Ing. Josef Krátký

Máme dva zaměstnance, kteří mají 8hodinovou pracovní dobu. Jeden zaměstnanec má stupeň invalidity 2. stupně a odpracoval celý rok. Druhá zaměstnankyně má invalidní 1. stupeň a nastoupila na mateřskou dovolenou od 14. 7. 2025 do 25. 1. 2026. Můžete mi prosím nastínit výpočet slevy pro rok 2025, kterou bychom si mohli uplatnit na tyto dva zaměstnance?

Zaměstnavatel přemýšlí, že by na pracoviště zakoupil pro zaměstnance nějaký druh sportovního stroje na odreagování, protažení. V nabídce byl rotoped nebo veslovací zařízení. Zaměstnanci si odhlasovali veslovací stroj, který by využívali v pracovní době, kam by se chodili trochu odreagovat od stresu a admin zaměstnanci trochu protáhnout od sedavého zaměstnání. Z pohledu zaměstnance se nebude jednat o nepeněžní příjem ve smyslu § 6 odst. 7 písm. e) ZDP. Ale mě by zajímalo jak na to pohlížet ze strany zaměstnavatele. Zda je možné na tento nákup pohlížet jako na daňový náklad s možným odpočtem DPH? Našla jsem si zápis z koordinačního výboru (Zapis_KV_KDP_10_24), kde se touto problematikou zabývají, ale nejsem si jistá, zda jsem správně pochopila, že nákup sportovního vybavení na pracoviště může být daňovým nákladem z pohledu § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 ZDP? Lze u tohoto nákupu plně nárokovat odpočet DPH?

Může si s. r. o. uplatnit pro snížení základu daně z příjmů dar 100 000 Kč poskytnutý Českému svazu ringetu z. s.? V textu darovací smlouvy stojí: „Dar je poskytnut výhradně za účelem finančního příspěvku, který bude použit na úhradu výdajů za ubytování v souvislosti s účastí českého národního týmu na Mistrovství světa v ringetu 3. – 9. listopadu2025 v Lahti 2025.“

Podle zákona o daních z příjmů je možné propagační předměty považovat za daňově uznatelný náklad, pokud splní stanovené podmínky (cena do 500 Kč bez DPH, označení logem společnosti a skutečnost, že nejde o předmět spotřební daně). V § 25 odst. 1 písm. t) ZDP jsou tyto podmínky uvedeny v jednotném čísle – „za dar se nepovažuje reklamní nebo propagační předmět“. Ráda bych si ověřila, jak je posuzován tzv. „balíček propagačních předmětů“. Je v takovém případě nutné sledovat, zda celková hodnota celého balíčku nepřesahuje limit 500 Kč bez DPH? Pro ilustraci uvádím příklad: Pokud klientovi předáme samostatně pero v hodnotě 450 Kč bez DPH (splňující podmínky propogačního předmětu) a samostatně powerbanku v hodnotě 400 Kč bez DPH (opět splňující podmínky), jedná se o daňově uznatelné náklady. Pokud bychom ale obě položky vložili do firemní tašky nebo firemní krabičky a předali je jako „balíček“ v celkové hodnotě 950 Kč bez DPH, znamená to, že již nejde o daňově uznatelný náklad, protože celková hodnota souboru předmětů přesahuje limit?

Společnost na svou novou budovu instalovala světelnou reklamu za 77 000 Kč. Na faktuře není rozepsaná částka na samotné logo ani elektroinstalaci. Celá faktura je v režimu přenesení daňové povinnosti. Mohu dát jako drobný majetek, nebo je to technické zhodnocení budovy?

Klient, fyzická osoba, který vede účetnictví, v letech 2022 a 2023 vykonával práce na nemovitosti v Polsku se svými polskými subdodavateli. Subdodavatelé vystavili faktury s polskou sazbou DPH. V účetnictví polské DPH celou dobu evidujeme na analytickém účtu 343xxx, jelikož jsme chtěli podat žádost o vrácení DPH z JČS (přijatou platbu bychom spárovali s účtem 343). V roce 2023 byla ale žádost za rok 2022 zamítnuta polským finančním úřadem, klient se odvolal, až záležitost došla k soudu a v roce 2025 polský soud žádost klienta zamítl. Ten se dále již neodvolal. K žádosti za rok 2023 stále probíhá soud. Jak zaúčtovat zůstatek na účtu 343 z roku 2022 – polskou DPH? Můžeme zůstatek zaúčtovat v roce 2025, kdy soud zamítl žádost, do nákladů – daňových či nedaňových, anebo jsme měli v letech 2022 a 2023 účtovat polskou DPH přímo do nákladů a teď máme podat dodatečné DPFO? 

Společnost, plátce DPH, zajišťuje servisní činnost nepřetržitě 24/7. Servisní technici (zaměstnanci) mají služební vozidla k dispozici i pro cestu domů, aby mohli v případě potřeby okamžitě vyjet k zákazníkovi. Je v takovém případě správné zaměstnancům dodanit ve mzdě 1 % ze vstupní ceny (VC) vozidla? Jak se mají vykazovat případné soukromé jízdy, například když zaměstnanec nejede k zákazníkovi, ale do provozovny?

Do s. r. o. chce bezúročně půjčit peníze kamarád a družka společníka. Mělo by se jednat o půjčky ve výši 2 mil. Kč. Jaké to bude mít daňové důsledky pro s. r. o.? Vzniká nepeněžní příjem u s. r. o.? Na kterém řádku DPPO je potřeba nepeněžní příjem dodanit?

Společnost chce v průběhu roku vyplatit společníku (FO) zálohu na podíl na zisku, dejme tomu nyní v listopadu 2025. Víme o tom, že k 31. 10. 2025 musí být mezitimní účetní závěrka a valná hromada musí následně rozhodnout o této záloze, schválit jí. Když ale všechny tyto činnosti budou provedeny, záloha se v listopadu vyplatí (firma s. r. o. vyplácí zálohu fyzické osobě), tak musí z této vyplacené zálohy firma odvádět srážkovou daň 15 % do 31. 12. 2025? Anebo tato srážková daň se odvádí až z podílu na zisku, který vznikne z řádné účetní závěrky 2025 do konce dubna 2026? 

Během roku 2025 došlo ze strany katastrálního úřadu k revizi souladu údajů katastru nemovitostí se skutečným stavem. V důsledku toho došlo ke změně obvodu stavby (zvýšení) a současně i ke změně výměry pozemku (snížení). Celkově došlo ke zvýšení daně z nemovitých věcí. Bude poplatník podávat daňové přiznání (dodatečné, řádné, dílčí) k dani z nemovitých věcí ještě v průběhu tohoto roku? Nebo má povinnost oznámit správci daně tyto změny a daňové přiznání (dodatečné, řádné, dílčí) podat k 31. 1. následujícího roku? Nebo se ke změnám skutečností rozhodných pro daň, které nastaly v průběhu zdaňovacího období nepřihlíží a poplatník nemá povinnost k žádným opravám (viz § 12c ZDNV)?

Co všechno se dá považovat za uspokojení vlastní bytové potřeby pro účely využití finančních prostředků z podmíněného osvobození prodeje nemovitosti? Lze peníze využít na nákup a realizaci bazénu na vlastní zahradě, kde bydlíme v rodinném domě? A pokud bychom stavěli nový plot či garáž, dalo by se to také použít? 

Právnická osoba (s. r. o.) se zabývá pronájem kopírovacích strojů do kanceláří. Zákazník si vybere konkrétní zařízení, společnost ho koupí a následně na základě nájemní smlouvy pronajme na určitou dobu (2-4 roky). Po ukončení nájemní smlouvy si ve většině případů nájemce zařízení odkupuje za 1 000 Kč. Hodnota zařízení je do 80 000 Kč nebo i výjimečně nad 80 000 Kč, což jsou limity, které má společnost nastaveny pro zařazení do dlouhodobého majetku. Bude společnost uvedená zařízení účtovat do drobného dlouhodobého hmotného majetku (do 80 000 Kč), resp. do dlouhodobého hmotného majetku (nad 80 000 Kč) a po zvolenou dobu odpisovat? A bude se z pohledu ZDP jednat o dlouhodobý majetek s daňovými odpisy, případně s daňovými odpisy shodnými s odpisy drobného majetku?

Vlastníme administrativní budovu zařazenou do odpisové skupiny 6. Provedli jsme rekonstrukci této budovy a změnili její užívání na bytový dům. Máme po zařazení do užívání změnit odpisovou skupinu na 5 u daňových i účetních odpisů?

OSVČ je v paušálním režimu. Za rok 2025 získá na dividendách více než 50 000 Kč. Jedná se o české i zahraniční dividendy. Tuzemské dividendy podléhají srážkové dani, ty bychom do 50 000 Kč limitu nezapočítávali. Zahraniční dividendy nepodléhají srážkové dani, ty bychom do limitu započítávali. Takže jestli budou např. české dividendy ve výši 40 000 Kč a zahraniční dividendy také ve výši 40 000 Kč, tak nemusíme podávat daňové přiznání a přehledy za rok 2025 a máme paušální daň. Vycházíme z § 7a odst. 1 písm. b) bod 4 ZDP. Je naše úvaha správná?

Jsme s. r. o. a plánujeme prodat přes realitku stavební pozemek, který máme zařazen v obchodním majetku od roku 1995. Příjem z prodeje bude daňovým výnosem, proti němu uplatníme do nákladů pořizovací cenu. Pořizovací cena nemusí být do výše příjmů (výnosů) z prodeje. Lze jít i do ztráty. Je naše úvaha správná?

OSVČ vedoucí daňovou evidenci, plátce DPH, nárokoval v 12/2022 nárok na odpočet DPH u zakoupeného vozidla ve výši 112 000 korun. Daňové odpisy nebyly nikdy uplatněny, zůstatková cena je 535 000 korun. Nyní je v dlouhodobé pracovní neschopnosti a zvažuje, že v 05/2026 živnost ukončí a odejde do starobního důchodu. Automobil bych chtěl ještě před ukončením podnikání prodat. Je možné ho vyřadit z obchodního majetku, odvést DPH z běžné ceny vozu a následně ho prodat jako soukromá osoba? Jaké jsou s tím spojeny povinnosti? 

Mateřská společnost má čtyři dceřiné společnosti. Matka i dcery podnikají ve stejném oboru: konzultace a vývoj ERP. Tyto firmy si vzájemně poskytují své zaměstnance dle jejich specializace. Firmy si mezi sebou za práci svých zaměstnanců přefakturovávají dle jejich vykázaných hodin. V jaké sazbě se má přefakturace provádět? Ve výši hrubé mzdy včetně odvodů nebo v sazbách, které fakturují za tyto služby ostatním nespojeným osobám? 

Firma s. r. o., plátce DPH, pořídí starší elektromobil (bezemisní vozidlo), který byl vyrobený v roce 2023. Tzn. nebudeme první majitel. Zatím nevíme, kdo byl předchozí vlastník, zda vozidlo odpisoval či nikoliv. Je možné uplatnit u takového vozidla dle § 30a ZDP mimořádný odpis v délce 24 měsíců? Tedy pokud uvedeme vozidlo do provozu v 12/2025, začneme daňově i účetně odpisovat do 01/2026? 

Co pro OSVČ, která je v paušálním režimu, z daňového hlediska znamená pokud za kalendářní rok získá více než 50 000 Kč na dividendách? A je rozdíl, zda se jedná o české nebo zahraniční dividendy? 

Společnost s r. o. plánuje koupi nemovitosti a nyní má přijatou fakturu za zprostředkování spotřebitelského úvěru na nemovitost. Je možné tuto částku zaúčtovat do nákladů, nebo je tato částka součástí pořizovací ceny nemovitosti?