Ing. Martin Děrgel - strana 1

Jaká bude nabývací hodnota obchodního podílu dle § 24 odst. 7 ZDP v následujícím případě: - společník (fyzická osoba rezident ČR) neměl obchodní podíl nikdy v daňové evidenci/ účetnictví - společník obchodní podíl nabyl tak, že společnost sám před méně než 5 lety založil peněžitým vkladem do ZK ve výší 300.000 Kč. Dále vložil mimo základní kapitál peněžitý příplatek ve výši 3.000.000 Kč. Nyní tento obchodní podíl bude vkládat jako nepeněžitý vklad do základního kapitálu nově založené a.s. (on sám je 100% vlastníkem a.s. - jedná se pouze o sjednocení podílů pod novou a.s.) - v tomto případě bude nutné nechat ocenit obchodní podíl soudním znalcem. Předpokládejme, že soudní znalec ocení podíl na 30.000.000 Kč. - nově založená a.s. tudíž bude mít ZK ve výši 2.000.000 Kč a zbylých 28.000.000 Kč bude dle rozhodnutí společníka vloženo jako vkladové ážio. - z titulu nepeněžitého vkladu nevzniká ani vkladateli ani nabyvateli daňová povinnost. - pokud by si však vkladatel chtěl obratem vkladové ážio vyplatit v penězích, jaké by bylo zdanění? naše úvaha je, že výplata vkladového ážia bude předmětem srážkové daně (§36 ZDP), bude se tedy jednat o příjem nezahrnovaný pod §10 ZDP. Vkladatel si oproti 28.000.000 Kč může uplatnit daňovou nabývací hodnotu podílu. Jaká je v tuto chvíli jeho nabývací hodnota podílu? Je to: a) původní nabývací hodnota ve výši 3.300.000 Kč b) původní nabývací hodnota ve výši 3.300.000 Kč plus peněžitý vklad do nově založené a.s. ve výši 2.000.000 Kč, tudíž dohromady 5.300.000 Kč c) lze využít přecenění znalcem, tudíž nabývací hodnota podílu je nyní 30.000.000 Kč (nepeněžitý vklad) + peněžitý vklad ve výši 2.000.000 Kč, tudíž dohromady 32.000.000 Kč? Důležité je, že není splněn časový test 5 let (to je jak v okamžiku vkladu nepeněžitého majetku ve formě obch. podílu, tak ani v okamžiku rozhodnutí o výplatě vkladového ážia v penězích společníkovi). -
Vydáno: 28. 03. 2024
Český daňový rezident, občan Polska, měl kromě zaměstnání v ČR ještě práci na DPP a na smlouvu o dílo v Polsku. Práce byla v oboru IT a fyzicky byla vykonána na dálku z Prahy. Polský zaměstnavatel/klient srazil z těchto příjmů polskou daň. SZDZ mezi ČR a Polskem zjednodušeně říká, že příjmy ze zaměstnání a obdobné příjmy (smlouvu o dílo zařazuji také sem, protože ve smlouvě není jiná bližší kategorie) se zdaňuji tam, kde byla vykonávána práce. Podle všeho nemůžeme použit žádnou z metod zamezení dvojího zdanění, protože v tomto případě zaměstnavatel/klient nesměl podle SZDZ srazit daň v Polsku. To by ale znamenalo, že příjem z Polska se má zdanit v ČR podruhé jako příjem podle § 6 ZDP, s mizivou perspektivou vracení sražené polské dani. Prosím o posouzení, zda tuto situaci hodnotím správně.
Vydáno: 21. 03. 2024
Klient dodává zboží (nábytek) českému odběrateli pro jeho soukromou potřebu - vybavení jeho domu na Kapverdských ostrovech. Český občan má „zelenou kartu“ na Kapverdských ostrovech, žije střídavě tam a v ČR (50:50). Nábytek si koupí od českého dodavatele s tím, že ho vyveze a chce vystavit fakturu bez české DPH. Zboží bude přepraveno českým kupujícím na jeho náklady do Portugalska a následně lodní přepravou na Kapverdy. Z EU tedy vystoupí v Portugalsku. Celní formality a lodní přepravu zajišťuje pro českého kupujícího společnost MAERSK. Dokumenty o vývozu odběratel následně zašle českému dodavateli. Může český dodavatel vystavit „vývozní fakturu“ bez české DPH? 
Vydáno: 21. 03. 2024
Cestovní kancelář - identifikovaná osoba pořádá zájezd (poskytuje cestovní službu) do 3. země. V této zemi tedy předem zakoupí ubytování na hotelu, pronájem autobusu s řidičem a zaplatí průvodce. Musí u některé z těchto služeb jako identifikovaná osoba přiznat daň? 
Vydáno: 21. 03. 2024
Klient má několik let jednu hypotéku na byt a pozemek. Bohužel nesplnil podmínku 4 let od nákupu pozemku - nebylo uděleno stavební povolení. Proto bude muset podat dodatečná přiznání. 1) Jaký způsobem zjistí, kolik z úroků má dodanit? Má požádat banku, aby mu uplatněné úroky z hypotéky každý rok rozčlenila na byt a pozemek? A úroky na pozemek pak dodaní? 2) Kolik let zpětně musí podat dod. DP - všechny roky, kde byly uplatněny úroky z úvěru? 3) Podá dodatečné přiznání na aktuálním tiskopisu pro ten daný rok, vyplní celý tiskopis - jen zaškrtne „dodatečné přiznání", upraví úroky, vypočte daň a vyplní kolonky pro dodatečné přiznání?
Vydáno: 20. 03. 2024
Dva společníci, fyzické osoby, se sdružili za společným účelem činnosti dle § 2716 až 2746 občanského zákoníku. Příjmy a výdaje si dělili podle dohody v roce 2022 v různém poměru, příjmy v poměru 60:40, výdaje v poměru 50:50. Společně vykonávaná činnost spadá pod příjmy dle § 7 ZDP. V roce 2023 došlo k vrácení většího množství záloh, které přijali společníci v roce 2022. V souladu s § 5 odst. 6 ZDP o vrácené zálohy sníží společníci příjmy. Pro rok 2023 však také změnili způsob dělení příjmů a výdajů, příjmy si budou dělit v poměru 90:10 a výdaje rovněž v poměru 90:10. Je nutné zálohy vracené v 2023 rozdělit v daňovém přiznání k dani z příjmů ve stejném poměru jako v roce 2022, nebo dle nově dohodnutého poměru v roce 2023?
Vydáno: 12. 03. 2024
Česká s. r. o. má pohledávku u podnikatele z Běloruska. Stejná česká s. r. o. má dluh u společnosti z Ruska. Protože bankovní převody jsou dnes mezi EU a těmito zeměmi obtížné, předpokládám, že lze uzavřít třístrannou dohodu o vyrovnání a koncipovat ji tak, že běloruský podnikatel uhradí svůj dluh ruské firmě a tím pokryje dluh české s. r. o. Kromě řádného smluvního ošetření transakce, jsou zde další úskalí, na která je třeba dávat pozor?
Vydáno: 12. 03. 2024
Firma využívá při vedení zboží tzv. metodu B. Dle skladové evidence před inventurou má zůstatek na skladě k 31.12.23 ve výši 300 tis. Kč (stav skladu z minulého roku je 200 tis. Kč k 31.12.2022). Fyzickou inventuru 2023 dokončila až 10.1.2024 s výsledkem - manko 50 tis. Kč. Skladovou výdejku manka odečetla na kartách zboží 10.1.2024 k datu zjištění. Má k 31.12.2023 mít na účtě 132 při závěrce zboží 300 tis. Kč nebo 250 tis. Kč? - postup účtování: 1) přeúčtování stavu zboží z min. roku k 31.12.2023 504/132 + 200 tis. Kč 2) výsledek dle skladové evidence +300 tis. Kč 132/504 k 31.12.2023 kdy ještě nebyla provedena výdejka z manka. 3) manko nad normu ID - 50 tis. Kč 549/132 zaúčtování až 10.1.2024, nebo už k 31.12.2023, protože je to hlavní inventura týkající se roku 2023? Dále se setkávám, že inventura při metodě B je zaúčtovaná často i zápisem 549/504 (nepoužívá se účet 132). Pokud je taková inventura provedena např. 30.11., tak zápis 549/504 je z mého pohledu účtování správný, protože při zápise 549/132 k 30.11. a následnému navedení 132/504 k 31.12. by dle skladové evidence k 31.12. byl výsledek účtu 132 nižší než skutečný (díky snížení stavu z průběžné inventury (132 na DAL). Je to tak OK? Dále pokud má firma během roku ze skladu výdejky za účelem daru či interní spotřeby ve skladě (čistící prostředky, které primárně prodává), tak je správné při metodě B je minimálně na konci roku překlasifikovat z 504 na 501 (543) ? -> souhrnným interním dokladem 501(543)/504, nebo i průběžným zaúčtováním dle dne výdejky - jsou oba postupy možné?
Vydáno: 11. 03. 2024
Podnikatel, OSVČ, plátce DPH, zemřel v r. 2021 a v podnikání pokračuje jeho manželka. Je uvedena v rejstříku živostenském. Na FÚ je stále uvedeno DIČ zemřelého manžela. Protože budeme mít zmíněnou osobu v pronájmu nebytových prostor a chystáme pro ně smlouvu, tak se chceme jen ujistit, že hlavička na smlouvě i fakturace bude stále vedena na zemřelou osobu včetně DIČ e je to tak správně?
Vydáno: 08. 03. 2024
OSVČ, fyzická osoba, neplátce DPH, provádí masáže v ČR (má na to pouze živnostenský list, nejedná se o zdrav. zařízení). Tuto činnost bude od dubna 2024 provádět 1 týden v ČR a 1 týden v Německu. V Německu si našel daňového poradce, který bude vyřizovat daně v Německu. Bude ovšem dál rezidentem ČR, středisko životních zájmů bude v ČR. Tomuto OSVČ vedeme daňovou evidenci. Musíme vést i činnost, která probíhá v Německu? Nebo lze vést tyto evidence odděleně a na konci roku převzít od německého daň. poradce pouze příjmy a výdaje a nechat si potvrdit od FÚ v Německu zaplacenou daň. Poté bychom toto zahrnuli do našeho českého přiznání, aby poplatník zdanil celosvětové příjmy u nás a zároveň provedli zápočet daně. Nebo musíme vést i celou daňovou evidenci, včetně veškerých dokladů z Německa podruhé?
Vydáno: 08. 03. 2024
OSVČ, neplátce DPH, v červenci odjela na A1 do Německa, kde vykonává domácí péči u konkrétního klienta. V podstatě se stará o znevýhodněného pána, vaří, uklízí a pomůže mu s čím je potřeba. Každý měsíc mu vystaví fakturu na jeho jméno. Zároveň platí provizi české zprostředkovatelské agentuře. Můj dotaz zní, opravdu nemá žádné povinnosti v DE? Veškerý příjem zdaní v ČR? 
Vydáno: 08. 03. 2024
Od roku 2024 je nově povinnost na potvrzení o zdanitelných příjmech uvádět částky, které zaměstnavatel svému zaměstnanci přispěl na soukromé penzijní připojištění/doplňkové penzijní spoření, dlouhodobý investiční produkt atd., protože nově by měl mít zaměstnanec povinnost při zrušení produktu tyto částky uvést do svého daňového přiznání. Podle přechodných ustanovení se to týká ale jen smluv, které vznikly po 31. 12. 2023. Nicméně GFŘ ve své informaci uvádí, že rozhodné je datum uzavření smlouvy. Jak by to správně tedy mělo být? Je podstatné datum uzavření smlouvy nebo datum jejího začátku/účinnosti/vzniku. Často totiž bývá smlouva podepsaná v prosinci 2023, ale její začátek je 1. 1 2024. Zákon č. 462/2023, čl. II – přechodná ustanovení.
Vydáno: 08. 03. 2024
Fyzická osoba (český daňový rezident) vlastní podíly v s. r. o. (se sídlem v ČR) a chce tyto podíly sjednotit/ převést pod mateřskou akciovou společnost, kterou za tímto účelem plánuje založit. Tyto podíly neměl společník nikdy zahrnuty do obchodního majetku/v účetnictví, měl je v soukromém vlastnictví jako občan. Podíly v českých s. r. o. však vlastní méně než 5 let, nesplňuje tudíž časový test na osvobození příjmu z prodeje. Jaká je nejoptimálnější cesta, jak podíly sjednotit po nově založenou a. s.? 
Vydáno: 08. 03. 2024
Společnost poskytuje zaměstnancům peněžitý příspěvek na stravování za kalendářní den, pokud zaměstnanec odpracuje alespoň 3 hodiny. Pokud chce poskytnout peněžitý příspěvek na stravování i jednateli, který pracuje na základě smlouvy o výkonu funkce a daňově si ho uznat, je nově od 1. 1. 2024 povinností stanovit jednateli směny, nebo to od 1. 1. 2024 už není nutné?
Vydáno: 08. 03. 2024
Akciová společnost má základní kapitál ve výši 50 milionů Kč. Společnost vlastní 2 akcionáři, fyzické osoby, rezidenti v ČR. Akcie nabyli před rokem 2000 od původního vlastníka. Vzhledem k délce vlastnění akcií už nejsou schopni prokázat jejich nabývací hodnotu. V roce 2024 došlo k rozhodnutí snížit základní kapitál z 50 na 2 miliony Kč. Bude příjem společníků podléhat zdanění, pokud základní kapitál nebyl nikdy navýšen z vlastních zdrojů společnosti(zisku) a zároveň společníci nemohou prokázat nabývací hodnotu akcií, které získali v roce 2000? Má nemožnost prokázání nabývací ceny akcií vliv na případné zdanění této výplaty?
Vydáno: 06. 03. 2024
Předmětem podnikání OSVČ je překladatelská a tlumočnická činnost a mimoškolní výchova a vzdělávání. Faktury vystavuje za lekce českého jazyka. Nyní OSVČ zaplatila zdokonalovací kurz k výuce ČJ na Ústavu jazykové a odborné přípravy na Univerzitě Karlově. Tento kurz je akreditovaný MŠMT. 1) Je úhrada tohoto zdokonalovacího kurzu daňově uznatelná? 2) Pokud by po absolvování kurzu uhradila OSVČ poplatek za zkoušku ověřující vzdělání, byl by tento poplatek daňově uznatelný?
Vydáno: 05. 03. 2024
Je možné, aby veřejná společnost přispívala svým jednatelům na doplňkové penzijní připojištění, pokud budou mít uzavřenou smlouvu o výkonu funkce, kde bude sjednána odměna a tento příspěvek? Lze, i když odměna sjednána nebude, ale bude sjednán jen tento příspěvek? Nemají sjednán žádný zaměstnanecký poměr. V případě, že toto lze, bude to mít stejný daňový dopad jako u běžných zaměstnanců? 
Vydáno: 29. 02. 2024
Poplatník, FO, rezident Č,R má příjmy za rok 2023 z ČR (§ 6 až § 9 ZDP), od roku 2023 vlastní a pronajímá byt v Anglii, kde má příjmy z pronájmu. Jak zdanit příjmy z pronájmu, když v Anglii je daňový rok jinak – od 6. dubna 2023 do 5. dubna 2024. Z čehož plyne, že z Anglie nedostanu potvrzení o zaplacené dani pouze z příjmů za rok 2023, ale až po podání daňového přiznání za 5. 4. 2023 – 5. 4. 2024. Jak postupovat v případě příjmů z pronájmu z Anglie? Za rok 2023 zdanit příjmy z Anglie v rámci DPFO za rok 2023 v ČR a nezapočítávat žádnou daň z Anglie (protože žádná ještě nebyla vyměřena a uhrazena) a teprve za rok 2024 v DPFO zdanit opět příjmy z Anglie za kalendářní rok 2024 a zde započíst daň uhrazenou v Angli za období 6. 4. 2023 – 5. 4. 2024? Která metoda se použije – metoda prostého započtení, nebo vynětí? 
Vydáno: 27. 02. 2024
Holanďan (důchodce) trvale usazený a bydlící v ČR (nyní již český rezident) prodal v Nizozemsku dům. Prosím o ujištění, že se tento prodej event. zdaňuje jen v Nizozemsku. 
Vydáno: 20. 02. 2024
Chtěla bych si, prosím, ověřit, zda nedošlo ke změně v posouzení paragrafu, do kterého spadají úroky z úschovních účtů advokáta/notáře. Advokát sepisuje jak kupní smlouvy k nemovitostem, tak poskytuje advokátní úschovu kupní ceny a listin. Ve smlouvě má s klienty uvedeno ustanovení, podle kterého náleží úroky z částky na tomto účtu jemu, jako součást jeho odměny za danou úschovu. Klienti (kupující) po podpisu kupní smlouvy, složí na přidělený úschovní účet kupní cenu nemovitosti (jsou to tedy peníze kupujícího) a po přepisu na katastru advokát z tohoto účtu vypláci kupní cenu prodávajícímu. Pokud tedy jsou peníze na úschovním účtu kupujícího, spadají úroky pod § 7 ZDP, a tedy podléhají SP a ZP? Předpokládám tedy, že se pak počítají i do obratu pro DPH? A v případě, pokud by peníze na úschovním účtě nebyly kupujícího, ale již advokáta/notáře a ten by je jako své pak platil prodávajícímu, spadaly by tyto úroky pod p.8 a nezatíženy SP a ZP? Na základě čeho rozlišení záleží, jedná se o to, jak je sepsána smlouva o advokátní úschově?
Vydáno: 16. 02. 2024