Ing. Ladislav Čížek

Evropská komise představila návrh zásadních změn v oblasti reportingu o udržitelnosti (ESG) a povinností due diligence (CSDDD). Cílem je snížit administrativní zátěž pro podniky, zejména pro malé a střední podniky (SMEs), a zároveň zachovat ambice Zelené dohody pro Evropu (European Green Deal). Návrh přináší řadu zjednodušení, odložení povinností a flexibilnější přístup k reportingu, což má podpořit konkurenceschopnost evropských firem.

Velké účetní jednotky budou muset sestavit zprávu o udržitelnosti (ESG) již za rok 2025, ačkoliv novela zákona o účetnictví , která tuto povinnost ukládá, nebude účinná od 1. ledna 2025. Obdobně inflačně zvýšená finanční kritéria kategorizace se budou vztahovat už na účetní závěrku roku 2024. Novela zákona o dorovnávacích daních implementuje doporučení OECD „Pillar Two“. I toto by mělo platit dle přechodných ustanovení ještě pro rok 2024. Jaká jsou přechodná ustanovení, která zakládají povinnosti k roku 2024, ačkoli ani ve stavu k 1. 1. 2025 nejsou příslušné novely účinné? A nejedná se o retroaktivitu? Dozvíte se v článku!

Vykazovat v nákladech jinou výši úroků, než jaká je uvedena v úvěrové smlouvě či splátkovém kalendáři? Ano! I to přinese nový zákon o účetnictví – ovšem jen některým účetním jednotkám. Má vaše společnost úvěry? A patříte mezi střední nebo velké účetní jednotky? Pokud ano, nový zákon o účetnictví a pravidla IFRS 9 by měly být na vašem radaru. A právě tento článek vám může pomoci lépe pochopit, jak se s těmito pravidly vypořádat. Možná standard IFRS 9 „Finanční nástroje“ znáte jako své boty – výpočet efektivní úrokové míry zvládáte levou zadní a v rozlišení poplatků nemáte nejmenší pochybnosti. Pokud je to tak, můžete tento článek přeskočit. Ale pokud si nejste úplně jisti, jak správně ocenit úvěr naběhlou hodnotou při zohlednění transakčních nákladů, nebo váháte, zda některé služby (např. právní) zahrnout do efektivní úrokové míry, pak jste na správném místě. Čtěte dál a vše si společně ujasníme!

Novela zákona o účetnictví, jejíž účinnost se předpokládá od 1. ledna 2025, přináší důležité změny, zejména v oblasti kategorizace účetních jednotek a dočasných úlev v obsahu zpráv o udržitelnosti (ESG). Změny v peněžních kritériích kategorizace účetních jednotek jsou odrazem inflace v EU v předchozích letech. Dochází proto k navýšení peněžních kritérií kategorizace o 25 % (což ale není tak docela pravda). Pro účely správné kategorizace je pak třeba brát zřetel i na změněnou definici čistého obratu. Správná kategorizace účetní jednotky je přitom klíčová pro některé povinnosti týkající se vykazování informací v příloze v účetní závěrce, použití reálné hodnoty, v budoucnu pro povinnost zohlednění časové hodnoty peněz (diskontování).

Příprava nového zákona o účetnictví a související novelizace právních předpisů (zejména pak ZDP ) se opět posunula o krok dopředu. Do vnějšího připomínkového řízení byl dán tzv. doprovodný zákon k zákonu o účetnictví , který mění více než 100 zákonů ve vazbě na novou účetní legislativu a terminologii. Současně s tímto krokem MFČR zveřejnilo teze prováděcích vyhlášek. Celkově lze s ohledem na objem a rozsah navrhovaných změn hovořit o rekodifikaci účetního a daňového práva. Ministerstvo financí ČR dne 31. 5. 2024 zveřejnilo teze prováděcích vyhlášek k NZÚ a zpřesněný návrh NZÚ. Ve stejný den byl zveřejněn návrh novely souvisejících právních předpisů, tzv. doprovodný zákon, který novelizuje nejen ZDP , ale také ZOK , NOZ , soudní řád a více než 115 dalších zákonů. Z těchto dokumentů vyplývá několik zajímavých důsledků pro všechny, kteří pracují s účetními závěrkami – ať v pozici jejich tvůrců či uživatelů. Například: minimální diskontní míra pro časovou hodnotu peněz, „povinné“ komponentní odpisování, použití IFRS pro zjištění základu daně z příjmů, relativní hranice pro „technické zhodnocení“ apod.

Účinnost nového zákona o účetnictví se (zatím neoficiálně) avšak prakticky odkládá minimálně na 1. 1. 2026. Způsoby oceňování jsou jedním z nosných pilířů celého účetnictví. Nová účetní legislativa (nejspíš) přinese možnost vykazovat hodnoty pozemků, budov a strojů v jejich reálné hodnotě. Tím by se do jisté míry opustil koncept historických cen, na kterém je postavena stávající česká účetní legislativa. Že není, co dalšího ve způsobech oceňování měnit? Ale kdeže… Dozvíte se v článku.

Můžeme si o zprávách o udržitelnosti myslet každý něco jiného – „že je to jen administrativa navíc“, „že to pomůže životnímu prostředí“, „že to pohřbí průmysl v Evropě“… ESG je téma, které k sobě váže vskutku širokou paletu názorů. Všeobecně platný a snad pragmatický závěr se dá učinit pouze jeden – budeme se s tím muset nějak vypořádat a nezbývá než se k tématu ESG postavit zpříma. „Ten vlak se totiž rozjel a už jej tak snadno nezastavíme.“ Přitom je lhostejné, zda je na problematiku ESG pohlíženo z pohledu auditu zpráv o udržitelnosti, z pohledu předkladatelů těchto zpráv, nebo zda jde o to se s těmito informacemi naučit správně pracovat coby uživatelé.

Leasing je jedno z účetně-daňových témat, o kterých toho bylo napsáno již mnoho. Píší se o něm články, bakalářské i diplomové práce, v podnikových financích se počítá tzv. čistá výhoda leasingu (srovnávající finanční leasing a úvěr). A jak se zdá, téma leasingu bude i v blízké budoucnosti stále hojně popisováno. Proč? Protože po mnoha letech, kdy česká účetní legislativa v tomto směru ustrnula, se (konečně) posouváme blíže k mezinárodním účetním standardům IFRS.

Nová česká účetní legislativa, očekávaná od 1. 1. 2024, a následně i nový zákon o účetnictví , plánovaný od 1. 1. 2025, přinášejí významné změny zejména ve vymezení čistého obratu, zavedení funkční měny, ale také zrušení Českých účetních standardů a aktivaci finančního i operativního leasingu. Víte o všech těchto změnách? I o změně způsobu tvorby a rozpouštění rezerv? To vše se dozvíte v následujícím příspěvku!

„Odborník žasne, laik se diví.“ Tak zní známá hláška z oblíbeného českého filmu Sněženky a machři. Myslím, že tak lze shrnout i aktuální dění v českém účetnictví, resp. v daních. Většina z nás není v pozici, aby dokázala chystané nebo už probíhající změny přímo měnit. Stejně jako pan JUDr. Ivo Jahelka jsem i já přesvědčen o tom, že sama složitost těchto problémů nevylučuje, aby se o nich hovořilo s humorem a aby se možná třeba i s humorem řešily. Pojďme se tedy krátce podívat na chystané (resp. již probíhající) změny v českém účetnictví a v daních – věcně, avšak trochu s nadhledem a třeba i s mírnou ironií, jak je pro nás Čechy typické. Článek je psán na začátku října 2023 a vychází zejm. z usnesení rozpočtového výboru č. 253 ze dne 30. srpna 2023 (sněmovní tisk 488/4), resp. ze sumarizace všech pozměňovacích návrhů, které byly rozeslány jako sněmovní tisk 488/7.

Ačkoli návrh paragrafového znění nového zákona o účetnictví je dostupný již relativně dlouho, související prováděcí vyhlášky dosud stále chybí. Povzbudivou zprávou v tomto směru je, že už i Ministerstvo financí prostřednictvím svých zástupců na různých školeních otevřeně deklaruje, že původně avizované datum platnosti, resp. účinnosti nového zákona, tj. 1. 1. 2024, je nereálné. Aktuálně uvažované datum účinnosti nového zákona o účetnictví tak je 1. 1. 2025. Doprovodný zákon (zajišťující novelizace navazujících právních předpisů – zejména zákon o daních z příjmů , zákon o obchodních korporacích a další právní předpisy) by měl být hotov (snad) do konce léta 2023. Z paragrafového znění nového zákona je ale již dobře patrné, co by měly být ty nejzajímavější koncepční změny. Tak se na ně pojďme podívat.

Cílem tohoto článku je především vzbudit zájem odborné (či dokonce široké) veřejnosti o paragrafové znění nového zákona tím, že zde budou naznačeny směry, kterými se pracovní verze paragrafového znění nového zákona o účetnictví ubírá – a mnohdy to jsou zajímavé „koncepční posuny“.

Již delší dobu se v účetní a daňové profesi hovoří o potřebě nového, moderního zákona o účetnictví. Ustavující schůze pracovní skupiny ke koncepci nové účetní legislativy se konala už 25. 1. 2017. V říjnu 2020 potom padl další zásadní milník – vláda schválila návrh věcného záměru nového zákona o účetnictví. Ačkoliv nový zákon o účetnictví je stále ještě dost vzdálený, je vhodné (možná až nezbytné) sledovat a postupně se seznamovat se změnami a novinkami, které lze očekávat. Zákon o účetnictví (ač se to totiž na první zdání třeba tak jevit nemusí) je jeden ze zásadních zákonů, neboť ovlivňuje podnikatele, neziskový sektor ale i veřejnou správu, výběr daní apod. V tomto článku jsou shrnuty zásadní změny a novinky, které lze v novém zákonu o účetnictví očekávat a též možné (přetrvávající) nedostatky připravovaného nového zákona o účetnictví. I s ohledem na skutečnost, že ještě není k dispozici paragrafové znění nového zákona a řada témat ještě nemá své definitivní řešení, je text článku psán s mírným nadhledem. 1) Obsah článku by proto neměl být vnímán jako čistá interpretace faktů, ale spíše jako podnět k diskusi v odborné veřejnosti a shrnutí současného stavu očekávané nové účetní legislativy.

Vigilantibus iura scripta sunt – známá zásada římského práva „právo svědčí bdělým“ opět našla své naplnění. Od ledna 2014 platilo, že se při koupi nemovitosti od plátců DPH do výpočtu daně z nabytí nemovitých věcí započítává i daň z přidané hodnoty. Z rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 6. 2017, čj. 4 Afs 88/2017-35 ovšem vyplývá něco docela jiného.

Transferové ceny (ceny mezi podniky ve skupině, též převodní ceny) jsou velmi zdůrazňované téma několika posledních let. Z pohledu účetního auditu se jedná o potenciální nástroj kreativního účetnictví (podvodu), a tedy možné riziko významné (materiální) nesprávnosti v účetní závěrce. Shrnout téma transferových cen do jednoho článku jednoduše nelze – dokumentace k transferovým cenám, metody cenotvorby, arbitrážní konvence, funkční a riziková analýza, legislativní vývoj transferových cen apod. – to vše by mohlo tvořit vlastní náplň samostatného článku. Cílem tohoto článku je proto jen poukázat na základní aspekty transferových cen v účetnictví a v daních. Článek je rozdělen na dvě části. První část se věnuje tématu transferových cen z hlediska účetnictví a auditu. Druhá část se potom věnuje transferovým cenám ve vztahu ke správci daně.

Se změnami, které přináší novela zákona o účetnictví , se dnes již běžně setkáváme v řadě odborných časopisů i na internetu. O poznání méně se ale již hovoří o novelách prováděcích vyhlášek. Proto jsme jako téma tohoto příspěvku zvolili právě novelu vyhlášky č. 500/2002 Sb. , kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb. , o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví (dále jen „VPU“).