Jaroslava Pfeilerová

Jak počítat tuzemskou pracovní cestu zaměstnance (stravné)? Využil České dráhy, máme od něj jízdenku, kde jsou vidět časy a data jízdy., Vyjel v pondělí ráno, přes den měl pracovní schůzky, v 17 h skončil, měl osobní volno, přespal u svého kamaráda. Druhý den pracoval na homeoffice u kamaráda a zpět na místo pracoviště odjel až následující den v úterý odpoledne. Vše mu zaměstnavatel schválil. 

V pracovní smlouvě jsou dohodnuta dvě místa výkonu práce – sídlo zaměstnavatele a bydliště zaměstnance. Pravidelné pracoviště není sjednáno. Zaměstnanec 4 dny v týdnu pracuje ze svého bydliště, odkud začínají i jeho cesty. Cesta 1× týdně z místa bydliště do místa sídla zaměstnavatele je rovněž služební cesta. Jak to bude v situaci, kdy se zaměstnanec ve stejný den nevrací do místa bydliště, ale zůstane do druhého dne v místě sídla zaměstnavatele, kde mu je zajištěno ubytování a teprve druhý den se vrací? Bude celá doba služební cestou, ubytování bude hrazeno zaměstnavatelem v rámci cestovních náhrad? Jakou roli hraje to, že jsou ve smlouvě sjednána dvě místa výkonu práce?

Společnost zakoupila aplikaci Fidoo na sledování cestovních náhrad. Pokud si společnost napíše do vnitřní směrnice, že diety přepočítá kurzem dne odjezdu na služební cestu (z tohoto kurzu vychází výpočet v aplikaci Fidoo), je to v pořádku? Fidoo účet bereme jako bankovní účet a nesledujeme v účetnictví po jednotlivých kartách převod firemních prostředků na Fidoo účet zaúčtování: MD 261/D 221* příjem firemních prostředků na Fidoo účet: MD 221 FIDOO/D 261 převod peněz z Fidoo účtu na kartu, kterou má zaměstnanec k dispozici na služební cestě MD 325*/D 221 FIDOO. Je účtování v pořádku? 

Máme zaměstnance na DPP a DPČ a máme s nimi sjednáno ve smlouvě možné vysílání na pracovní cestu. Lze jim opravdu zpracovávat cestovní příkazy, kde se počítá stravné, proplácí se jízdenky, parking, vyúčtovává se použití soukromého vozu, PHM a ubytování? Musí jim jít tato částka do výplatní pásky?

Zaměstnanec a. s. použije na pracovní cestě se souhlasem zaměstnavatele vlastní soukromé osobní vozidlo. Místo výkonu práce má v místě sídla firmy, jiné určení pracoviště nemá. Je v pořádku, že začátek (a konec) pracovní cesty bude v místě bydliště a nárok na náhradu za ujeté km bude z tohoto místa?

Zaměstnanec byl vyslán na služební cestu do Hamburku (Německo). Jako dopravní prostředek byl použit vlak. Při návratu zaměstnance vlakem z Hamburku došlo k velkému zpoždění vlaku a následně ke zrušení spoje a zaměstnanec musel využít pro dopravu do ČR autobus. Zakoupil si jízdenku na cestu zpět, která mu byla zaměstnavatelem proplacena a dále mu byl proplacen i čas navíc, který dopravou strávil (cestovné + kapesné). Za zrušený spoj vyplatil dopravce zaměstnanci náhradu. Zaměstnavatel se domnívá, že náhrada za zrušení spojení od původního dopravce by měla příslušet jemu, jelikož zaměstnanci veškeré vedlejší výdaje uhradil a proplatil mu v cestovních náhradách i čas, který strávil náhradní dopravou. Zaměstnanci byla taktéž proplacena jízdenka na původní plánovanou dopravu (jednalo se o zpáteční jízdenku s místenkami). Zaměstnanec se naopak domnívá, že náhrada od původního dopravce přísluší jemu. Komu náleží tato vyplacená náhrada?

Firma zabývající se fotografickou činností zaměstnává zaměstnance na základě dohod o provedení práce. Jako místo výkonu práce je stanovena Česká republika. Pravidelným pracovištěm v případě cestovních náhrad je stanoveno sídlo firmy. V DPP však nejsou dohodnuté cestovní náhrady. Zaměstnanci jezdí na akce fotit dle objednávky po celé České republice firemními vozidly. Jak se má správně počítat pracovní doba? Počítá se cesta do odpracované doby? Bude se pracovní doba počítat již od doby, kdy zaměstnanci přijedou na sídlo firmy pro vybavení odkud dál pokračují na místo akce nebo až když dorazí na místo konání akce? Kdy končí pracovní doba? Když skončí smluvená akce, anebo až když přijedou zpět na sídlo firmy, kde vrátí vybavení?

Zaměstnanec používá vozidlo, které si pronajal, ke služebním cestám. Lze v tomto případě zaměstnanci poskynout cestovní náhrady stejným způsobem, jako kdyby vozidlo bylo jeho vlastní, tj. lze vyúčtovat cestovní náhrady dle vyhlášky o změně sazby základní náhrady? 

Ve firmě má každý zaměstnanec ve smlouvě uvedeno: ,,Místem výkonu práce je Česká republika, primárně kanceláře zaměstnavatele, které jsou v sídle společnosti.". Jen doplním, že sídlo společnosti je v Praze. Když mají toto zaměstnanci uvedené ve smlouvě a následně jednou na služební cestu po České republice, tak jim stravné po ČR nenáleží či náleží? 

Firma bude pořádat vánoční večírek pro zaměstnance a bude zaměstnancům dojíždějícím z větší vzdálenosti hradit dopravu tam a zpět (zajistí firma), případně ubytování a náklady na jízdu tam a zpět (vlakem apod.) v den večírku a následující den po odchodu z hotelu). V případě, že by byl večírek bez jakéhokoliv pracovního programu, tak by náklady na dopravu (jakoukoliv formou) i náklady na ubytování byly daňově neuznatelné a zároveň by oba tyto náklady nevstupovaly do základu daně u zaměstnance (i to ubytování)? Nebo co všechno lze považovat za náklady v souvislosti s pořádáním večírku, které u zaměstnance nepodléhají z tohoto titulu zdanění a odvodům? V případě, že by byla část programu pojata jako pracovní (vyhodnocení hospodaření – cca 1 hodina z programu večírku), tak by tyto náklady na dopravu a ubytování byly daňově uznatelné i v dnešním pojetí vánočních večírků? Zaměstnanec, který byl ubytován nebo mu byla poskytnuta doprava, by tedy měl vypracovat v tomto případě cesťák a ta jedna pracovní hodina by se vykázala na výkazu práce? Tyto náklady v souvislosti s večírkem (doprava, ubytování, občerstvení, dárek...) se doufám nezapočítávají u zaměstnanců do limitu nepeněžních benefitů. 

Organizace chce od ledna pracovat ve fidoo a zadávat zde cestovní příkazy. Nejdříve se v programu musí podat žádost a následně by cestu měl schválit vedoucí. Vše to by podle mne mělo proběhnout před cestou. Jsou u nás velké dohady, zda nelze toto po cestě. Máme zde terénní pracovníky, kteří jezdí ven dle počasí a plánování se žádostí a odsouhlasením pro ně bude problém. U administrativy problém nebude ,tam lze cesty plánovat. Lze cestu evidovat po cestě a odsouhlasit také též po a případně na jakém základě se musí žádost vystavit před cestou a následně před cestou schválit? Z mých osobních zkušeností z jiných organizací to takto funguje, ale dle vyjádření jednoho z vedoucích se nemusíme řídít tím, jak to dělají jinde, ale vytvořit si svou směrnici.

Česká obchodní společnost uzavře pracovní poměr podle českého práva se zaměstnancem, který bydlí na Slovensku. Místo pravidelného pracoviště bude v místě bydliště zaměstnance. Místo výkonu práce bude celé Slovensko. Jaké stravné náleží zaměstnanci na cestě mimo pravidelné pracoviště, jako při tuzemské cestě? Jak vyúčtuje pracovní cestu do sídla zaměstnavatele v ČR?

Česká firma, sídlo v ČR, má zaměstnance (Slovák s trvalým bydlištěm, rodinou na Slovensku) s místem výkonu práce Brno. Nyní má firma první zakázku na Slovensku, kde bude tento zaměstnanec od příštího měsíce vykonávat stavební dozor. Vyjíždět bude ze svého bydliště na Slovensku, na jaké cestovní náhrady bude mít nárok?

Zaměstnanec firmy byl na pracovní cestě. Má za dny strávené na pracovní cestě nárok také na stravenkový paušál, který firma podle smlouvy vyplácí za odpracované směny, nebo ne? 

Může mít dohoda o provedení práce sjednána dvě místa výkonu práce, i přesto, že v ní nejsou sjednány cestovní náhrady? Stále platí, že u dohod mimo pracovní poměr není nárok na příplatek za přesčas?

Společnost má sídlo v Ostravě, zaměstnankyně bydlí v Olomouci. Společnost by jí chtěla platit cestu do práce a z práce (jízdenky). Bude to pro společnost daňový náklad, pokud tento benefit uvede do smlouvy? Bude mít zaměstnankyně osvobozeno? Protože zaměstnankyně částečně pracuje i z domu (v Olomouci), není možné stanovit pro účely cestovních náhrad místo výkonu práce Olomouc i Ostravu, aby cesta mezi Ostravou a Olomoucí byla pracovní cestou?

V cestovních příkazech klienta se objevila cesta jeho zaměstnance, občana jiného členského státu EU, na velvyslanectví jeho země v Praze, kromě cestovného tam byly zahrnuty náklady na vystavení pasu. Zaměstnanec bude pas určitě potřebovat pro pracovní cesty mimo ČR, jedná se navíc o odborníka, který je pro firmu klíčový. Jak moc jsou obhajitelné tyto náklady jako daňově uznatelné?

Pracovnice terénní sociální služby (pečovatelky) mají v pracovní smlouvě uvedeno jako místo výkonu práce ORP a toto ORP je zároveň územím, kde jsou sociální služby poskytovány. Za klienty vyjíždí pravidelně z registrovaného sídla sociální služby podle předem daného rozpisu péče. Se zaměstnavatelem mají uzavřenu dohodu o užívání vozidel zaměstnavatele, nemají přiděleno jedno stálé, každý den vyjíždí s jiným. Každé ráno podepisují převzetí vozidla, které budou ten den používat. Lze za pravidelné pracoviště pro účely cestovních náhrad považovat město, kde má sociální služba registrované sídlo a odkud pečovatelky vyjíždějí? Vzniká pečovatelce nárok na stravné až ve chvíli, kdy opustí toto město a je mimo jeho území nejméně 5 hodin? Nebo je za zahájení pracovní cesty považováno samotné opuštění sídla služby? Za přerušení pracovní cesty je považován návrat do města nebo do sídla sociální služby? Pokud je pečovatelka mimo město 8.00 – 12.00 hod., vrátí se do sídla a dále je mimo město v čase 13.00 – 16 :00, vznikne jí nárok na stravné? Pokud mimo město bude 2 × 5,5 hodiny, vznikne jí nárok na cestovní náhrady 2×? Je nutné na každou pracovní cestu vypisovat cestovní příkaz? Je možné některé z problematických bodů upravit vnitřní směrnicí?

Jak je to se stanovením doby výkonu práce při pracovní cestě, konkrétně v případě účasti na školení, které přesahuje stanovenou pracovní dobu? Příklad: Běžná pracovní směna zaměstnance je od 7:00 do 15:30. Zaměstnanec je vyslán na školení, které trvá do 16:00, a z pracovní cesty se vrací ve 20:00. Jaká část této cesty a školení se započítává do fondu pracovní doby? Má na započítání vliv, zda zaměstnanec řídí služební vozidlo, nebo je pouze účastníkem dopravy? O který zákon nebo paragraf zákoníku práce se tato úprava opírá a kde je možné najít oficiální výklad? 

Jednatel jezdí na pracovní cesty tuzemské i zahraniční. Sídlíme v Praze, a když jede například do Brna za klientem a jede hned ten den zpět, musí se jednateli počítat stravné? Nemá o to ani zájem, protože byl s klientem na obědě, který zaplatil firemní kartou a přinesl účtenku do účetnictví. Může tento oběd s klientem nahradit stravné, že už by se nepočítalo? Je tu vůbec povinnost počítat stravné?