Ing. Dagmar Fitříková - strana 1

V příspěvku Kontrolní hlášení v příkladech - dokončení, uveřejněném v č. 1/2016 časopisu Účetnictví v praxi na straně 18, byly v příkladech obsaženy nepřesné údaje. Tímto se čtenářům jménem autorky i redakce omlouváme a dále uvádíme správné znění všech zveřejněných příkladů. Důvodem k provedení opravy původního textu je v případě uvádění DIČ dodavatele/odběratele skutečnost, že dne 10.2.2016 byly zveřejněny opravy chybného textu obsažené v Pokynech k vyplnění kontrolního hlášení ke dni 4.12.2015.

Splátkový a platební kalendář představuje z hlediska DPH specifický typ daňového dokladu. Údaje uvedené na tomto dokladu jsou plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění, a plátce, který uplatňuje na základě tohoto dokladu nárok na odpočet daně, povinni uvádět nejen v daňovém přiznání k DPH, ale s účinností od 1.1.2016 i v kontrolním hlášení za sledované období.

V minulém příspěvku (Účetnictví v praxi č. 12/2015, s. 35) byl podán výklad k vyplnění obsahové části kontrolního hlášení, která je určena k uvádění údajů týkajících se režimu přenesení daňové povinnosti podle § 92a zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění fpozdějších předpisů (dále jen „ZDPH “), přijatých zdanitelných plnění, u kterých má plátce jako příjemce plnění povinnost přiznat daň podle § 24 a 25 ZDPH a dodání zlata ve zvláštním režimu podle § 92 ZDPH . Cílem tohoto příspěvku je věnovat se postupu při vyplnění obsahových částí A.4. a A.5. kontrolního hlášení, ve kterých uvádí příslušné údaje plátce, který je v postavení poskytovatele plnění, a částí B.2. a B.3. kontrolního hlášení, ve kterých uvádí příslušné údaje plátce, který je příjemcem zdanitelného plnění.

V minulém příspěvku (Účetnictví v praxi č. 11/2015, s. 32) byly řešeny odpovědi na základní otázky týkající se kontrolního hlášení, které představuje s účinností od 1.1.2016 pro plátce nové povinnosti v oblasti DPH. Cílem tohoto příspěvku je blíže se seznámit s obsahem kontrolního hlášení, a to s využitím příkladů, které se budou v praxi plátci nejčastěji vyskytovat.

V rámci novely zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDPH“), provedené zákonem č. 360/2014 Sb. byla s účinností od 1.1.2016 do stávající úpravy ZDPH doplněna nová ustanovení § 101c až 101i . Cílem tohoto příspěvku je shrnutí základních pravidel týkajících se nových povinností plátce DPH a upozornění na zdroje informací týkající se kontrolního hlášení.

V praxi nejsou výjimečné situace, kdy plátce přizná v daňovém přiznání k DPH daň v částce vyšší, než stanoví zákon č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDPH “). Z hlediska DPH se jedná o chybu, kterou je plátce oprávněn, nikoli povinen, napravit. Možnost, resp. právo, provedení opravy chyby, v důsledku které došlo ke zvýšení DPH, vyplývá z úpravy obsažené v hmotně právním předpise, tj. v § 43 ZDPH . I podle procesních pravidel vymezených zákonem č. 280/2009 Sb. , daňový řád , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „DŘ “), je podání dodatečného daňového přiznání na nižší daňovou povinnost právem, nikoli povinností, daňového subjektu.

Generální finanční ředitelství zveřejnilo na webových stránkách Finanční správy ČR dne 10.7.2015 Informaci k uplatňování zákona o DPH u nemovitých věcí po 1.1.2015. Zmíněná informace GFŘ, jejíž zveřejnění laická i odborná veřejnost očekávala již od začátku tohoto roku, obsahuje výklad k postupu při aplikaci vybraných ustanovení zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDPH “), týkajících se nemovitých věcí. Cílem tohoto článku je věnovat pozornost problematice uplatňování DPH v oblasti nemovitých věcí se zaměřením na postup při výpočtu podlahové plochy u staveb pro bydlení v návaznosti na dříve zveřejněnou informace státní správy a v konfrontaci s úpravou obsaženou v nařízení vlády č. 366/2013 Sb.

S účinností od 1.4.2015 došlo k rozšíření působnosti režimu přenesení daňové povinnosti na vybrané zboží vymezené vládním nařízením č. 361/2014 Sb. S dočasným použitím režimu přenesení daňové povinnosti, který se vztahuje na vybrané zboží, se plátci s měsíčním zdaňovacím obdobím měli možnost setkat poprvé v souvislosti s podáním daňového přiznání k DPH za duben 2015 v termínu do 25.5.2015. Plátci se čtvrtletním zdaňovacím obdobím, pokud uskutečňují dodání vybraného zboží, které podléhá režimu přenesení daňové povinnosti podle § 92f zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDPH “), jsou povinni uvést údaje o takto poskytnutém plnění poprvé v daňovém přiznání k DPH za 2. čtvrtletí 2015, a to v termínu do 25.7.2015. Základní informace k aplikaci dočasného použití režimu přenesení daňové povinnosti byly zveřejněny v květnovém vydání tohoto odborného časopisu (Účetnictví v praxi č. 5/2015, str. 13). V následujícím textu se zaměříme na informace k postupu podle § 92f ZDPH , které jsou využitelné v praxi při řešení sporných nebo chybných případů. Součástí tohoto příspěvku je i upozornění na změny týkající se nařízení vlády č. 361/2014 Sb. , které jsou účinné od 1.7.2015.

Sazba daně ve výši 15% při poskytnutí stavebních nebo montážních prací prováděných na stavbách pro bydlení a na stavbách pro sociální bydlení včetně výstavby staveb pro sociální bydlení se uplatní i v roce 2015. Úprava týkající se této specifické oblasti uplatňování DPH je nyní obsažena v § 48 a 49 zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů - dále jen „ZDPH“ (s účinností do 31.12.2014 byla tato oblast upravena v § 48 a 48a ZDPH ). Cílem tohoto příspěvku je poskytnout odpovědi na nejčastější dotazy týkající se této oblasti uplatňování DPH.

S účinností od 1.1.2015 byla v rámci technické novely provedené zákonem č. 360/2014 Sb. doplněna do zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDPH“), nová příloha č. 6, která obsahuje seznam plnění, při jejichž poskytnutí se na základě nařízení vlády použije režim přenesení daňové povinnosti na příjemce plnění. Z výčtu zboží a služeb vymezených v příloze č. 6 k ZDPH byla nařízením vlády č. 361/2014 Sb. vyčleněna konkrétní plnění, u kterých se použití režimu přenesení daňové povinnosti v roce 2015 aplikuje. V důsledku provedených změn došlo k rozšíření plnění, která v tuzemsku podléhají režimu přenesení daňové povinnosti na příjemce.

V rámci technické novely provedené zákonem č. 360/2014 Sb. došlo s účinností od 1.1.2015 ke změně spočívající v zúžení případů, které se pro účely DPH nepovažují za ekonomickou činnost. Tato změna má zásadní dopad na povinnosti osob povinných k dani realizující tyto činnosti. Cílem tohoto příspěvku je konfrontovat právní úpravu platnou do 31.12.2014 ve vazbě na vymezení rozsahu ekonomických činností s právní úpravou platnou od 1.1.2015 a v této souvislosti upozornit na dopady těchto změn do oblasti autorských honorářů.

Institut ručení za daň nezaplacenou poskytovatelem zdanitelného plnění je v zákoně č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDPH“), upraven s účinností od 1.4.2011 jako jeden z nástrojů finanční správy v boji proti daňovým únikům. V období od 1.1.2012 do 1.12.2013 byly v této oblasti postupně provedeny změny spočívající zejména v rozšíření titulů k ručení. Cílem tohoto příspěvku je rekapitulovat podmínky ručení a upozornit na další změny v této oblasti provedené v roce 2014 a 2015.

Sestavení daňového přiznání k DPH za poslední zdaňovací období roku 2014 je spojeno se specifickými postupy, které se týkají korekce dříve uplatněného odpočtu daně, a to zejména u plátců, kteří uplatňují u přijatých zdanitelných plnění nárok na odpočet daně v částečné výši. Do této kategorie patří nejen plátci, kteří kromě plnění zakládajících právo na odpočet daně v plné výši uskutečňují i plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně nebo plnění, která nejsou předmětem daně, popř. se jedná o plátce, kteří využívají majetek určený k uskutečňování svých ekonomických činností i k jiným účelům.

Ve Sbírce zákonů byla zveřejněna pod č. 196/2014 Sb. novela zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDPH “), která obsahuje změny v oblasti DPH, které platí s účinností od 1.10.2014 a od 1.1.2015. Poměrně významné změny obsahují další novely ZDPH , které jsou v současné době v legislativním procesu. Cílem tohoto příspěvku je upozornit na již schválené změny v oblasti DPH a další aktuální informace týkající se DPH.

Problematikou poskytování služeb s uplatněním principu „reverse charge“ jsme se podrobně zabývali v roce 2012. Vzhledem k tomu, že tato oblast uplatňování DPH byla následně novelizována a je stále předmětem častých dotazů, je tento příspěvek zaměřen na povinnosti spojené s přijetím služby s místem plnění v tuzemsku od osoby neusazené v tuzemsku podle současného právního stavu. Příspěvek má za cíl řešit danou problematiku z pohledu DPH se zaměřením na správné vyhodnocení okamžiku vzniku povinnosti přiznat daň na výstupu a zajištění správného postupu při přepočtu cizí měny. Z účetního pohledu se zaměříme na vyhodnocení okamžiku uskutečnění účetního případu a postup při přepočtu cizí měny podle účetních předpisů. Vybrané příklady řeší danou problematiku nejen z pohledu DPH, ale obsahují i doporučený postup při zaúčtování přijaté faktury za poskytnuté služby spojené v tuzemsku s povinností přiznat daň na výstupu.

V příspěvku Právo stavby z daňového a účetního pohledu v č. 6/2014 časopisu Účetnictví v praxi na str. 13 bylo v příkladu uvedeno chybné účtování u plátce, který na základě smlouvy nabyl právo stavby (stavebník).

V praxi se poměrně často setkáváme s případy, kdy dodavatel požaduje předem úhradu celé nebo významné části sjednané ceny za plnění, které je předmětem smlouvy. Za této situace si mnohdy odběratel neuvědomí, jaké důsledky pro něho bude mít situace, kdy dodavatel nejenže nesplní smluvně dohodnuté zdanitelné plnění, ale navíc ani nevrátí přijatou zálohu. Na tento specifický případ, který se v praxi začíná poměrně často vyskytovat, se zaměříme, a to z účetního i daňového pohledu.

S účinností od 1.1.2014 je v zákoně č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDPH “), upraveno právo stavby jako specifické plnění, které je při splnění stanovených podmínek předmětem DPH. Z pohledu DPH se právo stavby vymezuje jako zboží, resp. jako vybraná nemovitá věc. Právo stavby může podléhat z hlediska DPH různým daňovým režimům. Cílem tohoto příspěvku je vysvětlit základní principy uplatňování DPH u tohoto specifického plnění včetně doporučeného postupu při jeho zaúčtování.

Institut ručení za daň nezaplacenou dodavatelem je v zákoně č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDPH“), upraven jako jeden z nástrojů v boji proti daňovým únikům s účinností od 1.4.2011. Novela ZDPH provedená v rámci zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb. (část čtyřicátá první) přinesla do oblasti ručení za daň nezaplacenou dodavatelem změnu, jejíž účinnost je od 1.12.2013 a týká se § 109 odst. 2 písm. c) ZDPH . Cílem tohoto příspěvku je vysvětlit praktickou aplikaci § 109 odst. 2 písm. c) ZDPH v roce 2014 v návaznosti na kontrolu přijatých daňových dokladů s cílem eliminovat rizika ručení za nezaplacenou daň. Na konkrétním příkladu je vysvětlen postup při uplatnění zvláštního způsobu zajištění daně z pohledu DPH včetně doporučeného postupu při zaúčtování tohoto specifického případu.

S účinností od 1.1.2014 platí změny provedené v rámci zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb. , které postihují i oblast DPH. Součástí těchto změn je mimo jiné i doplnění nového ustanovení § 56a zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDPH “), které s účinností od 1.1.2014 vymezuje pravidla pro uplatnění osvobození od DPH u nájmu vybraných nemovitých věcí. Pravidla pro uplatnění osvobození od daně u nájmu nemovitých věcí se ve srovnání s právní úpravou platnou do 31.12.2013 věcně nemění. Cílem tohoto příspěvku je připomenout základní principy týkající se této oblasti uplatňování DPH a s využitím příkladů upozornit na některé chyby, které se u nájmu nemovitých věcí v praxi vyskytují.