Lukáš Sadecký

Novela zákona o obchodních korporacích 1) se s účinností ode dne 1. 1. 2021 (dále „Novela“) dotkne mimo jiné i otázky vydávání akcií s vysílacím právem. Vlastníkovi takovéto akcie se nabízí možnost jmenovat a odvolat zpravidla jednoho nebo více členů představenstva nebo dozorčí rady akciové společnosti (dualistický systém řízení).

Senátní tisk č. 157 (Senátu uplyne lhůta k projednání tohoto tisku dne 18. 12. 2019) odpovídá rozsáhlejší novele zákona o obchodních korporacích 1) (v Poslanecké sněmovně projednáváno v rámci Sněmovního tisku č. 207), která zasahuje mimo jiné i do institutu odstoupení z funkce (dále „Novela ZOK “).

Případné vydání kmenového listu jakožto podílu společníka ve společnosti s ručením omezeným musí splňovat nejen určité výchozí zákonné předpoklady, ale i následné povinné obsahové náležitosti – o tomto všem pojednává následující příspěvek. Shrnuje zároveň i zcela konkrétní výhody tohoto cenného papíru.

Zákonem č. 367/2017 Sb. došlo s účinností ode dne 1. 1. 2018 k novelizaci zákona č. 218/2000 Sb. , o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla ), ve znění pozdějších předpisů (dále též „rozpočtová pravidla “ nebo „ZRP“). Takováto legislativní změna v konečném důsledku mj. zohlednila předchozí soudní rozhodovací činnost, která v minulosti poukazovala na povinnost poskytovatelů (nenárokové) dotace vydávat rozhodnutí i v případě, že poskytovatel žádosti o poskytnutí dotace nevyhověl zcela nebo jen zčásti, tj. byť jen částečně negativní rozhodnutí znamenalo pro poskytovatele dotace povinnost vydat rozhodnutí. Předchozí soudní rozhodovací činnost se tak neztotožnila s restriktivním pohledem, dle něhož je povinností poskytovatele dotace vydávat rozhodnutí jen v případě vyhovění žádosti o poskytnutí dotace.1)

Zákonem č. 367/2017 Sb. došlo s účinností ode dne 1. 1. 2018 k novelizaci zákona č. 218/2000 Sb. , o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla ), ve znění pozdějších předpisů (dále též „rozpočtová pravidla “ nebo „ZRP “). Takováto legislativní změna v konečném důsledku mj. zohlednila předchozí soudní rozhodovací činnost, která v minulosti poukazovala na povinnost poskytovatelů (nenárokové) dotace vydávat rozhodnutí i v případě, že poskytovatel žádosti o poskytnutí dotace nevyhověl zcela nebo jen zčásti, tj. byť jen částečně negativní rozhodnutí znamenalo pro poskytovatele dotace povinnost vydat rozhodnutí. Předchozí soudní rozhodovací činnost se tak neztotožnila s restriktivním pohledem, dle něhož je povinností poskytovatele dotace vydávat rozhodnutí jen v případě vyhovění žádosti o poskytnutí dotace.1)

Vzhledem k tomu, že akcie1) může být vydána jako cenný papír (tedy jako listina, tj. skripturní akt na hmotném substrátu)2) nebo jako zaknihovaný cenný papír (tedy nikoliv jako listina, neboť zaknihovaný cenný papír je náhražkou cenného papíru a ve své podstatě nejlépe odpovídá tzv. zaknihovanému právu)3) a v praxi převažují akcie jako cenné papíry – vydané tedy jako listiny – budou níže popisovány obligatorní náležitosti akcie výlučně jako cenného papíru.

V následujícím příspěvku se podíváme na aktuální soudní rozhodovací činnost v oblasti dotací, budeme se věnovat zásahům do právní sféry žadatele v případě negativního rozhodnutí o poskytnutí dotace a případnému soudnímu přezkumu negativních dotačních rozhodnutí. Na konec se podíváme i na to, zda je povinnost vydávat rozhodnutí o poskytnutí dotace i v případě, kdy žádosti nebylo vyhověno.