Jaroslava Pfeilerová

OSVČ, stavební firma, má dva zaměstnance. Místo výkonu práce je konkrétní město. Zaměstnanci pracují v tomto městě nebo v blízkém okolí na stavbách. Musíme proplácet stravné a přesně evidovat, kdy a kolik hodin byli mimo město? Zaměstnanci ani zaměstnavatel přesnou evidenci nevedou. Měl by být veden cestovní příkaz s přesně určenou pracovní cestou a časem? Jak by měla vypadat evidence pracovních cest? Chtěli bychom vyplácet raději stravenkový paušál, ale bojíme se, že někdy by mělo přednost stravné. V některých dnech odjedou na stavbu, po 3 hodinách se vrátí zpátky do firmy (do města) např. pro nářadí nebo materiál a opět odjíždí na stavbu. I v tomto případě se jedná o pracovní cestu? Musíme ze zákona cestovní náhrady vyplácet?
Vydáno: 04. 02. 2025
Máme zaměstnance, kteří jsou přijati na výkon práce řidiče a mají uzavřeny pracovní smlouvy, kde je místo výkonu práce celá Česká republika. Je povinnost vypisovat cestovní příkazy na jízdy pouze po České republice? Nejedná se zde o žádnou služební cestu, ale běžný výkon práce. 
Vydáno: 24. 01. 2025
Společnost je nucena využívat velmi často práci zaměstnanců mimo rozvrh směn. Výpočet souvisejících cestovních náhrad je však vzhledem četnosti a počtu zaměstnanců administrativně velmi náročný (cestovné, jízdné, použití soukromého vozidla – náhrada + PHM, atd.). Existuje nějaká možnost zjednodušení, která by nezakládala povinnost zaměstnanci dodaňovat a současně byla daňově účinná? Například stanovit pásma při cestování hromadnou dopravou, paušál za soukromé vozidlo? Lze nahradit cestovní náhrady nějakou, pochopitelně daněnou, složkou mzdy, kterou by si firma definovala ve svých směrnicích? 
Vydáno: 24. 01. 2025
Náš klient má více provozoven a do pracovní smlouvy uvádí jako místo výkonu práce 3 města (Praha, Kladno, Brandýs). Jako pravidelné místo pracoviště pro účely cestovních náhrad má následně určeno pouze jedno město. Je to možné takto platně v pracovní smlouvě, nebo je to v rozporu se zákoníkem práce?
Vydáno: 03. 01. 2025
Pokud bude jednatel, který má smlouvu o jednatelství s odměnou 0 Kč, zároveň má živnostenský list a platí paušální daň, na pracovní cestě za s. r. o., se kterou má smlouvu o jednatelství, má nárok na zaplacení ubytování a stravného při pracovní cestě, pokud toto bude ve smlouvě o jednatelství sjednáno? Co se stravného týče, mohl by od firmy pobírat stravenkový paušál za každý pracovní den nebo toto možné u paušální daně není, pokud o ni nechce přijít?
Vydáno: 02. 01. 2025
V zákoníku práce je uveden § 155, který v odstavci 2 říká: „Má-li zaměstnanec podle dohody o provedení práce vykonat pracovní úkol v místě mimo obec bydliště, má právo na cestovní náhrady, bylo-li jejich poskytnutí sjednáno, i když není sjednáno místo pravidelného pracoviště". Jak si toto ustanovení vyložit? Uvedu příklad: Spolek pořádá víkendový vzdělávací seminář v Litoměřicích. Na práci lektora uzavře DPP s občanem Německa. V DPP bude sjednáno právo na cestovní náhrady a místo vykonání pracovního úkolu v Litoměřicích. Lektor má bydliště v Berlíně a odtud pojede do Litoměřic vlakem. Bude mít tento lektor podle výše uvedeného ustanovení nárok na cestovní náhrady dle zákoníku práce, tedy na proplacení jízdenky, stravné, zajištění ubytování v Litoměřicích? Pro standardního zaměstnance by se zřejmě jednalo o cestu do práce a nárok na cestovní náhradu by nevznikl.
Vydáno: 12. 12. 2024
Jednatel má uzavřenou smlouvu o výkonu funkce. Odměnu jako jednatel si nevyplácí, ale podle smlouvy má nárok na proplácení cestovních náhrad spojených s výkonem funkce, má to ve smlouvě uvedeno. Smlouvu má vytvořenou právníkem. Má nárok na výplatu cestovních náhrad - stravné, letenka, jízdné vlakem, náklady na osobní automobil, nocležné atd. i když nemá vypláceny žádné odměny ani jako zaměstnanec ani jako jednatel?
Vydáno: 29. 11. 2024
Jsme s.r.o., plátce DPH a zaměstnanec výjimečně natankoval PHM do služebního vozidla v zahraničí (firma je u rakouských hranic). Jednalo se o krátkou služební cestu. Dle mého je možné celý doklad vč. rakouské DPH zaúčtovat do daňových nákladů, do přiznání DPH nevstupuje (nebudeme dělat reverse charge). Je to tak?
Vydáno: 13. 11. 2024
Jednatel a jediný společník má v s.r.o. sjednanou DPP (do 10 tis/ měsíc) a smlouvu o výkonu funkce jednatele - bez finanční odměny. V rámci své činnosti létá či jezdí firemním vozem na zahraniční pracovní cesty za účelem sjednávání nových kontraktů. Letenky a ubytování plně hradí obchodní společnost. Jedná se v tomto případě o účet 512 - cestovné? Má jednatel nárok na výplatu cestovních náhrad z titulu smlouvy o výkonu funkce jednatele a jak je to v případě jeho uzavřené DPP?
Vydáno: 08. 11. 2024
Zaměstnanec přivezl ze zahraniční pracovní cesty fakturu za ubytování a zvlášť fakturu za snídaní ve stejném hotelu. Snídaně objednával dodatečně. Hotel vystavil dvě faktury, jednu na ubytování a druhou za snídani. Lze snídaně zaúčtovat daňově uznatelné? Zaměstnanci jsme pokrátili stravné o poskytnuté snídaně. Některé ubytovací zařízení snídaně uvádějí na zvláštním řádku faktury, jaký je správný postup zaúčtování a výplaty stravného zaměstnanci.
Vydáno: 07. 11. 2024
Zaměstnanci společnosti měli pracovní cestu. Podle pracovní smlouvy zaměstnanci mají nárok na stavenkový paušál. Bude-li zaměstnanec zároveň mít nárok na stavenkový paušál a stravné na pracovních cestách? Zaměstnanci jezdili na svých osobních autech a předložili účtenky za spotřebu PHM. Lze účtenky za spotřebu phm zahrnout do cestovních náhrad? Pokud zaměstnanec byl na pracovní cestě od pondělí do pátku, o víkendu byl doma, pokaždé bude nový cestovní příkaz (od pondělí do pátku)? 
Vydáno: 31. 10. 2024
Zaměstnanec měl vždy jedno místo výkonu práce (Ostrava). Pravidelné pracoviště není výslovně ve smlouvě sjednáno. Pokud jezdil některé dny do provozovny ve Zlíně, byla to pracovní cesta, kde si psal cestovní příkaz a do odpracované doby nepočítal čas přejezdu (není dle smlouvy řidič, ale technik). Nyní má upravenou smlouvu a místo výkonu práce je Ostrava a Zlín. Zaměstnanec jezdí mezi městy, tak že vyjíždí z Ostravy a večer se tam vrací, nebo někdy až druhý nebo třetí den. Jak je máme brát cesty mezi místy výkonu práce - jedná se o pracovní cesty? Přísluší za dané dny cestovní náhrada za stravné? Počítá se přesun mezi městy (čas na cestě) jako odpracovaná doba? Pravidelné pracoviště není výslovně ve smlouvě sjednáno. Dá se tedy chápat, že výjezd z města výkonu Ostravy i Zlína jsou pracovní cesty? (předpokládám, že ano). Pokud se však jedná přímo ze Ostravy do Zlína, tak netušíme, zda se jedná o pracovní cestu Pokud by ve smlouvě bylo výslovně zmíněné, že místem pravidelného pracoviště je jen jedno z dvou měst, kde je výkon práce - bylo by řešení jiné? A je vůbec možné mít dvě místa výkonu práce a jedno pravidelné pracoviště?
Vydáno: 31. 10. 2024
Jednatelé se zúčastnili akce s názvem Snídaně pro podnikatele, kterou pořádá Krajská hospodářská komora. Jedná se o daňově účinný náklad s nárokem na odpočet DPH? Mají ten den nárok na stravenkový paušál - pokud nevznikne nárok ten den na dietu z tuzemské služební cesty? Pokud vznikne nárok na cestovní náhradu z titulu SC - bude se dieta krátit? Na letáku je napsáno účastníkům bude poskytnuto občerstvení. Na jaká případná další úskalí si dát při takových událostech pozor?
Vydáno: 18. 10. 2024
Má zaměstnanec pracující na DPP nárok na cestovní náhrady a stravné? Je toto třeba mít zakomponované v dohodě? 
Vydáno: 07. 10. 2024
Pracovník má místo výkonu práce Prahu, místo pravidelného pracoviště konkrétní adresu, trvalé bydliště mimo Prahu. Bude se účastnit komerční akce pořádané zaměstnavatelem (akce k dosažení zisku, ne teambuilding) , která je do pozdních večerních hodin a pokračuje druhý den ráno. Zaměstnavatel by mu rádo proto v Praze proplatilo ubytování na jednu noc (1 500 Kč). Jedná se o benefit, ze kterého by se měla odvést daň i odvody? Nebo se jedná o přechodné ubytování zaměstnance do zákonného limitu 3.500 Kč a není to jeho zdanitelný příjem.
Vydáno: 04. 10. 2024
Náš zaměstnanec přišel do práce v 6:20. Od 8:12 do 16:42 byl na služební cestě, po návratu ještě pracoval od 16:42 do 18:00. Směnu máme stanovenou od 7: 00 do 15:30. Máme pružnou pracovní dobu. Služební cesta trvala déle než 5 hodin = nárok na stravné. Tento den odpracoval více než 3 hodiny = nárok na stravenku. Bude v tomto případě vůbec nárok na stravenku, když máme směnu stanovenou od 7:00 do 15.30 a v tomto intervalu 3 hodiny neodpracoval? A pokud bude nárok na stravenku, bude toto poskytnutí stravenky posouzeno jako plnění osvobozené od daně? 
Vydáno: 12. 09. 2024
Mateřská společnost plánuje vyslat svého zaměstnance na služební cestu do dceřiné společnosti v Uzbekistánu. Zahraniční pracovní cesta by měla trvat rok. Mateřská společnost bude vyplácet mzdu a cestovní náhrady. Daň z příjmů, zdravotní a sociální pojištění bude hradit v ČR. Bude to tak správně? Nebudeme muset hradit daň z příjmů nebo odvody pojistného v Uzbekistánu? Nehrozí mateřské společnosti povinnost založení stálé provozovny?
Vydáno: 12. 09. 2024
Pokud má zaměstnanec sjednané místo výkonu práce Česká republika a pracuje jako obchodní zástupce, musí mu být vypočtené a proplacené stravné? Pokud ne, stačí zaúčtovat pouze fakturu za ubytování a jízdenky, a to bez nutnosti zpracování cestovního příkazu?
Vydáno: 04. 09. 2024
Nově budeme mít dvě provozovny, jednu v katastrálním území obce Olomouc a druhou v katastrálním území obce Hněvotín, obě provozovny jsou v místě výkonu práce zaměstnance. Máme pracovníky, kteří se musí určité dny pohybovat buď v Hněvotíně, nebo v Olomouci. Místo výkonu práce mají stanoveno jako provozovny zaměstnavatele v Olomouckém kraji. Nově chceme do smluv dávat pravidelné pracoviště z důvodu jasnosti při vyúčtování cestovních náhrad. Můžou mít tito pracovníci určena 2 pravidelná pracoviště, i když nejsou v jedné obci, a tím pádem jim nebudou náležet cestovní náhrady, pokud budou na těchto dvou provozovnách? Nebo mohou být 2 pravidelná pracoviště, ale protože nejsou v katastrálním území jedné obce (pravidelné pracoviště nesmí být určeno šířeji, než jedna obec), tak stejně budou náležet cestovní náhrady? A musíme tedy určit, které z těchto dvou pracovišť je bráno na zřetel pro účely výpočtu cestovních náhrad? 
Vydáno: 04. 09. 2024
Jsme spol. s r.o., která své výrobky prodává prostřednictvím obchodních zástupců po celé ČR. Nyní chceme distribuovat výrobky i na Slovensku prostřednictvím obchodního zástupce – rezidenta SR. Svoji činnost by vykonával na živnostenský list pouze na Slovensku, veškeré odvody vůči státu (FÚ, zdravotní a sociální pojištění) by přiznával jako FO na Slovensku. Je možné mu poskytnout pouze ke služebním účelům osobní automobil, tablet a mobilní telefon na základě smlouvy o pronájmu v cenách obvyklých? Lze spotřebu PHM a telefonní poplatky hradit z nákladů naší firmy (firemní PHM karta a SIM karta)? Potom by tato FO fakturovala naší firmě pouze odpracované hodiny?
Vydáno: 23. 08. 2024