Bc. Radka Lakotová

Náklady za školení a nájemné za OSVČ Radka Lakotová Společnost s ručením omezeným, jejímž předmětem podnikání je pojišťovací činnost, konkrétně pojišťovací agenda, má kanceláře v několika městech po České...

Společnost s r. o., plátce DPH, účetnictví. S. r. o. uzavřela dodatek k pracovní smlouvě v lednu 2011 s tím, že bude firma přispívat zaměstnanci ročně 24 000 Kč na pen. přip. Zaměstnanci měli předložit s. r. o. podklady (kopie smluv) k uhrazení příspěvku. Zaměstnanci předložili smlouvy o pen. přip. uzavřené v listopadu 2011. Bude úhrada příspěvku zaměstnanci provedená v prosinci 2011 ve výši 24 000 Kč daňově uznatelným nákladem s. r. o. za zdaňovací období 2011?

Výpočet stavu vlastního kapitálu, při změně během roku bylo možné vypočítat dle pokynu D-300 prostým aritmetickým průměrem. Podle pokynu GFŘ-D-6 je nutno použít vážený aritmetický průměr. Jakou metodu mám zvolit v roce 2011? Mohu použít výhodnější prostý aritmetický průměr? Jde o půjčku s úrokem od jednatele s. r. o. do společnosti.

Fyzická osoba hodlá ukončit činnost. Pokud prodá zásoby za symbolické ceny a k datu ukončení bude na zásobách nulový stav, bude zdanitelná částka tržba z prodeje byť symbolická a do nákladů uplatní hodnotu zboží pořizovací (zaplacené faktury jsou v nákladech dnem zaplacení a nezaplacené faktury budou snižovat výsledek hospodaření - čili sníží ev. daňovou povinnost. Je to tak správně?

Jsem FO, vedu DE a jsem plátce DPH. Dne 1. 10. 2011 jsem uzavřela smlouvu o sdružení se svým manželem, který je také FO (od 30. 9. 2011), také vede DE a také je plátcem DPH. V DAP za 2011 budu dělit příjmy i výdaje polovinou za celé zdaňovací období ? Nebo budu příjmy i výdaje dělit alikv. od října 2011?

Pracovník firmy byl na služební cestě v Kazachstánu, kde firma provádí zakázku. Po návratu ze služební cesty předložil doklady za nákup materiálu či služeb, potřebných pro práce na zakázce, placených hotově na místě. Nevím, jaký kurz použít pro přepočet těchto dokladů, zda jsou součástí cestovních náhrad a použije se kurz platný pro cestovní náhrady nebo použít kurz dle data jednotlivých dokladů.(Firma používá pro přepočet cizích měn denní kurzy ČNB).

Příklad Základní měsíční mzda 16 000 Kč / úvazek 40 hodin týdně. Výpočet za 9/2011 (21 + 1 svátek) Vybráno 2 dny dovolené, opracováno celkem 193 hod, z toho je 152 hodin za 19 dní, 32 hodin přesčas a 9 hodin ve svátek Dotaz: 1. lze hodiny, odpracované ve svátek (připadající na pracovní den), považovat v rámci týdne za přesčasové všechny, nebo jen 1 hodinu, která je nad limit 40 hodin (předpokládáme, že ostatní dny v týdnu byly jen 8 hodinové)? 2. jak správně stanovit koeficient pro výpočet mzdy: - varianta 1 193 hodin / 168 hodin (svátek by se abstrahoval, neboť byl odpracovaný) - varianta 2 193 hodin / 168+8 hodin (svátek by se započítal pouze ve jmenovateli, v čitateli je již obsažen ve 193 hodinách) - varianta 3 193+8 hodin / 168+8 hodin (svátek by se započítal běžným způsobem, tedy do čitatele i jmenovatele, což by nemělo být správné, protože už je v 193 hodinách obsažený) (případné rozdělení..)

Společnost s ručením omezeným. Předmět podnikání je pojišťovací činnost, konkrétně pojišťovací agend. Máme kanceláře v několika městech po ČR, přičemž pojišťovací zprostředkovatelé nejsou zaměstnanci naší společnosti, nýbrž společnost jim vyplácí provize za uzavřené smlouvy (každý podniká na základě osvědčení od ČNB, či-li jsou OSVČ). Pro pojišťovací zprostředkovatelé jsme pronajali kanceláře, kompletně je zařídili (nábytek, PC... ). Kanceláře jsou označeny logem naší společnosti a využívají je pouze pojišťovací zprostředkovatelé. a) Může si s. r. o. uplatnit jako daňově uznatelný náklad nájemné, které platíme za kanceláře, ale které využívají je pojiš. zprostředkovatelé? b) Může si s.r.o. uplatnit do nákladů cenu ubytování za školení, školení, náklady na vizitky za tyto poj. zprostředkovatelé, které s. r. o. hradí jiným subjektům? Náklady poj. zprostř. nepřeúčtováváme. Pokud ano, neměli by si pojišť. zprostř. dodanit tyto služby za školení, ubytování jako nepeněžní příjem?

Právnická osoba s. r. o., která provádí činnost pojišťovací, poskytla na základě výpůjčky na 1 rok 3 osobní automobily svým pojišťovacím zprostředkovatelům, kteří jsou OSVČ. Chtěla jsem se zeptat, zda si může s. r. o., či-li půjčitel uplatnit do daňových nákladů odpisy za tyto auta a pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a havarijní pojištění vozidla, pokud nemá proti těmto nákladům žádné výnosy. a) Předpokládám, že DPH s. r. o. nebude dle § 14 odst. 4 ZDPH muset z výpůjčky odvádět, protože si při nákupu nemohla uplatnit nárok na odpočet, protože provádí pojišťovací činnost dle § 55 a tyto auta budou k této činnosti i sloužit. b) Pokud by tyto auta pronajímala, musí odvádět DPH a musí mít na pronájem živnostenský list? Má na pronájem nějaký vliv, že provádí s.r.o. pouze osvobozenou činnost pojišťovací? Nebo by se pronájem posuzoval samostatně a muselo by se odvádět z těchto pronájmu i DPH, přestože nebyl u těchto aut uplatněn nárok na odpočet?

Fyzická osoba uplatňuje výdaje % z příjmů. Chtěla jsem se zeptat, zda je nutné mít zřízen podnikatelský účet. Nyní si podnikatel posílá příjmy na účet své přítelkyně.

Právnická osoba, s. r. o., plátci DPH, PÚ. Společnost nakoupila a vyskladnila materiál na akci (jedná se o RD - 10%). Veškeré práce na této akci provedli v rámci odborného výcviku učni. Za tyto vykonané práce nám SOU nafakturovalo dohodnutou částku, která je osvobozena od DPH. Nyní my budeme fakturovat odběrateli (majiteli RD) spotřebovaný materiál i tyto práce vykonané učni. Chtěla bych se zeptat, jestli je správné z naší strany vyfakturovat tyto práce včetně materiálu s 10% daní.

Zaměstnanec žádá odečet úroků z úvěru ze stavebního spoření. Jako účel je na úvěrové smlouvě uvedeno - údržba a změna bytu a koupě bytu. Zaměstnanec nejprve čerpal mezi-úvěr na údržbu a změnu bytu (státní byt, do kterého se zaměstnanec nastěhoval, magistrát opravil před nastěhováním a tuto opravu chtěl uhradit). Zaměstnanec se nastěhoval v dubnu/2009. V roce 2010 se zaměstnanec stal členem bytového družstva, které státní byty odkoupilo a stalo se vlastníkem bytů. Na koupi podílu v bytovém družstvu zaměstnanec dočerpal úvěr. Zaměstnanec doložil nájemní smlouvu k bytu,který využívá ke svému bydlení, ze dne 23. 11. 2010. Do osobního vlastnictví bude byt z bytového družstva na zaměstnance převeden v dubnu/2011 bezúplatně. Má zaměstnanec nárok na odečet úroků z úvěru za rok 2010 a v případě že ano, jaké doklady musí zaměstnavateli doložit?

Prosím o ujasnění problematiky výpočtu pravděpodobného výdělku. Zaměstnanec, který u nás pracuje ve stanovené týdenní prac. době v rozsahu 40 hod.týdně od 1. 7. 2009, je nepřetržitě v prac. neschopnosti od 29. 10. 2009. Nemoc mu byla opakovaně prodlužována, nyní bude ukončena ke dni 12. 5. 2011. Potřebuji zjistit jeho pravděpodobný výdělek (do Zl...)Nevím, jakým způsobem postupovat, ze 2 variant. Celková pravděp.výše mzdy = tafifní mzda + nadtarifní složka = 16 000 + 4 800=20 800 Kč. 1) varianta: 20 800 : 4,348:40= po zaokr. 119,60 Kč/hod., kde: 4,348 je průměrný počet týdnů v měsíci 40 je stanovená týdenní prac.doba 2) varianta : 20 800 x 3 = 62 400 :512= po zaokr.121,88 Kč/hod., kde: 62 400 = mzda,včetně nadtarif. složky za 3 měsíce 512 hodin.=odpracované hodiny v rozhodném období, tj. v tomto případě v I. čtvrtletí (leden-březen 2011) Nevím, která z těchto variant je správná a jak pak dále stanovit pravděpodobný měsíční výdělek.

Zaměstnankyně nastupující od 1. 1. 2011 předala na mzdovou účtárnu doklad o provedení vstupní zdravotní prohlídku u lékaře ze dne 14. 12. 2010. Podle naší interní směrnice tyto prohlídky zaměstnancům proplácíme po úspěšném zvládnutí zkušební doby. Nyní v dubnu tedy došlo k proplacení. Jedná se o náklad účetního a zdaňovacího období 2010 nebo 2011?

Firma s. r. o., plátce DPH, která vede podvojné účetnictví, se zavázala v zakladatelské smlouvě nově vznikající obchodní společnosti ke splacení upsaných akcií, podle notářsky ověřeného zápisu Valné hromady. Naše společnost upsala 5 ks akcií. (např. 10 000 Kč/akcie). Jaké účetní případy s touto záležitostí souvisí a jak se konkrétně účtují, včetně zaplacení.

Soudní poplatek jako náklad Radka Lakotová Krajský soud vydal dne 28. 12. 2009 rozhodnutí, že má společnost zaplatit soudní poplatek za odvolání do tří dnů od doručení vydaného usnesení....

Právnická osoba v likvidaci, s. r. o., plátce DPH, patřící jednomu společníkovi, eviduje v účetnictví následující závazky: 1) účet 379 - nesplacená půjčka ve výši 1 milion Kč z r. 2000 2) účet 324 - přijatá záloha ve výši 500 000 Kč z roku 2005, která nebyla zúčtována ani vrácena. 3) účet 325 - nesplacený postoupený úvěr ve výši 2,5 milionu Kč z roku 2002. Všechny závazky jsou za osobami blízkými a rodinnými příslušníky. Na závazky jsou uzavřeny písemné smlouvy o prominutí splacení půjčky, úvěru i o prominutí vrácení přijaté zálohy. Dotaz: Jaké budou účetní předpisy zaúčtovaní písemných dohod o prominutí splacení půjčky, úvěru a přijaté zálohy a jaký to bude mít dopad na daň z příjmu?

Poplatník (věřitel) eviduje pohledávky vzniklé v roce 2003. Netvořil k nim žádné opravné položky a pohledávky jsou již promlčené (nemá k dispozici uznání závazku). Může poplatník využít § 24 odst. 3 písm. y) bod 1 ZDP v případech, pokud např. dne 4. 3. 2011 zjistí, že soud již v roce 2008 zamítl návrh na prohlášení konkurzu z toho důvodu, že majetek dlužníka nepostačuje k úhradě nákladů konkurzu (§ 12 odst. 4 zákona č. 328/1991 Sb.)? Musíme podat dodatečné přiznání na rok 2008, kde si uplatníme daňový odpis pohledávky? Nebo můžeme pohledávku daňově odepsat až v roce 2010. Obávám se, že pokud budeme muset podat dodatečné přiznání, pak to nebude možné, protože dle nového daňového řádu nelze podávat dodatečná přiznání na nižší daňovou povinnost na základě zjištěné právní novoty.

Zaměstnanec dostal pokutu od police za nesprávné parkování ve výši 1 000 Kč. Tuto pokutu uhradil z firemních prostředků. Firma tyto náklady zaúčtovala jako nedaňové náklady. Nejsem si jist, zda se nejedná u zaměstnance o nepeněžitý příjem a neměl by jej zdanit ve mzdě. Tedy 1 000 Kč nedaňové firemní náklady a 1 000 Kč zdaní zaměstnanec ve mzdě? Postupoval bych stejně i v případě spoluúčasti za autonehodu? Tedy, když zaměstnanec způsobí škodu na autě a spoluúčast je 5 000 Kč a zbytek uhradí pojišťovna? V tomto případě bych 5 000 Kč zaúčtoval na opravu auta jako daňově uznatelné firemní náklady, ale nevím, zda bych neměl zdanit zaměstnanci těchto 5 000 Kč ve mzdě.

Krajský soud vydal dne 28. 12. 2009 rozhodnutí, že má společnost zaplatit soudní poplatek za odvolání do tří dnů od doručení vydaného usnesení. Usnesení bylo doručeno 4. 1. 2010 a v tento den byl soudní poplatek také zaplacen. Je možné účtovat soudní poplatek do nákladů 538/221 dne 4. 1. 2010?