Ing. Martin Děrgel - strana 3

Fyzická osoba, do 30. 10. 2023 zaměstnán v ČR - pracovní poměr, od 1. 11. 2023 zaměstnán v Mexiku, pracovní smlouva, zaměstnavatel sráží daně. Od 1. 11. 2023 pronajímá byt v ČR. Co bude potřeba ke zpracování DPFO konkrétně z Mexika? A jaký bude postup při zpracování DPFO s příjmy z Mexika? Doplňující dotaz: je možné, aby zástupce, na základě generální plné moci požádal FÚ o prodloužení termínu podání DPFO z důvodu dlouhodobého pobytu mimo území ČR?

Firma nakupuje pravidelně zboží z Číny. Protože je dálkově náročná domluva, organizace, vyjednávání cen a zajištění celého procesu, tak si v Číně chce najmout "agenta" (FO podnikatele z Číny), který ji bude pomáhat s nákupem zboží z čínských velkoobchodů. Prodejce zboží bude stále čínský velkoobchod. Tento agent bude dbát na podmínky a bude pomáhat vyjednávat cenu a kontrolovat celý proces. Bude se bude jednat něco jako externího obchodního zástupce, který pravděpodobně takto pracuje pro víc cizích firem. Obchodní agent bude fakturovat za zajištění obchodu naší firmě cca 200-500 USD měsíčně za jeho služby, které mu budeme posílat na jeho účet dle dohodnutých podmínek. Jak daňově kalkulovat s touto neobvyklou platbou čínskému agentovi? Bude se jednat o daňový náklad na účtě 518? A nebude žádná povinnost srážet či zajišťovat z platby srážkovou daň apod.? Nebo je tam nějaký další důležitý daňový aspekt, na který se nesmí zapomenout? (DPH předpokládáme bude vykázaná na ř. 12 a 43.)

Vyrábíme výrobky pod licencí kanadské firmy, které za to platíme licenční poplatek. Z těchto příjmů musíme srazit daň ve výši 10% podle smlouvy č. 83/2002 mezi Kanadou a ČR o zamezení dvojího zdanění. Můžete mi prosím poradit do kdy musí být sražená daň odvedena FÚ a kdy se podává nějaké daňové přiznání nebo hlášení. Licenční poplatky se vyčíslují dle smlouvy v Eur a následně se platí kanadské firmě v CAD v přepočtu Evropské centrální banky. Předpokládáme, že daň se bude srážet v českých korunách podle § 36 odst. 3. 

Co když si podnikatel počíná nesmyslně a vynakládá výdaje bez ekonomického důvodu, má to mít vliv na daňové posouzení? Třeba když solventní firma vydáním dluhopisů získá další balík peněz, ale nechá je bez užitku zahálet. Budou úroky placené majitelům dluhopisů daňově účinným výdajem? Ano nebo ne, tipněte si, přičemž jde o hodně milionů... Správci daně řekli ne, protože se jedná o ekonomicky bezdůvodné zneužití daňového práva. A žel, potvrdily jim to i soudy.

Fyzická osobacelý rok 2023 pracuje jako postdoktorand na Univerzitě v Kanadě a také tam celý rok žije. Současně obdržel v ČR od Ústavu informatiky na základě smlouvy o poskytnutí služeb, souvisejících s vědeckým výzkumem, pravidelně od srpna do prosince 4 000 Kč (celkem 20 000 Kč), částky nebyly zdaněny. Bude FO tento příjem danit v ČR nebo v Kanadě a který limit pro ni bude platit? 

Fyzická osoba vede podvojné účetnictví jako provozovatel malé vodní elektrárny, je držitelem energetické licence. Za vodní dílo – jez – platil nájem 13 000 Kč ročně Povodí Vltava. Při zachování všech parametrů došlo k technické změně, která reguluje hladinu vody. Povodí navýšilo nájem z titulu změny stavby, včetně energetického potenciálu na 200 000 Kč + ve smlouvě je uvedena povinnost „bagrování koryta“ do délky více než 1 km. V případě těchto prací by se jednalo o náklady kolem 50 mil. Kč, což nelze reálně financovat ani z příjmů mnoha let. Podle právníků na vodní právo je postup Povodí nezákonný. Několik daňových dopadů: Podnikatel odmítl podepsat smlouvu a vede soudní spor. Klasická fyzická osoba by účtovala podle výsledků soudů. Po zaplacení třeba dvou ročních nájmů + soudní výlohy. Náklad v roce zaplacení. Ale podvojné účetnictví věci komplikuje. Účtovat o nájmu, který je předepsaný, ale odmítnutý a je u soudu? Dohadná položka je sporná. Nedaňová rezerva neřeší skutečnou daňovou povinnost. V případě uznání neoprávněného postupu Povodí, bude náklad minulých let chybný – účtovat o nájmu dohadnou položkou v ceně původní 13 000 Kč? Fyzická osoba by i uznala zvýšení nájmu, ale součást smlouvy na bagrování nemůže souhlasit. Kdyby zaplatila nájem + úrok z prodlení, ale nepodepsala smlouvu a dále se soudila, nebude zaplacení nájmu i bez podpisu smlouvy cestou, že smlouva bude právně uznána za platnou? Soudní spor se vede od roku 2022, na sklonku roku 2023 soud prvního stupně fyzická osoba prohrála. Rozsudek zní zaplatit 2 × nájem + úrok z prodlení, což je téměř 500 000 Kč. Bylo podáno odvolání ke krajskému soudu. Jak správně časově postupovat v účtování rozporovaného nájmu, možných úroků z prodlení a případných soudních poplatků v případě prohry?

Společnost s r. o. - 4 společníci fyzické osoby (A, B, C, D), všichni zakládající společníci, podíly postupně narůstající, ale od r. 2005 25 % každý, splacený vklad 30.000 Kč každý. V 2/2022 umírá společník A, spol. smlouva nepřipouští dědění podílu, 3/2023 vyplacen vypořádací podíl dědicům v celkové výši 5,4 mil Kč (před zdaněním), zdaněno srážkovou daní. V 10/2023 nová společenská smlouva - snížení ZK na 90.000 Kč (ze 120.000 Kč), zánik uvolněného podílu, nově společníci B, C, D podíl 1/3 každý, splacený vklad zůstává 30.000 Kč každý. Plán prodat s. r. o. novému majiteli ve 2/2024 za 27 mil Kč. Dle smlouvy o převodu podílu každému společníkovi náleží 9 mil. Kč, ale celá částka 27 mil. Kč bude uhrazena na 1 bankovní účet (jednoho ze společníků, např. B). Společníci si následně částku rozdělí a zde jsou 2 varianty: Rovným dílem, tj. společník B pošle společníkům C a D každému 9 mil. Kč na jejich bankovní účet Kdy vznikne společníkům C a D příjem? V momentě převodu 27 mil. od prodávajícího na účet společníka B, nebo až převodem peněz od B na účty C a D? Nevznikne společníkovi B příjem ve výši 27 mil. Kč, když peníze přijdou na jeho účet? Osvobozená bude pouze část příjmu připadající na část podílu vlastněného déle než 5 let, zbytek (cca 24 % z kupní ceny připadající na každého společníka) se zdaní v § 10 ZDP. Je to tak? Jako výdaj lze použít poměrnou část splaceného vkladu? Společníci zvažují „vyrovnání/vypořádání podle zásluh na společném podnikání“ dle ústní dohody, neexistuje k tomu písemná smlouva, s tím, že B si ponechá 9,5 mil. Kč, C dostane 8,9 mil. Kč a D 8,6 mil. Kč - takto částky rozešle společník B na účty C a D. Jaká je výše příjmu jednotlivých společníků a jak ji zdanit/osvobodit? Smlouva o převodu podílu vyčísluje každému kupní cenu na 9 mil. Kč, ale fakticky každý obdrží jinou částku.

U velkých nebo dlouhodobých obchodních zakázek, stejně jako u průběžných dodávek elektřiny, tepla a plynu, kdy se celková spotřeba (a tedy konečná cena) určuje až za poměrně dlouhé časové (zúčtovací) období, je dodavatel v riskantní pozici. Průběžně vznikající výlohy platí ze svého, přičemž si není jistý, zda odběratel cenu skutečně plně uhradí. Proto bývá v praxi sjednáno poskytnutí zálohy (záloh) placené před dodáním zboží nebo poskytnutím služby. Příjemce zálohy (dodavatel) tak má záruku, že neodejde s prázdnou, a navíc nemusí výlohy spojené s realizací zakázky hradit ze svého. A systém záloh je výhodný i pro odběratele, který průběžně v delším čase platí poměrně nízké částky, které jej finančně nezatěžují, a konečná částka, resp. doplatek, pak již nevypadá tak hrozivě. S novým občanským zákoníkem přibyla od roku 2014 i poněkud archaicky znějící, právně silnější alternativa tzv. závdavku. Věnovat se tedy budeme jen soukromoprávním zálohám/závdavkům, nikoli daňovým.

Řešíme, jak nastavit stravné zaměstnancům od ledna 2024. Od dodavatelské firmy kupujeme obědy s DPH na vstupu. Snaha je poskytovat zaměstnancům obědy tak, že by za oběd zaměstnanci platili pouze 1 Kč, zbytek by uhradil zaměstnavatel. Cena oběda se bude pohybovat mezi cca 100 až 150 Kč včetně DPH. Setkali jsme se se stanoviskem, že pokud bude zaměstnanec hradit byť jen 1 Kč, bude mít zaměstnavatel plný nárok na odečet DPH. V praxi se domníváme, že by měly existovat následující varianty: Pokud bude cena jednoho jídla do 117 Kč bez DPH (14,04 DPH, celkem vč. DPH oběd 131,04 Kč) a zaměstnanec bude hradit 1 Kč (včetně DPH) je účtování a zdanění následující: Faktura dodavatele: 527/321 116,20 Kč daňově uznatelné. 528/321 0,80 Kč daňově uznatelné, kryto účtem 602 úhrada od zaměstnance 343/321 14,04 Kč plný odečet DPH, jelikož dojde k odvodu DPH z úhrady 1 Kč od zaměstnance Úhrada od zaměstnance 331/602 0,89 Kč tržba z úhrady zaměstnance jednoho oběda přímo z mezd 331/343 0,11 Kč odvod DPH z úhrady zaměstnance¨. U zaměstnance se nebude nic v rámci daně z příjmů fyzických osob nic zdaňovat, jelikož není překročen limit 116,20 Kč stanovený zákonem. Pokud bude cena jednoho jídla více než 117 Kč bez DPH a zaměstnanec bude hradit 1 Kč (včetně DPH): V příkladu je níže použita cena jednoho jídla bez DPH 120 Kč (14,40 DPH, celkem vč. DPH oběd 134,40 Kč), je účtování a zdanění následující: Faktura dodavatele: 527/321 116,20 Kč daňově uznatelné. 528/321 3,80 Kč daňově celé uznatelné, je kryto účtem 602 úhrada od zaměstnance a také bude daňově uznatelné, jelikož budou dodaněny 3 Kč zaměstnanci jako nepeněžité plnění v rámci mezd. 343/321 14,40 Kč plný odečet DPH, jelikož dojde k odvodu DPH z úhrady 1 Kč od zaměstnance. Úhrada od zaměstnance 331/602 0,89 Kč tržba z úhrady zaměstnance jednoho oběda přímo z mezd 331/343 0,11 Kč odvod DPH z úhrady zaměstnance U zaměstnance se bude v rámci daně z příjmů fyzických osob zdaňovat jako nepeněžité plnění ke mzdě částka 3 Kč, jelikož je překročen limit 116,20 Kč stanovený zákonem. Pokud to zrekapitulujeme, a bude zaměstnanec hradit aspoň 1 Kč, je nárok na plné uplatnění DPH z ceny oběda, jelikož zaměstnanec a zaměstnavatel nejsou spřízněné subjekty dle zákona. Pokud bude cena oběda bez DPH do 116,20 Kč (po odečtu úhrady od zaměstnance), pak se účtuje jako daňově uznatelný náklad a není nutno nic zaměstnanci dodaňovat jako nepeněžité plnění ve mzdě. Pokud by ale jednoho jídla bez DPH byla více než 116,2 Kč (po odečtu úhrady od zaměstnance), pak se rozdíl zdaňuje zaměstnancům ve mzdě jako nepeněžité plnění. Cena jednoho jídla je však stejně celá daňově uznatelná, jelikož je rozdíl vyšší než 116,20 zdaněn zaměstnancům ve mzdě nebo krytý úhradou od zaměstnance. Je náš názor správný?

2.1.2024 nám na účet přišlo vyrovnání od insolvenčního správce za insolvenci vedenou již od roku 2015. K insolvenci jsou v účetnictví vedené opravné položky. Když částka přišla na účet 2.1.2024 avšak na výpise je uvedeno, že datum transakce byl 29.12.23 můžeme insolvenci ukončit k 31.12.2023 a z účetnictví zlikvidovat k tomuto datu opravné položky nebo to můžeme udělat až v roce 2024? Insolvence byla již ukončena na začátku roku 2023, jen se čekalo na vypořádání od insolvenčního správce, které se kvůli různým odvoláním protáhlo.

Fyzická osoba žádá o hypotéku na lepší bydlení a ručí menším bytem v osobním vlastnictví. Na katastru nemovitostí se setkáváme s tím, že zástavním věřitelem je banka. Vlastník bytu má taky určitý podíl na společných částí domu. Pokud by měl problémy se splácením, jak by mohl jednat zástavní věřitel o vlastnictví k tomuto společnému podílu? SVJ nedává ani KN, ani bance žádný souhlas.

Banka společnosti strhla úrok za nepovolený debet na bankovním účtu - účtování 562, 568 nebo 544?

Společnost obdržela koncem roku 2023 dividendu od dceřiné společnosti z Ruska. Vzhledem k tomu, že Rusko oznámilo přerušení provádění článků 5 až 22 a článku 24 smlouvy o zamezení dvojího zdanění (viz. Sdělení MF č. Č. j.: MF-28835/2023/15-1) srazil ruský plátce daně srážkovou daň ve výši dle ruského lokálního zákona tj. ve výši 15% a nikoliv ve výši 10% dle vzájemné smlouvy. Předpis výnosů z dividendy jsme zaúčtovali v brutto výši. Dotaz: 1) je možné započítat daň uhrazenou v Rusku na výši daně v samostatném základu v České republice alespoň ve výši 10% dle znění vzájemné smlouvy (samozřejmě za předpokladu existence potvrzení o úhradě daně v Rusku)? Nebo na základě přerušení provádění dvoustranné smlouvy tento zápočet nelze provést ani částečně? 2) Pokud zápočet daně nebude možný, je možné dle § 24 odst. 2 písm. ch) ZDP v následujícím roce daň zaplacenou v Rusku považovat za daňový výdaj? A jaké výši - ve výši provedené srážky 15 % nebo pouze ve výši dle smlouvy o zamezení dvojího zdanění tj. 10%

Na základe poistní smlouvy nám poišťovňa pravidelne dopočítava výšku poistenia za ten ktorý rok s výrazným spoždením. Tj napr. v lednu 2024 obdržíme faktúru na poištení 2022. V roku 2022 máme vždy k dispozícii faktúru vyčíslenú na základe "predpokladov vývoja " , po uzatvorení účetních kníh poišťovňa dopočítava finálnu čiastku. Nakoľko tieto doklady prichádzajú s viac ako ročným spožděním po podaní priznania DPPO, staviame sa k nim v roku obdržania ako k nedaňovým nákladom. Sama na základe naších výsledkom nedokážem výšku tejto dorovnávacej faktúry vyčísliť, poisťovňa mi doklad dřív nikdy nezašle. Neexistuje možnosť, ako na dané náklady nahlížet ako na daňové?

Je někde v předpisech výslovně definováno, jak se má správně postupovat během zaokrouhlování při zdaňování zaměstnaneckých benefitů a obecně, když se něco přidaňuje zaměstnanci ve mzdě a vyjde haléřový rozdíl? Existuje limit pro osvobození u zaměstnance limit pro stravenky/stravné 116,20 a nominální hodnota stravenky bude 150,- tak k přidanění vznikne rozdíl 33,80 a za 23 odpracovaných směn by se mělo zaměstnanci přidanit 777,40 Kč. Mzdový systém nám zaokrouhlí na hodnotu 777. Společnost má stovky zaměstnanců, takže roční zaokrouhlení je značné. Já si do mzdového softwaru naimportuji částku k přidanění 777,40 a systém sám během výpočtu mzdy částku zaokrouhlí matematicky, tedy na 777,-. Tak zda je to tak správně nebo by se mělo raději vše přidaňované preventivně zaokrouhlovat nahoru, takže už jako výchozí částku bych si importovala mnou zaokrouhlenou částku 778,-, aby se na FÚ neodvedlo o pár korun méně a nebyl problém.

Pokud zěmědělec FO, vedoucí daňovou evidenci, zaplatí připouštěcí poplatek za připuštění klisny a klisna porodí hříbě až následující kalendářní rok, může si připouštěcí poplatek dát rovnou v aktuálním roce do výdajů a nebo jej musí vést nějak extra v evidenci a při porodu hříběte tím hříbě "zhodnotit"? Jako když se například pořizuje soubor majetku po částech? 

OSVČ v režimu paušální daně - e-shop registrovaný k DPH v Německu (z důvodu přesáhnutí limitu 10 000 eur a opuštění režimu OSS) řeší prodej do Švýcarska koncovým zákazníkům. Je potřeba z naší strany řešit něco z pohledu DPH? Bude nějak ovlivněn režim paušální daně?

Jsme společnost s.r.o. pořádající v Praze lékařskou konferenci, na které bude mít přednášky několik zahraničních přednášejících (daňoví nerezidenti v ČR). Podle § 22 odst. 1) písm. f) bod 1. ZDP se jejich odměna považuje za příjem ze zdrojů na území ČR. Přednášející obdrží honorář v podobě finanční odměny a dále jim uhradíme ubytování v hotelu a některým je také obstarána a bezplatně poskytnuta letenka, jiným je proplacena letenka či jízdenka, kterou si sami zakoupili, v obou případech jdou cestovní výdaje přednášejících k naší tíži. Finanční odměnu i proplacení cestovních výdajů posuzujeme jako odměnu za přednášku. Ubytování a letenky, které platí naše společnost a poskytne je zdarma přednášejícím, také posuzujeme jako součást odměny za přednášku, ale jako odměnu nepeněžní (naturální). Podle § 36 odst. 1 ZDP podléhají obě tyto složky odměny srážkové dani.  1) Jakou sazbu daně máme použít, když nekteří přednášející doloží daňový domicil ve státě, se kterým má ČR uzavřenu smlouvu o zamezení dvojímu zdanění, někteří domicil nepředloží, ale osobním dokladem prokazují, že jsou občany jiného státu EU, a jeden přednášející má bydliště ve Švýcarsku? 2)  Základem daně podle § 36 odst. 3 ZDP je "pouze příjem". Vypočítává se daň stejným způsobem z finanční složky odměny i z naturální složky odměny (tj. odeslaná částka je netto příjem a pomocí brutace se dopočteme k výši daně), nebo tento způsob platí jen pro finanční složku odměny a u naturální složky máme hodnotu ubytování a letenky považovat za brutto odměnu a z ní podle příslušné sazby daně spočítat výši daně? Příklad: Jestliže přednášejícímu z EU je odeslána jako honorář částka 1000 eur, odvedeme daň 1000/85*15 = 176,47 eur? Jestliže tomuto přednášejícímu koupíme letenku za 1000 eur a zaplatíme za něj ubytování 300 eur (bez DPH), je základ daně 1300 eur a daň je 1300*15/100 = 195 eur?

Česká společnost s r. o. má na Slovensku dceřinou společnost, také s. r. o. Tato slovenská dceřiná společnost je již 5 let neaktivní. Česká společnost s. r. o., matka, je aktivní. Jaké jsou možnosti/postupy likvidace této slovenské společnosti, dcery?

Společnost v roce 2019 vystavila daňový doklad na opravu výše DPH v insolvenčním řízení na základě § 44 zákona o DPH na částku 60.160 Kč a zaúčtovala takto 343/648 (celková výše pohledávky 346.639 Kč). Nyní 3. 1. 2023 obdržela na účet od insolvenčního správce na základě ukončené insolvence a zaslaného návrhu rozvrhového usnesení částku 50.000 Kč. Čímž je insolvence ukončena a vyplacena poměrná část. Věřitel musí do 15 dnů vystavit daňový doklad na DPH k částce přijaté na účet, tj. 50.000 Kč. 1) Jaký bude text daňového dokladu a na jaký paragraf se v něm odkazovat (jelikož §44 na základě něhož byl v roce 2019 vystaven daňový doklad na opravu DPH byl zrušen)? 2) Jaké bude zaúčtování částky: 50.000 Kč a kolik z částky bude vratka DPH? 3) Na jaké řádky přiznání k DPH a kontrolního hlášení a v jaké výši má částka vstoupit?