Ing. Martin Novák
Klient, OSVČ, má příjmy podle § 7 ZDP ve výši 1 300 000 Kč za rok a příjmy podle § 9 ZDP (pronájem deseti nemovitostí) 1 900 000 Kč za rok. Sčítají se tyto příjmy pro posouzení obratu a povinnosti registrovat se jako plátce DPH?
Společnost pronajímá kanceláře v administrativní budově plátcům(nájem zdaňuje) i neplátcům DPH. U přijatých plnění souvisejících se zdanitelným a osvobozeným pronájmem krátí nároky na odpočet koeficientem(účetní služby, právní služby). Společnost plánuje provést opravu budovy. Jak to bude v tomto případě s nárokem na odpočet? Je možné rozdělit opravy na část, která se týká prostor, který je pronajímán pouze plátcům a uplatnit plný nárok na odpočet a opravy, které se týkají společných prostor pro plátce a neplátce a krátit nárok na odpočet koeficientem? Nebo musí být krácen koeficientem celkový nárok na odpočet?
Identifikovaná osoba z ČR přijala fakturu za elektronickou službu od slovenského neplátce DPH. Musí DPH vyměřit, nebo nikoliv?
Společnost nakoupila zboží, které využije pro svoji ekonomickou činnost, pod 10 000 Kč z e-shopu. E-shop účtuje pouze cenu celkem bez jakéhokoli uvedení DPH, neuvádí na svých stránkách adresu, identifikační čísla, registraci k DPH v ČR, případně jiném státě apod., tzn. nelze dodavatele zboží jednoznačně určit. Může si společnost doklad o nákupu vůbec vložit do svého účetnictví a jak by měla případně postupovat vzhledem k DPH?
Naše malá s. r. o. (stavební činnost) je plátcem DPH. Vystavujeme faktury pro plátce DPH, neplátce DPH i občany (nepodnikající osoby). Bohužel nám podnikatelé, kteří nejsou plátci DPH nesdělují svá DIČ. Vystavená faktura nad 10 000 Kč by měla být v kontrolním hlášení zaznamenána v oddíle A4, ale pokud nemáme od odběratele DIČ, nám náš účetní program (což je pochopitelné) nedovoluje tuto vystavenou fakturu zaznamenat do oddílu A4, ale rovnou se mi vydaná faktura vykáže v oddíle A5, kde se mi evidují doklady do 10 000 Kč a vystavené faktury pro nepodnikající osoby. Poslední zakázaku jsme měli pro Obecní úřad (neplátce), kontaktní údaje nám obec uvedla bez DIČ a dále jsme vystavili fakturu pro podnikatele fyzickou osobu, neplátce DPH. Pokud nevím DIČ, mohu nechat vystavené faktury v oddíle A5 nebo musíme vyžadovat sdělení DIČ?
Firma, s.r.o, plátce DPH vykonává montážní práce, kde má zdanitelné plnění. Zároveň vlastní bytový dům, kde byty pronajímá občanům. Tyto nájmy jsou osvobozeny a v přiznání k DPH uváděny na ř. 50.
Pokud této firmě vystaví fakturu za stavební práce jiná společnost, tak je automaticky v režimu přenesení.
Pokud se však tyto stavební práce týkají výhradně bytového domu, kde si nemůže nárokovat DPH, jak se provádí doměření DPH? Dám jen na ř. 10 v DP a nedám na ř. 43? Bude to hlásit nesoulad. Nebo mi vystaví firma fakturu s běžným DPH (nikoliv přenesení) a já si ho neuplatním?
Při fakturaci přes e-shop dochází někdy k vynechání (přeskočení) číselné řady. Je to pro účetní řadu nějaký problém a jak se běžně řeší? Stává se OSVČ identifikovanou osobou, pokud kromě prodavání zboží, natočí pro klienta video o jeho produktu na jejich sociální sítě a reklamy do EU?
Nestátní školská právnická osoba, neplátce DPH, využívá software, který je fakturován plátcem DPH ze Slovenska, slovenské DIČ. Stává se školská právnická osoba osobou identifikovanou k DPH přijetím této služby?
Společnost s r. o., plátce DPH, vystavila 10. 1. 2024 zálohovou fakturu (daň odvede zákazník), která byla zaplacena 15. 1. 2024. Účetní v lednu 2024 odvedla z této faktury 21% DPH, což byla chyba. Zálohová faktura byla vyúčtována až v únoru 2025 v režimu přenesení daňové povinnosti (dle § 92 ZDPH). Jak opravit zálohovou fakturu z 10. 1. 2024, kdy se odvedla 21% DPH – dobropisovat s datem leden 2024?
Autobazar prodal ojetý automobil ve zvláštním režimu plátci DPH z jiného členského státu. Do jakých řádků přiznání k DPH bude tento uveden v případech : 1. Nákupní cena 200 000, prodejní 250 000, přirážka 50 000, 2. Nákupní cena 200 000, prodejní 199 000, přirážka 0.
Český plátce DPH, fyzická osoba, poskytl vodoinstalatérské práce na nemovitosti v Polsku, jednalo se o budovu obecního úřadu v Polsku, který není v Polsku registrován k plátcovství DPH.
Jak to bude s odvodem DPH? Má povinnost se Čech registrovat v Polsku? Nebo má povinnost se registrovat polský obecní úřad jako indentifikovaná osoba z titulu přijetí služby?
Tuzemská společnost-odběratel pořizuje materiál (zboží) od dodavatele z EU (Německa). Obě společnosti jsou plátci DPH. Dodavatel vystavil fakturu s datem 27. 08. 2025, odběratel materiál přijal ve firmě dne 1. 9. 2025. Do kterého období má odběratel povinnost vykázat v řádku 3 DAP?
Od 1. ledna 2025 se příbalové letáky považují za plnění osvobozené od DPH s nárokem na odpočet podle §71i ZDPH. V přiznání k DPH se uvádí pouze na ř.26. Co se týká nákladových faktur za materiál a ostatní vstupy související s tímto plněním, nárok na odpočet zůstává zachován a je uplatněn v plné výši. Předpokládáme, že se v tomto případě neřeší nárok na odpočet v poměrné výši podle §75 zákona o DPH ani se zde neřeší nárok na odpočet dle §76 ZDPH. Je naše úvaha správná?
Je možné použít režim přenesené daňové povinnosti u faktury za opravu firemního automobilu?
Jsme v pozici odběratele plátce DPH. Došlo k poškození firemního automobilu. Vzhledem k vysoké ceně automobilu bude předpokládaná cena za opravu cca 800.000,-Kč v základu daně. Pojišťovna bude hradit veškerou škodu (pojistná událost uznána jako oprávněná, pojistná smlouva sjednána bez spoluúčasti).
Naše otázka zní. Může autorizovaná opravna (dodavatel) vystavit fakturu bez DPH v režimu přenesené daňové povinnosti, abychom nemuseli hradit dodavateli DPH a následně si ho nárokovat po Finančním úřadu.
Česká s.r.o. je plátce DPH. Pro slovenskou s.r.o. která je také plátce DPH, provedlo práci, ale na území ČR. Jedná se o manipulace a osazení/montaż nových oken, dveří a portálů. Jak to bude s DPH v tomto případě? Bude možné použit reverscharge? Nebo se musí faktura vystavit s českým DPH?
Jakou sazbu DPH bychom měli účtovat při montáži garážových vrat, když faktura bude vystavena společenství vlastníků, neplátci DPH?
Nově založená společnost s ručením omezeným se zaregistrovala jako dobrovolný práce DPH. Již před registrací obdržela faktury od plátců DPH pro svoji podnikatelskou činnost. Může společnost zpětně uplatnit odpočet DPH na tyto faktury? A v jakém časovém horizontu?
Český plátce DPH poskytl online konzultaci, kterou zprostředkovala firma v UK pro českou pobočku jiné firmy. Fakturace bude firmě v UK, která není registrovaná k DPH v ČR. Kde bude místo plnění a na jakém řádku DPH se vykáže?
S. r. o., plátce DPH, přijala službu z EU od plátce DPH, tedy v režimu reverse charge, jedná se o Google služby. Tuto službu ale potřebuje přefakturovat do jiné společnosti v ČR plátci DPH. Jakým způsobem lze vyřešit DPH? Je možné použít režim reverse charge, když přefakturováváme ve stejné výši, stejnou službu, nebo je nutné zatížit 21 % na výstupu?
Podnikatel OSVČ, plátce DPH, se rozhodl zrušit registraci k DPH ke dni 31. 5. 2025. Od roku 2017 uplatňuje výdaje dle § 7 odst. 7 písm. a) ZDP procentem z příjmů a neeviduje žádný obchodní majetek pro účely daně z příjmů. V roce 2018 pořídil osobní vozidlo a používal jej pro podnikání , při pořízení vozidla si nárokoval odpočet z pořizovací ceny vozidla. Od roku 2023 neuplatňoval žádné nároky na odpočet DPH v souvislosti s provozem tohoto vozidla. Domníváme se, že v případě, že zruší registraci DPH k 31. 5. 2025, nevznikne mu žádná povinnost odvodu DPH z tohoto vozidla, protože už uplynul časový test pro krácení odpočtu DPH (5 let uplynulo v roce 2023) a v případě, že toto vozidlo následně prodá , bude příjem z prodeje osvobozen od daně z příjmu ( nejedná se o prodej vozidla zařazeného v obchodním majetku z pohledu daně z příjmu) a jestliže k prodeji vozidla dojde poté, co mu bude zrušena registrace k DPH, nevznikne mu povinnost odvést z tohoto prodeje DPH, neboť už nebude plátcem DPH. Je tento náš názor správný?