Bc. Pavel Šámal

Plátce DPH koupit automobil od neplátce DPH, takže si žádný odpočet DPH nenárokoval. Za rok bude vozidlo prodávat. Bude ho prodávat bez DPH a bude muset počítat koeficient nebo bude prodávat s DPH a cena vozidla tak bude o 21 % vyšší?

V měsíci říjnu vystavím fakturu s plněním dodání zboží do jiného státu EU. V měsíci listopadu mám k dokladu vystaveném v říjnu opravný daňový doklad k části plnění. Měsíc říjen mám dávno uzavřený. Musím udělat nové (následné) souhrnné hlášení k měsíci říjnu nebo mohu dát ODD vystavený v listopadu do souhrnného hlášení v listopadu, když jiné plnění nebylo a ODD se vykazuje v záporné částce? Pokud budu opravovat měsíc říjen, tak musím udělat i nové dodatečné přiznání k DPH?

Společník s. r. o. (mateřská společnost) se rozhodl se souhlasem jednatele na poskytnutí dobrovolného příplatku mimo ZK do dceřiné společnosti. Jelikož matka nemá dostatek vlastních finančních prostředků, zaplatila příplatek z aktuálně poskytnutého provozního úvěru. Budou úroky z tohoto úvěru daňově uznatelné?

Fyzická osoba dostala darem byt od své matky, v daném bytě nemá trvalé bydliště, ale chtěla by byt prodat a získané prostředky použít na nákup nového bytu. Jak se to bude chovat k DPH a dani z příjmů? Je nějaký časový limit, kdy musí mít byt ve vlastnictví?

Společnost, plátce DPH, vyvinula vlastní aplikaci, na kterou prodává online licence časově omezené 1 až 3 roky v tuzemsku, do EU i do trřetích zemí. Většinou se jedná o prodej plátcům DPH, ale občas si licenci zakoupí i neplátce DPH. Předpokládám, že se jedná o prodej zboží, nikoliv službu. Jaké povinnosti z pohledu DPH vyplývají společnosti při prodeji do EU a do třetích zemí?

V r. 2024 proběhla přeměna a stali jsme se nástupnickou společností. Jsme měsíční plátci DPH. Správce daně nám v r. 2025 sdělil, že zaniklá společnost měla na účtu FÚ a to na dani z příjmů přeplatek 100 000 CZK. Dohodli jsme se s FÚ, že o přeplatek 100 000 CZK, který FÚ zaslal na účet již naší nástupnické společnosti, máme snížit v r. 2025 platbu na DPH v účetnictví zaniklé společnosti. Jak má nástupnická společnost zaúčtovat tento přeplatek? Je to nezdanitelný, nebo zdanitelný výnos?

Náš klient podniká jako obchodní partner korporátní společnosti. Na základě partnerské smlouvy prodává pomocí svých zaměstnanců produkty a služby této korporátní společnosti. Jeden jeho zaměstnanec porušil pracovní postupy této společnosti a na tomto základě náš klient obdržel finanční pokutu od svého partnera ve vyšších desítkách tisíc korun. Zaměstnanec, který porušil pracovní postup na jehož základě byla vystavena pokuta ukončil pracovní poměr s naším klientem. Před zánikem pracovního poměru s tímto zaměstnancem náš klient uzavřel písemnou dohodu na základě které chce tuto finanční škodu uhradit. Písemná dohoda byla stvrzena "jako uznání dluhu" vůči našemu klientovi, kde byl nastaven splátkový kalendář, kdy má dojít k úhradě ve 2 splátkách. První splátka v roce 2026 a druhá splátka v roce 2027. Moje otázka zní: Jak promítnout pohledávku za zaměstnancem v účetnictví? Bude se při úhradě jednat o zdanitelný příjem až v době uhrazení? Nebo máme zahrnout v účetnictví celou částku již v roce 2025, kdy došlo k písemnému stvrzení dluhu, a v době úhrady účtovat jako uhrazení pohledávky? Nebo se vůbec nebude jednat o zdanitelný příjem? Dále by mě zajímalo, zda finanční pokuta za nedodržení pracovního postupu bude pro našeho klienta daňovým nákladem z pohledu daně z příjmů, pokud již došlo ze strany našeho klienta k plné úhradě? Konkrétně dle § 24 odst. 2 písm. zi), zákona o dani z příjmů? Nebo se v tomto případě vůbec nebude jednat o smluvní sankci, tudíž se nebude vůbec jednat o daňově uznatelný náklad a bude vyloučené v daňovém přiznání na řádku 40?

Fyzická osoba vlastnila podíl ve firmě A s.r.o. ve výši 50 % od roku 2016. V říjnu 2024 založila novou společnost B s.r.o., ve které měla také podíl 50 %. V listopadu 2024 proběhla přeměna odštěpením sloučením této A s.r.o. s novou společností B s.r.o. a fyzická osoba se stala 50% společníkem v nově vzniklé společnosti B s.r.o.. Na nově vzniklou společnost B s.r.o. byl převeden majetek původní A s.r.o.. V lednu 2025 tato fyzická osoba odkoupila celý podíl 50 % od druhého společníka a stala se tedy 100% vlastníkem B s.r.o.. Nyní se chystá celý podíl prodat. Jak postupovat při prodeji tohoto podílu? Lze postupovat podle § 4 zákona o daních z příjmů podle poslední věty odstavce a při prodeji 50% podílu osvobodit? 

Jak to bude po daňové stránce pro rodiče, pokud darují dceři byt, ale: mají zde právo dožití v darovací smlouvě, nebo nemají zde právo dožití v darovací smlouvě, ale dcera je zde nechá dožít?

Jsme malá účetní jednotka s obratem cca 27 mil. Kč a pronajímáme si výrobní areál od fyzické osoby dle smlouvy na dobu neurčitou, splátky probíhají měsíčně 118 257 Kč + 21% DPH, tj. 143 091 Kč. S nájmem se počítá i v budoucích letech. Zároveň pronajímáme pozemek dle smlouvy také na dobu neurčitou a měsíční splátky jsou 48 400 vč. DPH. Pochopili jsme správně, že se dle IFRS 16 jedná o leasing? Jak konkrétně provést výpočet, účtovat a vykazovat v rozvaze?

Pronajímáme byt, kde je stanovena celková měsíční částka za nájem bytu. V dalším odstavci nájemní smlouvy je uvedeno, že součástí nájemného jsou i paušální platby za služby v souladu s § 9 zákona č. 67/2013 Sb. občanský zákoník, kdy mezi tyto služby patří dodávka tepla a centralizované poskytování teplé vody, dodávka vody a odvádění odpadních vod, provoz výtahu, osvětlení společných prostor v domě, úklid společných prostor v domě, rozhlasové a TV vysílání, provoz a čištění komínů, odvoz komunálního odpadu a dodávka plynu. Od 1. 1. 2026 se stáváme plátci DPH. Můžeme osvobodit celkovou částku nájmu podle § 56a odst. 1 – dlouhodobý pronájem, tj. osvobodit celkovou částku nájmu včetně služeb vyjmenovaných v nájemní smlouvě (plyn, voda, úklid atd.) a považovat jej za vedlejší plnění, které následuje osud hlavní plnění což je nájem bytu? Nejsou stanoveny jednotlivé částky za služby, ani se tyto služby nevyúčtovávají nájemci. Jsou paušálně zahrnuty v nájmu. 

Právnická osoba, s. r. o., si nikdy nevyplácela podíl na zisku. Nyní se společník rozhodl k výplatě podílu na zisku i přesto, že 16. 3. 2025 byla schválena účetní závěrka za rok 2024 a valnou hromadou bylo rozhodnuto, že celý výsledek hospodaření bude převeden na nerozdělený zisk. Společnost má 2 jednatele a 1 společníka. Je možné nyní uspořádat novou valnou hromadu v listopadu 2025 a rozhodnout o výplatě podílu na zisku ještě v tomto měsíci? Pokud ano, srážkovou 15% daň za fyzické osoby odvede společnost do konce prosince 2025 finančnímu úřadu? Jelikož srážková daň je sražena u plátce, tak fyzická osoba, která obdržela podíl na zisku (již zdaněný), již nemusí ve svém daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob nic vykazovat? Je možné vyplatit rovnoměrně zisk mezi jednoho společníka, který je zároveň i jednatelem, a mezi druhého jednatele nebo lze vyplatit pouze společníkovi? Jelikož si společnost nikdy zisk nevyplácela a po celou dobu převáděla na nerozdělené zisky, je možné nyní vyplatit celý výsledek hospodaření za rok 2024 a k tomu i nerozdělený zisk z předchozích let? Pokud ano, je k tomuto ještě něco potřeba?

Česká s. r. o. (mateřská) vlastní 100% podíl v slovenské s. r. o. (dceřiné). Podíl vlastní již 10 let. Slovenská s. r. o. by v roce 2024 chtěla vyplatit české s. r. o. podíl (dividendy). Jak prosím přesně postupovat? 1. Bude podíl oproštěn jak na slovenské, tak na české straně od srážkové daně? Pokud ano, co je potřeba splnit, aby tomu tam bylo? Jaké formuláře vyplnit, jaké úřady a o co požádat? 2. V okamžiku, kdy částka dividendy bude připsána do banky, na jaký účet se příjem zaúčtuje? 3. Pokud by si dividendu dále chtěli rozdělit společníci české s. r. o. (fyzické osoby), bude toto již standardně zdaněno 15% srážkovou daní a postup stejný, jako by bylo u české dividendy nebo zde platí jiná pravidla?

Fyzická osoba použije příjem z prodeje nemovitosti na obstarání vlastní bytové potřeby. Podmínku pro osvobození příjmu tímto splní. Je někde stanoveno, po jak dlouhou dobu musí daná nemovitost sloužit pro jeho vlastní bytovou potřebu?

Fyzická osoba si vzala pronájem penzion s několika byty. Tyto byty pak pronajímá dál lidem na dlouhodobý pronájem. Musí mít otevřenou živnost, nebo nemusí a může pronájem zdanit daní z příjmů na konci roku a podá přiznání jen na FÚ jako FO? 

Jsou níže uvedené náklady související s akvizicí, resp. prodejem společnosti daňově uznatelné, případně vztahují se na ně nějaká omezení? Jedná se o: 1. náklady na daňové a právní konzultace spojené s prodejem, včetně služeb týkajících se například ocenění prodávané společnosti, 2. akviziční poplatek třetí straně (v případě, že bude transakce realizována), která nám asistuje s procesem prodeje. 

Poplatník, fyzická osoba, pořídí nemovitost, na které je zřízeno úplatné věcné břemeno, pravidelný měsíční příjem – platba ze věcné břemeno ve výši 10 000 Kč/měsíc, časově neomezeno. Je má úvaha správná, že věcné břemeno zdaním jednorázově v roce, kdy vzniklo: ve výši 10 let × 12 měsíců × 10 000 Kč, tj. 1 200 000 Kč dle § 10 ZDP jako příjem a jako výdaj oproti příjmu použiji dle § 10 odst. 5 ZDP výdaj, za kterou byla nemovitost nabyta? Je správná úvaha, že se věcné břemeno, které není časově omezeno, oceňuje na dobu 10 let a daní se jednorázově? Lze využít jako výdaj nabývací cenu nemovitosti? Pokud ano, je § 10 odst. 5 ZDP správně?

U bezbariérového přístupu do budovy potřebujeme vyměnit povrch. Dlažba z roku 2007 je již ve špatném technickém stavu a místo obměny dlažby uvažujeme o jejím odstranění a pokrytí bezbariérové rampy souvislým betonovým povrchem. Cena stavební zakázky bude vyšší než 80 tis Kč, velikost rampy se nezmění. Jedná se v tomto případě o technické zhodnocení, nebo opravu?

FO podnikající letos,2025, pronajímá již odepsané auto(stáří 8 let) svému s.r.o. Cena obvyklá byla stanovena na základě šetření v různých autobazarech, výsledky uloženy pro případnou kontrolu. Moje otázka směřuje k DAPFo za rok 2025 a jeho zdanění v příslušném paragrafu. Auto bylo za rok 2024 vedeno v DE FO, uplatněny paušální výdaje na pohonné hmoty, vyřazeno k 1.1.2025 a následně pronajato. Bude se zdaňovat v §9? doufám že postupujeme správně. 

Nepodnikatel fyzická osoba půjčí podnikateli též fyzické osobě (plátci DPH) 200.000,- Kč bezúročně. Za dva měsíce dojde ke splacení této částky. Peníze si OSVČ půjčil na koupi nového auta. Budeme v daňové evidenci účtovat jako nedaňový příjem a poté po splacení půjčky nedaňový výdaj. Lze takto půjčit bezúročně? Není zde nějaké daňové úskalí? Musíme to řešit někde v DPH?