Ing. Martin Děrgel - strana 2

Firma využívá při vedení zboží tzv. metodu B. Dle skladové evidence před inventurou má zůstatek na skladě k 31.12.23 ve výši 300 tis. Kč (stav skladu z minulého roku je 200 tis. Kč k 31.12.2022). Fyzickou inventuru 2023 dokončila až 10.1.2024 s výsledkem - manko 50 tis. Kč. Skladovou výdejku manka odečetla na kartách zboží 10.1.2024 k datu zjištění. Má k 31.12.2023 mít na účtě 132 při závěrce zboží 300 tis. Kč nebo 250 tis. Kč? - postup účtování: 1) přeúčtování stavu zboží z min. roku k 31.12.2023 504/132 + 200 tis. Kč 2) výsledek dle skladové evidence +300 tis. Kč 132/504 k 31.12.2023 kdy ještě nebyla provedena výdejka z manka. 3) manko nad normu ID - 50 tis. Kč 549/132 zaúčtování až 10.1.2024, nebo už k 31.12.2023, protože je to hlavní inventura týkající se roku 2023? Dále se setkávám, že inventura při metodě B je zaúčtovaná často i zápisem 549/504 (nepoužívá se účet 132). Pokud je taková inventura provedena např. 30.11., tak zápis 549/504 je z mého pohledu účtování správný, protože při zápise 549/132 k 30.11. a následnému navedení 132/504 k 31.12. by dle skladové evidence k 31.12. byl výsledek účtu 132 nižší než skutečný (díky snížení stavu z průběžné inventury (132 na DAL). Je to tak OK? Dále pokud má firma během roku ze skladu výdejky za účelem daru či interní spotřeby ve skladě (čistící prostředky, které primárně prodává), tak je správné při metodě B je minimálně na konci roku překlasifikovat z 504 na 501 (543) ? -> souhrnným interním dokladem 501(543)/504, nebo i průběžným zaúčtováním dle dne výdejky - jsou oba postupy možné?

OSVČ, fyzická osoba, neplátce DPH, provádí masáže v ČR (má na to pouze živnostenský list, nejedná se o zdrav. zařízení). Tuto činnost bude od dubna 2024 provádět 1 týden v ČR a 1 týden v Německu. V Německu si našel daňového poradce, který bude vyřizovat daně v Německu. Bude ovšem dál rezidentem ČR, středisko životních zájmů bude v ČR. Tomuto OSVČ vedeme daňovou evidenci. Musíme vést i činnost, která probíhá v Německu? Nebo lze vést tyto evidence odděleně a na konci roku převzít od německého daň. poradce pouze příjmy a výdaje a nechat si potvrdit od FÚ v Německu zaplacenou daň. Poté bychom toto zahrnuli do našeho českého přiznání, aby poplatník zdanil celosvětové příjmy u nás a zároveň provedli zápočet daně. Nebo musíme vést i celou daňovou evidenci, včetně veškerých dokladů z Německa podruhé?

Společnost poskytuje zaměstnancům peněžitý příspěvek na stravování za kalendářní den, pokud zaměstnanec odpracuje alespoň 3 hodiny. Pokud chce poskytnout peněžitý příspěvek na stravování i jednateli, který pracuje na základě smlouvy o výkonu funkce a daňově si ho uznat, je nově od 1. 1. 2024 povinností stanovit jednateli směny, nebo to od 1. 1. 2024 už není nutné?

OSVČ, neplátce DPH, v červenci odjela na A1 do Německa, kde vykonává domácí péči u konkrétního klienta. V podstatě se stará o znevýhodněného pána, vaří, uklízí a pomůže mu s čím je potřeba. Každý měsíc mu vystaví fakturu na jeho jméno. Zároveň platí provizi české zprostředkovatelské agentuře. Můj dotaz zní, opravdu nemá žádné povinnosti v DE? Veškerý příjem zdaní v ČR? 

Od roku 2024 je nově povinnost na potvrzení o zdanitelných příjmech uvádět částky, které zaměstnavatel svému zaměstnanci přispěl na soukromé penzijní připojištění/doplňkové penzijní spoření, dlouhodobý investiční produkt atd., protože nově by měl mít zaměstnanec povinnost při zrušení produktu tyto částky uvést do svého daňového přiznání. Podle přechodných ustanovení se to týká ale jen smluv, které vznikly po 31. 12. 2023. Nicméně GFŘ ve své informaci uvádí, že rozhodné je datum uzavření smlouvy. Jak by to správně tedy mělo být? Je podstatné datum uzavření smlouvy nebo datum jejího začátku/účinnosti/vzniku. Často totiž bývá smlouva podepsaná v prosinci 2023, ale její začátek je 1. 1 2024. Zákon č. 462/2023, čl. II – přechodná ustanovení.

Fyzická osoba (český daňový rezident) vlastní podíly v s. r. o. (se sídlem v ČR) a chce tyto podíly sjednotit/ převést pod mateřskou akciovou společnost, kterou za tímto účelem plánuje založit. Tyto podíly neměl společník nikdy zahrnuty do obchodního majetku/v účetnictví, měl je v soukromém vlastnictví jako občan. Podíly v českých s. r. o. však vlastní méně než 5 let, nesplňuje tudíž časový test na osvobození příjmu z prodeje. Jaká je nejoptimálnější cesta, jak podíly sjednotit po nově založenou a. s.? 

Podnikatel, OSVČ, plátce DPH, zemřel v r. 2021 a v podnikání pokračuje jeho manželka. Je uvedena v rejstříku živostenském. Na FÚ je stále uvedeno DIČ zemřelého manžela. Protože budeme mít zmíněnou osobu v pronájmu nebytových prostor a chystáme pro ně smlouvu, tak se chceme jen ujistit, že hlavička na smlouvě i fakturace bude stále vedena na zemřelou osobu včetně DIČ e je to tak správně?

Akciová společnost má základní kapitál ve výši 50 milionů Kč. Společnost vlastní 2 akcionáři, fyzické osoby, rezidenti v ČR. Akcie nabyli před rokem 2000 od původního vlastníka. Vzhledem k délce vlastnění akcií už nejsou schopni prokázat jejich nabývací hodnotu. V roce 2024 došlo k rozhodnutí snížit základní kapitál z 50 na 2 miliony Kč. Bude příjem společníků podléhat zdanění, pokud základní kapitál nebyl nikdy navýšen z vlastních zdrojů společnosti(zisku) a zároveň společníci nemohou prokázat nabývací hodnotu akcií, které získali v roce 2000? Má nemožnost prokázání nabývací ceny akcií vliv na případné zdanění této výplaty?

Předmětem podnikání OSVČ je překladatelská a tlumočnická činnost a mimoškolní výchova a vzdělávání. Faktury vystavuje za lekce českého jazyka. Nyní OSVČ zaplatila zdokonalovací kurz k výuce ČJ na Ústavu jazykové a odborné přípravy na Univerzitě Karlově. Tento kurz je akreditovaný MŠMT. 1) Je úhrada tohoto zdokonalovacího kurzu daňově uznatelná? 2) Pokud by po absolvování kurzu uhradila OSVČ poplatek za zkoušku ověřující vzdělání, byl by tento poplatek daňově uznatelný?

Je možné, aby veřejná společnost přispívala svým jednatelům na doplňkové penzijní připojištění, pokud budou mít uzavřenou smlouvu o výkonu funkce, kde bude sjednána odměna a tento příspěvek? Lze, i když odměna sjednána nebude, ale bude sjednán jen tento příspěvek? Nemají sjednán žádný zaměstnanecký poměr. V případě, že toto lze, bude to mít stejný daňový dopad jako u běžných zaměstnanců? 

Poplatník, FO, rezident Č,R má příjmy za rok 2023 z ČR (§ 6 až § 9 ZDP), od roku 2023 vlastní a pronajímá byt v Anglii, kde má příjmy z pronájmu. Jak zdanit příjmy z pronájmu, když v Anglii je daňový rok jinak – od 6. dubna 2023 do 5. dubna 2024. Z čehož plyne, že z Anglie nedostanu potvrzení o zaplacené dani pouze z příjmů za rok 2023, ale až po podání daňového přiznání za 5. 4. 2023 – 5. 4. 2024. Jak postupovat v případě příjmů z pronájmu z Anglie? Za rok 2023 zdanit příjmy z Anglie v rámci DPFO za rok 2023 v ČR a nezapočítávat žádnou daň z Anglie (protože žádná ještě nebyla vyměřena a uhrazena) a teprve za rok 2024 v DPFO zdanit opět příjmy z Anglie za kalendářní rok 2024 a zde započíst daň uhrazenou v Angli za období 6. 4. 2023 – 5. 4. 2024? Která metoda se použije – metoda prostého započtení, nebo vynětí? 

Holanďan (důchodce) trvale usazený a bydlící v ČR (nyní již český rezident) prodal v Nizozemsku dům. Prosím o ujištění, že se tento prodej event. zdaňuje jen v Nizozemsku. 

Chtěla bych si, prosím, ověřit, zda nedošlo ke změně v posouzení paragrafu, do kterého spadají úroky z úschovních účtů advokáta/notáře. Advokát sepisuje jak kupní smlouvy k nemovitostem, tak poskytuje advokátní úschovu kupní ceny a listin. Ve smlouvě má s klienty uvedeno ustanovení, podle kterého náleží úroky z částky na tomto účtu jemu, jako součást jeho odměny za danou úschovu. Klienti (kupující) po podpisu kupní smlouvy, složí na přidělený úschovní účet kupní cenu nemovitosti (jsou to tedy peníze kupujícího) a po přepisu na katastru advokát z tohoto účtu vypláci kupní cenu prodávajícímu. Pokud tedy jsou peníze na úschovním účtu kupujícího, spadají úroky pod § 7 ZDP, a tedy podléhají SP a ZP? Předpokládám tedy, že se pak počítají i do obratu pro DPH? A v případě, pokud by peníze na úschovním účtě nebyly kupujícího, ale již advokáta/notáře a ten by je jako své pak platil prodávajícímu, spadaly by tyto úroky pod p.8 a nezatíženy SP a ZP? Na základě čeho rozlišení záleží, jedná se o to, jak je sepsána smlouva o advokátní úschově?

Společnost prodala do Polska licence, které naplňují definici licenčního poplatku podle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Polská protistrana provedla srážku daně a uhradili nám na bankovní účet pouze ten rozdíl. Jak si tento rozdíl proúčtujeme, abychom měli odběratelské saldo vyrovnané? Příklad: byla vystavená faktura ve výši 10 000,- EUR (311/602), na účet poté přišla platba ponížená o 10% SD 9 000,- EUR (221/311), jak se proúčtuje rozdíl 1 000,- EUR?

Zaměstnanec investoval na platformě pro realitní crowdfunding. Za rok 2023 obdržel Výkaz příjmů: výnosy z investic-crowdfunding = 29 000 Kč, výnosy z investic-participace = 11 000 Kč, vklady do peněženky = 500 000 Kč, výběry z peněženky = 0 Kč. Zaměstnanec (jiné příjmy nemá) tedy musí podat DPFO. Oba druhy výnosů (crowdfunding i participace) se zdaní podle stejného paragrafu? Nebo se participace daní v § 10 zákona o daních z příjmů jako ostatní příjmy a crowdfunding se zdaňuje v § 8 zákona o daních z příjmů jako příjem z kapitálového majetku? Ke zdanění v DPFO bude celkem 40 000 Kč, nebo část výnosů do limitu (pokud patří pod § 10 zákona o daních z příjmů) se nemusí danit?

Máme klienta, italskou firmu. V ČR prodává oblečení (jde o prodej fyzickým osobám nepodnikatelům, a to např. 2× ročně na trzích). Jsou registrováni k DPH v ČR. Musí podávat přiznání každý měsíc, nebo je potřeba podat jen (v tomto případě) 2×x ročně? Je nějaká výjimka z měsíčního podávání přiznání a kontrolního hlášení pro tyto neusazené zahraniční subjekty? 

Realitní kancelář zprostředkuje prodej podílu v bytovém družstvu (zákazník prodává družstevní byt). Jaký vliv má toto zprostředkování na DPH?

OSVČ, neplátce DPH bude fakturovat na švýcarskou firmu úklidové práce. Úklidové práce budou prováděny na zaoceánské lodi. Musí se OSVČ stát identifikovanou osobou? Vstupuje příjem do obratu DPH? Kde je vlastně místo plnění? Jestliže bude OSVČ celý rok na této lodi vykonávat úklidové práce zůstává rezidentem ČR a daní veškeré příjmy u nás?

Společnost zakoupila licenční práva na fotografie z fotobanky od poskytovatele z Německa. Licence se vztahuje na jedno použití v editoriálech ("one time use" na webech, sociálních sítích a newsletterech). Nejedná se o exkluzivní licenční právo, licenci si za malý poplatek (20 EUR) může zakoupit kdokoliv. Je za těchto podmínek licenční právo na fotografie z fotobanky předmětem srážkové daně a řídí se podle mezinárodní daňové smlouvy mezi CZ a DE?

Dobrý den, mám příjmy pouze ze zaměstnání, zúčastnil jsem se hry, kterou pořádala spol. se sídlem v USA. Výhra mi byla vyplacena se sraženou daní. Prosím, jak nyní postupovat? Mám podat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob a vyplacenou výhru či přislíbenou výhru vykázat v ostatních příjmech, na základě smlouvy o zamezení dvojího zdanění metodou prostého zápočtu uvést? Co si případně musím vyžádat od pořadatele? Moc děkuji