Ing. Zdeněk Morávek - strana 4

Škola (příspěvková organizace města) zřídila kdysi spolek, resp. ho zřídili lidé, kteří chtěli dělat akce pro děti a to mimo školu. Nyní dostala tato organizace přidělenou datovou schránku. Jaké jsou povinnosti tohoto spolku? Jakým způsobem se ujmout "vedení spolku" neb již jeden člověk - předseda nežije a ostatní dva se tomu již věnovat nechtějí. Jakým způsobem je možné stanovit "nové vedení", resp. kolik musí či nemusí mít členů? Musí vést spolek účetnictví nebo postačí evidence příjmů a výdajů? Spolek byl zřízen kdysi pro účely konání akcí pro děti - dětský karneval, dětský den, tj. eviduje nějaké příjmy a výdaje. Musí spolek podávat daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob? Kam se případně (na jakou instituci) musí hlásit změny vedení, dávat na kontrolu doklady (účetnictví) atd.? Děkuji za odpověď, jak postupovat ve věci vedení spolku a z toho vyplývajících povinností - účetních a daňových.

Lze uplatnit daňové zvýhodnění na dceru našeho zaměstnance za červenec a srpen (dobu prázdnin), pokud v červnu úspěšně vykonala maturitní zkoušku, po celý červenec i srpen byla výdělečně činná (měla DPP nad 10 000 Kč za měsíc) a od září nastoupila do jednoletého kurzu cizích jazyků s denní výukou (dle § 12/1/f zákona č. 117/1995 Sb.)? Dle § 13/3 by to v tomto případě bylo možné jen pokud by se dcera stala studentem vysoké školy v tom samém kalendářním roce. Opravdu tedy při přestupu ze SŠ na jednoletý jazykový kurz nelze v případě výdělku daňové zvýhodnění za prázdniny uznat? Stejná situace by byla v případě přestupu ze SŠ na jinou SŠ, případně na VOŠ?

Jsme domov se zvláštním režimem, příspěvková organizace, jehož zřizovatelem je Krajský úřad. Máme vlastní jídelnu, kam se chodí stravovat pouze naši uživatelé a naši zaměstnanci. Ve výjimečných případech se stane, že si zaměstnanec nahlásí na poslední chvíli dovolenou nebo nečekaně onemocní a oběd si na první a druhý den nestihne odhlásit. Ve vnitřních směrnicích máme, že zaměstnanec má nárok na jeden oběd za sníženou cenu po odpracování nejméně 3 hodin za směnu. Jak máme tedy postupovat, pokud se nám stane takovýto případ? Oběd uvařen, zaměstnanec si ho včas neodhlásil. Máme chtít po zaměstnanci plnou cenu oběda 105 Kč - což je cena potravin + režijní náklady (u nás je to 44 Kč potraviny a 61 Kč režie)? Nebo máme chtít po zaměstnanci doplatit do pokladny pouze cenu potravin 44 Kč? Jelikož se nám to stalo právě nyní po několika letech, nejsme si jistí, která varianta platí. 

Limit pro stravenkový paušál v roce 2023 je uváděn do 107,10 Kč (částka osvobozená od daně). Je u všech typů zaměstnavatelů, tj. státní správa a statní zaměstnavatelé stejný? Protože výše stravného v limitu 5 až 12 hodin je u státní správy 129 Kč až 153 Kč, což mi odpovídá 70 % z 153 Kč = 107,10 Kč, Ale u skupiny „ostatní zaměstnavatelé“, která má jednu sazbu, a to 129 Kč, by byla částka stravného 70 % = 90,30 Kč. 

V říjnu 2018 jsme zahájili projekt na 4 roky, na který byla přislíbená neinvestiční dotace. Jelikož jsme ke konci roku neměli Rozhodnutí o poskytnutí dotace, to bylo vydáno 13. 3. 2019, nevytvořili jsme v roce 2018 na způsobilé výdaje dohad na očekávanou dotaci 388/672 ve výši cca 450 000 Kč. V dalších letech jsme účtovali dohad na náklady vynaložené v daném roce. V roce 2022 jsme obdrželi dotaci v plné výši od počátku projektu. Jak mám postupovat při vyúčtování dotace - částku ve výši 450 000 Kč účtovat na účet 672 nebo 408? 

Jsme nezisková organizace – neplátce DPH. Chtěli bychom zakoupit dvě speciální pomůcky pro simulaci hendikepů. Jednu z Německa, druhou z Velké Británie. Vím, že při nákupu z Německa se nás netýká žádná povinnost, pokud naše nákupy za dva roky nepřesáhnou 326 000 Kč, tedy nestáváme se ani identifikovanou osobou. Nevíme si ale rady, jak je to při nákupu pomůcky z Velké Británie z účetního hlediska – platíme clo a DPH? Nebo je v případě nákupu zboží pro vzdělávací účely nějaké osvobození? Jaké máme další povinnosti? Stáváme se nákupem zboží ze třetí země identifikovanou osobou či nikoli?

Je povinností zaměstnavatele uvádět na výplatním lístku i příjmy osvobozené od daně dle § 6 odst. 9 zákona o daních z příjmů ? Například dar – poukaz k životnímu jubileu 2 000 Kč, rekreaci 8 000 Kč atd.? Pokud to musí být ve výplatním lístku uvedeno, dle jakého ustanovení zákona o daních z příjmů či jiného zákona? Musí se příjmy osvobozené od daně uvádět i ve mzdovém listě zaměstnance? Pokud se vše musí uvádět a evidovat a zaměstnavatel toto nikdy nikde neuváděl, kdo toto může zkontrolovat a případně jaké postihy hrozí?

Zaměstnankyni v příspěvkové organizaci byla vyplacena odměna z Fondu kulturních a sociálních potřeb k odchodu do důchodu. Tato odměna se připočítá ke mzdě, zdaní a odvádí se sociální a zdravotní pojištění. Z jakých prostředků lze uhradit sociální a zdravotní pojištění, také z FKSP?

České divadlo – nezisková organizace – zapsaný spolek bez hospodářské (podnikatelské) činnosti sepíše smlouvu na režisérské práce s režisérem, který má daňový domicil v Německu a není tam ani v ČR plátcem DPH. Na základě smlouvy mu bude vyplacen honorář za služby provedené v ČR. Divadelní představení se bude konat také v ČR. Divadlo, kterému službu poskytuje, není plátcem DPH. Jak tuto situaci řešit z pohledu daně z příjmů a z pohledu DPH?

Nejdříve je vhodné uvést krátký úvod z pohledu zákona č. 541/2020 Sb. , o odpadech, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o odpadech “). Odpadovým hospodářstvím se rozumí činnost zaměřená na předcházení vzniku odpadu, na nakládání s odpadem, na následnou péči o místo, kde je odpad trvale uložen, zprostředkování nakládání s odpady a kontrolu těchto činností.

Na úvod bychom upozornili na změny přijaté v roce 2022, které mohou mít vliv na roční zúčtování záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti. Nejdříve si řekněme, že se zvyšují částky ročního příjmu, do kterých se nemusí podávat daňové přiznání. Od ledna 2023 bude podávat daňové přiznání každý, jehož roční zdanitelné příjmy přesáhnou 50 000 Kč. Doposud byl tento limit nastaven ve výši 15 000 Kč. Poplatníci, kteří mají další příjmy kromě příjmů ze zaměstnání, budou podávat daňové přiznání po dosažení 20 000 Kč, namísto současných 6 000 Kč. Příslušná úprava je obsažena v § 38g zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “) a změnu přinesl zákon č. 366/2022 Sb. , kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDPH “), zákon č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů a některé další zákony. Tato změna je ovšem platná až pro roční zúčtování záloh za rok 2023, účinnost těchto změn je až 1. 1. 2023.

Mateřské centrum, spolek, pořádá volnočasové akce pro děti (výtvarné kroužky, cvičení dětí, klubík - hlídání dětí s výtvarným zaměřením, v létě příměstské tábory) za úplatu. Zároveň spíše jako vedlejší doplňkovou činnost poskytuje cvičení pro dospělé, občas nějaký jednodenní kurz pro dospělé (poradna s laktační poradkyní apod.) Je možné zařadit volnočasové akce pro děti pod § 57 písm. g) zákona o DPH, a tedy by tyto příjmy nevstupovaly do obratu DPH? Zrovna tak cvičení pro dospělé by splňovalo osvobození od DPH dle § 61 písm. d) a taktéž by plnění nevystupovalo do obratu? V jedné z diskuzí jsem totiž narazila na názor, že pokud spolek pořádá i akce pro dospělé, nesplní tím dle § 57 písm. g) zákona o DPH definici organizace pro děti a mládež a volnočasové akce pro děti nemohou být od DPH osvobozené.

V následujícím příspěvku bychom se věnovali novinkám v právních předpisech, které souvisí s daňovou, účetní, právní a ekonomickou praxí neziskových organizací. Navázali bychom na předchozí příspěvek na toto téma a zaměřili bychom se na období na konci roku, tedy listopad a prosinec roku 2022. Začněme změnami právních předpisů, které byly zveřejněné ve Sbírce zákonů.

České divadlo - nezisková organizace - zapsaný spolek bez hospodářské (podnikatelské) činnosti sepíše smlouvu na režisérské práce s režisérem, který má daňový domicil v Německu a není tam ani v ČR plátcem DPH. Na základě smlouvy mu bude vyplacen honorář za služby provedené v ČR, divadelní představení se bude konat také v ČR. Divadlo, kterému službu poskytuje, není plátcem DPH. Jak tuto situaci řešit z pohledu daně z příjmu a z pohledu DPH?

Zaměstnankyni v příspěvkové organizaci byla vyplacena odměna z fksp k odchodu do důchodu, tato odměna se připočítá ke mzdě, zdaní a odvádí sociální a zdravotní pojištění, z jakých prostředků uhradit sociální a zdravotní pojištění, také z FKSP?

V následujícím příspěvku bychom se věnovali problematice automobilu jako majetkové kategorii, a to jak z pohledu účetnictví, tak i z pohledu daně z příjmů.

Škola (příspěvková organizace zřízení obcí) přispívá svým zaměstnancům na penzijní připojištění částku 1 500 Kč. Jaká dohoda musí být se zaměstnanci uzavřena - dohoda k zajištění závazku zaměstnance nebo dohoda k uspokojení závazku zaměstnance? Jaké jsou povinné náležitosti dohody či dle jakého zákona jí sepsat? Jaké je správné zaúčtování poskytnutí příspěvku + zaúčtování poplatku, který chce škola po zaměstnancích (celkově jsou poplatky např. 1 000 Kč měsíčně - mohou se zaúčtovat jedním dokladem všechny poplatky pro všechny zaměstnance)?

Jsme střední škola, příspěvková organizace zřízená jihomoravským krajem. Výhradně pro hlavní činnost ( vzdělávání, osvobozené dle § 57 od DPH) jsme používali osobní vozidlo pořízené v roce 2005. V říjnu letošního roku došlo k havárii vozu a ten byl následně vydražen v aukci za cenu 33 250,- Kč včetně DPH. JMK jako vlastník vozidla ( z hlediska PO se jedná o majetek svěřený ) vystavil pro kupujícího fakturu v částce bez DPH, tj. ve výši 27 479,34 Kč s tím, že případné DPH má s kupujícím vypořádat naše PO. Domníváme se, že vzhledem k tomu, že vozidlo bylo pořízeno před účinností novely zákona o DPH, tj. před 1. 4. 2009 (přesně 18.2.2009), nemá kupující nárok na odpočet DPH a my DPH odvádět nebudeme. Prosím Vás o vyjádření, zda je tento náš názor správný. Dále bych chtěla vědět, jaký postup by byl správný v případě, že by vozidlo bylo pořízeno až po 1.4.2009. JMK by opět vystavil fakturu kupujícímu bez DPH. Dle metodického pokynu bychom my ( příspěvková organizace ) měli k datu převzetí majetek posoudit z hlediska DPH. Jednalo by se v tomto případě o zdanitelné plnění podle ZDPH, přesto, že vozidlo nebylo používáno k ekonomické činnosti? Pokud ano, jakým způsobem vypořádáme DPH? Dle metodického pokynu bychom měli vystavit doklad o použití a na jeho základě odvést DPH. V tomto případě nebude mít kupující doklad pro odpočet DPH. Nebo máme vystavit kupujícímu fakturu pouze na DPH a na jejím základě DPH odvést? 

Je povinností zaměstnavatele uvádět na výplatním lístku i příjmy osvobozené od daně dle § 6 odst. 9 zákona o daních z příjmů? Např. dar - poukaz k životnímu jubileu 2 000 Kč, rekreaci 8 000 Kč atd.? Pokud to musí být ve výplatním lístku uvedeno dle jakého ustanovení zákona o daních z příjmů či dle jiného zákona? Musí se příjmy osvobozené od daně uvádět i ve mzdovém listě zaměstnanec? Pokud se vše musí uvádět a evidovat a zaměstnavatel toto nikdy nikde neuváděl, kdo toto může zkontrolovat a případně jaké postihy hrozí?

Jsme střední škola příspěvková organizace zřízená Jihomoravským krajem. Je nějak omezen limit pro pohoštění (občerstvení) zaměstnanců při kulturních akcích? Dříve jsme měli v zásadách FKSP, že můžeme v rámci kulturních, vzdělávacích a tělovýchovných aktivit poskytnout zaměstnancům pohoštění do výše Kč 300 na osobu a akci a že se toto vztahuje i na nepracující důchodce. Můžeme vzhledem k velkému nárůstu cen zvýšit tuto částku např. na Kč 500?