Lenka Krupová - strana 2

V minulém díle našeho seriálu (Účetnictví v praxi č. 8/2012 na str. 32) jsme zahájili téma podnikových kombinací podle IFRS 3 Podnikové kombinace. Zmínili jsme, že se všechny podnikové kombinace podle IFRS 3 vykazují metodou akvizice, kterou jsme popsali v těchto sedmi krocích: (1) Určení, zda se jedná o podnikatelskou činnost (business) › (2) určení (identifikace) nabyvatele › (3) určení data akvizice › (4) určení zaplacené protihodnoty (ceny akvizice) › (5) vykázání a ocenění koupených aktiv, převzatých závazků a podílu nezakládajícího ovládání (menšinového podílu) v nabývané společnosti › (6) vykázání a ocenění goodwillu nebo zisku z výhodné koupě (záporného goodwillu) › (7) následné oceňování a účetnictví. V minulém příspěvku jsme se zaměřili na kroky (1) až (4) této metody. Nyní pokračujeme bodem (5), tedy požadavky IFRS 3 na vykázání a ocenění koupených aktiv, převzatých závazků, podílu nezakládajícího ovládání (menšinového podílu) v nabývané společnosti.

V našem seriálu, který je zaměřen na příklady a případové studie pro praktickou aplikaci IFRS, pokračujeme oblastí podnikových kombinací podle IFRS 3 Podnikové kombinace. Pravidelní čtenáři našeho seriálu již vědí, že seriál do značné míry vychází ze studijních materiálů pro malé a střední podniky (Training Materials for SME), které připravuje Oddělení vzdělávání Nadace IFRS v Londýně. Tento příspěvek je také založen na zmíněných materiálech, avšak s jedním rozdílem. Modul číslo 19 Podnikové kombinace a Goodwill nebyl dosud publikován na stránkách Nadace, protože se v současné době teprve připravuje. Protože je autorka tohoto příspěvku zároveň autorkou Modulu 19, který vzniká v Londýně (v rámci pracovní pozice v IFRS Foundation v roce 2011), mají naši čtenáři předstih oproti zbytku světa.

V tomto, v pořadí třetím příspěvku, který se týká nehmotných aktiv, se zaměříme na problematiku snížení hodnoty nehmotných aktiv (impairment) a na jejich vyřazení z rozvahy (derecognition). V otázce snížení hodnoty nehmotných aktiv odkazuje IAS 38 Nehmotná aktiva na standard IAS 36 Snížení hodnoty aktiv. IAS 36 neřeší oblast nehmotných aktiv samostatně, platí pro ně stejné požadavky jako pro hmotná aktiva. Samostatné požadavky jsou v IAS 36 obsaženy pouze pro snížení hodnoty goodwillu. V tomto příspěvku se proto pokusíme aplikovat obecné požadavky IAS 36 Snížení hodnoty aktiv konkrétně na oblast nehmotných aktiv.

V minulé části našeho seriálu, zveřejněného v časopisu Účetnictví v praxi č. 4/2012, jsme zahájili téma Nehmotná aktiva. Minulý příspěvek byl zaměřen na aplikaci definice nehmotných aktiv podle IAS 38 Nehmotná aktiva a na oblast oceňování nehmotných aktiv při prvotním vykázání. V této části pokračujeme oblastí následného oceňování nehmotných aktiv a problematikou určování životnosti a případného odpisování nehmotných aktiv.

V našem praktiku, které obsahuje příklady a případové studie na aplikaci IFRS v praxi, pokračujeme oblastí nehmotných aktiv podle IAS 38 Nehmotná aktiva. Již v úvodu je třeba zmínit, že právě v této oblasti se v praxi vyskytuje snad nejvíce chyb a nepřesných interpretací požadavků standardů IFRS. Jedná se zejména o nerozlišování situací, kdy se s nehmotným aktivem zachází podle IAS 38 Nehmotná aktiva a kdy je nehmotné aktivum pořízeno v rámci podnikové kombinace, a tudíž se na ně vztahuje IFRS 3 Podnikové kombinace1. Při přípravě tohoto příspěvku bylo možno využít výukový materiál, který připravuje Oddělení vzdělávání Nadace IFRS v Londýně, pouze z části. Důvodem je, že požadavky IFRS pro SME (malé a střední podniky) mají na vykazování nehmotných aktiv v určitých oblastech odlišné požadavky než „plné“ IFRS. Některé příklady, které jsou obsaženy ve zmíněném výukovém materiálu, byly proto autorkou upraveny podle požadavků „plných“ IFRS. V tomto příspěvku se zaměříme na aplikaci definice nehmotných aktiv podle IAS 38 a na oblast oceňování nehmotných aktiv při prvotním vykázání.

V tomto příspěvku pokračujeme problematikou zásob podle IFRS podle IAS 2 Zásoby. V předcházející části jsme se věnovali vymezení zásob a otázce ocenění zásob při prvotním vykázání. V této části se zaměříme na možnost využití tzv. oceňovacích technik (technik určení pořizovací ceny zásob), na oceňování zásob po prvotním vykázání, na oblast snížení hodnoty zásob (impairment) a na problematiku odúčtování zásob (vyřazení zásob z rozvahy - výkazu o finanční situaci).

V tomto příspěvku pokračujeme v našem seriálu zaměřeném na příklady a případové studie na aplikaci IFRS v praxi oblastí zásob. Protože požadavky „plných" IFRS na oceňování a vykazování zásob jsou shodné s požadavky IFRS pro malé a střední podniky (IFRS for SMEs), bylo možno při přípravě tohoto příspěvku plně využít Výukový materiál, který vytvořilo oddělení vzdělávání Nadace IFRS, a který je zdarma na internetových stránkách Nadace IFRS (www. IFRSF.org). Oblasti zásob budou věnovány dva příspěvky. První z nich je zaměřen na oblast vymezení zásob podle IAS 2 Zásoby a na oblast oceňování zásob při prvotním vykázání.

V tomto čísle našeho seriálu, který je zaměřen na příklady a případové studie na aplikaci IFRS v praxi, dokončíme oblast vykazování výnosů. V č. 7/2011 časopisu Účetnictví v praxi na s. 29 a v č. 8/2011 časopisu Účetnictví v praxi na s. 34 jsme se zabývali otázkami vykazování výnosů z prodeje výrobků a zboží a vykazováním výnosů ze služeb, včetně dlouhodobých zakázek. Nyní pokračujeme problematikou úroků, autorských honorářů a dividend.

V minulém čísle časopisu Účetnictví v praxi č. 7/2011 pokračoval náš seriál, který obsahuje příklady a případové studie na aplikaci IFRS v praxi, oblastí vykazování výnosů. Předchozí příspěvek byl zaměřen zejména na vykazování tržeb z prodeje výrobků a zboží. Nyní pokračujeme opět otázkou výnosů, tentokrát se zaměříme na vykazování výnosů z poskytování služeb.

V našem seriálu, který je zaměřen na příklady a případové studie na využití IFRS v praxi, pokračujeme problematikou vykazování výnosů. Tento příspěvek se týká vykazování výnosů (revenues) podle „plných“ IFRS. Vzhledem k tomu, že požadavky na vykazování výnosů jsou shodné jak pro společnosti vykazující podle „plných“ IFRS, tak pro malé a střední podniky (na které se vztahuje IFRS pro SME), bylo možno při přípravě tohoto materiálu plně využít Výukové materiály pro IFRS pro SME (IFRS for SMEs Training Materials), které byly vytvořeny Nadací IFRS pro malé a střední podniky. Příspěvek je zaměřen zejména na vykazování tržeb z prodeje výrobků a zboží, v některých oblastech se však částečně dotýká i otázky vykazování tržeb z prodeje služeb a výnosových úroků. Otázce vykazování výnosů ze služeb, autorských honorářů, úroků a dividend však bude věnováno více pozornosti v následujících dílech našeho seriálu.

V tomto čísle pokračujeme v problematice vykazování leasingů podle IAS 17 - Leasingy. V předcházejících dvou příspěvcích, uveřejněných v Účetnictví v praxi č. 1 a 3/2011, byly probrány otázky členění leasingu na operativní a finanční a oblast účtování leasingu u nájemce. V tomto příspěvku se zaměříme na leasing z hlediska pronajímatele a na prodej a zpětný pronájem.

V tomto příspěvku pokračujeme v našem seriálu, který se týká příkladů a případových studií na aplikaci IFRS v praxi. V minulém díle, uveřejněném v časopisu Účetnictví v praxi č. 1/2011 na s. 33, jsme zahájili téma leasingy podle IAS 17 Leasingy a zabývali jsme se klasifikací leasingu na operativní a finanční. Nyní pokračujeme problematikou zařazení finančního leasingu do rozvahy nájemce a následným účtováním v průběhu doby leasingu a po jejím skončení. V příkladové části byl opět zčásti využit výukový materiál, který vytvořilo oddělení vzdělávání IFRSF (tentokrát asi z poloviny), další příklady byly vytvořeny autorkou tohoto příspěvku.

V seriálu zaměřeném na příklady a případové studie pro aplikaci IFRS v praxi pokračujeme tématem leasingy. V minulých číslech časopisu byla obsažena problematika dlouhodobého hmotného majetku podle IAS 16 Pozemky, budovy a zařízení, IAS 40 Investice do nemovitostí a IFRS 5 Dlouhodobá aktiva držená k prodeji a ukončené činnosti. Původně měl náš seriál v tomto čísle již pokračovat oblastí výnosů podle IFRS; v létě tohoto roku však oddělení vzdělávání IASB dokončilo a publikovalo na internetových stránkách www.ifrs.org studijní materiál týkající se leasingů1. Tato oblast tematicky lépe zapadá do našeho seriálu, proto bude nyní několik příspěvků věnováno právě leasingům.