Ing. Filip Šimeček

Odpočet na podporu výzkumu a vývoje představuje položku odčitatelnou od základu daně ve smyslu § 34 odst. 4 zákona o daních z příjmů . Navazující ustanovení § 34 odst. 5 a § 34a až 34e zákona o daních z příjmů pak vymezují konkrétní podmínky pro uplatnění tohoto odpočtu, jehož účelem je nesporná daňová podpora výzkumně-vývojových aktivit poplatníků. Článek navazuje na expertní příspěvky vydané v č. 5/2016 a č. 1/2017 a shrnuje vývoj této daňové kategorie, to vše s ohledem na přibývající judikaturu a novelu zákona o daních z příjmů účinnou od 1. 4. 2019 (zákon č. 80/2019 Sb. ). Cílem příspěvku je přiblížit tyto zákonné podmínky, důsledky spojené s jejich nenaplněním a také poukázat na některé zajímavosti s tímto odpočtem spojené.

Ačkoli byla odčitatelná položka od základu daně v podobě výdajů (nákladů), které byly vynaloženy při realizaci projektů výzkumu a vývoje (dále též „VaV“), začleněna do zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o daních z příjmů “), s účinností od roku 2005, aktuálnost (atraktivita) tohoto tématu v současné době narůstá. Článek představuje volné pokračování příspěvku z č. 5/2016 expertních příspěvků, který je zaměřen na formální a věcné náležitosti kladené na projekt výzkumu a vývoje. Autor se vrací k této problematice a následně otevírá nová témata týkající se této daňové kategorie.

Odčitatelná položka od základu daně ve formě výdajů (nákladů), které byly vynaloženy při realizaci projektů výzkumu a vývoje (dále též „VaV“), byla do zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o daních z příjmů“), implementována s účinností od 1. 1. 2005 (zákonem č. 669/2004 Sb. ). Tuto odčitatelnou položku mohou uplatňovat fyzické i právnické osoby, přičemž ve větší míře (částkách) je výzkum a vývoj prováděn osobami právnickými. V okamžiku, kdy poplatník daně z příjmů právnických osob transformuje výsledek hospodaření uvedený na řádku 10 daňového přiznání v souladu s § 23 zákona o daních z příjmů na základ daně, jednou z možností, jak může takto vzniklý základ daně dále ovlivnit, resp. snížit, představuje odpočet výdajů (nákladů) na výzkum a vývoj, jehož výši vykáže na ř. 242 daňového přiznání. Ačkoli získání přímé podpory výzkumných a vývojových projektů (dotace) se nesporně jeví jako zajímavější varianta, tato odčitatelná položka (nepřímá podpora) může přinést nemalou daňovou úsporu těm poplatníkům, kteří na dotaci nedosáhli nebo o ni nežádali, a přitom projekty VaV realizují. Tento příspěvek poukazuje v kontextu aktuální judikatury na základní požadavky kladené na tuto odčitatelnou položku, které musí být z pohledu zákona o daních z příjmů pro její daňovou akceptaci naplněny, přičemž se zejména zaměřuje na náležitosti projektu VaV, jehož existence je nezbytnou podmínkou.