Jaroslav Šura

Nemocenské pojištění je od roku 2008 oblastí častých změn; v průběhu posledních let se měnilo alespoň částečně každý rok. Komplexní změna systému se projevila s účinností od 1.1.2009 v souvislosti s „novým“ zákonem č. 187/2006 Sb. , o nemocenském pojištění. Uvedený zákon přinesl řadu změn pro zaměstnavatele, zaměstnance i osoby samostatně výdělečně činné.

Předcházející dvě části článku se zabývaly dopady změn v nemocenském pojištění na zaměstnance a zaměstnavatele. Zaměstnanci jsou v systému nemocenského pojištění v postavení příjemců dávek, zaměstnavatelé jsou naopak v pozici poplatníka a plátce pojistného. Osoby samostatně výdělečně činné (dále jen "OSVČ") jsou na rozdíl od těchto skupin jak poplatníkem a plátcem pojistného, tak příjemcem dávek nemocenského pojištění.

První část článku týkajícího se přínosů a dopadů změn v nemocenském pojištění se zabývala dopady na zaměstnance - především v oblasti výplaty nemocenského a náhrady mzdy za dočasnou pracovní neschopnost (dále jen "DPN"). Téměř každoroční změny v nemocenském pojištění se netýkají pouze zaměstnanců, kteří jsou v tomto systému v současnosti pouze příjemci dávek nemocenského pojištění. Významný subjekt v nemocenském pojištění představují zaměstnavatelé.

Nemocenské pojištění je stejně jako pojištění důchodové součástí systému sociálního zabezpečení, avšak v důsledku neustálé pozornosti věnované budoucnosti důchodů, důchodové reformě a jejím třem pilířům apod. stojí poněkud v pozadí. I nemocenské pojištění však prošlo (a prochází) v posledních letech řadou změn, které mají zásadní dopad jak na plátce pojistného, tak na příjemce jednotlivých dávek.

Cenné papíry (dále jen „CP“) jako investiční instrument pro právnické osoby byly představeny v minulém čísle, navazuje zdanění cenných papírů - fyzické osoby, protože cenné papíry nejsou vhodným investičním nástrojem jen pro právnické osoby, ale i pro fyzické osoby, a to podnikatele i nepodnikatele.

Cenné papíry jsou jedním z nástrojů přesunu peněz na finančním trhu. Cenné papíry upravují vztah mezi emitenty cenných papírů, kteří prodávají cenné papíry za účelem získání finančních prostředků, a investory, kteří cenné papíry nakupují s ohledem na budoucí zisk.