Ing. Michal Dvořák

Fenomén sdílené ekonomiky, v odborných kruzích často označovaný anglickým termínem gig economy, v posledních letech zásadním způsobem proměnil nejen trh osobní přepravy a doručování jídla, ale i celospolečenské vnímání samotné podstaty výdělečné činnosti. Aplikace jako Uber, Bolt, Wolt či Foodora se staly naprosto běžnou součástí každodenního života spotřebitelů a pro nespočet občanů České republiky představují lákavou, flexibilní a zdánlivě administrativně nenáročnou cestu k získání finančních prostředků. Stačí stáhnout aplikaci do mobilního telefonu, nahrát kopie osobních dokladů a prakticky okamžitě vyrazit do ulic. Tato zdánlivá snadnost a nízká bariéra vstupu na trh však velmi často maskují komplexní a pro laika mnohdy nepřehledné daňové a právní povinnosti, které s sebou tato činnost nevyhnutelně nese. V praxi daňových poradců se bohužel stále častěji setkáváme s případy, kdy novopečení řidiči a kurýři tyto aspekty z neznalosti podceňují, což může vést k fatálním následkům v podobě doměrků daně a vysokých penále ze strany finanční správy. Cílem tohoto odborného textu je detailně analyzovat daňový a právní režim osob poskytujících tyto služby. Zaměříme se nejen na daň z příjmů fyzických osob a složitá úskalí DPH, ale také na nezbytné živnostenské minimum a často opomíjenou oblast sociálního a zdravotního pojištění. Primárním tématem textu bude situace fyzické osoby, která tyto služby poskytuje vlastním jménem a na vlastní odpovědnost, avšak dotkneme se i specifik spolupráce s takzvanými flotilovými partnery.

V kontextu aktuální diskuze o formách výkonu práce a související problematice tzv. Švarc systému, která rezonuje v odborné i veřejné sféře, nabývá analýza daňových dopadů na fyzické osoby pro zdaňovací období 2025 na významu. Toto období navazuje na rozsáhlé legislativní úpravy přijaté v předchozím roce v rámci zákona o konsolidaci veřejných rozpočtů, které měly za cíl stabilizovat veřejné finance a zefektivnit daňový systém. Zatímco rok 2024 byl rokem implementace těchto hlubokých změn, rok 2025 přináší plnou účinnost některých dříve odložených opatření a zároveň dochází k pravidelným úpravám limitů v závislosti na vývoji průměrné mzdy v České republice. Pro daňové subjekty, daňové poradce a účetní praxi je klíčové tyto aktuální legislativní posuny detailně vnímat a správně interpretovat pro účely stanovení daňové povinnosti.

DPH, daň z příjmů, metody uplatnění nákladů a sazeb, praktické příklady pronájmu nemovitostí - vše vám přehledně vysvětlí naše 30minutové video! Co se z přednášky dozvíte? Rozdíl ve vymezení pronájmu vs. ubytovací služby (DPH a daň z příjmů) DPH u pronájmu: osvobození, dobrovolné zdanění, krácení koeficientu Správné použití sazeb DPH (vč. sociálního bydlení) Daň z příjmů z pronájmu: nájem vs. podnikání Výdaje: paušální (30 %) vs. skutečné, odpisy majetku Modelové situace a časté chyby  Registrujte se a podívejte se na video zdarma! Ve spolupráci s Ing. Michalem Dvořákem jsme pro vás připravili praktickou videopřednášku, kterou můžete zdarma shlédnout po přihlášení do aplikace DAUČ.

V posledních letech lze ze strany poplatníků stále častěji zaznamenat určitou míru nejistoty v otázkách souvisejících se zdaněním, respektive s možnostmi osvobození příjmů z prodeje nemovitých věcí. Jednou z hlavních příčin tohoto stavu jsou legislativní změny v daňové oblasti, které významně upravily podmínky osvobození od daně z příjmů fyzických osob při prodeji nemovitostí. Nejvýznamnější novela, účinná od 1. 1. 2021, přinesla změny zejména v oblasti časových testů pro osvobození a rovněž definovala některé klíčové pojmy, jako například vymezení bytové potřeby, která se v praxi stala podstatnou pro využití nově zavedeného režimu osvobození. Ačkoli jsou tyto změny v současné době již plně účinné, jejich aplikace není vždy zcela jednoznačná, zejména proto, že při posuzování konkrétních případů se lze i nadále setkat s využitím znění zákona platného před uvedenou novelou. V následujícím textu proto podrobně rozebereme jednotlivé rozdíly mezi úpravami platnými před a po 1. 1. 2021, přičemž poukážeme na důležité souvislosti, které je nutno zohlednit při aktuálním posuzování konkrétních transakcí.

V praktickém příkladu se zaměříme na následující konkrétní příjmy a výdaje, které mají vliv na výši daně z příjmů fyzické osoby za rok 2024: příjmy ze zaměstnání a benefity investice do kryptoaktiv příjem z prodeje firmy příjem z úroků ze spořicích účtů zaplacené úroky z hypotečního úvěru příjem z pronájmu bytu

Rok 2025 přinese ve srovnání s předchozími roky pouze několik málo významnějších změn ve zdanění příjmů fyzických osob. V kontextu posledních let je třeba zmínit, že významné daňové změny byly zavedeny na přelomu minulého roku s přijetím konsolidačního balíčku. Tento balíček zahrnoval několik opatření týkajících se zdanění příjmů, jejichž cílem bylo stabilizovat veřejné finance, a to zejména po covidovém období, které nebylo pro veřejný rozpočet nikterak přívětivé. Mezi klíčové změny v oblasti zdanění příjmů, které konsolidační balíček přinesl, patřilo snížení limitu pro aplikaci progresivní sazby daně. Tento limit se dříve aplikoval na příjmy, které byly vyšší než 48násobek průměrné mzdy. V zájmu vyššího příjmu do státní kasy byla zavedena změna a aplikuje se toto progresivní zdanění na všechny poplatníky, jejichž příjem za dané zdaňovací období překročí již 36násobek průměrné mzdy. Toto usnesení se může zdát cílené pouze na vysokopříjmovou skupinu lidí, osobně se však domnívám, že se toto zdanění může týkat prakticky kohokoliv, protože se aplikuje na všechny dílčí základy daně v jejich součtu. Teoreticky tedy například každý vlastník nemovitosti, který nemá splněn časový test, je „ohrožen“ touto vyšší sazbou daně, která se někdy stále označuje jako solidární přirážka po vzoru již zrušeného solidárního zvýšení daně. Vzhledem ke zhruba posledním devíti letům vývoje cen nemovitostí je dosažení 36násobku limitu při prodeji nemovitosti i pouze o pár let ode dne pořízení poměrně snadné.

Zákon o daních z příjmů umožňuje několik způsobů, kterými si daňový poplatník může legálně snížit daňovou povinnost. Jednou z těchto možností je právě sleva na dítě, která je oproti jiným slevám specifická, a to především tím, že se jedná o daňový bonus. Daň tedy může být uplatněna nejen do výše samotné daňové povinnosti, ale poplatníkovi může být dokonce vyplacena zbylá část právě ve formě bonusu. Jak již bývá zvykem, je nutné splnit několik podmínek, kterými se bude tento článek zabývat, aby měl poplatník na danou slevu nárok. Jedná se však o slevu daňovými poplatníky velmi často využívanou, a to především z důvodu její vcelku vysoké výhodnosti a jednoduchosti pochopení.

V reakci na dění v posledních měsících je více než příhodné uzavřít téma dohod o provedení práce definitivním závěrem, a to na základě zákona, který již není pouze předmětem diskuzí (ať už mezi zákonodárci nebo odbornou veřejností), ale již byl publikován ve Sbírce zákonů a stal se účinným. Dostáváme se tedy ze strany spekulací a záměrů do skutečné a praktické části, kdy se musíme přizpůsobit novým pravidlům.

V dnešní době se stává příjem z platforem, jako je YouTube, Instagram, Facebook, Twitch a jiné internetové platformy, stále častějším. Poplatníka, který má příjem z výše uvedených platforem, nazývejme influencerem – nejedná se však o člověka, který musí mít příjmy výhradně a pouze od výše uvedených společností, častokrát se kloubí příjmy právě například z YouTube, Instagramu a placených spoluprací.

Jak již bývá zvykem, prakticky každý kalendářní rok přinese změny v oblasti zdanění příjmů. Někdy se jedná o změny zásadní, jindy spíše o změny nepatrné. Rok 2023 přinesl velké množství změn, naprostá většina však bude dopadat až na daňová přiznání podávaná v roce 2025 za zdaňovací období odpovídající kalendářnímu roku 2024. Řeč je o konsolidačním balíčku, který přinesl převážně s účinností od 1. 1. 2024 spoustu změn, a to nejen v oblasti zdanění příjmů, ale napříč daňovými zákony. Tento komplexní případ je však zaměřen na zdaňovací období roku 2023, na který primárně konsolidační balíček nedopadá. Četnost změn, kterými daňové zákony prochází, je vysoká, a proto je nutné dbát na jejich právní účinnost. Například mimořádné odpisy automobilů zaznamenaly změny jak v roce 2023, tak i v roce 2024. Jednotlivé nejpodstatnější změny jsou popsány níže, závěrem je vytvořen komplexní příklad, který je přímo aplikován do daňového přiznání.

Vzhledem k množství změn, které čekají na daňové poplatníky od Nového roku, je třeba se na tyto změny s předstihem připravit. Hlavní změnou je konsolidační balíček, který novelizoval především zákon č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o daních z příjmů “), vedle dalších zákonů, jako například zákon č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty (dále jen „zákon o DPH “), kde se měnily především sazby daně, nebo zákon č. 353/2003 Sb. , o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZSD “), kde se také upravovala výše daně na jednotlivých výrobcích podléhajících této dani. Pro účely tohoto článku však budeme uvažovat pouze změny v oblasti daně z příjmů, a to konkrétně v oblasti týkající se zdanění fyzických osob. Dlouhé měsíce se řešily daňové změny, aniž by bylo jisté, že v dané podobě nabydou účinnosti, nyní však můžeme s jistotou říct, jaké změny nás čekají, protože novelizace již vešla v platnost, tj. byla publikována ve své konečné podobě ve Sbírce zákonů. Naprostá většina změn bude účinná od 1. 1. 2024 a jedna zásadní změna nás však čeká až od roku 2025, konkrétně se jedná o změnu týkající se omezení osvobození příjmů z prodeje cenných papírů a obchodních podílů.

Dohoda o provedení práce a dohoda o pracovní činnosti je v ČR poměrně hojně využívaným způsobem zaměstnávání. Využívají ji především studenti, důchodci nebo třeba osoby na rodičovské dovolené. Není ale výjimkou, že dohody uzavírají i zaměstnanci pracující ve „standardním“ pracovním poměru, a to jako přivýdělek ke své mzdě či platu. Oblíbené jsou především díky své časové nenáročnosti a flexibilitě.

Konsolidační balíček je daňové téma posledních měsíců, které rezonuje veřejností. Na jedné straně je zřejmá potřeba snížit státní deficit, na druhou stranu jsou některé změny více politické než ekonomické. Jedná se například o zavedení maximálního limitu odpisu a nároku na odpočet při pořízení automobilu. Další, již méně probíranou tendencí, je zcela zřejmá snaha o zavedení progresivního zdanění, které není na první pohled tolik zjevné, a hlavně se neřeší mediálně tolik, jako jiné viditelné změny. Tendence progresivního zdanění je vidět především v návrhu, kdy by měli poplatníci aplikovat 23% sazbu daně v případě, kdy jejich celkový roční příjem překročí 36násobek průměrné měsíční mzdy. Problematické u tohoto zdanění je především to, že u něj neexistují prakticky žádné výjimky. Dále je také od roku 2021 zaveden 10letý časový test na osvobození prodeje nemovitostí – pokud tedy poplatník nesplní osvobození, mohl by být i takový prodej nemovitosti zatížen prakticky čtvrtinovým zdaněním.

Osvobození prodeje nemovitých věcí se na první pohled může jevit jako velmi jednoduchá problematika, prostě si poplatník spočítá, jak dlouho nemovitost vlastní, a zjistí, zda splnil časový test, či nikoliv. Opak je však pravdou, nejen že od 1. 1. 2021 byla v zákoně č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů (dále jen „zákon o daních z příjmů “), ustanovena podstatná změna, a to prodloužení časového testu z pěti na deset let. Není to však jediná změna, která byla ve výše zmíněném období provedena. Změna, které si většina daňových poplatníků nejspíše nevšimla, je spojena s využitím prostředků získaných z prodeje nemovitosti na obstarání (dříve uspokojení) vlastní bytové potřeby. I přesto, že se může zdát probírané téma již neaktuální, není tomu tak především díky přechodným ustanovením, která určují, že pro způsob zdanění prodeje nemovitosti je rozhodný okamžik jejího nabytí. V případě nabytí nemovitosti před novelizací je třeba se řídit ustanoveními platnými před 1. 1. 2021. Pokud byla nemovitost pořízena až po 1. 1. 2021, platí pro účely posouzení osvobození od daně z příjmů zákon ve znění po jeho novelizaci.

    Zdanění a fungování svěřenského fondu v České republice Ing. Michal Dvořák V prvé řadě je důležité si definovat, jakým způsobem se svěřenským fondem z daňového a právního hlediska...

V posledních letech je v ekonomických kruzích řešena otázka cen nemovitostí a predikce jejich vývoje. V důsledku rapidního nárůstu cen mezi lety 2015 až 2021 začalo spoustu investorů vnímat nemovitosti jako aktivum, které se nejen dobře zhodnocuje, ale dlouhodobě přináší stabilní cashflow v podobě příjmů z nájmu. Logicky tedy vyvstává otázka, jakým způsobem jsou takovéto příjmy zdaňovány a zda existuje univerzální návod, jak nejlépe (z daňového hlediska) nemovitost pořídit. Jak již bývá zvykem, existuje spoustu možností, jak danou investici uchopit od koupě nemovitosti právnickou osobou nebo například zařazením nemovitosti do obchodního majetku u fyzické osoby či prostého nákupu jako nepodnikatel. Existuje mnoho dalších situací, se kterými se investoři musí vypořádat, jejichž řešení a konsekvence jsou nastíněny níže.

Každá společnost se vyskytne v situaci, kdy potřebuje externí financování. Může se jednat o prvotní finanční prostředky, které potřebuje společnost získat, aby mohla začít vykonávat ekonomickou činnost, nebo o situaci, kdy potřebuje společnost financování v průběhu své životnosti. Nejtradičnějším způsobem, jak si společnosti zajišťují peněžní prostředky, je financování od společníka, který může společnosti peníze půjčit na základě smlouvy o zápůjčce nebo peníze do společnosti vloží jako příplatek. Existuje i mnoho jiných způsobů, jak si společnosti mohou obstarat finanční zdroje, v tomto článku se však budeme zaobírat výše zmíněným financováním, a především rozdíly mezi zmíněnými způsoby.

Jako každý rok čeká daňové poplatníky z příjmů fyzických osob několik změn. Nejpodstatnější změny jsou vyobrazeny v tomto článku, nejedná se o jejich veškerý výčet, ale pouze o ty, které se dotýkají většiny poplatníků. Nejzásadnější změnou, která byla do daňových zákonů implementována s účinností od počátku roku 2023, je navýšení maximálního limitu příjmů pro možnost účasti na tzv. paušální dani. Nedošlo pouze ke změně limitu, ale i k roztřídění poplatníků do pásem dle výše jejich příjmů. Další, na první pohled nevýraznou změnou je výše průměrné mzdy, která se mění pravidelně každý rok a má vliv na progresivní zdanění 23% sazbou daně. V rámci snahy o snížení administrativní zátěže také dochází pro rok 2023 ke změně u povinnosti podání daňového přiznání, kdy byly taktéž navýšeny limity pro povinnost podání daňového přiznání. V rámci reakce na současný světový politický vývoj je nadále možné odečíst hodnotu poskytnutého daru až do výše 30 % základu daně, obdobně se zákonodárce zachoval u mimořádných odpisů, které budou moci poplatníci uplatnit i nadále v roce 2023, i přesto, že mělo být toto zvýhodnění ukončeno ke konci roku 2022. Poslední diskutovanou změnou není ani tak docela změna daňová, ale jedná se o změnu, která ovlivní prakticky veškeré podnikající fyzické osoby. Řeč je o povinném zřízení datových schránek fyzickým osobám podnikatelům. Vzhledem k tomu, že od roku 2022 je prodloužena lhůta pro podání daňového přiznání při využití elektronického podání přiznání, bude mít tato změna vliv na všechny subjekty, kteří neměli zřízenou datovou schránku dobrovolně a nově budou mít povinnost podávat přiznání elektronicky.

Od nového roku čekají daňové poplatníky poměrně velké změny (pokud navrhovaná novela zákona o daních z příjmů , která je aktuálně projednávána Poslaneckou sněmovnou ČR, úspěšně projde legislativním procesem), přičemž jednou z těchto změn je stanovení nových pravidel a pásem pro vstup a uplatňování paušálního režimu. Tato změna nebyla vyvolána potřebou předešlá pravidla měnit, ale souvisí s jinou projednávanou daňovou změnou, a to konkrétně navýšením limitu pro povinnou registraci k DPH na 2 mil. Kč. Vzhledem k tomu, že stávající i budoucí pravidla pro vstup do paušálního režimu nepovolují poplatníkům, aby byli plátci DPH, chtěl zákonodárce udržet logiku této spojitosti a bylo navrženo navýšení nejen limitu pro povinnou registraci k DPH, ale souvztažně i maximální povolený limit příjmů pro vstup do paušálního režimu.

Velmi diskutovaným tématem posledních pár měsíců je snaha zákonodárců o navýšení limitu, který zakládá povinnost pro registraci k dani z přidané hodnoty. Je však nutné si uvědomit, že novela, která má měnit nejen limit pro registraci k DPH, ale i například paušální daň, je prozatím ve stavu projednávání, není tedy zatím účinná. Vzhledem k blížícímu se termínu (1. 1. 2023), od kterého se změny promítnou v případě přijetí novely v navrhovaném znění, je příhodné sledovat aktuální vývoj. Není důvod předpokládat velké změny v novele oproti současné navrhované verzi, která je po prvním čtení v poslanecké sněmovně. Konkrétně se jedná o Sněmovní tisk č. 254/0. Nepochybně hlavní změnou, která se dotkne velkého množství podnikatelů, je navýšení výše zmíněného limitu pro registraci k dani z přidané hodnoty. Důvodová zpráva k novele zákona uvádí u navýšení maximálních příjmů u paušální daně na 2 000 000 Kč možnost se nově registrovat pro cca 60 000 živnostníků. Lze tedy předpokládat, že navýšení limitu registrace k dani z přidané hodnoty bude mít ještě větší vliv z důvodu ovlivnění i obchodních korporací (paušální daň je uzpůsobena pouze pro OSVČ). Vzhledem k celkovému vývoji ekonomiky a v posledním roce i vysoké inflaci se jedná o vcelku pochopitelný krok. Současný limit 1 000 000 Kč, což odpovídá cca 35 000 eur, byl stanoven v roce 2004 a od té doby neprošel tento limit žádným vývojem.