Ing. Martin Děrgel - strana 182

Naše společnost se zabývá průzkumy trhu a veřejného mínění. Jsme spol. s r. o., jsme plátci DPH a vedeme účetnictví. S našimi klienti uzavíráme smlouvy o dílo. Je tento typ smlouvy vhodný na zajištění zakázek, které pro své klienty děláme? Průzkum trhu patří mezi služby - je možné na realizaci výzkumných projektů, jejichž výsledkem bývá závěrečná zpráva z průzkumu (někdy to je prezentace výsledků průzkumu), uzavírat smlouvu o dílo? Můžeme uzavřít smlouvu, kterou pojmenujeme např. \"Smlouva o realizaci výzkumného projektu\" a pokud ano, jakým zákonem a jeho paragrafy by taková smlouva byla ošetřena? A má být ve smlouvě uvedeno, podle jakého zákona a paragrafu je uzavřena (např. smlouva o dílo uzavřená ve smyslu ustanovení § 536 a násl. Obchodního zákoníku apod.)? Nyní chceme zavést tyto platební podmínky: klient by nám uhradil vždy 1/2 ceny na začátku zakázky a druhou 1/2 po předání výsledků. Nefakturovali bychom zálohu a vyúčtování, ale dva daňové doklady. DUZP při první fakturaci by bylo datum vystavení dokladu a DUZP při vystavení druhého dokladu by bylo datum poskytnutí služby. Je tento postup možný z pohledu zákona o DPH? A je možné fakturovat na základě smlouvy o dílo s datem uskutečnění zdanitelného plnění platným pro služby?

Můj klient má kontrolu na daň z příjmů u FÚ. Kontrolor po něm chce doložit, že faktury z listopadu 2001, které do dnešního dne nebyly uhrazené, nejsou promlčené. Podotýkám, že na tyto faktury nebyly v minulosti účtovány opravné položky. Já jsem převzala účetnictví koncem minulého roku, ale toto jsem zjistila. Není mně vůbec jasné, z jakého důvodu chce FÚ doložit, že tyto pohledávky nejsou promlčené. Kdy jsou pohledávky promlčené (po 4 letech od splatnosti?) a co se má s promlčenou pohledávkou dále v podvojném účetnictví provést? Pokud bude doměrek a případně penále z této kontroly na FÚ a klient bude ode mne požadovat jeho úhradu, můžu si to dát do daňově uznatelných výdajů? Jsem pojištěna z titulu své práce účetní, ale mám určitou spoluúčast, kterou musím hradit sama.

Žádám o účetní a daňový postup při vystoupení společníka ze s. r. o. v průběhu roku. Ve firmě jsou pouze dva společníci, kteří mezi sebou uzavřeli smlouvu o převodu obchodního podílu (prodávající, kupující). Prodávající vlastní 49 % obchodního podílu, který převádí na kupujícího. Kupní cena obchodního podílu činí 1 000 Kč. Kupující se tak stal jediným společníkem této společnosti se 100% obchodním podílem, na který připadá vklad ve výši 200 000 Kč. Žádám o praktický příklad.

Metodický dotaz Naše společnost nabyla dne 25. 2. 2000 pohledávku za společností \"A\" v nominální hodnotě 131 129 694,42 Kč za úplatu 128 000 000 Kč. V letech 2001 až 2003 docházelo k postupnému prodeji předmětné pohledávky (jednotlivé prodeje jsou podrobně uvedeny v příloze tohoto dopisu). Pro zjednodušení níže uvádíme rekapitulaci účtování tohoto obchodního případu: A) Nákup pohledávky v nominální hodnotě 131 129 694,42 Kč za úplatu 128 000 000 Kč (tzn. cca za 97,6133 %) MD / D 131 129 694,42 Kč 315 (firma A )/ - - - 128 000 000 Kč - - - / 325 (postupitel) 3 129 694,42 Kč - - - / 384 B) Tvorba opravné položky MD / D 33 % z 128 000 000 = 42 240 000 Kč 558 / 391 C) Zápočet mezi naší společností a firmou A - započteny vzájemné pohledávky ve výši 25 500 000 Kč (= 19,446 % z 131 129 694,42 Kč) MD / D a) 25 500 000 Kč 325 (firma A) / 315(firma A) b) rozp. opr. pol. -8 213 990 Kč 558 / 391 (19,446 % z 42 240 000,00 Kč = 8 213 990 Kč) D) Prodej pohledávky (po částech) za firmou A v celkové výši 96 657 842,82 Kč (= 73,7 % z 131 129.694,42 Kč) za úplatu celkem 72 594 000 Kč a) prodaná pohl. celkem (v nominální hodnotě): MD / D 96 657 842,82 Kč 546 daňová / 315 (firma A) b) úplaty celkem: 72 594 000,00 Kč 315 (nabyvatelé)/ 646 c) Rozpuštěná opravná položka celkem: -31 130 161,40 Kč 558 / 391 (73,7 % z 42 240 000 Kč) d) Vypořádání účtu 384 581 488,97 Kč 384 / 646 R e k a p i t u l a c e (bod C a D): * Výnosy celkem: 73 175 488,97 Kč * Náklady celkem: 57 313 691,42 Kč Rozdíl: 15 861 797,55 Kč (výnosy > náklady) ===================================================== E) K 31. 12. 2003 byl za společnosti \"A\" evidován zbytek pohledávky ve výši 8 971 851,60 Kč, na účtu 384 byl vykazován zůstatek 2 548 205,45 Kč a na účtu 391 zůstatek 2 895 848,60 Kč. Z důvodu promlčení pohledávky byl v roce 2003 dále účtován odpis pohledávky a tato pohledávky je nadále sledována v podrozvahové evidenci. Postup účtování odpisu pohledávky je podrobně uveden v příloze na str. 3. Vysvětlení k účetnímu a daňovému postupu: Předmětná pohledávka byla pořízena v období, kdy zákon o účetnictví v § 25 odst. 1 písm. g) nařizoval ocenění nakoupené pohledávky v nominální hodnotě. Rozdíl mezi nominální hodnotou a pořizovací cenou měl být dle Postupů účtován na účet 384 - výnosy příštích období. Od roku 2002 zákon o účetnictví v § 25 odst. 1 písm. g) nařizuje nakoupené pohledávky oceňovat pořizovací cenou. Zákon o účetnictví ani Postupy účtování neřešily, jak zajistit přechod z původního postupu ocenění (ocenění nominální hodnotou) na systém nový (ocenění pořizovací cenou), resp. postup vypořádání účtu 384 nebyl nikde popsán (neřešil ho zákon o účetnictví, postupy účtování ani zákon o dani z příjmů). Zaujali jsme proto takovéto stanovisko: - u pohledávek pořízených do konce roku 2001 bude účet 384 nadále ponechán (tzn. rozdíl mezi nominální hodnotou a pořizovací cenou bude i nadále evidován na účtu 384) a postupně vypořádáván při jejím uspokojení, příp. jejím dalším úplatném postoupení; - v případě pohledávek nabytých do konce roku 2001, jejichž pořizovací cena byla nižší než jejich nominální hodnota a jejichž uspokojení, resp. prodej, bylo realizováno najednou (či-li celá pohledávka byla prodána jednomu věřiteli), byl zůstatek účtu 384 celý rozpuštěn do výnosů (daňových); - v případě pohledávek nabytých do konce roku 2001, jejichž pořizovací cena byla nižší než jejich nominální hodnota a jejichž uspokojení, resp. prodej, byl realizován postupně (či-li nedošlo k prodeji celé pohledávky jednomu věřiteli, ale pohledávka byla prodána po částech více věřitelům), byl účet 384 vypořádáván postupně (vždy byla rozpuštěna část účtu 384 tak, aby výnosy se rovnaly nákladům) a v případě prodeje zbylé části pohledávky byl celý zůstatek účtu 384 rozpuštěn do výnosů (daňových); - při prodeji pohledávek byla vždy daňově uznaná část pohledávky jen do výše výnosů z jejího prodeje; Tento postup jsme měli stanovený vnitropodnikovou směrnicí, byl konzultován s auditorskou firmou a při školeních i s pracovníky KŘ FÚ Ostrava. Žádáme vás o vyjádření k výše popsanému postupu účtování a především k daňovému hledisku. Příloha A) Nabytí pohledávky, tvorba opravné položky 1) Nákup pohledávky za firmou A dne 25. 02. 00: MD / D 131 129 694,42 Kč 315 034 (firma A / - - - 128 000 000 Kč - - - / 325 (postupitel) 3 129 694,42 Kč - - - / 384 2) Tvorba opravné položky - rok 2000 MD / D 42 240 000 Kč 558 / 391 B) Uspokojené pohledávky, resp. započtení a prodej pohledávky 1) Prodej části pohl. za firmou A ve výši 15 022 343,04 Kč (= 11, 456 % z celkem pořízené pohl.) za cenu 9 990 000 Kč (Dohoda z 3. 8. 2001) MD / D a) 15 022 343,04 Kč 546 (daňová) / 315 (firma A) b) 9 990 000 Kč 315 (nabyvatel) / 646 c) rozp. opr. pol. 11,456 % z 42 240 000 Kč = 4 839 014,40 Kč 391 / 658 d) vypoř. účtu 384 193.328,74 Kč 384 / 646 Pozn.: .. 6.. > .. 5.. …(o 0,10 Kč) 546 celá daňová 2) Prodej části pohl. za firmou A ve výši 17 326 567,86 Kč (= 13,2 %) za cenu 12 000 000 Kč (Smlouva z 22. 3. 2002) MD / D a) 17 326 567,86 Kč 546 (daňová) / 315 (firma A) b) 12 000 000 Kč 315 (nabyvatel) / 646 c) rozp. opr. pol. 13,2 % z 42 240 000 Kč = 5 575 680 Kč 391 / 658 Pozn.: .. 6.. > .. 5.. (o 249 112,14 Kč) 546 celá daňová 3) Prodej části pohl. za firmou A ve výši 8 226 733,08 Kč (= 6,274 %) za cenu 8 004 000 Kč (Smlouva z 14. 6. 2002) MD / D a) 8 226 733,08 Kč 546 (daňová) / 315 (firma A) b) 8 004 000 Kč 315 (nabyvatel) / 646 c) rozp. opr. pol. 6,274 % z 42 240 000 Kč = 2 650 138,00 Kč 391 / 658 Pozn.: .. 6.. > .. 5.. (o 2 427 404,92 Kč) 546 celá daňová strana 1 4) Prodej části pohl. za firmou A ve výši 23 006 329,13 Kč (= 17,5447 %) za cenu 15 500 000 Kč (Smlouva z 6. 9. 2002) MD / D a) 23 006 329,13 Kč 546 (daňová) / 315 (firma A) b) 15 500 000 Kč 315 (nabyvatel) / 646 c) rozp. opr. pol. 17,5447 % z 42 240 000 Kč = 7 410 881 Kč 391 / 658 d) vypoř. účtu 384 2 95 448,13 Kč 384 / 646 Pozn.: .. 6.. = .. 5.. 546 celá daňová 5) Prodej části pohl. za firmou A ve výši 1 906 881,70 Kč (= 1,454 %) za cenu 1 000 000 Kč (Smlouva z 12. 11. 2002) MD / D a) 1 906 881,70 Kč 546 (daňová) / 315 (firma A) b) 1 000 000 Kč 315 (nabyvatel) / 646 c) rozp. opr. pol. 1,454 % z 42 240 000 Kč = 614 170 Kč 391 / 658 d) vypoř. účtu 384 2 292 712,10 Kč 384 / 646 Pozn.: .. 6.. > .. 5..(o 0,40 Kč) 546 celá daňová 6) Zápočet dne 8. 3. 2002 (naše společnost x firma A) ve výši 25 500 000 Kč (= 19,446 %) MD / D a) 25 500 000 Kč 325 (firma A) / 315 (firma A) b) rozp. opr. pol. 19,446 % z 42 240 000 Kč = 8 213 990 Kč 391 / 658 Pozn.: .. 6.. > .. 5.. (o 8 213 990 Kč) 7) Prodej části pohl. za firmou A ve výši 20 377 888,05Kč (= 15,5403 %) za cenu 17 000 000 Kč (Smlouva z 6. 5. 2003) MD / D a) 20 377 888,05 Kč 546 (daňová) / 315 (firma A) b) 17 000 000 Kč 315 (nabyvatel) / 646 c) rozp. opr . pol. 15,5403 % z 42 240 000 Kč –6 564 222 Kč 558 / 391 Pozn.: .. 6.. > .. 5.. (o 3 186 333,95 Kč) 546 celá daňová 8) Prodej části pohl. za firmou A ve výši 10 791 099,96 Kč (= 8,2293 %) za cenu 9 100 000 Kč (Smlouva z 5. 5. 2003) MD / D a) 10 791 099,96 Kč 546 (daňová) / 315 (firma A) b) 9 100 000 Kč 315 (nabyvatel) / 646 c) rozp. opr. pol. 8,2293 % z 42 240 000 Kč –3 476 056 Kč 558 / 391 Pozn.: .. 6.. > .. 5..(o 1 784 956,04 Kč) 546 celá daňová strana 2 Rekapitulace k bodu B): - Bod B 1) výnosy > náklady o 0,10 Kč - Bod B 2) výnosy > náklady o 249 112,14 Kč - Bod B 3) výnosy > náklady o 2 427 404,92 Kč - Bod B 4) výnosy = náklady 0,00 Kč - Bod B 5) výnosy > náklady o 0,40 Kč - Bod B 6) výnosy > náklady o 8 213 990,00 Kč - Bod B 7) výnosy > náklady o 3 186 333,95 Kč - Bod B 8) výnosy > náklady o 1 784 956,04 Kč Celkem výnosy > náklady 15 861 797,55 Kč ========================================================== C) Odpis pohledávky - rok 2003: Konečné zůstatky: a) účet 315 (firma A) 8.971 851,60 Kč b) účet 384 2 548 205,45 Kč c) účet 391 2 895 848,60 Kč MD /D - odpis pohledávky 2 895 848,60 Kč 546 (daňová) /315 (firma A) 6 076 003 Kč 546 (nedaňová /315 (firma A) - vypoř. opr. pol. - 2.895 848,60 Kč 558 /391 - vypoř. čas. rozliš. 2 548 205,45 Kč 384 /646 (nedaňová) - podrozvaha 8 971 851,60 Kč 752 /759 strana 3

Podnikatel, fyzická osoba, vedoucí daňovou evidenci, uplatnil za zdaňovací období roku 2003 reinvestiční odpočet. Jedná se o reinvetiční odpočet u nákladního automobilu pořízeného formou finančního leasingu, zařazený do obchodního majetku v červenci 2006. Tato fyzická osoba bohužel dne 18. 8. 2006 zemřela a v podnikání po zemřelém manželovi bude pokračovat manželka. Musí se tento reinvestiční odpočet dodanit v daňovém přiznání manžela, nebo lze pokračováním v podnikání manželky považovat podmínky reinvetičního odpočtu za splněné? Domnívám se, že ano. Nákladní automobil nebyl a nebude pronajímám a manželka zemřelého plátce bude dále pokračovat v podnikatelské činnosti. Vlastnické právo na ni přejde v dědickém řízení.

Evidujeme v účetnictví pohledávky za španělskou firmou. Úhrada této pohledávky je jištěna dokumentárním akreditivem s odloženou splatností 60 dní. Naše banka nám nabídla, že od nás pohledávku odkoupí před splatností. Cena za prodej pohledávky je Euribor (min. 500 EUR). Prodej pohledávky je bezregresivní, tzn. že banka přebírá riziko nezaplacení pohledávky na sebe. Smlouva zní takto: \"Smlouva o bezregresivním postoupení pohledávek z akreditivu\". Ve smlouvě je uvedeno, že banka přijímá pohledávku v hodnotě 234 000 EUR (nominální hodnota pohledávky v účetnictví) a v dalším ustanovení se píše, že úplata se rovná částce pohledávky snížené o diskontní úrok a další s akreditivem spojené poplatky. Dále je zde popsán způsob výpočtu diskontního úroku a limit jeho nominální výši (500 EUR). Ve smlouvě jsou uvedeny odkazy na § 524 a 529 Občanského zákoníku. Ke smlouvě je ještě přiloženo \"Prohlášení o postoupení pohledávky\". Potřebuji si ověřit skutečnosti, které jsem se dočetl v časopise auditor 04/2006: 1) Jedná se o variantu, kdy faktor (nabyvatel pohledávky) přebírá vlastnictví pohledávky a také riziko nezaplacení = klasické postoupení pohledávky nejedná se tedy tzv. FAKTORING 2) Pokud nejde o faktoring musím se daňově řídit § 24 odst. 2 písm. s) ZDP, kdy daňově uznatelným nákladem je částka do výše tržby z prodeje. 3) Účtovat by se tedy mělo následujícím způsobem: FAV za dodávku výrobků 234 000 EUR 311zah/601vyr ID Postoupení pohledávky bance 234 000 EUR 311ban/646xxx ID Uznatelný diskont 800 EUR 548UZN/311ban ID Neuznatelný diskont 200 EUR 548NZN/311ban ID Zúčtování do výše prodeje 233 000 EUR 546UZN/311ban BAV - úhrada snížená o disk. 233 000 EUR 221xxx/311ban Dodávám, že nejsme společností, jejíž předmětem činnosti by bylo obchod s pohledávkami, celá transakce má za účel zlepšit provozní CF. Pravděpodobně dojde k prodeji i druhé dodávky, proto se ptám, zda je výsledkové účtování správné a nejedná se o opakovaný prodej, který by měl být účtován rozvahově dle tohoto schématu: FAV za výrobky 234 000 EUR 311zah/601vyr Postoupení pohl. Bance 234 000 EUR /311zah Pohledávka za bankou 233 000 EUR 315ban/ Diskont uznatelný 800 EUR 548UZN/ Diskont neuznatelný 200 EUR 548NZN/ BAV úhrada pohledávky 233 000 EUR 221xxx/315ban U obou variant bych měl rozlišit, zda diskont odpovídá obvyklé úrokové sazbě, za kterou banka půjčuje finanční prostředky se stejnou dobou splatnosti. Co se tím míní? Je to sazba, za kterou nám naše banka poskytuje krátkodobé financování na kontokorentním účtu? Nebo jiná sazba - např. ČNB? Jak jsem pochopil z výše uvedeného článku, nemělo by se u opakovaně prováděného postoupení pohledávky účtovat výsledkově, aby nedocházelo k zkreslování výnosů společnosti (faktura už jednou ve výnosech je - v tržbách). Smyslem prodeje pohledávky skutečně není dosažení zisku, ale rychlý přísun peněz před splatností.

Podnikatel - fyzická osoba vedoucí daňovou evidenci, plátce DPH. Podnikatel vyúčtoval tuzemskému odběrateli službu s DPH, kterou však odběratel požadoval vyúčtovat v Eurech. Faktura byla vystavena na částku 1 324,60 + 251,67 = 1 567,27 EUR a do daňové evidence pro DPH a do pohledávek se po přepočtu kurzem na koruny dostala částka 37 724,50 + 7 167,65 = 44 892,15 Kč. Odběratel následně zaplatil fakturu v částce 1 567,27 EUR, což je úplná úhrada, ale v bance na korunový účet bylo připsáno kurzem ČSOB pouze 44 553,92 Kč. Vznikla tady kurzová ztráta 1 338,23 Kč. Můj dotaz zní: Která částka se musí dostat do DPH jako základ daně a daň a které částky se musí dostat do daňové evidence jako daňově účinný, případně nedaňový příjem a co se má provést s kurzovým rozdílem, který vznikl při úhradě. Protože byla úhrada v českých korunách menší, stále mi rozdíl v platbě zůstává v pohledávkách.

V lednu 2006 založili 2 společníci VP a LP s. r. o. Každý vložil na účet peněžní vklad 100 000 Kč. V květnu se společník LP rozhodl podíl prodat za dohodnutou cenu 120 000 Kč novému společníkovi JŠ. Když si nový společník JŠ nechal zpracovat účetní přehledy (původně nebyly vůbec zpracovány) zjistil, že společník VP si během prvního čtvrtletí 2006 vybral na zálohách na výdaje 150 000 Kč. Nový společník tedy zjistil, že vlastně koupil společnost bez financí - bez původního základního jmění. Je možné společníka VP vyloučit ze společnosti, když vybral základní jmění a jakým způsob je to technicky proveditelné? Jakým způsobem bude prodaný podíl společníka LP zdaněn - jaké jsou povinnosti s. r. o. v souvislosti se splněním daňové povinnosti a jaké je správné účtování této operace? Lze zřizovací výdaje zaúčtovat souvztažně 011 s účtem 365 a vlastně zřizovací výdaje posléze vyplatit z pokladny společnosti společníkům? Musí společnost vyplatit společníkovi VP, který dluží společnosti peníze vysoké cestovní náhrady, které si dosud naúčtoval (jezdí vlastním osobním vozem a obchodní jednání nejsou prokazatelná a ostatní společníci s nimi nesouhlasí)? Jak postupovat při zrušení spol. s r. o. bez likvidace následným rozdělením na nové dvě spol. s r. o.?

Žádáme o pomoc při určení promlčecí doby u pohledávky za OSVČ, která nám dluží za fakturu vystavenou v 9/2003. Na pohledávku byla vytvořena zákonná opravná položka. Dlužník zanikl a my bychom chtěli pohledávku odepsat, nedokážeme však správně určit promlčecí dobu.

Podnikatel - FO k 31. 12. 2005 přerušil činnost. K tomuto datu měl pohledávky a závazky, o které jsem upravila daňový základ. Bohužel jsem tyto pohledávky a závazky zahrnula do příjmů a výdajů pro výpočet sociálního a zdravotního pojištění. Jak jsem se dozvěděla, o tyto pohledávky a závazky se příjmy a výdaje pro výpočet pojistného nezahrnují. Podnikatel zbytečně doplácel pojistné. Chtěla bych podat opravné přehledy, což určitě není problém. Předpokládám, že vrácené přeplatky musí podnikatel dodanit daní z příjmů. Bude stačit, když toto vrácené pojistné zahrne do daňového přiznání za rok 2006 do § 10?

Jsem Slovenka a zaměstnaná jsem v České republice na hlavní pracovní poměr jako veterinární lékařka. Je to moje jediné zaměstnání. Na Slovensku si platím sociální i zdravotní pojištění a tady v Čechách jako zaměstnanec platím také. Musím tedy i na Slovensku platila sociální a zdravotní pojištění nebo stačí jen v Čechách ze zaměstnání?

Fyzická osoba vedoucí daňovou evidenci je od 1. 8. 2006 ve výkonu trestu na 1 rok. Jmenovaný dal plnou moc na vedení firmy své manželce, která je v domácnosti a pečuje o 2 malé děti. V roce 2004 byla manželka vedena jako spolupracující osoba manžela, ale za rok 2005 byla spolupráce zrušena, aby mohli manželé využít nového titulu DPFO za rok 2005 - společného zdanění. Otázka zní, zda musí fyzická osoba, která je ve výkonu trestu přerušit podnikání (má živnostenský list na obchodní činnost a na výkon činnosti má odpovědného zástupce, který tuto činnost vykonává)? S tím souvisí odhlášení ze sociálního a zdravotního pojištění, i když firma nadále existuje a funguje? A taktéž jak by vypadalo zdanění za rok 2006 - zda do 31. 7. 2006 by byla daňová evidence na manžela a od 1. 8. 2006 na manželku, která by musela mít vystaven i nový živnostenský list? Kdyby se muselo přerušit podnikání manžela, s tím by souviselo i nové razítko na manželku, i daňové doklady by musely znít na manželku i smlouvy?

Německá mateřská společnost (100 % podílu na s. r. o. se sídlem v ČR) se rozhodla převést obchodní podíly na švýcarskou společnost (a. s.). Obracím se na Vás tímto s dotazem, zda výše uvedený převod obchodních podílů vede k daňové povinnosti k dani z příjmů právnických osob, případně jiným daním jak české společnosti, jejíž podíly se převádějí , tak i dnešní mateřské německé společnosti a švýcarské společnosti nabývající výše uvedené podíly.

Jsme firma podnikající na základě živnostenských listů. Většina naší činnosti jsou práce zámečnické a topenářské. Občas prodáme náhradní díly na kotle bez provedení práce (vlastníme živnostenský list \"specializovaný maloobchod\"). Zajímá nás zda jsme povinni mít od 1. 1. 2007 registrační pokladnu (doposud na tento občasný prodej vystavujeme příjmový doklad). Pokud budeme povinni mít registrační pokladnu budeme na ni zaznamenávat příjmy pouze za prodej náhradních dílů nebo veškeré příjmy přijaté v hotovosti (i za práce zámečnické, topenářské)?

Jsme s. r. o., plátci DPH. Začátkem července 2006 jsme zrekolaudovali naši maličkou nemovitost z administrativní budovy na obytný dům. Tento dům má nyní pouze jednu bytovou jednotku. Nemovitost byla postavena v roce 2003, ale protože je součástí malé vodní elektrárny, kde v roce 2005 byl ukončen zkušební provoz a následně byla provedena kolaudace, tak byla tato nemovitost zatříděna jako administrativní budova do odpisové skupiny 6 a je takto prozatím pouze účetně odpisována. Nyní, tato zrekolaudovaná nemovitost na obytný dům, bude sloužit našemu zaměstnanci jako služební byt na dobu určitou (do doby případného rozvázání pracovního poměru). Tento byt bude náš zaměstnanec užívat na základě nájemní smlouvy bezplatně. Zaměstnanci budeme do jeho ZD zahrnovat jako nepeněžní plnění cenu obvyklou za nájem, ze které zaměstnanci vypočteme daň z příjmu. Žádám Vás proto o ujasnění všech účetních a daňových dopadů. Především by mě také zajímalo, zda cenu obvyklou zahrnovanou do ZD zaměstnance budeme také někde vykazovat my, ať už v osvobozeném DPH nebo v dani z příjmu? Také by mě zajímalo jak to bude nyní s odpisováním a odpisovými skupinami nemovitosti?

Podnikatelka, FO, DE, není plátce DPH. Podnikání zahájila v r. 2005, na konci roku byla ve ztrátě 70 000 Kč. Nyní 31. 8. 2006 podnikání ukončila. 1. Kdy musí podat daňové přiznání k DPFO za r. 2006? Do 31. 3. 2007 nebo dříve? 2. K 31. 8. 2006 má skladové zásoby. Tyto budou ovlivňovat výsledek hospodaření za r. 2006, zvýší se příjem. Výše tohoto příjmu bude stav skladových zásob v pořizovací nebo v prodejní ceně? 3. Jestliže ukončí r. 2006 se ziskem např. 50 000 Kč, lze odečíst vzniklou ztrátu za r. 2005? Protože podniká druhým rokem, neměla by se na ni vztahovat povinnost minimálního daňového základu, a tak si myslím, že by ztrátu uplatnit mohla.

V průběhu roku 2006 přechází sdružení fyzických osob na s. r. o. Se stávajícími zaměstnanci bude po skončení pracovního poměru u fyzické osoby obnovena pracovní smlouva u s. r. o. Bude v s. r. o. daňově uznatelný náklad vyplaceného životního pojištění ve výši 8 000 Kč při dodržení hlavní podmínky doby trvání pojištění 60 měsíců a výběru pojištění nejdříve v 60 letech, přestože firma bude zapsána v OR např. až v 8. měsíci r. 2006? Nebylo by nakonec možné uplatnit toto životní pojištění ještě u FO a pak u s. r. o?

V účetnictví (podvojné) máme pohledávky za společností (a. s.), které chceme této společnosti prominout. Jedná se o nepromlčené pohledávky za nájemné, prodej zboží a také pohledávku z titulu ukončení smlouvy o tichém společníkovi. Ke všem pohledávkám jsou vytvořeny účetní OP ve výši 100 % (daňové nejsou, v době vzniku pohledávek se jednalo o spřízněnou osobu). Jakým způsobem pohledávky odepsat, aby se již nikde nevyskytovaly (třeba v podrozvaze) a jaký to bude mít daňový dopad u věřitele i dlužníka? Je třeba také uzavřít písemnou \"dohodu o prominutí pohledávek/závazků\"?

1. Jsme s. r. o., vedeme účetnictví a v loňském roce jsme platili zálohy na daň z příjmů právnických osob. Na uzávěrce roku byla zaúčtována daň MD 591/D 341 a protože jsem špatně zaokrouhlila základ daně (nahoru), daň vypočetla vyšší o 260 Kč, finanční úřad poslal dodatečný výměr s tím, že se mi na záloze zvýší přeplatek o 260 Kč. Jak správně zaúčtovat toto zvýšení přeplatku daně PO? 2. Jsme izolační firma, děláme ploché střechy. Pokud nám v průběhu naší práce zateče do domu (zatéct může i při chybné práci), můžeme dát malířské práce v domě do nákladů?

V časopise Otázky a odpovědi z praxe č. 5/2006 jsem se pozastavila nad opovědí na dotaz č. 8 účtování o operačním software nakoupeném jako součást PC. Dosud snad platilo, že SW nakoupený jako součást PC se zahrnuje do pořizovací ceny PC. Můžete mi sdělit, od kdy byl tento postup změněn?