Tomáš Havel - strana 1

  • Článek
Novelou zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDPH “), účinnou od 1. ledna 2013 došlo k rozšíření případů, kdy odběratel (plátce daně) ručí za DPH neodvedenou svým dodavatelem. Dle novelizovaného znění zákona ručení odběratele nastává též v případě, jestliže: - odběratel provede platbu na bankovní účet dodavatele, který není zveřejněn správcem daně, - jeho dodavatel je tzv. nespolehlivým plátcem, - odběratel nakoupí pohonné hmoty od distributora pohonných hmot, - odběratel je tzv. oprávněným příjemcem pro účely spotřební daně.
Vydáno: 24. 05. 2013
  • Článek
Správné stanovení okamžiku, kdy se právnická či fyzická osoba stává plátcem daně, je klíčové pro vznik povinnosti odvodu daně na výstupu a uplatňování nároku na odpočet daně na vstupu. Při pozdní registraci se osoba vystavuje riziku penalizace se strany finančního úřadu i nemožnosti nárokovat daň na vstupu. Nejčastěji registrační povinnost vzniká překročením limitu obratu pro registraci. Jsou však i jiné důvody vzniku povinnosti registrace, které není možné opomíjet. Je též dobré vědět, kdy je možné zaregistrovat se k DPH dobrovolně. Registrace se přitom netýká jen českých subjektů, ale ve vymezených případech též podnikatelských subjektů z Evropské unie i třetích zemí. Samostatným plátcem daně se může stát i skupina osob.
Vydáno: 23. 08. 2012
  • Článek
Pro určení, zda přeshraniční služba podléhá české dani z přidané hodnoty (dále jen „DPH“), je rozhodující stanovit místo plnění služby, tj. zda se nachází v tuzemsku či mimo něj. Při vymezení místa plnění je nutné rozlišovat, zda je služba poskytována pro osobu povinnou k dani či nikoliv, neboť v každém případě platí pro stanovení místa plnění různá pravidla. V současné době již většina služeb poskytovaných osobám povinným k dani podléhá základnímu pravidlu pro určení místa plnění, na základě kterého je místo plnění v místě, kde má příjemce sídlo, místo podnikání či provozovnu, které je služba poskytnuta. Tato úprava již omezuje případy, kdy bylo u poskytování služeb zahraničním podnikatelským subjektům nutné účtovat českou DPH, a naopak, kdy zahraniční subjekty fakturovaly českým plátcům se zahraniční DPH (a čeští plátci případně žádali o vratku této DPH). Nadále však existují výjimky, kterým je třeba věnovat pozornost.
Vydáno: 21. 06. 2012
  • Článek
Ustanovení § 90 zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH“), obsahuje ustanovení o zvláštním režimu pro obchodníky s použitým zbožím, uměleckými díly, sběratelskými předměty a starožitnostmi. Podstatou tohoto režimu je, že obchodník zdaňuje pouze přirážku nad úroveň pořizovací ceny zboží, tj. pouze svoji ziskovou přirážku. S užitím tohoto režimu se v praxi můžeme setkat nejčastěji v nejrůznějších typech bazarů, u starožitníků a obchodníků se sběratelskými či uměleckými předmětů. Níže jsou podrobněji rozebrány podmínky, za kterých může být zvláštní režim použit, princip fungování tohoto režimu a jeho výhody.
Vydáno: 25. 04. 2012
  • Článek
V praxi stále častěji dochází k poskytování tzv. nepřímých bonusů, kdy dodavatel poskytuje bonus jiné osobě, než která od něj odebírá zboží a služby. V této souvislosti často vznikají dohady, zda v tomto případě má dodavatel snížit základ daně a daň či nikoliv. Trochu světla do této oblasti přináší nedávno zveřejněné stanovisko Generálního finančního ředitelství.
Vydáno: 19. 12. 2011
  • Článek
Směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. 11. 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty umožňuje členským státům do své národní legislativy implementovat opatření umožňující snížení základu daně a výše daně v případě, že odběratel nezaplatí dodavateli za poskytnuté plnění. Novela zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty (dále jen „zákon o DPH“), účinná k 1. 4. 2011 tohoto ustanovení směrnice využila a za účelem pomoci plátcům daně v období ekonomické krize do zákona o DPH zavedla (§ 44 ) pro plátce daně možnost v případě svých nedobytných pohledávek za odběrateli vzniklými z titulu dodání zboží nebo poskytnutí služeb požádat si o vrácení daně z přidané hodnoty, kterou plátce odvedl státu, ale od svého odběratele (plátce daně) nedostal zaplacenu.
Vydáno: 24. 06. 2011
  • Článek
V § 109 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty (dále jen „ZDPH“), účinném od 1. 4. 2011 je obsažen institut ručení odběratele (plátce daně, příjemce zdanitelného plnění) za daň ze zdanitelného plnění uskutečněného v tuzemsku, která nebyla záměrně odvedena jeho dodavatelem (plátce daně, poskytovatel zdanitelného plnění). Dle důvodové zprávy k novelizovanému zákonu zavádí Ministerstvo financí tento institut jako jedno z opatření boje proti daňovým podvodům (zejména tzv. řetězovým obchodům, kdy dochází k fiktivním prodejům zboží či poskytnutí služeb, přičemž poskytovatel plnění daň uvedenou na daňovém dokladu záměrně nezaplatí a příjemce plnění si tuto daň odnárokuje na vstupu). Zavedení institutu ručení umožňuje členským státům EU článek 205 směrnice Rady 2006/112/ES .
Vydáno: 07. 04. 2011