Vladislava Dokoupilová - strana 1

  • Článek
V souvislosti s epidemií nemoci COVID-19 a vyhlášením nouzového stavu na území České republiky byla přijata celá řada mimořádných opatření, která mají a ještě budou mít dalekosáhlé dopady do ekonomické sféry řady subjektů, zejména podnikatelů a spotřebitelů. Ke zmírnění dopadů koronavirové krize parlament ČR schválil zákon č. 191/2020, o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru SARS CoV-2 na osoby poškozené, účastnící se soudních řízení, oběti trestných činů a právnické osoby a o změně insolvenčního zákona a občanského soudního řádu , tzv. lex covid justice – dále jen Lex Covid. Zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení ve Sbírce zákonů, tj. dnem 24. 4. 2020.
Vydáno: 10. 06. 2020
  • Článek
Dne 1. 10. 2019 nabyl účinnosti zákon č. 230/2019 Sb. , kterým se mění zákon č. 182/2006 Sb. , o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon ), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „IZ “).
Vydáno: 09. 12. 2019
  • Článek
Poslanecká sněmovna dne 22. 2. 2019 schválila novelu insolvenčního zákona , a to ve verzi, kterou poslanci odsouhlasili v říjnu 2018. Přehlasovali tak návrh Senátu a novela insolvenčního zákona , která vyšla ve Sbírce zákonů pod č. 31/2019, bude účinná od 1. 6. 2019.
Vydáno: 01. 04. 2019
  • Článek
V polovině roku 2017 představil tehdejší ministr spravedlnosti Robert Pelikán výrazné změny v oblasti insolvenčního zákona . Pro jeho návrh se ujal výraz „dluhová amnestie“ a vyvolal u řady odborníků i široké veřejnosti velké rozpaky. Podle důvodové zprávy bylo smyslem navrhované novely vytvořit podmínky pro razantní snížení celkového nespláceného dluhu v české společnosti.
Vydáno: 14. 01. 2019
  • Článek
S účinností nového občanského zákoníku , zákon č. 89/2012 Sb. (NOZ ), se z občanských sdružení od 1.1.2014 staly automaticky spolky, na které se aplikují příslušná ustanovení občanského zákoníku . Co to znamená v praxi? Pokud tyto „neziskové“ organizace dodatečně nevyužijí práva změnit svoji právní formu na ústav nebo sociální družstvo, budou muset své dokumenty a jednání přizpůsobit zákonné úpravě spolku.
Vydáno: 23. 09. 2014
  • Článek
Zákon o obchodních korporacích (zákon č. 90/2012 Sb. , dále také „ZOK “) poměrně podrobně upravuje smlouvu o výkonu funkce na rozdíl od původní úpravy v obchodním zákoníku . Neuzavře-li obchodní korporace s členem svého orgánu smlouvu o výkonu funkce, řídí se právní vztah přiměřeně zákonnou úpravou ustanovení smlouvy o příkazu dle občanského zákoníku . Smlouva o výkonu funkce u kapitálových společností (tj. u společností s ručením omezeným a akciových společnostech) musí mít vždy písemnou podobu a schvaluje ji, včetně jejich změn, nejvyšší orgán společnosti. Pokud by se tak nestalo a smlouva byla uzavřena např. ústně nebo konkludentně, byla by smlouva neplatná a výkon funkce by byl v důsledku toho považován za bezplatný. Nastanou-li však situace, kdy smlouva o výkonu funkce nebo její ujednání o odměně jsou neplatné z důvodu na straně obchodní korporace, či z důvodu překážek na straně obchodní korporace nebude smlouva uzavřena, odměna se určí podle odměny obvyklé vzhledem k výkonu funkce.
Vydáno: 22. 05. 2014
  • Článek
Široká laická i právnická veřejnost zaregistrovala od 1.1.2014 velké změny v oblasti soukromého práva v praxi. V loňském roce byla chválena velká spousta zákonů, které ovlivní právní vztahy mezi fyzickými osoba navzájem, fyzickými a právnickými osobami a právnickými osobami navzájem. Ve svém článku chci upozornit na změny, které se dotknou právnických osob.
Vydáno: 20. 01. 2014