podle § 38g odst. 2 je tedy povinen zaměstnanec podat daňové přiznání, jelikož má jiné příjmy dle § 7 až 10 vyšší než Zaměstnanec má příležitostný příjem za prosinec běžného roku, ale obdrží jej až v následujícím roce. Jak se bude počítat limit splněný pro osvobození, když v následujícím roce obdrží zároveň už příležitostný příjem následujícího roku? Může jednatel s. r. o., který nemá uzavřený žádný pracovní poměr s vlastním s. r. o., ale je zaměstnán na HPP u jiného zaměstnavatele, uzavřít se svým s. r. o. Smlouvu na příležitostný příjem a pak zdaňuje a podává DPFO jako v předchozím textu?

Předmětem činnosti společnosti je provádět správu nemovitostí na základě uzavřených smluv. Kromě této činnosti provádí dle vzájemných dohod na základě předem stanovených cenových nabídek součinnost (čili dohled) na pracemi pro majitele nemovitostí, kterým provádí správu. Jde o nemovitosti určené k pronájmu pro podnikatele. Práce se konkrétně týkají dohledu (součinnosti) při pracech, které jsou zajištěny jinými dodavateli např. dojde k poškození majetku vlastníka nemovitosti, tato společnost zajistí dodavatele, aby byl majetek následně opraven nebo jde o součinnost při pracech při dokončování stavebních úprav v rámci nebytových prostor majitele nemovitostí, stavební úpravy opět zajišťují jiní dodavatelé, společnost zajistí dohled na těmito pracemi, následně úklid těchto prostor prostřednictvích svých zaměstnanců apod. Jak stanovit nedokončenou činnost v případě, že tyto práce započali v roce jednom a jsou dokončeny v roce dalším? Kalkulační jednicí v tomto případě bude konkrétní zakázka, kterou si strany vzájemně domluví a cena bude vycházet z ceny přímých nákladů (tj. přímý materiál, který společnost nakoupila pro účely této zakázky - účet 501), dále přímých mezd (mzdy úklidu, manažera vč. odvodů: účty 521, 527, 524) a dále pak je povinnost tam dávat i nepřímé náklady? Jak je stanovit? Co to v tomto případě může být - např. může to být odpis vysavače použitého na vysátí prostor?

Jednatel společnosti nemá podepsanou s firmou smlouvu o výkonu funkce jednatele, podle které jednatel dostává odměnu. Firma se zabývá manikúrou a pedikúrou. Jednatel je zároveň zaměstnaný v jiné společnosti na základě pracovní smlouvy jako zaměstnanec. Několikrát týdně jednatel ve své společnosti poskytuje služby pedikúry a manikúry, děla úklid prostor. Příjmy z manikúry a pedikúry společnost zahrnuje do svých výnosů. Jednatel nepobírá žádnou odměnu, věnuje svůj čas ve prospěch společnosti. Je to v pořádku? Pokud se bude finanční úřad ptát, proč společnost nemá žádného zaměstnance, ale má příjmy, co na to jednatel může říct? Může jednatel dělat pedikúru, manikúru a uklízet ve své společnosti bez odměny, nebo musí podepsat smlouvu, třeba DPČ? Pokud jeho měsíční příjem bude do 4 000 Kč, společnost bude odvádět jenom srážkovou daň, protože „růžový papír“ je podepsaný ve společnosti, kde jednatel je zaměstnaný? A jak je to s odvody zdravotního a sociálního pojištění? 

Zaměstnanec nastoupil zpět do zaměstnání od 1. 9. 2023 po rodičovské dovolené na poloviční úvazek. Uplatňuje si daňové zvýhodnění na 2 děti. V rámci jednotlivých měsíců splnil podmínku výše příjmu, aby mu byl vyplacen daňový bonus. Zaměstnanec má povinnost podat daňové přiznání za rok 2023 z důvodu dalšího příjmu z pronájmu. Příjmy ze závislé činnosti za rok 2023 ale nedostáhly šestinásobku minimální mzdy, a tudíž nemá nárok na daňový bonus. 1) Příjmy z pronájmu se do příjmů pro nárok na daňový bonus nezapočítávají? 2) Musí tedy zaměstnanec daňové bonusy vyplacené v rámci mzdy podáním daňového přiznání vrátit? 3) Pokud by neměl povinnost podat daňové přiznání a požádal by o roční zúčtování zaměstnavatele, tak by daňové bonusy vyplacené v jednotlivých měsících vracet nemusel? 

Společnost s r. o. koupila zimní pneumatiky na automobil, který má v majetku od roku 2017. Běžně bych je zaúčtovala do nákladů, ale zde váhám, protože byly zakoupeny až 28. 12. 2023 (a rovnou ten den byly namontovány do auta). Následně už automobil v roce 2023 využit nebyl. Rádi bychom dali celou částku (jde o 14 000 Kč) rovnou do daňově uznatelných nákladů roku 2023 a můj dotaz je, zda to tak lze udělat. V účetní směrnici toto řešeno nemáme, takovýto nákup na konci prosince je pro nás v podstatě ojedinělý případ. 

Máme majetek na účtu 042 - ke dni registrace není zařazen ani nemůže. Máme možnost při registraci DPH odpočet z přijatých plnění na tuto nemovitost? 

Dobrý den, firma chce poskytnout multisport kartu jak zaměstnancům, tak i dodavatelům na IČO. Víme, jak účetně/daňově řešit zaměstnance. Ale jak je to u ičařů, je to vůbec možné? Mohla by být karta Multisport pro firmu daňově uznatelná, kdyby se „ičařům“ faktury přefakturovávaly?

Podnikatel, FO, je neplátce DPH. Poslední čtyři roky podával daňové přiznání, kde uplatňoval výdaje procentem. V této době pořídil vozidlo na úvěr. Z důvodu totálního zničení vozidla byla úvěrová smlouva předčasně ukončena a úvěrující na účet podnikatele poukázal pojistnou náhradu sníženou o nesplacenou část jistiny. Musí podnikatel tuto pojistnou náhradu zdanit? Pokud ano, tak v plné výši, nebo částku, která mu byla poukázána na účet?

Fyzická osoba, vlastník lesa, prodal v lednu 2023 dřevo z vlastního lesa. Jiný prodej dřeva v roce 2023 neuskutečnil. Od března 2023 má registraci samostatně hospodařícího rolníka. Bude příjem z prodeje dřeva posuzován jako příjem ostatní podle § 10 odst. 1 nebo podle § 7 odst. 1 ZDP?

Jsme s.r.o., měsíční plátci DPH a v 01/2024 jsme přispěli obci na ples věcným darem v hodnotě 20000,- včetně DPH. Nakoupili jsme 2 ks zboží a máme vystavenou fakturu na tento nákup. Zároveň obec s námi sepsala smlouvu o poskytnutém věcném daru. Poté nám od obce přišel i daňový doklad na věcný příspěvěk na Ples dle smlouvy v hodnotě 20000,- s rozepsaným základem daně a daň 21%. Na fa je uvedeno neplatit!, nepeněžní plnění. Jak máme zaúčtovat obě faktury? Od dodavatele zboží a i od obce za poskytnutý věcný příspěvek?

Rozumím dobře tomu, že dle Metodické informace ke zdaňování benefitů od 1. 1. 2024 je oběd, který spotřeboval obchodník na pracovní schůzce, daňovým nákladem, pokud obchodníkovi pokrátím stravné, případně mu neposkytnu stravenku (pokud mu nevznikl nárok na stravné na pracovní cestě)? Jak máme ale přistupovat k pití, případně kávě? Je to ještě součást oběda, nebo to už bude nedaňový náklad a započítávat ho do limitu? Popřípadě, co když půjde obchodník s obchodním partnerem pouze na kávu? 

Otec daroval synovi chatičky, před tím je synovi pronajímal. Syn (plátce DPH) podniká sezónně, jen v létě. V době daru měl podnikání přerušené, podnikání obnoví až v květnu. Chatičky nebude mít v obchodním majetku, ale bude je využívat ke krátkodobým pronájmům dle § 7 ZDP. Bude nutné dar zdanit? Pokud ano, bylo by řešením chatičky vložit do s. r. o.? Je případně jiné daňově nejvýhodnější řešení? 

OSVČ, plátce DPH, vede daňovou evidenci a uplatňuje skutečné výdaje podle dokladů. Ve 12/2018 koupil osobní automobil (1) a vložil do obchodního majetku. Automobil využívá pro služební i soukromé účely v poměru 80 % služební jízdy a 20 % soukromé jízdy. Automobil odepisoval zrychleně 5 roků,v roce 2021 byly odpisy přerušeny, ukončení odpisů 12/2023. V 8/2023 koupil druhý automobil (2), který 7. 8. 2023 vložil do obchodního majetku a používá ho pro soukromé i služební jízdy, pro krácení odpočtu byl použit odhad 80 % služební jízdy a 20 % soukromé jízdy. 1) Může obě vozidla používat pro služební i soukromé účely a využívat u obou vozidel krácený paušál na dopravu 4 000 Kč? Dle internetových článků se může krátit paušál pouze u jednoho automobilu, tj. jen jeden automobil může používat k soukromým účelům. Postupuje správně pokud: a) Automobil č. 1 (pořízený v roce 2018) byl od 1. 1. 2023 do 7. 8. 2023 používán pro služební i soukromé jízdy, od 8.8.2023 byl používán pouze pro služební jízdy, automobil č. 2 se používal od 8. 8. 2023 pro služební a soukromé jízdy v poměru 80 % - 20 %. b) Automobil č. 2: na konci roku se skutečný poměr liší od odhadovaného, provede se úprava odpočtu DPH na ř. 45 DPH? Jak tato úprava vstupuje do kontrolního hlášení? Automobil č. 2 byl v prosinci používán pouze pro soukromé účely: paušál na dopravu: 0,- Kč? odpisy zůstávají za celé období? Paušál na dopravu za rok 2023: Automobil č. 1  1. 1. 2023 – 31.7.2023 služební i soukromé jízdy = 7 x 4 000 Kč = 28 000 Kč 1. 8. 2023 – 7. 8. 2023 služební i soukromé jízdy = 903 Kč 8. 8. 2023 – 31. 8. 2023 služební jízdy = 3 871 Kč 1. 9. 2023 – 31. 12. 2023 služební jízdy = 4 x 5 000 Kč = 20 000 Kč. Automobil č. 2 8. 8. 2023 – 31. 8. 2023 = 3 097 Kč 1. 9. 2023 – 30. 11. 2023 = 3 x 4 000 Kč = 12 000 Kč 12/2023 pouze soukromé jízdy.

Firma vedoucí účetnictví si nechala ve výrobní hale zhotovit místnost (kancelář) z PUR panelů. Bude tato místnost součástí technického zhodnocení stávající budovy, nebo se bude odepisovat jako samostatný majetek? 

Společnost již má smluvní vztahy s dodavatelem PHM a mobilním operátorem na dodávky PHM a služeb pro své podnikání. Následně také uzavře s dodavatelem PHM smlouvu o vydání tankovacích karet, které poskytne svým zaměstnancům. Karty nejsou vystaveny na jméno zaměstnance, ale na firmu, pouze jsou identifikovány číslem karty. Tyto karty umožní zaměstnanci tankovat PHM pro jeho soukromé účely za zvýhodněnou cenu. Dodavatel fakturuje měsíčně firmě takto odebrané PHM s členěním na jednotlivá čísla karet na firmu, která celou fakturu uhradí. Firma jednotlivým zaměstnancům každý měsíc vyfakturuje odebrané PHM ve stejné ceně, kterou uhradila dodavateli a zaměstnanci ji firmě uhradí. Obdobně je uzavřena smlouva s mobilním operátorem, který poskytne firmě zvýhodněné tarify, které využívají zaměstnanci a jejich rodinní příslušníci na základě dohody se zaměstnavatelem. Vlastníkem telefonního čísla je firma. Operátor fakturuje služby firmě a ta ve stejné výši měsíčně fakturuje na jednotlivé zaměstnance výši služeb poskytnutých operátorem. Je nutné posuzovat zvýhodnění ceny PHM, či poskytnutí zvýhodněných tarifů proti tržní ceně v těchto případech jako zaměstnanecký benefit a u zaměstnance dodanit? Pokud ano, jak zjistit rozdíl, který by byl k dodanění? Nebo se v tomto případě nejedná o zaměstnanecký benefit a cenu hrazenou zaměstnavatelem lze označit za tržní?

Česká firma s. r. o., plátce DPH s českým DIČ, plánuje nákup zboží z třetí země a dovoz (v rámci své ekonomické činnosti) do Rumunska, Chorvatska, Maďarska a Česka, kde toto zboží bude propuštěno do volného oběhu. (na začátku ve skladu, potom postupně se bude prodávat). Přepravu zajišťuje česká firma s. r. o. Prosím o potvrzeni, že v případě dovozu do České republiky českým s. r. o. s českým DIČ – DPH nevyměřuje a nevybírá daň celní orgán, ale plátce DPH ve svém daňovém přiznání přiznává DPH, a zároveň má nárok na odpočet, ve výsledku DPH = 0,00. Pokud česká firma se zaregistruje jako plátce DPH v ostatních uvedených zemích – Rumunsku, Chorvatsku, Maďarsku – při dovozu také nebude muset platit DPH celnímu úřadu, a bude muset přiznávat DPH v daňových přiznáních Rumunska, Chorvatska, Maďarska + bude mít nárok na odpočet – ve výsledku DPH = 0,00, – nebo pro tato země platí jiná pravidla, a při dovozu česká firma bude muset zaplatit rumunské, chorvatské, maďarské DPH, a potom nárokovat vraceni zaplaceného DPH přes evropsky systém vraceni daně. (protože při telefonickém rozhovoru rumunská celnice se vyjádřila, že bude chtít po české firmě zaplaceni DPH při dovozu přímo celnici – zda není to chyba nebo nedorozuměni) Pokud nedisponujete těmito informacemi můžete prosím poradit někoho, kdo disponuje? 

Akciová společnost A koupila 100% podíl na základním kapitálu společnosti B (s. r. o.). Společnost B (s. r. o.) má ve svém dlouhodobém finančním majetku historicky akcie společnosti A (cca 4 % ZK na společnosti A). V této souvislosti bych rád věděl, zda a jak (jestli vůbec) je nutno tuto situaci řešit v individuální účetní závěrce akciové společnosti A s ohledem na držbu vlastních akcií dle ZOK? V konsolidované účetní závěrce společnosti A se potom postupuje dle ČÚS č. 20 bod 4.2.9. a ve výši jmenovité hodnoty je snížen základní kapitál společnosti A v rozvaze?

1. Fyzická osoba koupila nemovitost na hypotéku část je určena k bydlení část jako sklad. Podniká jako OSVČ vede daňovou evidenci a je plátcem DPH. Teď chce nemovitost vložit do obchodního majetku (bude bydlení pronajímat a sklad využije pro obchod). Na základě čeho může vklad provést? Musí být nějaký zápis, nebo si nemovitost vloží do obchod. majetku a začne odepisovat? Cena majetku bude rovna pořizovací ceně? Co se týká hypotéky, když není na IČO, může si dát splátky do nákladů? 2. Pokud by se rozhodla např. po 6 letech dům z obchodního majetku vyřadit. Na základě čeho nemovitost vyřadí – musí být nějaký zápis či smlouva? Jak je to s DPH, když je OSVČ plátcem DPH, ale nemovitost koupila do osobního vlastnictví a pak až zařadila do obchodního majetku? Jak je to s odpisy, když dojde k vyřazení z obchodního majetku, může si je za daný rok uplanit, pokud vyřazení provede k 31. 12. daného roku? 3. Má převod nebo vyřazení nemovitosti do nebo z obchodního majetku vliv na daň z příjmu? Jedná se o zdanitelný příjem?

Je možné považovat oblek a ponožky za pracovní oděv a uplatnit je jako daňový výdaj?

Může zaměstnanec uplatnit slevu na dani na dítě své manželky? Dítě není jeho a nemá ho osvojené.