Ing. Michal Jelínek, Ph.D.

Vláda představila svůj konsolidační balíček. Dojde ke zrušení 22 daňových výjimek, DPH bude mít dvě sazby, dojde k vyššímu zdanění alkoholu a tabáku a zdvojnásobí se daň z nemovitosti. Na druhou stranu zlevní důležité položky, jako jsou potraviny, bydlení, léky. Dopad daňových změn by měl být podle předsedy vlády Petra Fialy co nejmenší. 

Financující transakce stejně jako ostatní transakce realizované mezi spojenými osobami podléhají pravidlu cen obvyklých dle § 23 odst. 7 ZDP , přičemž v tomto specifickém případě je v rámci obvyklého tržního rozpětí stanovována cena peněz, resp. finančních prostředků poskytovaných mezi spřízněnými entitami v souvislosti s poskytnutým uvěrovým finančním nástrojem. Mezi úvěrové finanční nástroje lze s ohledem na dikci zákona o daních z příjmů zařadit zejména úvěry či zápůjčky, dluhopisy, vkladní listy/vkladové certifikáty, popř. směnky. V rámci vztahů mezi spojenými osobami se pak lze setkat rovněž s případy poskytovaného ručení ve skupině (např. ručení dceřiné společnosti za závazky mateřské společnosti prostřednictvím vlastněných nemovitostí či cenných papírů), stejně tak nabývá v posledních letech na významu cash poolingové financování. U popisovaného typu financujících transakcí přitom s ohledem na charakter transakce bývá posuzována obvyklá úroková sazba, potažmo sazba ručení.

Příjemce rozhodnutí se může proti většině rozhodnutí správce daně odvolat, aby bylo rozhodnutí přezkoumáno ve druhé instanci odvolacím orgánem. Jelikož může být lhůta 30 dní od doručení rozhodnutí krátká, tak může být podáno blanketní odvolání, které je následně potřeba doplnit o argumentaci. Případně lze v rámci odvolacího řízení odvolání doplnit o další argumenty či důkazy.

Na návrh příjemce rozhodnutí může být řízení ukončené pravomocným rozhodnutím obnoveno, pokud například vyšly najevo nové skutečnosti nebo důkazy, které nemohly být bez zavinění uplatněny v řízení již dříve a mohly mít podstatný vliv pro rozhodnutí, rozhodnutí bylo učiněno na základě padělaného nebo pozměněného dokladu, na základě křivé výpovědi nebo nepravdivého znaleckého posudku, trestným činem, nebo když záviselo na posouzení předběžné otázky, o které bylo dodatečně rozhodnuto jinak.

Příjemce rozhodnutí se může odvolat proti stanovenému penále, pokud se domnívá, že penále nebylo stanoveno v souladu se zákonem. Odvolání musí být podáno do 30 dní od doručení příslušného rozhodnutí.

Vnitroskupinové služby s nízkou přidanou hodnotou představují druh transakcí v rámci skupiny podniků zahrnující služby správního, technického, finančního, poradenského či obchodního charakteru, pro které se v rámci podnikatelského prostředí vžilo mimo jiné rovněž označení tzv. back office služby.

S rozšiřující se globalizací a vytvářením nadnárodních koncernů se v daňové oblasti dostávají stále více do popředí převodní neboli transferové ceny realizované mezi spojenými osobami. Správně stanovit, resp. obhájit transferové ceny v rámci koncernu, však není vůbec jednoduché. V současné době je mezinárodně uznáváno pět základních metod užívaných pro správné určení transferových cen. Tyto jsou detailně popsány ve II. kapitole Směrnice OECD o převodních cenách pro nadnárodní podniky a daňové správy. Všechny techniky jsou si rovnocenné, jelikož jsou nastaveny v souladu s principem tržního odstupu, jejich aplikace je však odvislá od konkrétního případu, proto je nezbytné zvážit všechny okolnosti a následně vybrat nejvhodnější variantu. Tyto okolnosti lze nejlépe posoudit při využití srovnávací analýzy, jejímž smyslem je nalézt ke kontrolovaným transakcím srovnatelné nekontrolovatelné transakce. Po její aplikaci lze přistoupit ke zjištění výše transferových cen. Jak již bylo uvedeno, k tomuto účelu doporučuje Směrnice OECD užití pěti základních metod, případně jejich kombinace.

Benchmarková analýza představuje bezesporu jednu ze stěžejních částí dokumentace k transferovým cenám, jejímž výstupem je stanovení výsledného tržního rozpětí zvoleného ukazatele pro transakci či transakce probíhající mezi spojenými osobami. Nejčastějším zdrojem dat pro benchmarkové analýzy v oblasti transferových cen jsou externí komerční databáze, přičemž zdaleka nejužívanější databází nejen v České republice, ale v celé Evropě, je databáze ORBIS, resp. modul TP Catalyst, od nizozemské společnosti Bureau van Dijk. Tuto databázi mimo jiné využívá rovněž správce daně při potenciálních daňových kontrolách v oblasti transferových cen.

Z ustanovení § 23 odst. 7 zákona o daních z příjmů (dále také „ZDP “) vyplývá spojeným osobám povinnost realizovat obchodní transakce způsobem, kterým by je za jinak stejných nebo obdobných podmínek sjednaly nezávislé subjekty na trhu. Pakliže správce daně zjistí, že v důsledku realizovaných transakcí byla u jedné ze spojených osob odvedena nižší daň, než by byla odvedena v „běžných“ transakcích mezi nespojenými osobami, přičemž tento rozdíl nebude daňový subjekt schopen uspokojivě doložit, je správce daně povinen o příslušnou částku upravit základ daně této osoby.

Spojenými osobami rozumíme fyzické nebo právnické osoby, které jsou spolu jistým způsobem spřízněny (mnohdy je tudíž pro tyto entity využíván rovněž termín spřízněné osoby), díky čemuž mohou mít tendenci mezi sebou realizovat transakce za jiných podmínek, často vedoucích k nižší daňové povinnosti některého z účastníků než v případě kontraktu s nezávislým subjektem. S definicí spojených osob se lze setkat v mezinárodních smlouvách o zamezení dvojímu zdanění (článek 9), v rámci české legislativy je tato zakotvena primárně v § 23 odst. 7 ZDP 1) , kde jsou rozlišovány standardně dvě skupiny spojených osob, a sice kapitálově a jinak spojené osoby. Zmiňované ustanovení zákona přitom stanoví, že „liší-li se ceny sjednané mezi spojenými osobami od cen, které by byly sjednány mezi nespojenými osobami v běžných obchodních vztazích za stejných nebo obdobných podmínek, a není-li tento rozdíl uspokojivě doložen, upraví se základ daně poplatníka o zjištěný rozdíl“.

Funkční a riziková analýza (dále také „FRa“) má pro metodiku transferových cen zcela zásadní význam. Užitím FRa je možné zjistit a porovnat, jaké funkce společnosti zúčastněné v transakcích vykonávají, jaká aktiva při těchto transakcích používají a jaká ekonomicky významná rizika nesou. Výsledky FRa, tedy rozpoznání funkčního a rizikového profilu subjektu, jsou podmínkou pro stanovení testované strany, dále pak pro výběr srovnatelných nezávislých subjektů, vhodné metody stanovení transferových cen, a výběr ukazatele ziskovosti.

Dokumentace k transferovým cenám slouží daňovým poplatníkům primárně jako důkazní prostředek v daňovém řízení. Obsahuje detailní informace o transakcích realizovaných mezi spojenými osobami (blíže definovanými v § 23 odst. 7 ZDP 1) ), způsobu ocenění těchto transakcí a v neposlední řadě obsahuje srovnávací analýzy prokazující, že poplatníkem stanovené transferové ceny odpovídají principu tržního odstupu.