Ing. Václav Benda - strana 2

V článku je nejprve shrnuto základní vymezení sazeb daně a návazně obecná pravidla pro stanovení sazeb DPH u služeb. V dalším textu jsou s využitím příkladů vymezeny služby, pro které platí základní sazba daně a první a druhá snížená sazba daně. V závěru je stručně upozorněno na záměr Ministerstva financí sjednotit dosavadní dvě snížené sazby daně na jednu sníženou sazbu a dopady tohoto očekávaného opatření na sazby daně u služeb.

V následujícím článku jsou nejprve vysvětlena základní pravidla pro stanovení zdaňovacího období pro účely DPH. Návazně jsou s využitím příkladů vysvětleny podmínky, za nichž je plátce oprávněn nebo povinen délku zdaňovacího období změnit. Případná změna zdaňovacího období se přitom provádí obecně od 1. 1. příslušného kalendářního roku, a to s některými výjimkami, jak je vysvětleno v dalším textu.

Novelou zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH “), která je součástí zákona č. 366/2022 Sb. a která nabyla účinnosti od 1. 1. 2023, byly provedeny v některých ustanoveních zákona o DPH , která upravují podávání kontrolních hlášení dílčí změny. Povinnost podávat kontrolní hlášení je uložena plátcům od začátku roku 2016 podle § 101c až 101k zákona o DPH . V článku jsou nejprve shrnuta základní pravidla pro podávání kontrolních hlášení, která vyplývají z § 101c až 101f zákona o DPH . Tato pravidla se od 1. 1. 2023 nezměnila. V další části textu jsou vysvětleny praktické dopady změn, které byly novelou zákona o DPH s účinností od 1. 1. 2023 provedeny v navazujících ustanoveních zákona o DPH , která upravují postup při neplnění povinností souvisejících s kontrolním hlášením a související sankční postihy.

Režim přenesení daňové povinnosti na příjemce zdanitelného plnění začala Česká republika využívat podle § 92a zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH “), od roku 2011 u vymezených plnění a v dalších letech byl postupně rozšiřován. Od roku 2012 je uplatňován režim přenesení daňové povinnosti na příjemce plnění také pro vymezené stavební a montážní práce. Vymezení stavebních a montážních prací, na které se režim přenesení daňové povinnosti vztahuje, vyplývá z § 92e zákona o DPH . Informace k režimu přenesení daňové povinnosti na DPH ve stavebnictví a navazující odpovědi na nejčastější dotazy byly zveřejněny na webových stránkách Finanční správy ČR. V článku jsou nejprve stručně shrnuta aktuálně platná obecná pravidla režimu přenesení daňové povinnosti. Návazně jsou vysvětleny praktické postupy při aplikaci režimu přenesení daňové povinnosti u stavebních a montážních prací podle aktuálně platné právní úpravy a výkladů k ní.

Pro uplatňování daně z přidané hodnoty (dále jen „DPH“) při pořízení zboží z jiného členského státu platí pravidla, která vyplývají ze směrnice Rady 2006/112/ES , o společném systému daně z přidané hodnoty (dále jen „směrnice o DPH “), která se promítají do jednotlivých ustanovení zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH “). Dovozem zboží se pro účely DPH obecně rozumí vstup zboží z třetí země na území Evropské unie. Daň se přitom vybere až v zemi, kde je zboží propuštěno do příslušného podle celních předpisů do příslušného celního režimu, v němž vzniká povinnost přiznat daň při dovozu. V následujícím textu jsou nejprve vysvětlena pravidla pro stanovení předmětu daně a místa plnění při pořízení zboží z jiného členského státu a návazně i obecná pravidla pro přiznávání daně a nárokování odpočtu daně, včetně vystavování daňových dokladů. Ve druhé části článku jsou s využitím příkladů vysvětlena pravidla pro uplatňování DPH při dovozu zboží.

V článku jsou nejprve stručně shrnuta aktuálně platná pravidla podle zákona o DPH pro registraci osoby povinné k dani při překročení limitu obratu a pro zrušení registrace plátce v roce 2022 a upozorněno na změny očekávané s účinností od 1. 1. 2023. Návazně jsou vysvětlena s využitím příkladů pravidla pro snížení uplatněného odpočtu daně při zrušení registrace plátce na jeho žádost.

Od 1. 1. 2023 by měl být zvýšen dosavadní limit obratu pro povinnou registraci osoby povinné k dani jako plátce daně. V souvislosti s tím se zvýší také odpovídajícím způsobem výše obratu pro možnost zrušení registrace na žádost plátce daně. S těmito legislativními změnami bude zřejmě spojeno častější podávání žádostí o zrušení registrace plátce, který splní novelizované podmínky pro zrušení registrace. V souvislosti se zrušením registrace je přitom plátce povinen podle příslušných ustanovení zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty (dále jen „zákon o DPH “), snížit odpočet daně, který uplatnil u majetku, jenž je součástí jeho obchodního majetku ke dni zrušení registrace. V článku jsou nejprve stručně shrnuta aktuálně platná pravidla podle zákona o DPH pro registraci osoby povinné k dani při překročení limitu obratu a pro zrušení registrace plátce v roce 2022 a upozorněno na očekávané změny, které by měly být provedeny s účinností od 1. 1. 2023. Návazně jsou vysvětlena s využitím příkladů pravidla pro snížení uplatněného odpočtu daně při zrušení registrace plátce na jeho žádost, která by se novelou zákona o DPH s účinností od 1. 1. 2023 měnit neměla.

V následujícím článku je nejprve vysvětleno základní vymezení finančního leasingu pro účely DPH, a to ve srovnání s operativním leasingem, a to z hlediska povinnosti přiznat daň, základu daně a jeho oprav, sazeb daně a odpočtu daně. Návazně jsou vysvětlena aktuálně platná pravidla pro uplatňování DPH při poskytnutí zpětného finančního leasingu.

V následujícím článku je nejprve vymezeno, za jakých podmínek se stane osoba povinná k dani, případně právnická osoba nepovinná k dani identifikovanou osobou, a za jakých podmínek může požádat o zrušení registrace. Návazně jsou vymezeny základní povinnosti identifikovaných osob při přiznávání daně a přiznávaní plnění. V závěrečné části textu jsou shrnuty povinnosti identifikovaných osob v oblasti správy DPH.

V článku jsou nejprve stručně shrnuta v návaznosti na zákon č. 280/2009 Sb. , daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád “) obecná pravidla pro podávání následných hlášení a dodatečných daňových přiznání. Návazně jsou vysvětlena základní pravidla pro podávání kontrolních hlášení, která vyplývají z příslušných ustanovení zákona o DPH . V další části textu jsou vysvětleny praktické případy, kdy plátci vzniká povinnost či právo podat dodatečné daňové přiznání, s jehož podáním může být spojena i povinnost podat následné kontrolní hlášení.

Dovozem zboží se pro účely DPH rozumí obecně vstup zboží z třetí země na území Evropské unie. Daň při dovozu zboží se vybírá podle předpisů EU v členském státě, kde byl ukončen příslušný celní režim, ve kterém vznikla povinnost přiznat daň při dovozu zboží. Od 1. 7. 2021 nabyly účinnosti změny směrnice 2006/112/ES , o společném systému daně z přidané hodnoty (dále jen „směrnice o DPH “), a navazujícího nařízení Rady č. 282/2011, kterým se stanoví prováděcí opatření ke směrnici o DPH (dále jen „prováděcí nařízení ke směrnici o DPH“), kterým se zavedla zejména nová pravidla pro uplatňování DPH v oblasti elektronického obchodování. Tato nová pravidla se promítla do právního řádu České republiky novelou zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH “) a navazující novelou celního zákona , které byly provedeny zákonem č. 355/2021 Sb. , který nabyl účinnosti od 1. 10. 2021. Touto novelou byla ve vazbě na výše uvedené předpisy EU upravena také pravidla pro uplatňování DPH při dovozu zboží nízké hodnoty. Základní pravidla pro dovoz zboží s místem plnění v tuzemsku, který je obecně předmětem daně podle příslušných ustanovení zákona o DPH , se přitom nezměnila. V článku jsou nejprve stručně vysvětlena obecná základní pravidla pro uplatňování daně při dovozu zboží a podmínky pro osvobození od daně při dovozu zboží a dále základní principy dvou nových zvláštních režimů, které se týkají dovozu zboží nízké hodnoty, a to zvláštního režimu při dovozu zboží nízké hodnoty a dovozního režimu.

V následujícím textu jsou nejprve vysvětleny podmínky, za nichž se uplatní osvobození od daně při dodání zboží humanitární nebo dobročinné organizaci. V další části textu jsou vysvětleny podmínky, za nichž není poskytnutí finančního daru předmětem DPH a v závěrečné části jsou uvedena obecná pravidla, z nichž vyplývá, za jakých podmínek je bezúplatné poskytnutí zboží či služby předmětem DPH.

V následujícím článku jsou vysvětlena základní pravidla pro uplatňování DPH při poskytnutí knih, novin, časopisů a dalších publikací jak ve formě zboží, tak i služby. Podrobněji jsou objasněna zejména pravidla pro uplatňování sazeb daně v této oblasti, která vyplývají ze směrnice Rady 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty (dále jen „směrnice o DPH “).

V článku jsou s využitím příkladů vysvětlena aktuálně platná pravidla pro osvobození od daně při dodání pozemků a podmínky, za nichž je dodání stavebního pozemku zdanitelným plněním. V dalším textu je vysvětleno, za jakých podmínek je osvobozeno od daně dodání pozemků, které tvoří funkční celek se stavbou pevně spojenou se zemí, a kdy se jedná o zdanitelné plnění. V závěru je vysvětleno, za jakých podmínek je možno při dodání pozemku uplatnit volitelný režim zdanění a návazně režim přenesení daňové povinnosti.

Osoba povinná k dani se stává plátcem ze zákona nebo dobrovolně za podmínek stanovených zákonem č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH “). Plátcem daně se může stát pouze osoba povinná k dani, která je vymezena v § 5 zákona o DPH ve vazbě na čl. 9 směrnice Rady 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty (dále jen „směrnice o DPH “). V posledních letech byla pravidla pro registraci osob povinných k dani jako plátců daně novelizacemi zákona o DPH upravována. Poslední doplnění pravidel pro registraci plátců daně bylo provedeno novelou zákona o DPH provedenou zákonem č. 355/2021 Sb. , která nabyla účinnosti od 1. 10. 2021. V článku jsou shrnuta aktuálně platná pravidla pro registraci plátců daně v roce 2022 a upozorněno na očekávané změny, které by měly být provedeny s účinností od 1. 1. 2023. Nejprve je vysvětleno vymezení osob povinných k dani a návazně pravidla pro jejich registraci ze zákona, a to zejména při překročení limitu obratu. Návazně jsou vysvětleny další případy, kdy registrační povinnost vyplývá ze zákona a podmínky pro dobrovolnou registraci.

V následujícím článku jsou nejprve vymezeny podmínky, za nichž se uplatní osvobození od daně bez nároku na odpočet daně u dodání zdravotního zboží. V další části textu je vysvětleno, kdy je dodání zdravotnických prostředků zdanitelným plněním a zejména, za jakých podmínek se při jejich dodání podle aktuálně platného znění zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH “), uplatní první snížená sazba daně. Vysvětleno je také, ve kterých případech je možno chápat poskytnutí zdravotnických prostředků jako doplňkové plnění k poskytnutí zdravotní služby, která je osvobozena od daně bez nároku na odpočet daně. V závěru článku je shrnuto, kdy bylo nebo je možno využít prominutí daně při dodání zdravotnických prostředků v souvislosti s COVID-19.

V článku jsou s využitím příkladů vysvětlena aktuálně platná pravidla pro uplatnění zvláštního režimu pro cestovní službu po úpravách provedených s účinností od 1. 1. 2022.

Dodání zboží v řetězci je specifickým způsobem obchodování se zbožím v rámci Evropské unie, při němž je předmětné zboží dodáno od prodávajícího konečnému kupujícímu tak, že zboží je přímo přepraveno od prodávajícího tomuto kupujícímu, ale prodávající jej nefakturuje přímo kupujícímu, ale jiné osobě, obvykle obchodníkovi, který předmětné zboží nakoupí a se ziskem prodá, a to případně ještě přes další prostředníky. Při uplatňování DPH při dodání zboží v řetězci je třeba postupovat podle příslušných ustanovení zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o DPH ), která vycházejí ze směrnice Rady 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty (dále jen směrnice o DPH . Klíčovou záležitostí pro správné uplatnění DPH u těchto obchodů je určení místa plnění jak pro prodávajícího a další prostředníky, kteří dodávají předmětné zboží, a s tím spojené přiřazení přepravy a návazné posouzení místa plnění při pořízení zboží z jiného členského státu a také s uplatněním osvobození od daně při intrakomunitárním dodání zboží. V článku jsou nejprve vysvětleny základní pojmy související s dodáním zboží v řetězci a návazně vysvětlena pravidla pro stanovení místa plnění při dodání zboží v řetězci. V dalším textu jsou s využitím příkladů vysvětleny praktické postupy uplatnění DPH při dodání zboží v řetězci, a to jak při dodání zboží z tuzemska do jiného členského státu, tak i při pořízení zboží z jiného členského státu v tuzemsku, které bylo dodání formou dodání v řetězci.

V následujícím článku je nejprve vymezen předmět DPH u plynu a elektřiny a vysvětlena pravidla pro stanovení místa plnění při jejich dodání, která vyplývají ze směrnice 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty (dále jen „směrnice o DPH “). V návaznosti na to jsou vysvětlena základní pravidla pro uplatnění DPH při dodání plynu a elektřiny v tuzemsku a také pravidla při jejich intrakomunitárním dodání a dovozu a vývozu. Vysvětlena jsou také základní pravidla, za nichž se při dodání plynu a elektřiny v tuzemsku uplatní režim přenesení daňové povinnosti na příjemce zdanitelného plnění. V závěru článku jsou vysvětleny dopady prominutí daně na základě rozhodnutí ministryně financí v období od 1. 11. 2021 do 31. 12. 2021.

Dotaz OSVČ prodává zvukové efekty. Odměny za prodej dostává od prodejců, kteří zprostředkovávají prodej těchto produktů přes e-shopy. Tyto e-shopy mají sídla jak ve státech EU, tak ve třetích zemích. Odměny dostává prostřednictví PayPal. Zvukové efekty přes tyto e-shopy nakupuje kdokoliv, tedy jak osoby povinné k dani, tak i osoby nepovinné k dani. Přijaté odměny jsou poníženy o provize e-shopu. Pokud se jedná o jednorázový výkup internetovou službou – společností, tak OSVČ vystavuje fakturu (společnost pak tyto zvukové efekty vlastní a přeprodává si je dál a OSVČ z toho už žádný další příjem nemá). Tyto společnosti jsou jednak ze zemí EU, tak i ze třetích zemí Hledisko DPH: Počítají se prodeje přes zahraniční e-shopy a prodeje přes faktury zahraničním společnostem do obratu pro registraci k DPH? Určuje se místo plnění dle § 9 zákona o dani z přidané hodnoty ? Případně měla se tato OSVČ zaregistrovat jako identifikovaná osoba? Hledisko daně z příjmu fyzických osob: OSVČ uplatňuje výdaje paušálem. Odměny od prodejců přes e-shop by se měly zdaňovat neponížené o provize?