RNDr. Libor Fiala
Společnost s r. o., plátce DPH, dováží zboží z Ukrajiny. na Platebním výměru celního úřadu je vyčíslená částka DP a uvedeno: DPH nevybírá CÚ. Jedná se o přenesenou daňovou povinnost? Jak toto DPH vyjádřit v daňovém přiznání, na jakém řádku? Jedná se o zboží se základní sazbou.
Zaměstnavatel poskytl svému zaměstnanci nepeněžní benefit - masáž. Masáž nebyla vykonaná ve zdravotnickém zařízení. Je možné na tento benefit pohlížet dle § 6 odst. 9 písm. d) bod 2 zákona o daních z příjmů a u zaměstnance osvobodit?
Chtěla bych poprosit o radu ohledně „přefakturace“ internetu. Vlastník domu (nepodnikatel) pronajímá už několik let na základě nájemní smlouvy kancelářské prostory firmě s. r. o., jejímž je jediným společníkem a jediným jednatelem. V nájemní smlouvě jsou ošetřeny energie, ale nikoliv internet. Do teď byla smlouva s poskytovatelem internetu přímo na s. r. o. Teď je změna, vlastník domu (tedy také společník a jednatel s. r. o.) si uzavřel novou smlouvu s poskytovatelem internetu přímo na sebe (fakturace bude měsíční) a chce poměrnou část (odhadl 85 %) měsíčně přefakturovávat na s. r. o. Stačí z hlediska účetnictví (dostatečných podkladů) přijímat/účtovat měsíční faktury od jednatele/společníka, anebo je toto potřeba řešit smluvně (např. dodatkem k nájemní smlouvě), a pokud smluvně, je potřeba někde uvádět i to stanovené procento (napadá mě např. přímo v dodatku ke smlouvě nebo v interní směrnici nebo jenom na každé faktuře)? Chceme to udělat co nejjednodušeji. To procento se v podstatě nedá jinak určit než nějakým odhadem, na faktuře od poskytovatele internetu je jen jedna částka.
Společnost s r. o. má v majetku šestým rokem televizor (původní pořizovací cena byla 55 000 Kč bez DPH). Televizor je již odepsaný. Firma by se ho ráda zbavila, ale nemá zájem platit nějaké inzerce a zabývat se prodejem, ze kterého by vzešlo pár korun. Ze zaměstnanců TV nikdo nechce. Firma by TV ráda vyhodila, odvezla do kontejneru/sběrného dvoru. Může toto udělat? Nemá povinnost majetek prodávat? Je to vlastně všeobecná otázka, když se firma bude chtít v budoucnu zbavit jakéhokoli majetku, který již odepsala a nepoužívá má povinnost ho prodávat? Jde o případy, kdy cena z prodeje není pro firmu nijak zajímavá a významná, aby prodej řešila. Když toto udělá, neznamená to pro firmu nějakou povinnost z pohledu výnosů a daně z příjmu?
Společnost s r. o., plátce DPH, by chtěla zrušit registraci k DPH, ale zřejmě to nebude tak jednoduché.
Společnost pořídila starou nemovitost v roce 2007 za 250 000 Kč s tím, že ji bude rekonstruovat. S rekonstrukcí započala a výdaje se účtovaly na účet 042, u prací a materiálu byl uplatněn odpočet DPH (celková cena na účtu 042 bez DPH 631 571 Kč). Rekonstrukci nedovedla do konce a neproběhla kolaudace. Budova se odpisuje z částky 250 000 Kč.
Společnost nyní svoji činnost nevykonává a nepodařilo se ji prodat.
V majetku společnosti jsou dvě stará auta (poř. 2015 a 2017) a nápojové automaty, vše je již odepsané, kromě jednoho automatu, který byl pořízen v roce 2021, v tom roce odpisy provedeny nebyly, takže by poslední odpis měl být v roce 2026.
Společnost by chtěla alespoň zrušit svoji registraci k DPH. Jak se vypořádat při změně režimu s majetkem společnosti (budova, zhodnocení, auta, automaty)?
Naše zaměstnankyně do července 2024 uplatňovala slevu dle § 35c ZDP na svou dceru. Dcera v červenci 2024 uzavřela sňatek. Náleží nadále matce dítěte sleva na dani podle § 35 c ZDP, i pokud dítě (dcera-studentka VŠ) uzavřelo sňatek? Dcera dál žije u rodičů, nyní i s jejím manželem (zetěm), nadále bude studovat VŠ. Zeť je výdělečně činný a dcera při studiu nastoupí od září 2024 do práce na pracovní poměr. Dle slov matky, naší zaměstnankyně, si „mladí“ zatím hradí pouze média. Existuje zákonná možnost si nadále slevu dle § 35 c ZDP jako rodič uplatňovat v této dané situaci? Pokud ano, co budeme jako zaměstnavatel po matce k uplatnění slevy požadovat?
Mám společnost s r. o., neplátce DPH, která se primárně zabývá poskytováním finančně-poradenské služby. Firma nemá žádné zaměstnance; jsem zde pouze já jako jednatelka. Moje firma generuje pravidelné výnosy, avšak vzhledem k charakteru podnikání jsou mé reálné náklady velmi nízké. Jaké další položky bych mohla zahrnout do nákladů, abych efektivně snížila daňový základ?
Fyzická osoba nabyla nemovitost ze závěti svého kamaráda (nebyli příbuzní, došlo k vydědění rodiny a majetek byl v závětí převeden na fyzickou osobu). Dědické řízení bylo ukončeno. Je fyzická osoba povinna za rok 2024 něco danit v daňovém přiznání fyzických osob? Oznamovací povinnost nad 5 mil. Kč vůči finančnímu úřadu by se sepsala. Jak by se postupovalo, pokud by nemovitost v letošním roce prodal? Lze uplatnit do nákladů např. znalecký posudek ke dni ukončení dědického řízení? Zůstavitel nemovitost držel více než 10 let. Jak by se postupovalo, pokud by fyzická osoba v letošním roce nemovitost darovala svému potomkovi?
Plátce DPH nakoupil na úvěr v 7/2023 nové nákladní vozidlo za cca 1.200.000 Kč + DPH, uplatnil si odpočet DPH v plné výši a také daňový odpis za rok 2023. V 5/2024 vozidlo zaměstnanec firmy naboural a vznikla totální škoda. Využitelné zbytky vozidla byly prodány firmě na Slovensko za cenu 265.000 Kč (v režimu reverse charge). V přiznání k DPH za 5/2024 jsme provedli úpravu odpočtu DPH podle § 78d - za prodané/nabourané vozidlo ve výši 4/5 z uplatněné DPH. Bude zůstatková cena vozidla daňově uznatelná? Jak zaúčtovat čátsku úpravy odpočtu DPH? Jelikož jsme úpravu provedli jen v rámci přiznání k DPH, nesedí zůstatek účtu 343. Můžeme zaúčtovat do nákladů - daňově?
Je možné u majetku, který je fakturován plátci s přenesenu daňovou povinností uplatnit pouze poměrný odpočet DPH na vstupu a DPH na výstupu odvést v plné výši? A to z důvodu, že majetek je používán jak k soukromým, tak k firemním účelům.
Podnikatel, OSVČ, v roce 2012 zakoupil osobní automobil, který následně vložil do majetku a odpisoval. Uplatnil také odpočet na DPH. Automobil je zcela odepsaný a podnikatel by ho rád vyřadil z majetku do osobního vlastnictví, časem by ho chtěl i prodat. Jak to udělat, aby ho to co nejméně bolelo z pohledu DPH a daně z přijmů? Při převodu do osobního vlastnictví musí odvést DPH z ceny obvyklé, bude tedy pro něj lepší ještě si auto v majetku ponechat a počkat na dobu, kdy jeho tržní hodnota klesne? Běží i časový test, za jak dlouho může auto prodat, aniž by ho to zatížilo na dani z příjmů, SP a ZP? V případě odvodu DPH z ceny obvyklé - jakým způsobem se tato cena prokazuje? A na jakém řádku v přiznání k DPH tuto částku uvést?
Společnost zabývající se výrobou provozuje ve vlastní režii a s vlastními zaměstnanci závodní jídelnu. Zaměstnancům poskytuje stravování ve smyslu § 6 odst. 9 písm. b) ZDP a hlídá si limit ve výši 70% horní hranice stravného pro osvobození. Zaměstnanec má možnost si ve dnech, kdy mu nevznikl nárok na příspěvek na stravování, oběd zakoupit za plnou cenu. V takovém případě se mu účtuje částka ve výši celkových nákladů na 1 oběd, tj. suroviny, energie, mzdy, odpisy, opravy, atd.). Společnost by chtěla umožnit stravování i zaměstnancům okolních firem. Cenu pro tyto externí strávníky by stanovila jako celkové náklady + % marže. Nebude v takovém případě správce daně nahlížet na částku představující marži jako na nepeněžní plnění vlastních zaměstnanců, kdy ve smyslu § 6 odst. 3 ZDP, by dodanil rozdíl mezi cenou účtovanou zaměstnanci a cenou účtovanou jiným osobám?
Je výše maximálního odpočtu darů 30% základu daně v roce 2023 u právnické osoby?
A nemusí se jednat o dary poskytnuté v souvislosti s válkou na Ukrajině?
Zboží zasíláme různými přepravními společnostmi i na dobírku. Jedna přepravní společnost nám peníze z dobírek přestala na účet posílat. Jedná se celkem o 55 tis. Kč a o 12 faktur (různí odběratelé). Faktury jsem si interním dokladem uhradila a vytvořila pohledávku za přepravní společností ve výši 55 000 Kč. Z tohoto důvodu bych se chtěla ještě jednou zeptat (původní dotaz ID:40367) na správné účtování: 1. úhrada 12 faktur interním dokladem 546/311 nedaňově? 2. Nyní bylo na přepravní společnost podáno insolvenční řízení, kam jsme pohledávku řádně přihlásili. Takže vytvořím pohledávku, náhrada škody za přepravní společností 315/645 ve výši 55 tis. Kč, vytvořím zákonnou opravnou položku 558/391 a dle výsledku insolvenčního řízení zruším zákonnou OP 391/558 a daňově odepíšu 546/315. Takže výnosy a náklady = 0 Jenže z tohoto účtování mi nakonec vyplývá, že stejně ty pohledávky zdaníme. Takže když nebudu účtovat o pohledávce za přepravní společností do výnosů a následně nebudu vytvářet zákonnou opravnou položku, výsledek bude stejný. Je moje úvaha správná? Je nějaké jiné řešení? (jsme s.r.o., vedeme účetnictví, plátci DPH).
Akciová společnost tvoří od roku 2020 zákonnou rezervu na opravu stroje s předpokládaným rokem opravy v roce 2026. Nyní došlo k havarijní situaci a stroj bude nutné opravit již v roce 2024. Musí se rezerva rozpustit v roce opravy? Jak bude z daňového pohledu nahlíženo na předchozí roky tvorby rezervy?
Na Allegru byl nákup na eshopu, faktura přišla od německého dodavatele, ale částka na faktuře byla vyšší o 500 Kč než skutečně zaplacená částka. Tato hodnota byla sleva – kupon uplatněný od Allegra. Jak tuto slevu zaúčtovat?
Firma, plátce DPH, koupila od neplátce nemovitost. Tato nemovitost nebyla předána v dohodnutém stavu, tedy vyklizená, takže se smluvní strany dohodly na kompenzaci nákladů na zabezpečení vyklizení převzaté nemovité věci. Jak ke kompenzaci přistoupit z účetního hlediska – jako snížení kupní ceny, nebo ji musíme brát jako výnos a odvést z ní DPH?
Část rodinného domu slouží jako kancelář a dílna na podnikání. Ovšem je zde jen jeden elektroměr se sazbou pro domácnost. Mohu nějakým způsobem dávat náklady na elektřinu do vydání a uplatňovat si DPH? Jedná se o fyzickou osobu podnikající, která vede úč. evidenci a je registrovaná k DPH.
Pokud zákazníkovi zašlu zdarma k vyzkoušení např. cívku drátu, kterou jinak prodávám s určitou cenou, jedná se o obchodní vzorekc, nebo dar? Jaké jsou případné daňové důsledky v dani z příjmu a DPH?
Jak je to s přechodem společnosti bez právní subjektivity (dříve sdružení) na veřejnou obchodní společnost? „Sdružení“ má dva společníky OSVČ, plátce DPH, vedou podvojné účetnictví a vlastní hmotný movitý majetek (částečně odepsaný). Jak nejlépe vyřešit převod do v. o. s.? Pokud by se šlo cestou nepeněžního vkladu mimo základní kapitál, nebude tento vklad podléhat znaleckému ocenění, DPH a ani dani z příjmů? Předpokládám, že v. o. s. bude pokračovat v odpisování, tzn. vklad se jeví jako daňově neutrální a nejvhodnější varianta?