Ing. František Louša - strana 6

Společnost s. r. o. zakoupila vrták na zem v hodnotě 11 100 Kč bez DPH ke stavebnímu stroji a zaúčtováno přímo do spotřeby (501200-Spotřeba evidovaného drobného majetku) a je vedený na evidenční kartě drobného majetku. Ve vnitřní směrnici má stanovenou hranici pro dlouhodobý majetek s cenou vyšší než 40 000Kč účet 022). Nemá ve směrnici žádné další údaje jako např. zaúčtování pro drobný hmotný majetek do 39 999 Kč. Můžeme vrták přímo zaúčtovat do spotřeby (501), nebo by z pohledu finančního úřadu bylo vhodnější doplnit směrnici o informace: drobný majetek např. do 3 000 Kč přímo do spotřeby (mají tam různé hadičky, objímky atd.) a od 3 001 do 39 999 Kč přes účet 111 a pak výdej do spotřeby?

Jak správně zaúčtovat přístřešek (pergola) vybudovaný pro zaměstnance v areálu firmy? Zaměstnanci tento prostor využívají ke stravování. Cena je 42 000 Kč. Jedná se o dřevěnou konstrukci přišroubovanou k dlažbě a střešní krytinu. 

Převzala jsem účetnictví, kde se eviduje na účtu 013000 software pořízený v roce 2019. Odpisy dle účetnictví uplatněny nebyly, ani účetní. Od roku 2021 se majetek již neodpisuje. Jak proúčtovat tento majetek do nákladů? 

Setkávám se velmi často s tím, že v účetní větě (nikoli v účetním dokladu) je nečitelný, chybný nebo taky žádný popis účetního případu. Vím, že v tomto případu je k dispozici doklad jako takový, ale podle mě není takto vedené účetnictví vypovídající, nelze jej v podstatě v případě stovek (tisíců) zápisů zkontrolovat, natož aby o něčem vypovídalo. Zajímal by mě názor odborníků, jestli lze toto považovat za nedodržování , ale nemohu najít "čeho"?

Jak správně ocenit soubor nemovitých věcí, který společnost pořídila kupní smlouvou? Ve smlouvě je uvedena jedna souhrnná cena na daný LV z katastru nemovitostí (jedná se o pozemky, pozemky, kde je součástí stavba, a stavba na cizím pozemku). Máme k dispozici detailní znalecký posudek od prodávajícího včetně staveb a příslušenství, zatřídění atd., kde bohužel není uvedeno ocenění jednoho z parcelních čísel na LV (ostatní plocha, využití ostatní komunikace), a daňový doklad s dvěma položkami (cena za prodej nemovitostí - pravděpodobně myšleno samotné ocenění staveb podle výše částky a cena za prodej pozemků - podle ceny ocenění bez staveb, které jsou součástí, dle mého názoru naprosto chybná a matoucí terminologie - doklad nelze vůbec použít). Musí si kupující nechat vypracovat nový znalecký posudek, kde budou všechny položky LV? Nebo ocenění v účetnictví může provést jiným způsobem?

Definice konsignačního skladu není ani v zákoně č. 13/1993 Sb. , celní zákon, ve znění pozdějších předpisů, ani v zákoně č. 40/1964 Sb. , občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "ObčZ"), či v zákoně č. 513/1991 Sb. , obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "ObchZ"). Tímto pojmem se v praxi obvykle rozumí sklad, ve kterém je skladováno zboží, které není majetkem provozovatele tohoto skladu. Na rozdíl od smlouvy o skladování je mezi majitelem zboží a provozovatelem skladu uzavřena smlouva, dle které se provozovatel zavazuje nejen o skladovaný majetek řádně pečovat, ale též i zacházet se zbožím (materiál) dle instrukcí majitele, nebo, a to je častější, se skladovateli umožňuje zacházet s uskladněným zbožím dle své potřeby. Následně, v předem dané periodicitě, předává majiteli soupis (konsignaci) použitého zboží (materiálu). Pokud došlo ke spotřebě u skladovatele, majitel vystaví fakturu a spotřebovaný majetek doplní. Takováto smlouva může mít různé podoby. Ty nejobvyklejší budou probrány v následujícím textu.

Způsob účtování organizačních složek byl a stále je předmětem diskusí. Především se řeší, jak má být převáděno do účetnictví české účetní jednotky účetnictví její zahraniční organizační složky. Ta totiž vede obvykle samostatné účetnictví leckdy dle pravidel státu, kde působí, a to předává k proúčtování mateřské účetní jednotce. Při tom vznikají problémy hlavně proto, že jsou tato dvě účetnictví, tj. účetnictví účetní jednotky a její organizační složky, vedena v různých měnách. V tomto článku se proto budeme zabývat možnými způsoby řešení účetnictví organizačních složek, a to jak popisem způsobu účtování organizační složky zahraničního subjektu, tak i organizační složky naší účetní jednotky umístěné a podnikající v zahraničí.

Dříve, než se budeme věnovat danému problému, zopakujme si, jaké jsou možnosti oceňování nakoupených zásob na skladě. Ty jsou uvedeny v § 24 a 25 zákona č. 563/1991 Sb. , o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "ZU"), a v § 49 vyhlášky č. 500/2002 Sb. , kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb. , o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "VPU"). Další ustanovení o oceňování jsou i v části 3 Českého účetního standardu (dále jen "ČÚS") č. 015 - Zásoby, ale ta nejsou pro účely tohoto článku důležitá.

Dodavatelé poskytují svým odběratelům různé výhody (někdy též nazývané benefity) proto, aby si je udrželi, nebo naopak novým zákazníkům, aby je získali. Je mnoho způsobů, kterými se snaží dodavatelé stávající zákazníky udržet nebo nové získat. Přitom ale není zcela jednoznačně stanoveno, jak mají být tyto výhody účtovány. Proto, jak to v těchto případech bývá, odborná veřejnost nemá na řešení tohoto problému jednotný názor. V tomto příspěvku se budeme věnovat některým z těchto výhod a názorům na jejich účtování.

Tento příspěvek má za účel seznámit účetní jednotky a dodavatele účetnictví s podmínkami předepsanými pro externí způsob zpracování účetnictví a upozornit je na případné problémy, které při tom mohou nastat. Je určen především odpovědným pracovníkům účetních jednotek, které mají účetnictví zpracováváno dodavatelsky, např. jednatelům. Ti ale většinou časopis Účetnictví v praxi nečtou. Proto žádám vás, vážené čtenáře, dodavatele účetních prací, seznamte tyto pracovníky alespoň s těmi pasážemi tohoto příspěvku, které se zabývají tím, co musí účetní jednotka v zájmu splnění podmínek daných zákonem č. 563/1991 Sb. , o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZU“), zajistit. Kromě toho by mělo být i ve vašem zájmu vytvořit pomocí smlouvy podmínky, které vám umožní provádět kvalitně práci, na niž jste byli najati, tím, že budou jednoznačně rozděleny odpovědnosti mezi vámi a vašimi klienty.

Tento článek se zabývá účtováním těch zvířat, které je možno dle vyhlášky Ministerstva financí č. 500/2002 Sb. , kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb. , o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví, ve znění platném od roku 2008 (dále jen „vyhláška č. 500/2002 Sb. “), účtovat v zásobách. Do té doby bylo vyjmenováno, které druhy zvířat jsou po dosažení dospělosti považovány za dlouhodobý majetek bez ohledu na jejich pořizovací cenu a které jsou zásobou. Není účelem tohoto článku rozebírat, zda předchozí ustanovení byla lepší či horší než současná úprava, ale je nutno konstatovat, že problém postupů při účtování dospělých zvířat evidovaných v zásobách byl stejný při minulé právní úpravě jako v současnosti.

ODPOČET ÚROKŮ ZE STAVEBNÍHO SPOŘENÍ dotaz 1248/11 Ing. František Louša S manželem jsme chtěli stavět rodinný dům na svém pozemku. Měli jsme vydáno stavební povolení a sjednali jsme si...

Převzala jsem účetnictví a narazila jsem na účetní případ, kde se pohledávka za společníkem postupuje jiné společnosti. Příklad, společník si půjčil od společnosti 300 000 Kč (355/221), společnost těchto 300 000 Kč postoupila jiné společnosti za 200 000 Kč (315/355). Není mi moc jasné: a) Kam zaúčtovat zbylých 100 000 Kč? Do nedaňových nákladů? 546/355 ve výši 100 000 Kč? b) Zde je vůbec možné postoupit pohledávku za společníkem (ať již ve stejné částce, nebo vyšší nebo dle našeho příkladu v nižší částce).

HAVÁRIE FIREMNÍHO VOZIDLA dotaz 1206/11 Ing. František Louša Při havárii firemního automobilu nebyla pojišťovnou akceptována plná částka za opravu, vyřadili opravu olejové vany. Jak naložit účetně s touto částkou?...

Na které účty a k jakému datu se má správně účtovat u s. r. o., plátce DPH v účetnictví hospodářský výsledek běžného roku 2010, když je vyčíslená ztráta v celkové výši 300 000 Kč z toho je nedaňová 160 000 Kč, daňová 140 000 Kč a na účtu 421 zákon. rezervní fond je pouze 10 000 Kč, na účtu 411 základní jmění je 100 000 Kč, na účtu 428 nerozdělený zisk je 0 Kč. Jak má být správně účtováno na 429 neuhrazená ztráta min. let nasčítaná za předchozí léta v případě že: - byla část zrušena dodat. plat. výměrem FÚ v r. 2010, - bude upravovat základ daně běžného roku 2011, - je starší než 5 let a nebude se moci využít?

Právnická osoba, s. r. o., plátce DPH, účetnictví. S. r. o. koupila nemovitost, která má po rekonstrukci sloužit jako sídlo firmy. Jediná přístupová cesta k této nemovitosti vede přes pozemek jiného subjektu - města. Příjezdová cesta nebyla léta udržována, vyžaduje opravu (minimálně zpevnění povrchu). Cena opravy cesty bude cca 20 000 Kč. Jak se bude o této opravě účtovat, když cesta není majetkem s. r. o.? (Město na opravu vydalo povolení, ale od financování se distancuje. Bez opravy cesty není možná rekonstrukce a následná nezbytná údržba nemovitosti.)

S manželem jsme chtěli stavět RD na svém pozemku. Měli jsme vydáno stavební povolení a sjednali jsme si úvěr se stavební spořitelnou. Stavět jsme měli začít v roce 2010. Bohužel jsme narazili na špatnou stavební firmu, přišli jsme o zálohu - tím se znemožnila naše další výstavba. Za rok 2010 jsem podávala daňové přiznání. V roce 2011 jsme koupili starší RD. Nákup jsme částečně realizovali z výše uvedeného úvěru, neboť jsme dodatkem změnili účel úvěru. Můj dotaz zní, zda si mohu (dodatečně)uplatnit úroky z úvěru ze stavebního spoření za rok 2010? Stavební povolení jsme vydáno měli, ale kolaudace nikdy neproběhne. Je toto důvod nemožnosti uplatnění úroků v roce 2010?

V roce 2008 firma vystavila fakturu na částku 352 082 Kč zaúčtováno 311/604. Tato faktura byla uhrazena hotově 211/311 v den, kdy byl na odběratele vyhlášen konkurz. Správce se domáhal vrácení celé částky 352 082 Kč. Po soudním jednání bylo v roce 2011 rozhodnuto, že částka se musí vrátit takto: 352.082 jistina 41.381 úrok z prodlení 113.700 náklady řízení Jak zaúčtovat vrácení uhrazené faktury.

Při havárii firemního automobilu nebyla pojišťovnou akceptována plná částka za opravu , vyřadili opravu olejové vany. Jak naložit účetně s touto částkou. Je to oprava - daňový náklad? Předpokládám, že pokud to nebyl následek havárie, byla ve stavu potřebující opravu. Je nutné vyžadovat spoluúčast na pojistném plnění uvedenou ve smlouvě po zaměstnanci, nebo stačí uvést jako náklad nedaňový?

Můžu výrobu www stránek, kterou jsme si nechali provést pro naši firmu zaúčtovat ihned do nákladů? Jedná se asi o 200 000 Kč. O majetek se nejedná, ale nejsem si jistá, zda tuto službu nějak časově rozlišovat, např. jako reklamu. Pokud bych měla časově rozlišovat, tak na jak dlouhou dobu?