Ing. Jan Matějka - strana 4

Provedli jsme platbu korejskému obchodnímu partnerovi za zprostředkování kontraktu na provedení dodávky strojů s instalací a montáží v České republice. Korejská firma založila v ČR s. r. o., kde nyní již vyrábí, ale také rozšiřuje výrobu. Jednání o zakázce, kterou v současnosti realizujeme pro českou s.r.o. probíhala v Jižní Korei. Náš jednatel Jižní Koreu navštívil 2x osobně, kde jednal se zprostředkovatelem. Tento pro nás následně zajistil s vedením společnosti uzavření kontraktu pro českou pobočku korejské firmy. Jsme povinni při platbě korejskému zprostředkovateli zajistit daň a provést oznámení finančnímu úřadu? Částka za toto zprostředkování je vyšší než 1 mil. Kč.
Vydáno: 02. 05. 2022
U s. r. o. došlo ke snížení základního kapitálu a s. r. o. má povinnost odvodu srážkové daně. K zápisu snížení vlastního kapitálu do obchodního rejstříku došlo počátkem dubna 2022 a výplata částky ze snížení vlastního kapitálu společníkům proběhne v červnu 2022. Do jakého data je povinnost odvodu srážkové daně správci daně?
Vydáno: 22. 04. 2022
1) Student zapomněl podat daňové přiznání k dani z příjmů FO do 1. 4. 2022 - podá až 5. 5. 2022. Jeho daň je výši 0 Kč a žádá o přeplatek na dani. Hrozí mu minimální pokuta ve výši 1 000 Kč nebo je na správci daně, zda pokutu uloží? 2) OSVČ podá daňové přiznání k dani z příjmů FO pozdě a to 1. 8. 2022 a měl podat přiznání papírově do 1. 4. 2022. Daň vypočtená v přiznání je ve výši 15 000 Kč - jaká mu hrozí pokuta, resp. penále či všechny možné sankce?
Vydáno: 01. 04. 2022
FO podnikatel v portálu Moje daně pověří další osobu - role uživatele - prohlížení a odesílání všeho, prohlížení a odesílání všeho s pověřováním. (Pověřená osoba nemá na FÚ za tuto FO jinou plnou moc.) Pověřená osoba ze svého portálu Moje daně - vybere příslušnou FO s pověřeným přístupem a odešle daňové přiznání za tuto FO. Je toto podání na FÚ platné jako elektronické bez dalších potvrzovacích úkonů?
Vydáno: 30. 03. 2022
Bude-li mít poplatník daňového poradce pro zpracování přiznání k dani z příjmů FO, pak daňový poradce za něj z jeho datové schránky podaná daňové přiznání, plná moc může být předána až s podáním přiznání na FÚ, tj. do 01. 07. 2022. Jak je to s přehledy pro ZP a OSSZ? Je nutné do konce dubna hlásit, že má poplatník daňového poradce? Pokud ne. Pak může přehledy podat také daňový poradce či nesmí nebo musí být na přehledu ruční podpis poplatníka a pak by přehledy mohl daňový poradce podat? Nebo si je musí podat poplatník sám s podpisem či přes datovou schránku?
Vydáno: 28. 03. 2022
Můj klient podal začátkem února papírovou formou DPFO za rok 2021, vzhledem k tomu, že nešlo toto přiznání podat elektronicky. Zřejmě bude mít v úmyslu podat opravné přiznání, které už podáme elektronicky. Pokud bude podávat řádné opravné přiznání k DPFO za rok 2021 elektronicky, do kdy má termín podání? Do 1. 4. 2022, kdy je základní termín pro podání dle daňového řádu, nebo do 2. 5. 2022, kdy se může podávat přiznání k dani z příjmu elektronicky? 
Vydáno: 22. 03. 2022
Od 1. 1. 2022 novela exekučního řádu ukládá povinnost exekutorům, aby do tří měsíců od nabytí její účinnosti vyzvali oprávněné ke složení zálohy na náklady exekuce u následujících vymáhaných pohledávek: vymáhaných v exekučních řízeních podle exekučního řádu, přičemž tato řízení probíhala po dobu alespoň tří let přede dnem nabytí účinnosti novely, a v době zahájení řízení se jednalo o pohledávku oprávněného nepřevyšující částku 1 500 Kč bez příslušenství, současně v těchto řízeních v posledních třech letech přede dnem účinnosti novely nebylo nic vymoženo. Oprávněný bude v takovém případě vyzván, aby složil ve lhůtě do 30 dnů od doručení výzvy zálohu na náklady exekuce. Nesloží-li oprávněný ve stanovené lhůtě zálohu na náklady exekuce, exekutor exekuci zastaví. Oprávněnému za zastavenou exekuci náleží náhrada ve výši 30 % vymáhané pohledávky bez příslušenství. Bylo-li na jistinu pohledávky v řízení před zastavením exekuce něčeho vymoženo, pak se náhrada snižuje o výši uhrazené částky. O přiznání této náhrady rozhodne exekutor v usnesení o zastavení exekuce. Tato náhrada nebude poskytována v peněžním plnění, ale formou slevy na dani z příjmů. Oprávněný věřitel, kterému exekutor přizná v rozhodnutí náhradu za zastavenou exekuci, bude moci tuto náhradu uplatnit jako slevu na dani z příjmů, a to formou slevy za zastavenou exekuci. Daň poplatníka vypočtená za zdaňovací období nebo období, za které se podává daňové přiznání, se sníží o slevu za zastavenou exekuci. Lze za oprávněného věřitele, který si může uplatnit slevu za zastavenou exekuci, považovat i věřitele, který v roce 2022 nabyl toto pohledávku postoupením od původního věřitele? Původní věřitel pohledávku postoupí novému věřiteli a tento nový věřitel by vedl dále exekuční řízení a potencionálně by v případě splnění podmínek pro uplatnění slevy tuto slevu uplatnil? Lze tudíž slevu použít takto rovněž i u pohledávky nabytých postoupením?
Vydáno: 10. 03. 2022
Klientka (nepodniká a nikdy nepodnikala) podala přiznání k DPFO, kde vyšel přeplatek, vyplnila žádost o vrácení. Paní z FÚ volala, že si musí účet nejprve zaregistrovat, jinak jí peníze nepošle. Má na to FÚ právo? Na základě jakého paragrafu toto je? Klientka o přeplatek úspěšně žádala už v minulých letech bez problému a nikdy neregistrovala žádný svůj účet.
Vydáno: 16. 02. 2022
Jsem fyzická osoba podnikající, plátce DPH. Nemám zřízenou datovou schránku a daňové přiznání mi nezpracovává daňový poradce. Mám prosím povinnost podávat přiznání - k dani z příjmů, DPH, kontrolní hlášení atd. - elektronicky? V případě, že tuto povinnost nemám, a přesto vše elektronicky podávám a budu i letos podávat elektronicky přiznání k dani z příjmů, týká se i mě, kvůli chybějícímu formuláři na stránkách www.mfcr.cz, prodloužený termín na podání tohoto přiznání na květen 2022?
Vydáno: 01. 02. 2022
OSVČ začala v roce 2020 podnikat. Tento rok se dostala do daňové ztráty ve výši 60 000 Kč, tj. v budoucnu by mohla na dani ušetřit 9 000 Kč. OSVČ samozřejmě předpokládá, že se v následujících letech dostane do zisku, tj. že bude mít příjem cca 600 000 Kč - 800 000 Kč. OSVČ by mohla uplatnit paušální výdaje ve výši 60 %, tj. daňová povinnost maximálně řádově v tisíci korunách. Z pohledu daňového - komplexního - je lepší uplatnit paušální výdaj a nemít jakýkoliv problém s FÚ co se týče kontrol atd. nebo využít institutu daňové ztráty s tím, že se prodlouží doba pro vyměření daně, kontrolu. OSVČ by se přiklonila k využití paušálu, aby mohla evidovat své příjmy, pohledávky a neměla další starosti např. s vedením daňové evidence a především s kontrolami z FÚ. Děkuji za nastínění praxe a dopadů na OSVČ z pohledu obou možností.
Vydáno: 28. 01. 2022
Společnost v roce 2017 dosáhla daňové ztráty. V březnu 2019 finanční úřad zahájil daňovou kontrolu daně z příjmů právnických osob. Ta trvá dosud. Vzhledem k tomu, že daňový řád lhůtu pro trvání daňové kontroly samotné nestanoví, lze se domnívat, že tuto kontrolu může provádět po dobu trvání lhůty pro vyměření daně, což je v uvedeném případě 5 + 3 roky, tj. v podstatě do 31. 3. 2026?
Vydáno: 17. 12. 2021
Ustanovení § 38v zákona č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů, ukládá poplatníkovi daně z příjmů fyzických osob povinnost oznámit správci daně příjem, který je od daně osvobozený a je vyšší než 5.000.000 Kč. Součástí uložené povinnosti je i stanovení údajů, které je poplatník povinen o příjmu uvést. Tato povinnost se nevztahuje na příjem, o němž stanovené údaje, tedy výši příjmu, popis okolností nabytí příjmu a datum, kdy příjem vznikl, může správce daně zjistit z rejstříků či evidencí, do kterých má přístup. Podléhá oznamovací povinnosti osvobozený příjem z titulu bezúplatného nabytí obchodního podílu v obchodní korporaci na základě darovací smlouvy? Podléhá oznamovací povinnosti osvobozený příjem z titulu bezúplatného nabytí nemovité věci na základě darovací smlouvy?
Vydáno: 11. 11. 2021
Fyzická osoba vlastnila družstevní podíl více než 15 let. V roce 2020 do šlo ke zrušení družstevního vlastnictví a převodu bytu do osobního vlastnictví. Nyní v roce 2021 FO byt prodala. V bytě po celou dobu nebydlela. Osvobození podle §4/1/a není. Osvobození podle § 4 odst. 1 písm. b) není jasné, je zde napsáno, že osvobozeno je pokud doba mezi nabytím a prodejem je 5 let (resp. nově 10 let) Zároveň osvobození podle § 4 odst. 1 písm. s) také nepřipadá v úvahu, neboť již nejde o prodej družstveního podílu. Tedy přes to, že FO vlastní nemovitost více než 15 let, nemá možnost osvobození? Hledal jsem na internetu a našel jsem tento judikát, nevím zda lze použít i v současné době - 2 Afs 20/2011.
Vydáno: 11. 11. 2021
Před 2 měsíci jsem byli kontaktování našim správcem daně, že máme v oddíle kontrolního hlášení B2 přijaté faktury, které náš obchodní partner nevykázal v oddíle A4. Po doložení faktur správci daně jsme se domnívali, že je záležitost vyřešena a potvrdili jsme správnost podání. Obchodního partnera jsme kontaktovali a ten nám sdělil, že již vše dal dopořádku. Nyní nám naše správcová daně sdělila, že náš obchodní partner i přes výzvy nápravu nesjednal a od července nepodal kontrolní hlášení a daňové přiznání k DPH. Jak máme nyní postupovat? Hrozí nám, že budeme muset nárok na odpočet vrátit? V registru je náš obchodní partner stále veden jako spolehlivý.
Vydáno: 02. 11. 2021
V roce 2020 a 2021 nemáme včas podklady pro vystavené faktury, skoro každý měsíc posíláme dodatečné přiznání k DPH a doplácíme daň, za vystavené faktury. Jakmile podáme dodatečné přiznání k DPH, tak doplatíme daň. Dodatečné přiznání za leden 2020 jsme podávali v září 2020 atd., byly vyměřeny úroky z prodlení za pozdní úhradu. Jak je to s dodatečným přiznáním k DPH a úroky z prodlení, jsou vyměřeny vždy? Nebo když podáme dodatečné přiznání dřív, tak nebudeme muset platit úroky z prodlení?
Vydáno: 01. 11. 2021
Pozdě jsem podala daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob jako OSVČ. Měla jsem základ daně 103 tis. kč, daň mi po odečtu slevy na poplatníka tedy nevyšla a na mé 3 děti mi vyšel daňový bonus 58 812,--Kč. Daňový bonus mi FU vrátil, ale následně mi doměřil 0,05% pokuty z částky daňového bonusu 58 812,--Kč. Myslím, že mi to doměřili neoprávněně, z daňového bonusu nelze vyměřit pokutu, nebo snad ano?
Vydáno: 14. 10. 2021
V letošním roce si klient poprvé vyplatil podíl na zisku, včas zaplatil srážkovou daň, bohužel jsem si ale neuvědomila, že musí podat vyúčtování srážkové daně. Toto bylo podáno opožděně. FÚ samozřejmě vyměřil dost vysokou pokutu za pozdní podání. Je možné podat žádost o prominutí této pokuty, když doposud klient neměl nikdy problém s termínem podání jakékoliv daně ani s placením, vždy je vše zaplaceno v termínu. Je taková žádost spoplatněna?
Vydáno: 29. 09. 2021
OSVČ má v drobném majetku mobilní telefon, u kterého uplatnil plný odpočet DPH. V krátkém čase do 1 roku si sám způsobil škodu, kterou bohužel nikde v servisu nezdokladoval. Zakoupil nový telefon a plně uplatnil odpočet DPH, bez jakýchkoliv dalších úprav. Domnívám se, že drobný majetek "vyrovnání odpočtu daně" nepodléhá ani v případě nedoložené škody. Samozřejmě nemělo by se to již opakovat, aby to nepůsobilo na FU spekulativně, ale pro jednou, je tento postup plného DPH za mobil 2× v krátkém čase v souladu se zákonem DPH?
Vydáno: 21. 09. 2021
Správce daně vyrozuměl daňový subjekt o úroku z prodlení na dani z příjmů právnických osob za zdaňovací období roku 2020. Daň byla daňovým subjektem zaplacena 2. 7. 2021 a připsána na účet správce daně 7. 7. 2021. Úrok z prodlení byl vypočten správcem daně za 3 dny prodlení, od 5. 7. 2021 včetně do 7. 7. 2021 včetně. Daňový subjekt podal námitku proti vyrozumění o úroku z prodlení, ve které uvedl, že podle ustanovení § 252 odst. 2 daňového řádu je čtvrtým dnem, od kterého se počítá úrok z prodlení, je den 7. 7. 2021, neboť faktickým čtvrtým dnem byl státní svátek 5. 7. 2021, a měl by tak být posunut podle ustanovení § 33 odst. 4 daňového řádu na 7. 7. 2021. Správce daně námitku zamítl s tím, že úrok z prodlení vzniká od čtvrtého kalendářního dne prodlení až do dne připsání platby daně na účet správce daně. Je postup správce daně správný?
Vydáno: 03. 09. 2021
  • Článek
V současné době probíhá u s. r. o. daňová kontrola na daň z příjmů za rok 2014. V rámci odvolání požadujeme zohlednit daňové odpisy, které nebyly v řádném daňovém přiznání uplatněny (přerušení podle § 26 odst. 8 ZDP ). Odvolací finanční ředitelství požadavek akceptuje, ale chce doložit inventární karty majetku s průběhem odepisování (není problém, samozřejmě máme) a dále chce doložit vstupní cenu, ze které se daňové odpisy počítají. Na základě výzvy máme zaslat faktury, kupní smlouvy, protokoly o předání. Jedná se o výrobní linky nakupované v letech 2001, 2002 a 2003. Bohužel daňový subjekt má ve skartační směrnici uvedeno, že účetní doklady se archivují deset let od skončení účetního a zdaňovacího období. Doklady v archivu již nejsou a nelze je získat ani u dodavatele. Máme možnost nějaké obrany proti postupu správce daně? Bude stačit k uznání odpisů jen doložení inventárních karet majetku?
Vydáno: 23. 08. 2021