Ing. Martin Děrgel - strana 4

Dobrý den, Společnost s ručením omezeným vlastní nemovitost, která je od roku 1958 zapsána v Ústředním seznamu kulturních památek. Nemovitost tedy má své rejstříkové a katalogové číslo. Stav ochrany je v seznamu uveden jako památkově chráněno a památková plošná ochrana je památková rezervace. Nemovitost společnost odepisuje v 6. odpisové skupině rovnoměrným způsobem. Přízemí budovy je pronajímáno jako prodejna. V dalších nadzemních podlažích, kde byly dříve pronajímány nebytové prostory, probíhá v současné době celková rekonstrukce. Bude změněna dispozice těchto podlaží, budou vyměněna okna, objekt dostane novou střechu (její dispozice byla změněna za účelem vestavby obytného podkroví), součástí rekonstrukce je i nová fasáda. Bude také přistavěna šachta pro výtah, která se bude dotýkat obvodového pláště budovy. Po rekonstrukci bude objekt sloužit jako penzion, se zachováním prodejního prostoru v přízemí. Podle ustanovení §30 odst. 6 ZDP je TZ provedené na nemovité kulturní památce odepisováno 15 let, přičemž odpis se stanoví ve výši jedné patnáctiny vstupní ceny. Znamená to tedy, že hodnota TZ nezvyšuje vstupní cenu budovy (nemovité kulturní památky)? Je možno vzít po dokončení rekonstrukce (kolaudaci) její celkovou hodnotu a daňově odepisovat jednu patnáctinu celkové hodnoty za jednotlivá zdaňovací období nebo je nutno částku rozdělit, například na výtah a TZ budovy? V roce ukončení rekonstrukce lze daňově odepsat celou jednu patnáctinu nebo je nutno ji poměrově krátit? Nebo je pro využití možnosti odepisovat TZ dle §30 odst. 6 ZDP nutno splnit ještě další podmínky?

V rámci exekučního vymáhaní pohledávky (nezaplatili jsme obchodnímu partnerovi) jsme obdrželi i příkaz k úhradě nákladů exekuce, který se skládá z těchto položek: úroky z prodlení, náklady soudního řízení, náklady oprávněného za právní zastoupení a náklady exekuce. Jak je to s daňovou uznatelností jednotlivých položek a v který moment se stávají daňově uznatelnými předpisem či zaplacením?

Autoškola - plátce DPH má registraci dle zákona 247/2000 Sb. Žádné jiné oprávnění či akreditaci nemá. Kromě běžných kurzů autoškoly provádí i rekvalifikační kurzy (na skupinu B). Po zdárném ukončení kurzu klienta zasílá fakturu na Úřad práce, aby jí byl rekvalifikační kurz proplacen. 1) Jak bude faktura na Úřad práce vypadat- bude na ní vyčíslovat DPH? 2) Pokud by se faktura vystavovala bez DPH, byla by povinnost uvádět na faktuře nějaký důvod? 3) Jsou nějaké jiné povinnosti v souvislosti s prováděním těchto rekvalifikačních kurzů a s DPH?

Může si organizační složka v ČR (Anglické společnosti) uplatnit ztrátu z minulých let? 

Zaměstnali jsme Ukrajinku, má dočasnou ochranu, na dohodu o provedení práce na občasný záskok nebo výpomoc. Nepodepsala prohlášení poplatníka, uplatňujeme srážkovou daň. 1) Pokud by se jednalo o nerezidenta, jsme povinni současně s odvodem srážkové daně podávat Hlášení plátce daně o dani z příjmů vybírané srážkou podle sdělení FS https://www.financnisprava.cz/assets/cs/prilohy/ms-prime-dane/5478_13.pdf ? 2) Bydlí celý rok 2023 v pronájmu v ČR, je držitelem dočasné ochrany. Můžeme ji pro rok 2023 považovat za daňového rezidenta ČR? Pokud ano, jak postupovat příští rok, kdyby v březnu odjela, bude pro rok 2024 považována za nerezidenta? 

Tuzemská společnost s ručením omezeným prodává své výrobky (zdvihací zařízení) švýcarskému odběrateli, který poskytl německé DIČ. Hotové výrobky si dopravce švýcarské firmy obvykle vyzvedne v sídle české firmy, poté je odveze svým konečným zákazníkům do Polska, Německa popř. Francie. Jakým způsobem má česká firma vykazovat a prokazovat dodání do EU? Také v průběhu výroby nastává situace, že švýcarský odběratel zakoupí a zaplatí komponenty v Španělsku či Německu, komponenty jsou vezeny přímo ze Španělska nebo Německa do české společnosti, tyto pak tuzemská firma namontuje do objednaného zdvíhacího zařízení. Vzniká tuzemské společnosti nějaká povinnost vykazovat v tvrzeních k DPH tyto komponenty, které obdržela a namontovala do výrobků, když není jejich vlastníkem?

Česká s. r. o. AB má dceřinou společnost XY v USA. Mají tyto společnosti nějakou povinnosti vůči úřadům podávat nějaké údaje jeden za druhého (třeba, konsolidovanou účetní závěrku)? Nebo každá společnost vede účetnictví samostatně a samostatně podává všechny přiznání? Popřípadě je něco, na co je potřeba si v tomto případě dát pozor?

Česká firma, s.r.o., pojmenujeme ji Stavba s.r.o., český plátce DPH, má zakázku na Slovensku, ale není generálním dodavatelem, jedná se o práce na nemovitosti. Zakázka bude rozdělena do tří fází: 1. Fáze je vypracování projektové dokumentace v podílu dílčího plnění 70% zakázky projektové dokumentace a tuto firma Stavba s. r. o. si nechá vypracovat subdodavatelskou českou firmou Stavitel s. r. o. a ta jí bude fakturovat firmě Stavba s. r. o. Fakturace 11/2023. Je velmi pravděpodobné, že tuto fakturu vystaví s českou DPH, protože není plátcem DPH na Slovensku. 2. Firma Stavba s. r. o. bude fakturovat tuto projektovou dokumentaci slovenské firmě, která je usídlena na Slovensku, je to Slovenská firma plátce DPH, poskytla nám slovenské DIČ a budeme fakturovat S přenesenou daňovou povinností a daň odvede na Slovensku tato slovenská firma. 3. Fáze č. 2 má být fakturována zbývající část 30% projektové dokumentace, kdy tato má být již ve tvaru, kdy se podle ní bude postupovat při realizaci, časový úsek fakturace je 1. Q. 2024. 4. Fáze č. 3 Dodání technologie, včetně montáže do nemovitosti, kterou budeme nakupovat od dánské společnosti, (pořízení zboží z EU, zboží půjde pravděpodobně na Slovensko), ale fakturovat se bude na firmu Stavba s. r. o. Montáž bude zajišťovat český subdodavatel, který bude chtít fakturovat v PDP, ale přenášet bude český plátce českému plátci, protože ani jeden z nich nemá slovenské DIČ. Zajímá nás zejména posouzení, kdo z uváděných firem má být plátcem DPH na Slovensko a zda zboží z Dánska může být dánskou firmou fakturováno na firmu Stavba s. r. o. v režimu dodání zboží do jiného čl. státu (ČR), když ale fyzicky zboží se přepraví z Dánska přímo na Slovensko. 

Firma dávala zaměstnancům v rámci stravného stravenky, nyní přešla na platební karty. Lze uplatnit do nákladů aktivaci a vedení účtů zaměstnanců? Lze uplatnit odpočet DPH? 

Pokud bych jako rezident Slovenska obchodoval přes českou banku (brokera) na New Yorkské burze s akciemi amerických společností. Jednalo by se o příjem ze zdrojů na území ČR podle paragrafu 22 a měl by být uveden v daňovém přiznání jako příjem podle paragrafu 10 nebo by se v ČR vůbec v daňovém přiznání neuváděl a byl by uveden pouze na Slovensku (článek 13 smlouvy)? Jak by se v daném případě chovalo daňové zvýhodnění např. na manželku za situace, že bych případně měl v ČR i příjem ze závislé činnosti a podával přiznání a v něm uplatnil slevu, tj. zda se příjem z prodeje akcií započítává do 90% příjmů (je ze zdrojů v ČR) a byl by tedy nárok na daňové zvýhodnění (příjem z prodeje akcií by byl vyšší než příjem ze závislé činnosti v ČR)?

OSVČ, neplátce DPH, osoba identifikovaná – marketingová činnost – konzultace, přednášky, sociální sítě, digitální kampaně. V roce 2024 (konec února-počátek března) plánuje odjezd do Kanady na 1 rok (vše potřebné pro vstup na území Kanady již má). Po dobu pobytu v Kanadě zvažuje následující způsoby práce: 1. Nadále pouze jako OSVČ pro tuzemské i zahraniční klienty 2. Jako OSVČ a současně zaměstnanec pro kanadského zaměstnavatele 3. Pouze jako zaměstnanec pro kanadského zaměstnavatele: - 3.1. živnostenský list by byl pouze pozastaven - 3.2. živnostenský list by byl zrušen. Co všechno je potřeba před odjezdem zařídit v oblasti: - zdravotního pojištění, sociálního pojištění, nemocenská, DPFO, DPH v ČR - zdravotního pojištění, sociálního pojištění, nemocenská, daně a případně jiná pojištění? Jak by se řešila situace, kdyby např. 2 měsíce v Kanadě pouze cestoval a nikde nepracoval? Jak budou v roce 2024 zdaňovány jeho příjmy?

Plátce DPH má řadu povinností, hlavně přiznat daň ze svých prodejů (až na výjimky), odvést ji správci daně a předávat mu záplavu údajů v daňovém přiznání, kontrolním a souhrnném hlášení. Naopak jeho prakticky jedinou, ale zcela zásadní výhodou je možnost odpočtu – zjednodušeně řečeno „vrácení“ – DPH z jeho nákupů. Jde o nezbytnou podmínku neutrality DPH pro plátce, který je v nemilé roli výběrčího daně od zákazníků. Cesta za kýženým odpočtem daně se ovšem podobá legendární plavbě Odyssea mezi Charybdou a Skyllou. Nejde totiž o automatickou výsadu samotného plátcovství daně – její možný odpočet je mnohačetně podmíněn, hlavně účelem použití daného přijatého zdanitelného plnění, přičemž se v hektické podnikatelské praxi stává, že původní záměr není naplněn nebo se použití časem významně změní. A právě na tyto případy pamatují dva instituty z názvu tohoto článku.

Jak správně postupovat při tvorbě výkazů při likvidaci v její konečné fázi a podání přiznání k dani z příjmu právnických osob? Konečná zpráva o průběhu likvidace a návrh na použití likvidačního zůstatku je ke dni 30. 11. 2023. Za období předcházející dni zpracování návrhu na použití likvidačního zůstatku máme povinnost podat přiznání. Toto přiznání bude mít kód "H", bude ke dni 29. 11. 2023 a také připojená rozvaha, výkaz zisků a ztrát, příloha budou k datu 29. 11. 2023. Datum sestavení účetní závěrky dle ČÚS č. 021 má být ke dni zpracování návrhu na rozdělení likvidačního zůstatku. To je datum 30. 11. 2023. Konečné výkazy, vzhledem k tomu, že neproběhly žádné účetní operace, budou ke dni 29. 11. a 30. 11. identické. Rozumíme tomu a postupujeme prosím správně nebo se mýlíme a výkazy použité v přiznání a ke dni konečné zprávy musí být stejného data? 

V s. r. o. byl jediný společník XY. Tento XY založil v 6/2023 Svěřenský fond, který začal být ze 100% společníkem s. r. o. Vzhledem k tomu, že s. r. o. vygenerovala v minulosti zisk, převádí v 12/2023 zisk do svěřenského fondu. Je velice pravděpodobné, že svěřenský fond bude v s. r. o. společníkem i nadále, tedy více než 12 měsíců. 1) Na jaké účty má být převod do svěřenského fondu v s. r. o. zaúčtován a má nějaký vliv na daně v s. r. o. na daně? 2) Pokud si bude XY ze svěřenského fonud tento podíl na zisku vyplácet, jaký vliv bude mít tato výplata ve svěřenském fondu na daně?

Ráda bych se s Vámi poradila ohledně výkladu ustanovení § 35b odst. 4 ZDP týkajícího se čerpání schválené investiční pobídky. Poplatník má schválené dvě investiční pobídky týkající se stejného typu investiční akce. První pobídku tedy musí čerpat nejdříve a až po jejím vyčerpání může začít čerpat druhou [dle § 35a odst. 2 písm. f)]. Nevím, jestli mu ale kvůli ustanovení § 35b odst. 4 zase nepropadne druhá investiční pobídka, pokud ji nezačne čerpat do 3 let od vydání rozhodnutí o příslibu? V případě poplatníka by v tomto případě sleva propadla v roce 2022. V DPPO za toto období jsme uvedli do přílohy k řádku 5 tabulky H obě investiční pobídky, ale z důvodu nízkého základu daně nebyla žádná sleva čerpána. Nevím, jestli to, že jsme investiční pobídku odreportovali v DP, lze považovat za zahájení uplatnění slevy, i když nebyla uplatněna? Pokud to tak není, je možné nějak možnost uplatnění slevy prodloužit? 

Společnost s r. o. se sídlem v ČR se dvěma jednateli s rovnocenným podílem chce vyplatit podíly na zisku. Jeden z jednatelů je občan ČR, ale dlouhodobě byl zaměstnán ve Velké Británii, tj. v ČR byl daňovým nerezidentem. Tento jednatel pracoval na dálku ve volném čase a bez odměny jednatele. Nyní už musí, kvůli velkému objemu práce pro ČR, zvolit samostatnou činnost a pracovat také do ČR. Nadále zůstává jeho hlavní bydliště ve Velké Británii (s tím, že cestuje mezi oběma státy, nevím však, kolik času bude nutné věnovat činnosti v ČR). Ve smlouvě o dvojím zdanění č. 89/1992 čl. 10 je uvedeno, že dividendy mohou být zdaněny ad 1) osobě, která je rezidentem ve druhém smluvním státě, tj. zdaněny ve Velké Británii, nebo ad 2) rovněž ve smluvním státě, v němž je společnost, která je vyplácí, rezidentem, tj. ČR. Jak by mohl tento jednatel nerezident jako fyzická osoba postupovat, respektive naše s. r. o. v souladu se smlouvou o zamezení dvojího zdanění? Nebylo by do budoucna vhodnější také vyplácet smluvní odměnu za činnosti v s. r. o.?

Dobrý den, měsíční plátce DPH, pouze příjmy z pronájmu dle §9. Loni koupil obytný dům (pořízení bylo bez DPH), dům rekonstruuje, u nákladů za rekonstrukci se nárokuje DPH 15% v plné výši. Vzniká tam 9 bytových jednotek a 1 nebytový prostor. Kolaudace se plánuje na léto 2024. Zvažuje několik variant, co s obytným domem udělá. Potřebujeme zjistit daňové dopady z hlediska daně z příjmu i DPH v následujících variantách a jestli by hrálo roli uskutečnění změn před nebo až po kolaudaci: 1) prodej celého domu -musí být prodej zatížený daní z příjmu i DPH? -hraje roli, zda se prodává před nebo po kolaudaci? 2) převod bytových prostor na manželku nebo synovce (nejsou plátci DPH) s tím, že nebytový prostor by si jako plátce DPH ponechal na pronájem - při darování manželce, jak by byly řešeny obě daně? - hraje roli, zda by se darovalo před či po kolaudaci? - muselo by se nějak řešit, že u celé stavby bylo DPH na vstupu 15% a nebytový prostor by měl být v základní sazbě? 3) dům si ponechá, bude pronajímat byty i nebytový prostor -kdy a jakým způsobem by krátil DPH, když příjmy z pronájmu bytů budou osvobozeny od DPH?

Společnost s r. o. uhradila za jednatele, který nepobírá žádnou odměnu za svůj výkon činnosti jednatele, individuální cestovní pojištění (zahrnuje léčebné výlohy, úraz, zavazadla, odpovědnost za škodu). Je tento náklad pro společnost daňově uznatelný? Jednatel byl na služební cestě. 

Když chce školák zmrzlinu, je mu jedno, zda do ruky dostane kornout, nebo přesnou částku a koupí si ji sám. V obou případech není žádných pochyb, že to skončí velkou polízanicí. Dnešní zmlsaní zaměstnanci se ale nespokojí se mzdou a zmrzlinou k tomu, požadují pestrou paletu dražších benefitů. Přičemž daňově zvýhodněné jsou ve větší míře nepeněžní formy, jako třeba u rekreace. Ovšem nepeněžní plnění je nepraktické a zdlouhavé. Požadovaný zájezd musí koupit zaměstnavatel a pak předat zaměstnanci cestovní poukaz. Proč to nezjednodušit? Jsou dvě možnosti. Dát zaměstnanci peněžitou zálohu, ať si podle libosti zájezd vybere a přímo zaplatí, nebo mu zaměstnavatel vynaloženou částku uhradí až dodatečně po předložení potvrzení o zaplacení. Výsledek je stejný, žádné postranní úmysly a všichni jsou spokojenější. Jenže… Dnešní soudnička vyjeví, že pro účely daní z příjmů nebudou ony dvě varianty už považovány za nepeněžní plnění, a tudíž přijdou o cennou daňovou výhodu.

Společnost účtuje zásoby zp. B. Výroba probíhá zakázkově a trvá i několik měsíců. Materiál se nakupuje a vydává přes sklad (příjemka a výdejka). Nákup polotovarů je vždy spojeny s konkrétní zakázkou dle výkresu a nikdy se nekupují na sklad, vždy jdou po dodání od dodavatele přímo do výroby. Jde o spousty položek, které se neopakují, vždy se jedná o originální kus/y, které už při objednání mají svoji zakázku a jdou po dodání přímo do výroby. Je možné tyto položky při zadání přijaté faktury přiřadit ke konkrétní zakázce a dále vést v účetním programu jako jeden z nákladů na zakázku. Nedělala by se příjemka a výdejka, protože to je pro malou firmu časově náročné.