Dagmar Masná - strana 2

Jsme s. r. o., měsíční plátci DPH. Chtěla jsem se zeptat jak postupovat z hlediska DPH v případě, že jsme si zajistili školení, které provedla zahraniční firma – sídlo má v USA a toto školení proběhlo v ČR.

Jsme s. r. o., vedeme účetnictví, jsme měsíční plátce DPH. Naší hlavní činností jsou geologické práce, provádíme průzkumy a hodnocení znečištěných území. Součástí našich prací jsou vrtné průzkumné práce sloužící k odběru vzorků zemin a podzemních vod, ve kterých se provádějí technické zkoušky. Neprovádíme vrtné průzkumné práce, které by měly souvislost s výstavbou, např. inženýrské geologické práce. Prosím spadá provádění takto definovaných průzkumných vrtných prací pod režim přenesení daňové povinnosti? Osobně bych je spíše zařadila pod kód klasifikace produkce CZ-CPA č. 71 než pod kód CZ-CPA 43, protože vrtné práce jsou součástí geologických průzkumných prací?

Máme uzavřenou leasingovou smlouvu na nákladní vozidlo. Tato leasingová společnost nám zároveň vozidlo pojistila. Pojištění leasingové společnosti hradíme dle splátkového kalendáře. Jedna splátka je na tři měsíce a k pojištění je připočteno DPH. Ve splátkovém kalendáři, který je zároveň i daňový doklad je uvedeno u každé splátky jako DUZP první den čtvrtletí, na které je pojištění hrazeno. Pojištění - náklad lze do účetnictví časově rozlišit po jednotlivých měsících. Kdy máme nárok na odpočet DPH ? Dle leasingové společnosti první měsíc pojištěného období, dle mého názoru by mělo být DUZP poslední den pojištěného čtvrtletí.

Dodavatel dodal zboží jako neplátce DPH. V následujícím období se tento neplátce stal plátcem DPH a u zboží byla upravena (snížena cena) z důvodu nesprávné původní fakturace. Dodavatel vystavil doklad (opravný doklad) bez DPH s odvolávkou, že v době dodání zboží nebyl plátce DPH. Je tento postup správný nebo jak v takových případech správně postupovat?

Jsme s. r. o., měsíční plátci DPH. Při nákupu nábytku jsme si neuplatinili na vstupu DPH a nyní jej prodáváme.Nábytek je v ceně do 30 000 Kč/ks, takže je veden dle našich směrnic pouze v OTE. Chtěla jsem se zeptat zda při prodeji, který je osvobozen od DPH, musím v daňovém přiznání toto plnění odečíst od osvobozeného plnění pro výpočet koeficientu.

Chtěla bych se ujistit, že u věnců a kytic, které obsahují jak živé, tak umělé květiny, stuhy apod. se uplatní snížená sazba DPH, byť by tam byla jen jedna živá květina. Kde najdu oporu v zákoně?

Naše společnost je s. r. o., účtuje v podvojném účetnictví. Provozujeme provozování nestátního zdravotnického zařízení - Zajišťujeme ošetření (vyšetření v oborech: chirurgie, ortopedie, urologie, RTG a sono). Předpokládáme, že tyto činnosti jsou osvobozené od platby DPH? Některé služby jsou hrazené na základě smlouvy se zdravotními pojišťovnami, některé ne. Také jsme začali nabízet léčbu krevní plazmou vyšetření pro samoplátce, nad rozsah hrazení zdrav. pojišťoven, které si platí pacienti sami. Dále jsou vybírány regulační poplatky za zdravotnickou službu. A také poskytujeme odborné konzultace. Náš dotaz zní: Které činností jsou osvobozené od DPH a které nikoliv? jsou zdravotnické úkony nad rozsah zdravotního pojištění, které si sami pacienti vyžádali a sami platí osvobozené od DPH?

Slovenská firma (plátce DPH) zaplatila naše vystavené zálohy jak na zboží tak i na služby. Mám povinnost vystavit daňový doklad na přijatou platbu, na kterém napíši, že jde o plnění osvobozené od daně a příjemci vzniká povinnost přiznat DPH? Nebo můžu počkat až vystavím fakturu a na té odečtu zálohu? Když si čtu § 22 zákona o DPH, tak podle něho bych daňové zálohy za zboží neměla vystavovat, jelikož zdanitelné plnění není přijetím úhrady (odst.1), pak se tedy řídím odstavcem 3 a zdanitelné plnění je až dodáním zboží. U služeb (§24) to bude asi jinak. Tam pravděpodobně musím vystavit daňový doklad i na úhradu (odst.1). Myslím si to dobře?

Jak správně uplatnit odpočet DPH z faktury za internet 12/2011 vystavené 3. 1. 2012 zúčtovací období 1. 12.-31. 12. 2011 datum uskutečněného zdanit. plnění 31. 12. 2011 a došlé 6. 1. 2012. Domnívám se, že podle změny zákona o DPH (neznám ale paragraf a prosím o uvedení) si mohu uplatnit DPH až v lednu 2012. Nevím, jak správně zaúčtovat tuto fakturu, protože účetní program řeší daň z příjmu i zdanit. plnění dle zadaného zdanit. plnění. Pokud uvedu zdanit. plnění lednové jde faktura do daně z příjmu do roku 2012.

Jsme spol. s r. o. měsíční plátce DPH. Můžete mi prosím napsat jaké jsou nyní doby do kdy je možné doměřit DPH. Např. kdy bude nevymahatelná chyba zjištěná v přiznání k DPH za 12/2009?

Fyzická osoba, plátce DPH-za 3q/2011 vznikl nadměrný odpočet DPH ve výši 500 000 Kč a to z důvodu koupě nákladního automobilu. Následovala výzva k odstranění pochybností dne 20. 11. 2011. Doposud nebylo toto řízení ukončeno s tím, že se provádí ověřování skutečností u dodavatelů. Nyní za 4q/2011 má výše uvedené Fyzické osobě vzniknout daňová povinnost ve výši 600 000. Protože se dá předpokládat, že k termínu pro podání Daňové přiznání k DPH nebude řízení o odstr.pochybností ukončeno, bude muset Fyzická osoba zaplatit státu DPH 600 000 Kč. Bylo by možné, podat dodatečné Daňové přiznání k DPH za 3q/2011, které sice možné podat není, ale správce je povinen k údajům v přiznání přihlédnout. Důvodem podání by bylo, že jsem zjistil, že daňový doklad za pořízení auta jsem přijal až 1. 10. 2011 a tím pádem jsem neměl nárok na odpočet DPH v Daňové přiznání za 3q, ale až za 4q. Daň.doklad za koupi auta bych uplatnil v Daňové přiznání za 4q/2011. Tím bych si mohl téměř kompletně započíst nárok s povinností. Je tento postup možný, případně je zde riziko?

Má u dodavatele, při uskutečněných zdan.plnění, kterých se od 1. 1. 2012 týká režim přenesení daň.povinnosti při poskytnutí stavebních a montážních prací tento režim vliv na možnost odpočtu DPH u vstupu, které s takovým plnění souvisí? Např. truhlář vyrobí skříň, pro plátce DPH přenese daň. povinnost na odběratele a musí krátit daň na vstupu u materiálu, který na tuto skříň nakoupil? Pokud ano, je režim krácení DPH totožný s režimem krácení DPH u vstupů s uskutečněným plněním osvobozeným od DPH?

Jsem fyzická osoba, plátce DPH, vedu daňovou evidenci. Nakupuji zboží v Polsku v obchodních domech prostřednictvím platební karty. Jakým způsobem zaúčtovat vystavený paragon v polské měně? Na základě bankovního výpisu, mám částku uvedenou v korunách, avšak nevím, jak naložit s daní. Neboť daň je již zaplacena. Pokud dodavatel vystavuje fakturu na příkaz k úhradě - uvede na faktuře cenu pouze bez daně. Tuto fakturu zaúčtuji s nulovou DPH a v přiznání k DPH se mi položky \\\"vynulují\\\" na řádcích 3-4,43-44.

Máme problém s obdržením dokladů za provedenou službu nebo zboží ze zemí EU. Zjistila jsem, že fakturace se řídí výše uvedenou směrnicí rady 2010EU, ČLÁNEK 219A, a doklady jsou vystaveny podle základního pravidla členského státu, ve kterém je místo plnění. Jedná se mi o fakturace služeb, při kterých se i dodává zboží při servise -opravě vozidla pro českého plátce - při nehodě v zahraničí. Stává se nám, že fakturace přichází i o dva roky zpětně. Existuje někde seznam jednotlivých států-jakou mají povinnost vystavit doklad za svoji službu nebo zboží? Bylo by možné nám sdělit, jaké lhůty má který stát? Směrnice Rady 2010/45/EU je nadřazenou nad pravidly jednotlivých států? Potřebujeme se opřít o nějaký zákon nebo směrnici (tyto služby garantujeme našim zákazníkům). Dále prosím o vysvětlení místa plnění. Podle § 9 odst. 1 zákona DPH je místem plnění, místo, kde má osoba sídlo nebo místo podnikání. Znamená to - ten kdo službu poskytl nebo příjemce služby?

Společnosti vyrábějící například automobily se sídlem ve třetí zemi jsme \\\"dohodili\\\" zákazníka, který přímo od nich koupil vůz. Nám dle smlouvy náleží provize % ze smlouvy. Tuto provizi budeme fakturovat tedy do třetí země. Platí zde § 9.1 ZDPH? Tedy, že místo plnění je v sídle společnosti a my budeme fakturovat bez české DPH?

Česká firma plátce DPH koupila od neplátce DPH z Anglie zboží, které je na Ukrajině a dále ho prodává plátci DPH do Polska. Prodej bude bez DPH, bude se uvádět do daňového přiznání a do jakého řádku, bude se uvádět i v souhrnném hlášení? Zboží bude přepraveno z Ukrajiny rovnou do Polska a dopravu si zajišťuje již polská firma.

Pokud plátce DPH (s. r. o.) za posledních 12 měsíců nedosáhl obratu 1 mil. Kč, ani nepořídil zboží z JČS v částce 326 tis. Kč požádá o zrušení registrace k DPH. Firma dál bude podnikat. Co vše musí provést v posledním daňovém přiznání před ukončením registrace? Vlastní drobný majetek v celkové hodnotě 83 394 Kč (jednotlivé druhy nepřesáhnou částku 40 tis. Kč). U tohoto majetku uplatnila při nákupu odpočet, tento slouží výhradně k ekonomické činnosti.

DODÁNÍ MATERIÁLU VČETNĚ MONTÁŽE dotaz 1184/11 Dagmar Masná Česká firma, plátce DPH, si objednala dodání materiálu včetně montáže na nemovitosti s místem plnění v České republice u české firmy,...

Česká firma, plátce DPH, pořídila zboží (nový nebo použitý dopravní prostředek) ze třetí země (Bosna a Hercegovina nebo USA), dodávka se uskutečnila do jiné třetí země (Chorvatsko). Celní řízení proběhlo v třetí zemi (Chorvatsko). Je správná úvaha, že v daňovém přiznání k DPH v ČR se tato transakce vůbec neprojeví a případné samovyměření DPH by mělo být provedeno ve třetí zemi (Chorvatsko), do které bylo zboží dodáno? Pokud česká firma, plátce DPH, toto zboží, umístěné ve třetí zemi (Chorvatsko), prodá potom jiné české firmě, plátci DPH, jaký bude režim DPH? Bude se vše řídit legislativou platnou ve třetí zemi (Chorvatsko) a v českém přiznání k DPH se tato transakce opět neprojeví? Další možnou variantou je pořízení zboží českou firmou, plátcem DPH, z jiného členského státu (Itálie), zboží je dodáno přímo do třetí země (Chorvatsko). Doklad z Itálie je bez DPH, protože se z pohledu EU jedná o vývoz zboží, mělo by se DPH řídit opět legislativou platnou v třetí zemi (Chorvatsko)? V popisovaném případu zbožím, o které se jedná, jsou motorové jachty. Uvádím to pro případ, že by existovala nějaká specifika právě pro námořní lodě.

Dle zákona o DPH § 28 odst. 2) písm. c) musí běžný daňový doklad obsahovat obchodní firmu a sídlo osoby, pro kterou se uskutečňuje plnění. Dotaz zní, zda obchodní firma uvedená na daňovém dokladu musí mít přesné znění, tak jak je uvedeno v obchodním rejstříku - jde nám o to, zda smí být uveden další upřesňující odkaz, například na zaměstnance dotyčné firmy nebo na konkrétní oddělení ve firmě (např. „finanční účtárna - Ing. X.Y“). To znamená, zda se může na běžný daňový doklad kromě obchodní firmy uvést na samostatném řádku také bližší označení místa nebo osoby, která zboží nebo službu uvedenou na daňovém dokladu objednala. Například - je přípustné dle § 28 odst. 2 písm. c) zákona o DPH uvést následující text v kolonce ODBĚRATEL na běžném DD: obchodní firma, název oddělení - jméno pracovníka, sídlo.