David Trytko - strana 1

  • Článek
Kurzový přepočet je běžnou uzávěrkovou operací. Jedná o rutinní operaci, obzvláště pro účetní jednotky operující v cizí měně. Jednoduše řečeno, aktuálním kurzem se přepočtou všechny cizoměnové zůstatky – odborněji řečeno – otevřené položky peněžního charakteru v jiné než české měně. To, že tomu tak zcela není, je nasnadě.
Vydáno: 19. 01. 2021
  • Článek
S přefakturací se v účetnictví setkal snad každý. Možná opravdu každý někdy něco za někoho v dobré víře zaplatil s tím, že mu vše uhradí. To, že použité prostředky byly vaše, je zřejmé. Je jejich náhrada vaším výnosem a je hrazený titul vaším nákladem? Odpověď na tuto otázku již tak jednoznačná není. Záleží totiž – jak to zpravidla bývá – na okolnostech.
Vydáno: 19. 08. 2019
  • Článek
Outsourcing (označován často také jako BPO - Business Process Outsourcing) je v současné době moderní zažité slovo, které nemá v češtině přímý odpovídající ekvivalent. Není se čemu divit, samo o sobě je složeninou tří slov (viz dále). Navíc se stále zvyšuje počet firem využívajících tuto formu služeb a zároveň interních činností. Jedná se především o činnosti, které pro svůj výkon vyžadují kvalifikovanou osobu, a to v oblasti, která přímo nesouvisí s hlavním předmětem podnikání. Zpravidla se jedná o oblast IT, mzdového a finančního účetnictví, reportingu, personalistiky, ale i logistiky a podobně. Zkrátka pro malé společnosti často nedostatkové profese nebo profese, které nelze využít na celý úvazek. Škála outsourcingu je proto opravdu pestrá. Kde se ale nalézají jeho hlavní svízele, i když je poskytovatel služby snahou o docilování zisku motivován k co nejvyšší kvalitě a rozsahu, přiblíží následující řádky.
Vydáno: 08. 07. 2014
  • Článek
Možná jste se setkali se situací, kdy bylo potřeba kapitálovou situaci společnosti relativně rychle a neodkladně posílit. Jednou z takových možností je navýšení základního kapitálu. Představuje svolání a konání valné hromady, zpravidla za účasti notáře, běží různé lhůty a podobně. I když se vše činí bez zbytečného odkladu, přesto se zdá být celý proces - nemluvě o době zápisu do obchodního rejstříku v nekomplikovaném případě - obzvláště ke konci roku, přespříliš zdlouhavý. Proto jsou čím dál více oblíbenější ostatní vklady společníka do vlastního kapitálu společnosti mimo vklad do kapitálu základního. Pro odlišení od vkladu společníka (že se jedná o položku nad rámec vkladu do základního kapitálu) používá původní legislativa i její nahrazující zákon č. 89/2012 Sb. , o obchodních korporacích (dále jen „ZOK “), záměrně shodně pojem příplatek.
Vydáno: 23. 04. 2014
  • Článek
V následujícím článku Vám přinášíme dokončení příspěvku, který jsme uveřejnili v časopise Účetnictví v praxi č. 8/2013 na str. 37. V příspěvku věnovanému srovnání německých Zásad řádného vedení účetnictví s českými a mezinárodními účetními principy se tentokrát zaměříme na nejzřetelnější komparaci hlavních Zásad řádného vedení účetnictví s mezinárodními účetními standardy (redakčně zkráceno).
Vydáno: 21. 08. 2013
  • Článek
Podle § 243 německého obchodního zákoníku se účetní závěrka sestavuje podle takzvaných Zásad řádného vedení účetnictví. Tento obchodní zákoník pochází původně z konce devatenáctého století. V nedávné době sice prošly německé účetní předpisy v něm zakotvené významnou reformou1 - jejím hlavním posláním a cílem byla modernizace a přiblížení se IFRS. Jedná se však o kompromisní řešení, které svým způsobem zůstalo na půl cestě k IFRS a nepřekonalo tak hranici striktního principu opatrnosti. Cílem tohoto článku je přiblížit čtenáři a zároveň se pokusit nastínit, zdali mohou německé účetní zásady - jako jakýsi kompromis minulosti a principu opatrnosti spolu s věrným a poctivým obrazem současnosti - vyhovovat běžné středně velké firmě v evropské kontinentální oblasti, kde převládá financování běžnými bankovními produkty a princip opatrnosti je vítán a kde střední a malé firmy nejsou orientovány na finanční trhy (viz také definice SME v IFRS pro SME z roku 2009).
Vydáno: 24. 07. 2013
  • Článek
V tomto článku bychom čtenáře rádi seznámili se základními ustanoveními souvisejících právních předpisů a podzákonných norem, z kterých lze jednoznačně vyvodit povinnost stálé provozovny zahraniční osoby1) vést účetnictví a její rozsah. Z důvodu odlišné úpravy stálé provozovny v jednotlivých smlouvách o zamezení dvojímu zdanění bude pro účely celého článku použito znění ustanovení modelové smlouvy OECD, ze které většina uzavíraných smluv vychází.2)
Vydáno: 24. 05. 2013