JUDr. Radim Hanák, Ph.D.

  • Článek
Stejně jako všechny daňové zákony, i zákon č. 353/2003 Sb. , o spotřebních daních (dále jen „ZSpD“), ve znění pozdějších předpisů prochází s účinností k 1. 1. 2024 významnou změnou. Jeho novela provedená zákonem č. 349/2023 Sb. , není natolik systémová jako v případě daně z příjmů a je spíše jen reakcí na vývoj a trendy v oblasti nikotinových a obecně kuřáckých výrobků a jejich alternativ. Obsah této novely, který do systému spotřební daně České republiky zakotvuje několik nových spotřebních daní, je tématem tohoto článku. Zamyslím se zde nad samotným vymezením předmětu těchto daní a dále pak nad systémem administrace těchto nových spotřebních daní, zejména v kontextu toho, že se nejedná o vybrané výrobky, a tudíž na ně nelze aplikovat obecnou část zákona o spotřebních daních . Čtenáře ve svém článku nicméně seznámím i s ostatními změnami provedenými novelou, které se týkají ostatních předmětů spotřební daně.
Vydáno: 20. 12. 2023
  • Článek
Odpočet DPH je základním nástrojem zásady neutrality DPH, která je zase základním kamenem celého systému DPH, jak platí v rámci Evropské unii již od začátku její harmonizace.1) Podmínky pro uplatnění odpočtu DPH lze rozdělit na materiální, formální, a časové. – materiální (věcné) jsou použití přijetého plnění v rámci ekonomické činnosti plátce pro vyjmenované činnosti2) dle § 72 odst. 1 zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty (dále jen „ZDPH “), – formální jsou představovány požadavkem na držení daňového dokladu od dodavatele zdanitelného plnění dle § 73 odst. 1 ZDPH 3). Pro účely tohoto článku jsou rozhodné podmínky časové, které jsou upraveny v § 72 odst. 3 a § 73 odst. 3 ZDPH .
Vydáno: 26. 07. 2023
  • Článek
V návaznosti na předchozí dva články týkající se problematiky kontroly prováděné u příjemce dotačních prostředků a týkající se postupů při zjištění nedostatků v čerpání dotace toto téma uzavřu článkem věnujícím se tématu odvodu za porušení rozpočtové kázně, zejména pak zásadám rozhodným při ukládání tohoto odvodu, spolu se shrnutím relevantní judikatury.
Vydáno: 25. 05. 2023
  • Článek
V minulém článku jsem osvětlil základní varianty kontrolní činnosti u příjemců dotačních prostředků, její druhy a procesní režimy. Na toto téma navážu osvětlením toho, jaké postupy dle zákona č. 218/2000 Sb. , o rozpočtových pravidlech (dále jen „RozPr“), jsou při zjištění nedostatků aplikovány. Ty lze rozdělit dle toho: - zda se aplikují před vyplacením dotačních prostředků, nebo po jejich vyplacení, - zda lze zjištěné nedostatky odstranit nápravou vadného stavu, nebo vrácením peněžních prostředků, a - zda postihují porušení podmínek v rozhodnutí o přiznání dotace, nebo již jednání související s podáním žádosti o přiznání dotace.
Vydáno: 26. 04. 2023
  • Článek
Je obecně známo, že v rámci fungování veřejných rozpočtů dochází k přerozdělování značného množství veřejných prostředků (ať již původu tuzemského, nebo evropského) formou dotací, a to na základě rozhodnutí o poskytnutí dotace dle § 14 zákona č. 218/2000 Sb. , o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla ) (dále jen „RozPr“). 1) Pokud jde o samotnou fázi získání dotace, řízení o ní je upraveno v § 14g-14p RozPr, které je zakončeno (v případě vyhovění žádosti) právě rozhodnutím dle § 14 RozPr , event. uzavřením dohody dle § 17 RozPr . V případě, kdy nedojde k udělení dotace, je pak řízení o žádosti zastaveno dle § 14j odst. 4 RozPr , event. je žádost částečně nebo zcela zamítnuta dle § 14m odst. 1 písm. b) a c) RozPr .
Vydáno: 11. 04. 2023
  • Článek
Spotřební daně, obsažené v zákoně č. 353/2003 Sb. , o spotřebních daních (dále jen „ZSpD“) se odlišují od ostatních daní zejména co do svého předmětu, kterým je movitá genericky určená věc, která je postihována daňovou povinností. V návaznosti na tuto odlišnost (a naopak podobnost s výběrem cla) je správcem této daně Celní správa České republiky. 1) V případě, kdy správce daně zjistí v rámci realizace vyhledávací činnosti existenci nebo spíše výskyt nezdaněného vybraného výrobku, je zahájeno vyměřovací řízení, jehož cílem je vyměření spotřební daně z tohoto vybraného výrobku. Tento druh plátcovství spotřební daně, vyplývající z § 4 odst. 1 písm. f) ZSpD , pokud jde o osobu plátce, a z § 9 odst. 3 písm. e) ZSpD , pokud jde o vznik povinnosti spotřební daň přiznat a uhradit, je daňovým řízením, které se co do koncepce dokazování a celkového postupu značně odlišuje od běžných daňových řízení, jak jsou vedeny u ostatních daní, typicky daně z příjmu a daně z přidané hodnoty (dále jen „DPH“).
Vydáno: 11. 10. 2022
  • Článek
Spotřební daň ze surového tabáku byla do zákona č. 353/2003 Sb. , o spotřebních daních (dále jen „ZSpD“), zakotvena s účinností k 1. 7. 2015, a jak vyplývá z důvodové zprávy a potvrzuje i sedm let existence této daně, jejím cílem nebyl ani tak faktický výběr spotřební daně, ale realizace poměrně přísné regulace nakládání se surovým tabákem. Samotný vznik daňové povinnosti slouží k této regulaci nakládání se surovým tabákem pouze jako určitý doplněk. Jak jsem uvedl ve svém článku publikovaném v tomto časopise v čísle 12/2020, jedná se o daň specifickou, jelikož skutkové podstaty, s nimiž zákonodárce spojil vznik daňové povinnosti, se podobají spíše skutkovým podstatám přestupků ve smyslu, kdy daňová povinnost vzniká v případě užití surového tabáku určitým způsobem, který je dle zákonodárce nežádoucí (jelikož může vést ke zneužití surového tabáku pro nelegální výrobu tabákových výrobků) nebo který značí nesplnění dokladové povinnosti spojené s držením surového tabáku. Jako na nežádoucí způsob naložení (který je stižen daňovou povinností) je nahlíženo na každou dispozici se surovým tabákem, která nevede buď k vyvezení surového tabáku mimo daňové území České republiky, nebo k výrobě tabákových výrobků z tohoto surového tabáku.
Vydáno: 04. 08. 2022
  • Článek
Otázka úroků z úroků (obecně nazýváno jako anatocismus) prošla stěžejní změnou s přijetím občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen „OZ “), účinný od 1. 1. 2014), kdy tato do té doby odmítaná zásada se stala obecně přípustnou. Tato koncepční změna se postupem času „propsala“ i do daňového práva, ovšem s rozdílným režimem dle toho, zda v prodlení s hrazením úroku je daňový subjekt, nebo správce daně, a s rozdílným režimem pro jednotlivé druhy úroků vznikajících těmto subjektům při správě daní.
Vydáno: 15. 06. 2022
  • Článek
Institut posečkání daně představuje specifické beneficium pro daňové dlužníky v podobě možného odložení splatnosti jejich daňové povinnosti, event. jejich rozložení na splátky, kdy po dobu účinnosti takového rozhodnutí nelze předmětný daňový nedoplatek vymáhat daňovou exekucí. Jinak řečeno, povolení posečkání je obligatorním důvodem pro zastavení (event. nezahájení) daňové exekuce dle § 181 odst. 2 písm. c) zákona č. 280/2009 Sb. , daňový řád (dále jen „DŘ “). Správce daně dle zákona může rozhodnout o posečkání s úhradou daňové povinnosti nejen na žádost daňového subjektu, ale i z moci úřední. 1)
Vydáno: 12. 04. 2022
  • Článek
Otázka místní příslušnosti je jedním ze základních prvků kompetence jakéhokoli správního orgánu, soudu, vykonavatele veřejné moci. Každý takový orgán má jasně vymezeny nejen samotné pravomoci, které zakládají jeho věcnou příslušnost, ale i vymezený územní obvod své působnosti, v němž je oprávněn vykonávat svoji pravomoc. Pokud je dotyčný orgán na území České republiky pouze jeden na příslušné úrovni, otázka místní příslušnosti není relevantní, jelikož pravomoc tohoto úřadu je vykonávána na území celé České republiky (např. Odvolací finanční ředitelství, Specializovaný finanční úřad, Nejvyšší soud, Ústavní soud atd.). Pokud ovšem na konkrétním věcném stupni funguje dotyčných orgánů více, je u každého řešeného případu a postupu nutné vymezit rovněž otázku místní příslušnosti toho kterého orgánu vedoucího řízení, vydávajícího rozhodnutí a činícího úkony vůči účastníkům řízení. Jedná se o projev ústavní zásady čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod , dle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci. Přestože toto ustanovení pojednává o soudci, lze dovodit, že tato zásada bude aplikována i na „zákonný úřad“, tedy že i působnost a kompetence úřadu (orgánu moci výkonné, správního úřadu, správce daně) musí být stanovena zákonem a jakákoli svévole je v této oblasti nepřípustná.1) Předmětem tohoto článku je problematika místní příslušnosti správce daně při správě daní, možnosti modifikace problematiky místní příslušnosti a souladnost těchto institutů s výše předestřenou ústavní zásadou. U některých institutů provedu komparaci s instituty místní příslušnosti v ostatních procesních předpisech.
Vydáno: 11. 02. 2022
  • Článek
Pojem sídla daňového subjektu je zdánlivě nesporným pojmem, přesto pojetí tohoto institutu z pohledu procesního a hmotněprávního je zcela odlišné. Z pohledu procesněprávního je sídlo daňového subjektu upraveno v § 13 zákona č. 280/2009 Sb. , daňový řád (dále jen „DŘ “), který stojí explicitně na formálním pojetí, zatímco z hmotněprávního pohledu je sídlo upraveno pro oblast DPH a daně z příjmu právnických osob zcela opačně, a to na prvku materiálním. Na úseku DPH však český zákonodárce vytvořil s použitím institutu sídla dle společného systému DPH 1) specifický procesní instrument v podobě tzv. skutečného sídla, které je jakousi fúzí přístupu procesněprávního a hmotněprávního, přesněji řečeno se jedná o procesní aplikaci hmotněprávního pojetí sídla, které je využíváno jako nástroj na úseku administrace DPH a pro odhalování event. problematických daňových subjektů. Všechny tyto přístupy jsou předmětem tohoto článku, se zvláštním zaměřením na institut skutečného sídla plátce DPH, jak je využíváno tuzemskou správou DPH, jelikož osobně se s tímto institutem neztotožňuji, považuji jej za nesprávně uchopený a užívaný mimo svůj původní úmysl, a to z důvodů, které předestřu níže.
Vydáno: 17. 01. 2022
  • Článek
Poplatek za uložení odpadů je poplatkovou povinností, spojenou, jak již název napovídá, s uložením odpadů na skládku. Poplatková soustava České republiky je tvořena poplatky státními1), místními2) a ostatními3). Kategorii ostatních poplatků lze rozdělit na poplatky na úseku ochrany životního prostředí a další poplatky, jako je mýtné, poplatky za užívání pozemních komunikací, za rozhlasové a televizní vysílání. Na úseku ochrany životního prostředí tvoří poplatky specifický platební nástroj, stimulující zejména osoby negativním způsobem ovlivňující životním prostředím – výkon určité činnosti s negativním vlivem na životní prostředí je zatížen poplatkovou povinností).4)
Vydáno: 21. 11. 2021
  • Článek
V českém daňovém systému je řada daňových zákonů, které v rámci svého textu operují s existencí budov. Jedná se zejména o dvě daně, jejichž předmětem jsou právě nemovité věci. Jedná se o daň z nemovitých věcí, která je upravena zákonem č. 338/1992 Sb. , o dani z nemovitých věcí (dále jen „DNV“), a daňové opatření senátu č. 340/2013 Sb. , o dani z nabytí nemovitých věcí (dále jen „DNNem“), které bylo zrušeno s účinností k září 2020 zákonem č. 386/2020 Sb. , kterým se zrušuje zákonné opatření senátu č. 340/2013 Sb. , o dani za nabytí nemovitých věcí, ve znění pozdějších předpisů, a mění a zrušují další související právní předpisy. Dále se jedná o daně, u nichž jsou nemovité věci předmětem transakcí, jež jsou předmětem daně. Jedná se o daň z příjmů, upravenou zákonem č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Dpříj“), a daň z přidané hodnoty, která je upravená zákonem č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „DPHZ“). Předmětem tohoto článku je vymezení pojetí, jakým se k budovám staví daňové zákony, jak je definují a jak na ně pohlížejí. Také se zaměříme na to, nakolik relevantní pro pojetí budov podle daňových zákonů jsou instituty stavebního práva, zejména pak klasifikace budovy z pohledu příslušného stavebního úřadu co do způsobu užívání. Předmětem zkoumání bude také otázka relevance stěžejního správního úkonu, který uvádí veškeré stavby v život, a to kolaudačního souhlasu. Ten je dle § 122 zákona č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon ), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „StavZ“) úkonem, kterým je povolen způsob užívání stavby a od jehož účinnosti je možno stavbu ke konkrétnímu účelu z pohledu jejího vlastníka užívat.
Vydáno: 14. 09. 2021
  • Článek
Doutníky a cigarillos jsou dle § 101 odst. 3 písm. b) zákona č. 353/2003 Sb. , o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZSpD“), vedle cigaret a tabáku ke kouření samostatnou kategorií tabákových výrobků, které jsou předmětem spotřební daně. Zatímco ostatní kategorie tabákových výrobků jsou zdaněny spotřební daní velmi výrazně (1 cigareta nejméně 3,2 Kč, gram tabáku ke kouření 2,72 Kč), daňové zatížení doutníků je nepoměrně nižší: doutník bez ohledu na jeho velikost a množství tabáku v něm obsažené (což může být i 10 g) podléhá spotřební dani ve výši 2,08 Kč za kus.1) Předmětem tohoto článku bude: – vymezení předmětu této kategorie a systematika tohoto vymezení, – zamyšlení nad zdaněním a nad jeho výší, a – návrhy de lege ferenda. Pro čtenáře nekuřáky uvádím, že cigarillos lze vymezit jako menší doutník (s hmotností do 3 g). V některých případech se ovšem de facto jedná o výrobek obdobné konstrukce jako cigareta, obalený krycím listem ze surového tabáku.
Vydáno: 11. 08. 2021
  • Článek
V průběhu roku 2015 všechny nadnárodní tabákové koncerny začaly vyvíjet alternativu k běžnému kouření (spotřebě tabákových výrobků při procesu spalování tabáku), tedy tabákový výrobek, který bude spotřebováván při procesu zahřívání tabáku, při němž se z tabákové hmoty uvolňují páry. Na tuzemský trh se tyto výrobky dostaly v roce 2017, nicméně zákonodárce na tuto situaci reagoval se značným zpožděním a nová spotřební daň ze zahřívaných tabákových výrobků nabyla účinnosti až k 1. 4. 2019 (zákon č. 80/2019 Sb. , kterým se mění některé zákony v oblasti daní a některé další zákony, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „zákon č. 80/2019 Sb. “). Zpětně nelze zjistit, o jakou částku Česká republika touto svojí nečinností přišla na inkasu spotřební daně. K dotazu dle zákona č. 106/1999 Sb. , o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „SvInf“), Generální ředitelství cel sdělilo, že za část roku 2019 inkaso této spotřební daně činilo necelých 600 milionů Kč, za rok 2020 se jedná již o částku přesahující jednu miliardu Kč.1) V současné době je tato právní úprava čistě národní, do budoucna nicméně lze očekávat její harmonizaci2), neboť se jedná o právní úpravu nacházející se ve všech členských státech Evropské unie.3)
Vydáno: 14. 06. 2021
  • Článek
Na začátek si představíme předmět spotřební daně z tabákových výrobků, jsou tokategorie – cigaret, doutníků, cigarillos a tabáku ke kouření. Dále je poté tabák ke kouření je rozdělen na tabák řezaný, jinak dělení, lisovaný nebo kroucený do desek, a tabákový odpad. Zatímco první kategorie je předmětem daně přímo, kdy ji lze bez nutnosti průmyslového zpracování použít ke kouření, kategorie tabákového odpadu je předmětem spotřební daně pouze za situace, kdy je tabákový odpad upraven pro konečného spotřebitele a lze kouřit bez nutnosti dalšího zpracování. Vše upraveno v § 101 odst. 3 písm. c) zákona č. 353/2003 Sb. , o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZSpD“) a čl. 5 směrnice 2011/64/EU (dále jen „směrnice“).
Vydáno: 14. 04. 2021
  • Článek
Pravomoc správce daně (ať již je jím orgán Finanční nebo Celní správy České republiky) rozhodnout o zajištění zboží byla přítomna v tuzemském daňovém systému souvisle od roku 1993 do 2010, po celou dobu účinnosti zákona č. 337/1992 Sb. , o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů. Jeho § 15 odst. 7 opravňoval poměrně široce správce daně v rámci místního šetření k zajištění věci v případě např. chybějícího průkazu o původu zboží, o množství, ceně, kvalitě nebo řádném vypořádání daňových povinností souvisejících s nákupem nebo dovozem tohoto zboží. Při zajištění byl správce daně povinen dotčenou osobu vyzvat k odstranění pochybností týkající se zajištěné věci.
Vydáno: 16. 02. 2021
  • Článek
Tabáková hmota, která není tabákovým výrobkem vymezeným v § 101 zákona č. 353/2003 Sb. , o spotřebních daních (dále jen „ZSpD“), definována v § 131b ZSpD a nazvaná souhrnně surový tabák, je od 1. 7. 2015 předmětem spotřební daně ze surového tabáku. K tomuto datu byla účinností zákona č. 157/2015 Sb. , zavedena regulace surového tabáku. Ta je dána: – regulací dispozic se surovým tabákem, spočívající v povinné registraci osob se surovým tabákem nakládajících a v ohlašovací povinnosti ve vztahu ke každému surovému tabáku, který se nachází na daňovém území České republiky (§§ 134zh až 134zzc ZSpD ), – zákazem úpravy a zpracování surového tabáku (vyjma zpracování v rámci výrobního daňového skladu) (§ 134zz odst. 2 ZSpD ), – a vznikem daňové povinnosti ze surového tabáku v zákonem definovaných případech (§ 131a až 131g ZSpD ).
Vydáno: 15. 12. 2020
  • Článek
Novelizací provedenou zákonem č. 80/2019 Sb. , došlo na úseku spotřební daně z tabákových výrobků zejména k zavedení nové spotřební daně ze zahřívaných tabákových výrobků. Jedna dílčí změna se týkala i části zákona o spotřebních daních z tabákových výrobků, konkrétně se jedná o zakotvení § 114a zákona č. 353/2003 Sb. , o spotřebních daních (dále jen „ZSpD“), který nově definuje tzv. tabákový výrobek značený nesprávným způsobem. Jedná se o novelizaci institutu, tzv. neznačeného tabákového výrobku, který je specifickým pro správu spotřební daně z tabákových výrobků, a který je zároveň dle mého názoru poměrně sporným, se závažnými zásahy do majetkových práv dotčených subjektů. Tento institut, a jeho změna provedená novelizací zákonem č. 80/2019 Sb. , je předmětem tohoto článku. V tomto článku rozeberu problematiku neznačeného tabákového výrobku dle dříve účinného § 114 odst. 4 ZSpD, neznačeného tabákového výrobku dle nově účinného § 114a odst. 1 ZSpD, tabákového výrobku značeného nesprávným způsobem dle § 114a odst. 2 ZSpD, praxi celní správy týkající se zdanění neznačeného tabákového výrobku a relevantní judikaturu správních soudů.
Vydáno: 18. 11. 2020