Ing. Jan Matějka - strana 7

Za dar dle zákona o daních z příjmů se nepovažuje reklamní předmět, který je opatřen jménem nebo ochrannou známkou poskytovatele tohoto předmětu. Co se rozumí "jménem" poskytovatele tohoto předmětu? Je to obchodní název společnosti, pod kterým je společnost zapsaná v obchodním rejstříku? Musí být na reklamním předmětu tedy celý název společnosti (např. Novák a syn, s. r. o.) nebo stačí jen "hlavní část" jména (např. Novák a syn, nebo pouze Novák)?

Po podání přiznání k DPH a kontrolního hlášení v řádném termínu plátce zjistil, že do něj nezahrnul jednu vystavenou fakturu, která do zdaňovacího období patřila. Podal tedy dodatečné daňové přiznání a následné kontrolní hlášení, čímž svou chybu napravil. Zároveň doplatil rozdíl v DPH. Dva dny po podání tohoto následného kontrolního hlášení obdržel z FÚ výzvu ke změně, doplnění nebo potvrzení údajů, s tím, že onu "zapomenutou" fakturu v kontrolním hlášení nevykázal. Následné kontrolní hlášení a výzva se očividně minuly. Musí plátce reagovat na výzvu (i když už je vše opravené) a znovu podat následné kontrolní hlášení (vlastně stejné, jen s uvedením čísla jednacího výzvy?).

Společnost s r. o. obdržela úrok ze zadrženého nadměrného odpočtu podle § 155 odst. 5 daňového řádu a úrok z neoprávněného jednání správce daně podle § 254 odst. 1 daňového řádu. Od právní kanceláře obdržela fakturu za konzultace související s vyplacením těchto úroků. Jedná se u společnosti o daňově uznatelný náklad s nárokem na odpočet DPH?

Má podnikatel, který využívá k platbě zákazníků kartou platební terminál, povinnost schovávat doklady potvrzující platbu z terminálu? Spadá tato povinnost do nějaké skupiny povinnosti archivovat tyto doklady po nějakou dobu? Kromě toho, že časem nejsou vidět, je jich velké množství, rádi bychom je neschovávali, pokud je to možné a zákon to nenařizuje.

Jsme mikro účetní jednotka a zveřejňujeme každoročně účetní závěrku pomocí datové schránky. Nyní jsem se dočetla, že pokud účetní závěrka není podepsaná statutárním orgánem, nejedná se o účetní závěrku. Pokud elektronická verze účetní závěrky není elektronicky podepsaná statutárním orgánem, nejedná se o závěrku. Jak zasílat, pokud elektronický podpis vůbec nepoužíváme?

Společnost bude uplatňovat opravnou položku k pohledávce. Součástí faktury, která je předmětem pohledávky, byl splátkový kalendář. Faktura v neuhrazené výši 50 000 Kč měla být placena 5 splátkami, k 1. 2. 2018, 1. 3. 2018... vždy k 1. v měsíci. Faktura vystavena v lednu 2018. Od jakého data máme počítat dny pro tvorbu opravné položky, každou splátku zvlášť nebo k datu splatnosti první splátky? Odběratel nezaplatil ani jednu.

V roce 2019 společnost vytvořila opravnou položku k pohledávce v insolvenčním řízení dle § 8 zákona o rezervách, pohledávka byla přihlášena. Insolvence je řešena konkurzem. Kdy bude možné opravnou položku zrušit a vytvořit odpis pohledávky až po úplném skončení konkurzu? Toto bude trvat určitě několik let a jelikož dlužník žádný majetek nemá nedojde ani k částečnému uspokojení věřitele. Důvodem zrušení opravné položky je odstranění celé pohledávky z účetnictví. Zrušením opravné položky a vytvořením daňového odpisu pohledávky chce firma dosáhnout toho, že již nebude v účetnictví pohledávka vůbec evidována, jelikož je na 100 % zřejmé, že z insolvence konkurzem nevznikne žádné plnění. 

Je možné podat přiznání k DPH a KH přes EPO a do 5 dnů dodat na FÚ podepsaný tiskopis podnikatelem - OSVČ, když má zřízenou datovou schránku, ale vrátí se do ČR ze služební cesty např. až 27. 10. 2009? 

OSVČ má dle výpisu z Registru ekonomických subjektů sídlo v Praze 8, avšak trvalé bydliště má v Praze 6. Dle ustanovení daňového řádu se místní příslušnost určuje podle § 13 odst.1 písm. a) - pro účely správy daní se místem pobytu fyzické osoby rozumí adresa místa trvalého pobytu. Je tedy správně, že místní příslušnost finančního úřadu je Praha 6 ?

Daňový subjekt s. r. o. podal elektronicky z datové schránky svého zástupce daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob. Součástí tohoto podání byly přílohy v pdf souboru - obecná příloha dle vyhlášky č. 500/2020 a žádost o vrácení přeplatku na dani z příjmů právnických osob. Je tato zmiňovaná žádost o vrácení přeplatku platně podaná, když je pouze přílohou formulářového podání daňového tvrzení, nebo měla být podána samostatně jako obecná písemnost? Doplňuji, že zástupce daňového subjektu má neomezenou plnou moc. 

Zmocnila jsem daňového poradce plnou mocí následujícího znění: "... ke zpracování a podání daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2019 v termínu do 1. 7. 2020. Zastupování je omezeno na zpracování a podání řádného daňového přiznání a zaniká ke dni podání tohoto daňového přiznání." Přiznání nebylo do dnešního dne podáno, nejpozději bude odevzdáno 18. 8. 2020. Otázkou je, zda plná moc je ještě platná a zda bude podávat přiznání mnou zmocněný zástupce?

Vyměřovací oddělení Finančního úřadu v Praze, zaslalo firmě (s. r. o.) dne 8. 7. výzvu k podání daňového přiznání za r. 2019 s tím, že zákonná lhůta již uplynula. V poučení je napsané, že se nelze proti rozhodnutí odvolat. Dle mého úřednice na FÚ nepostřehly, že je možno bez sankcí podat DPFO i DPPO do 18. 8. 2020 (nikoliv do 1. 7.). Nejsme si tedy jistí, zda nám nebudou vyměřeny sankce za pozdní podání a platbu od 1. 4. 2020 do dne podání. Jak se nyní máme zachovat - když není možno se odvolat?

Jakým způsobem máme prokázat, že jsme vymáhali nedobytnou pohledávku? Jde o pohledávky za zahraničními odběrateli v hodnotě cca 100 EUR, kde náklady na poštou zasílané upomínky jsou relativně vysoké. Stačí v tomto případě e-mailová komunikace, či záznam o telefonickém kontaktování dlužníka? Bude to dostačující pro následný daňový odpis pohledávky (předtím vytvoříme opravnou položku)? 

Do jaké míry jsou pro poplatníka/účetní jednotku právně závazné zápisy závěrů z jednání Koordinačního výboru s Komorou daňových poradců, například: Dodatek ke stanovisku MF k přepracovanému příspěvku č. 243/17.09.08?

OSVČ, plátce DPH, prodává již odepsaný osobní automobil, který má zařazen v obchodním majetku. Prodává ho svému bratrovi do podnikání, který je také OSVČ a plátce DPH. Bratr ihned automobil zařadí od obchodního majetku. Má otázka je následující: Musejí bratři mezi sebou dodržet cenu obvyklou dle § 36a zákona o DPH? Pokud ano - pak si jí stanoví na základě filtrace např. na internetu - kolik přibližně stejně stará, ojetá auta stojí nebo je nutné dělat nějaký znalecký posudek? Nikde v zákoně o DPH jsme toto nenašli. Musí si prodávající i kupující připravit nějaký podklad - stačí vytištěné nabídky z internetu, aby při případné kontrole mohli dokázat, že to byla cena obvyklá? Jak se v případě kontroly z FÚ postupu v dokazování, resp. finanční úřad předloží např. znalecký posudek na onen automobil a naší cenu dle "internetu" může tak vyvrátit? Jak se řeší cena obvyklá z pohledu praxe? Doplňující otázka: V případě, že by kupující - plátce DPH - neměl nárok na odpočet daně v plné výši - pak tedy jak "dokázat" cenu obvyklou? Dle jakého postupu dokazuji cenu obvyklou? Otázka tedy zní: jak se dokazuje dle § 36a zákona o DPH cena obvyklá v praxi? Je potřeba mít znalecký posudek kdyby FÚ cenu rozporoval nebo nikoliv? Nebo stáčí mít připraveny vytištěné nabídky z internu, které jsou tam volně vloženy třeba z autobazaru? Děkuji za odpověď ohledně ceny obvyklé.

Po instalaci nového účetního SW jsme provedli kontrolu DIČ a zjistili jsme, že účtenky došlé na jízdy TAXI přes mobilní aplikaci jakou vystaveny jako "od plátců DPH s DIČ a s vyčíslením DPH" jsou doklady od identifikovaných osob, tudíž pro tuzemsko "od neplátců". Vzhledem k částkám 100-600 Kč za jednu jízdu jsme zjednodušené daňové doklady neověřili, takže je to naše chyba. Ale i tak si myslíme, že se jedná o podvodné/falešné doklady snažící se vzbudit dojem že jsou pravé a je možné uplatnit odpočet DPH. Jak správně postupovat při opravě DPH v letošním roce a létech minulých? Vzhledem k tomu, že se jedná o velmi používanou aplikaci, tak dokladů mezi plátci může být opravdu velké množství. Neměli bychom to ohlásit Finanční správě?

Mohu vytvořit k 31. 12. 2019 100% opravnou položku k pohledávce, která byla splatná 28. 6. 2017? Pohledávka převyšuje částku 1mil. Kč a k této pohledávce je veden soudní spor pro neuznání. Jakým způsobem se počítá doba 30 měsíců po splatnosti? 

Společnost je dle Daňové informační schránky registrována ke srážkové dani jak fyzických, tak i právnických osob pravděpodobně již od založení společnosti. V historii ale nikdy nepodala vyúčtování daně z příjmů právnických osob vybírané srážkou podle zvl. sazby daně, protože takovou daň nikdy nesrážela. Pravidelně podává vyúčtování srážkové daně fyzických osob, protože tyto srážky provádí. Neměla by společnost podávat prázdné vyúčtování daně z příjmů právnických osob vybírané srážkou podle zvl. sazby daně, když je k této dani registrována?

Daňovému poplatníkovi bylo státem (Ministerstvem spravedlnosti ČR) přiznáno a poskytnuto zadostiučinění 90 000 Kč za nesprávný úřední postup podle zákona č. 82/1998 Sb. Je toto zadostiučinění předmětem daně z příjmu fyzických osob? 

Co vše spadá pod oznamovací povinnost o příjmech plynoucích do zahraničí? Jaké jsou limity a jaký je způsob oznámení na FÚ?