Ing. Václav Benda - strana 1

Uplatňování DPH v oblasti kultury a sportu se řídí obecně platnými pravidly, která vyplývají ze zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH “). Novelou zákona o DPH , která je součástí zákona č. 349/2023 Sb. , kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů (konsolidační balíček) byly s účinností od 1. 1. 2024 provedeny změny sazeb daně, které se týkají i oblasti kultury a sportu. U většiny služeb v oblasti kultury a sportu se na základě této novely uplatňuje od 1. 1. 2024 nová snížená sazba daně ve výši 12 %. Častým praktickým problémem při uplatňování DPH v oblasti kultury a sportu je, že stejné činnosti jsou zdanitelným plněním, pokud je provádějí podnikatelské subjekty, a že jsou osvobozeny od daně bez nároku na odpočet daně, pokud je provádějí právnické osoby, které nebyly založeny nebo zřízeny za účelem podnikání. V článku je nejprve vysvětleno základní vymezení předmětu daně a místa plnění u služeb v oblasti kultury a sportu. V dalším textu jsou vymezeny podmínky, za nichž se na tyto služby vztahuje osvobození od daně bez nároku na odpočet daně a podmínky, za nichž jsou zdanitelným plněním. V závěrečné části textu jsou podrobněji vysvětlena aktuálně platná pravidla, za nichž se od 1. 1. 2024 u služeb v oblasti kultury a sportu, jsou-li zdanitelným plněním, uplatní snížená sazba daně ve výši 12 %.

Zpracovávám Přiznání k DPH fyzické osobě. FO uskutečňuje plnění jak v základní sazbě DPH, tak i osvobozená plnění bez možnosti odpočtu DPH. DPH z přijatých zdanitelných plnění nelze jednoznačně přiřadit k uskutečněným plněním (PHM, tel. poplatky). Z tohoto důvodu je DPH na vstupu kráceno v daném roce koeficientem, který je k 31. 12. přepočítán a DPH je vypořádáno. FO má vedle příjmů z podnikání též příjmy z pronájmu bytu, který není zahrnut do obchodního majetku. Na základě informace ze školení k DPH i tento příjem uvádím v daňovém přiznání na ř. 50. A následně tato hodnota vstupuje do hodnoty vypořádacího koeficientu, resp. zálohového koeficientu následujícího období. K tomuto druhu příjmu z pronájmu se neváží žádná přijatá zdanitelná plnění. Během minulých období došlo k podstatnému útlumu služeb, které generují DPH na výstupu a převažují osvobozená plnění, a to zejména příjmy z pronájmu bytu. Což vede k zásadnímu snížení hodnoty koeficientu pro krácení DPH na vstupu. Prosím proto o sdělení, zda výše uvedený postup je v souladu se zákonem o DPH , případně prosím o posouzení, jak správně postupovat.

Fyzická osoba OSVČ vede daňovou evidenci. V roce 2013 koupila osobní vůz, zařadila ho do obchodního majetku (dlouhodobý hmotný majetek) a uplatnila odpočet DPH v plné výši. Po celou dobu používala auto pouze pro podnikání. V prosinci 2023 chce auto vyřadit z obchodního majetku do osobního užívání. Dotaz – má být odvedena DPH dle § 13 odst. 4 písm. a) a § 13 odst. 5? Případně v jaké výši, byl by k tomu potřeba znalecký posudek? V případě, že by se vyřazovalo auto z obchodního majetku do osobního užívání, které bylo pořízeno v roce 2020, byl by postup stejný?

Při řešení DPH u služeb souvisejících s nakládáním s odpadem se postupuje podle pravidel pro poskytování služeb, která vyplývají z příslušných ustanovení zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty (dále jen „zákon o DPH “), a výkladů k němu. Od 1. 1. 2021 navíc nabyl účinnosti nový zákon o odpadech 1) , jehož účelem je zajistit vysokou úroveň ochrany životního prostředí a zdraví lidí a trvale udržitelné využívání přírodních zdrojů předcházením vzniku odpadů a nakládáním s nimi. Při praktické aplikaci zákona o DPH po 1. 1. 2021 ve vazbě na nový zákon o odpadech vznikaly zejména problémy s chápáním pojmu komunální odpad, a to z hlediska stanovení sazeb daně. Tento problém prakticky řeší novela zákona o DPH , která je součástí zákona č. 349/2023 Sb. (tzv. konsolidační balíček), jak je vysvětleno v dalším textu.

V následujícím textu jsou nejprve shrnuta základní pravidla pro uplatňování DPH u stravovacích služeb. Návazně jsou shrnuta aktuálně platná pravidla pro stanovení sazeb daně u stravovacích služeb a v závěrečné části článku jsou vysvětleny dopady změn sazeb daně od 1. 1. 2024 na stravovací služby. Pravidla pro uplatňování DPH u stravovacích služeb vyplývají z příslušných ustanovení zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH “). Součástí návrhu zákona, jímž se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů, je novela zákona o DPH , kterou jsou provedeny změny sazeb DPH. Tyto změny se dotknou i sazeb daně u stravovacích služeb.

V článku je nejprve shrnuto vymezení základních pojmů, které se v nových ustanoveních zákona o DPH , která upravují pravidla pro evidenci přeshraničních služeb, využívají. Návazně je vysvětleno, komu a za jakých podmínek vzniká povinnost tuto evidenci vést a předmět této evidence. V dalším textu jsou shrnuty informace o předepsaných údajích o přeshraničních platbách a o způsobu jejich sdělování daňové správě. V závěrečné části textu je upozorněno na změny v souvisejících právních předpisech.

V článku jsou nejprve připomenuta základní pravidla pro uplatňování odpočtu daně, která platí i v případě pořízení osobního automobilu do obchodního majetku plátce. Návazně jsou vysvětleny praktické dopady změn, které by měly platit při uplatňování odpočtu daně u vybraných osobních automobilů od 1. 1. 2024.

Zákon č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH “) ukládá v souvislosti s podáním daňového přiznání za poslední zdaňovací období kalendářního roku plátcům daně řadu povinností. Některé z těchto povinností jsou spojeny s uplatňováním odpočtu daně. Vedle ročního vypořádání kráceného nároku na odpočet daně podle § 76 zákona o DPH je uloženo plátcům daně, kteří uplatňují odpočet daně v poměrné výši podle § 75 zákona o DPH , provést případnou opravu odpočtu daně, pokud v průběhu kalendářního roku uplatňovali odpočet daně v poměrné výši na základě poměrného koeficientu, který byl stanoven kvalifikovaným odhadem.

V následujícím článku jsou nejprve vymezeny podmínky, za nichž se uplatní osvobození od daně bez nároku na odpočet. V další části textu je vysvětleno, kdy je dodání léčiv a zdravotnických prostředků zdanitelným plněním, a je upozorněno na dopady očekávaných změn sazeb daně s účinností od 1. 1. 2024 na dodání léčiv a zdravotnických prostředků.

Při pořízení automobilu jako dlouhodobého majetku vzniká plátci nárok na odpočet daně z přidané hodnoty (dále jen „daně“) za splnění podmínek stanovených zákonem č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH “). Obvykle plátce pořízený automobil, a to zejména, jedná-li se o osobní automobil, používá jak pro účely svých uskutečněných plnění, která provádí v rámci své ekonomické činnosti, tak i pro jiné účely, tj. svou osobní potřebu nebo osobní potřebu zaměstnanců. Oprávněnost odpočtu při pořízení osobního automobilu bývá proto často zpochybňována a tato skutečnost je podle mého názoru jedním z důvodů, proč je připravovanou novelou zákona o DPH , která je součástí vládního návrhu zákona o konsolidaci veřejných rozpočtů, navrhováno omezit s účinností od 1. 1. 2024 výši odpočtu daně při pořízení vybraných osobních automobilů na částku 420 000 Kč. V článku jsou nejprve připomenuta základní pravidla pro uplatňování odpočtu daně, která platí i v případě pořízení automobilu do obchodního majetku plátce. Návazně jsou vysvětlena pravidla pro uplatnění odpočtu v poměrné výši, je-li plátcem pořízený automobil využíván jak pro účely uskutečněných plnění, tak i pro jiné účely. V závěrečné části textu jsou shrnuta navrhovaná opatření omezující možnost odpočtu daně u vybraných osobních automobilů.

Společnost s ručením omezeným, plátce DPH, plánuje nákup nových nebo ojetých automobilů v EU – v Německu (od plátců i neplátců DPH) a jejich následný prodej v tuzemsku. Jedná se o problematiku DPH. Pořízení nového automobilu - pokud společnost, plátce DPH pořídí nový vůz v EU od plátce DPH, tak je to považováno za dodání zboží. - pokud by společnost pořídila nový vůz od neplátce DPH, tak v přiznání k DPH uvede v ř. 9 a následně v ř. 43 včetně přiložení Hlášení o pořízení nového dopravního prostředku a kopie daňového dokladu. Je to tak, že cena vozu od neplátce DPH je v úrovni ceny bez DPH? A prodejce si nárokuje DPH zpět ve své zemi? Tzn., že dodání a pořízení nového dopravního prostředku v rámci EU je vždy zdaněno až v zemi, kde bude využíváno? Pořízení ojetého automobilu - pokud společnost, plátce DPH pořídí ojetý vůz z EU od plátce DPH, tak je to považováno za dodání zboží - jakým způsobem se postupuje, když tuzemský plátce DPH nakoupí ojetý vůz od německého neplátce DPH? V jaké úrovni bude pořizovací cena? Bez DPH? Při prodeji odvedeme DPH? - ještě jsem narazila na možnost, že ojetý vůz může prodat autobazar, plátce DPH, který při prodeji uplatní zvláštní režim pro obchodníky s použitým zbožím. Tzn., že my, jako odběratelé bychom při jeho dalším prodeji taky použili tento zvláštní režim. Uvedený nákup a prodej chce realizovat i OSVČ neplátce DPH. Jak je to v případě nákupu ojetého vozu z Německa neplátcem DPH? Prodávající by byl buď plátce DPH, nebo neplátce DPH. Cena, kterou OSVČ za auto uhradí je konečná a nemusí nikde nic hlásit nebo doplácet? Tzn., že uhradí cenu včetně DPH ve státě, ze kterého bylo dodáno? Dále mám dotaz k dani z příjmů fyzických osob: - OSVČ uplatňuje výdaje paušálem. Do příjmů zahrne celkový příjem za prodané auto, nikoliv jen zisk?

Účtuji firmu, která má předmět podnikání "truhlářství" a nyní tato firma vyrábí nábytek pro zrekonstruovaný Dům sociální péče (domov důchodců) – neplátce DPH. Jedná se mi o účtování DPH na daňovém dokladu. Co se týká dodání volně stojícího nábytku (skříně, stolky, stoly...), tam se bude účtovat DPH 21 %. Jedná se mi však o DPH při účtování oprav(výměnou) kuchyňských linek, které jsou součástí stavby. Tam bych účtovala DPH 15% (dle zák.o DPH §48, bod 5 písm. e) – sazba daně u dokončené stavby pro sociální bydlení). Prosím o sdělní, zda je toto v pořádku.

Podle § 47 zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty (dále jen „zákon o DPH “), jsou v současné době uplatňovány v České republice tři sazby daně. Vedle základní sazby daně ve výši 21 % jsou využívány dvě snížené sazby daně, a to první snížená sazba daně ve výši 15 % a druhá snížená sazba daně ve výši 10 %. Součástí vládního návrhu zákona o konsolidaci veřejných rozpočtů je novela zákona o DPH , kterou je s účinností od 1. 1. 2024 navrhováno omezení počtu snížených sazeb daně ze dvou na jednu ve výši 12 %, a to při zachování základní sazby daně ve výši 21 %. Uvedená změna se dotkne i sazeb daně u služeb v oblasti cestovního ruchu. Za služby v oblasti cestovního ruchu jsou přitom pro účely DPH obvykle považovány zejména služby cestovních kanceláří (cestovní služba), ubytovací a stravovací služby, přeprava osob a průvodcovské služby. V článku jsou nejprve stručně shrnuta aktuálně platná základní pravidla pro stanovení sazeb daně služeb. Návazně jsou shrnuta současně platná pravidla pro uplatňování sazeb daně u jednotlivých služeb cestovního ruchu a je upozorněno na navrhované změny v této oblasti.

Zvláštní režim pro obchodníky s použitým zbožím, uměleckými díly, sběratelskými předměty a starožitnostmi upravuje § 90 zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH “), v návaznosti na směrnici Rady 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty (dále jen směrnice o DPH ). Za splnění stanovených podmínek je možno při prodeji použitého zboží, uměleckých děl, sběratelských předmětů a starožitností aplikovat zvláštní režim zdanění přirážky, který je upraven v čl. 311 až 325 směrnice DPH, které se promítají do § 90 zákona o DPH . Nejsou-li podmínky pro uplatnění tohoto zvláštního režimu splněny, musí plátci při prodeji použitého zboží, uměleckých děl, sběratelských předmětů a starožitností aplikovat standardní režim zdanění. V článku jsou nejprve vymezeny základní podmínky, za nichž je možno zvláštní režim zdanění přirážky při prodeji použitého zboží, uměleckých děl, sběratelských předmětů a starožitností aplikovat a vysvětleny základní principy jeho uplatnění. Shrnuto je, jakým způsobem se vykazuje tento zvláštní režim v daňovém přiznání a v kontrolním hlášení. V závěrečné části textu jsou na příkladech vysvětleny nejčastější případy uplatnění tohoto zvláštního režimu.

Pravidla pro vracení daně fyzickým osobám ze třetích zemí při vývozu zboží nejsou podrobněji upravena předpisy EU, a proto je má každý členský stát upraven podle vlastních pravidel. V České republice vyplývají pravidla pro vracení daně fyzickým osobám ze třetích zemí při vývozu zboží z § 84 zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty (dále jen „zákon o DPH“). V následujícím textu jsou nejprve stručně shrnuta základní pravidla pro uplatňování DPH při vývozu zboží do třetích zemí. V další části jsou s využitím příkladů vysvětlena podle aktuálně platného znění § 84 zákona o DPH pravidla pro vracení daně zahraničním fyzickým osobám při vývozu zboží.

V další části jsou s využitím příkladů vysvětlena aktuálně platná pravidla pro stanovení místa plnění u těchto služeb. V závěrečné části textu jsou s využitím příkladů vysvětlena pravidla pro odvádění DPH v případě, že příjemcem této služby, kterou poskytla osoba neusazená v tuzemsku, je osoba nepovinná k dani, a jak postupovat v případě, že příjemcem služby je osoba povinná k dani, která je plátcem či identifikovanou osobou.

Plátci mají již od 1. 1. 2016 podle příslušných ustanovení zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH “) povinnost předkládat kontrolní hlášení. Údaje vykazované plátcem v kontrolním hlášení za příslušné období musí odpovídat údajům vykázaným tímto plátcem v příslušných řádcích daňového přiznání. Plátce je přitom povinen podat v případě zjištění chybných či neúplných údajů následné kontrolní hlášení. Zatímco daňové přiznání je plátce povinen podat i v případě, že mu nevznikla povinnost přiznat daň, podobné pravidlo při podávávání kontrolních hlášení neplatí. Plátce tedy není povinen podávat nulová kontrolní hlášení, ačkoli v některých případech, jak je vysvětleno v dalším textu, je z praktických důvodů pro plátce výhodnější a bezpečnější nulové kontrolní hlášení podat. V článku jsou nejprve vysvětlena základní pravidla pro podávání kontrolních hlášení, která vyplývají z příslušných ustanovení zákona o DPH . V další části textu jsou vysvětleny možné postupy v případě, kdy plátci nevznikla povinnost kontrolní hlášení podat.

V další části jsou s využitím příkladů vysvětlena aktuálně platná pravidla pro stanovení místa plnění u těchto služeb. V závěrečné části textu jsou s využitím příkladů vysvětlena pravidla pro odvádění DPH v případě, že příjemcem této služby, kterou poskytla osoba neusazená v tuzemsku, je osoba nepovinná k dani, a jak postupovat v případě, že příjemcem služby je osoba povinná k dani, která je plátcem či identifikovanou osobou.

Jsme firma, která mimo jiné sváží separovaný odpad z barevných kontejnerů – plasty, papír, sklo a kovy. Vlastní svoz fakturujeme v běžném režimu – počet kontejnerů × dohodnutá cena za vývoz jednoho kontejneru + DPH. Tady problém není. Ale…

Většina plátců má v obchodním majetku pro účely zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH “) automobil. Při pořízení automobilu jako dlouhodobého majetku vzniká plátci nárok na odpočet daně za splnění obecných zákonných podmínek. Častou situací je, že plátce pořízený automobil používá jak pro účely svých uskutečněných plnění, tak i pro jiné účely, tj. svou osobní potřebu nebo osobní potřebu zaměstnanců. V článku jsou nejprve shrnuta základní pravidla pro uplatňování odpočtu daně, která platí i v případě pořízení automobilu do obchodního majetku plátce. Návazně jsou vysvětlena pravidla pro uplatnění odpočtu v poměrné výši, je-li plátcem pořízený automobil využíván jak pro účely uskutečněných plnění, tak i pro jiné účely, dále také pravidla pro uplatňování odpočtu u nákladů spojených s provozem takového automobilu. V závěrečné části textu jsou vysvětlena pravidla pro úpravu odpočtu daně v případě změny rozsahu použití automobilu pro účely uskutečněných plnění.