Ing. Petr Lunga

Společnost s r. o. v likvidaci podala do 15 dnů od zpracování návrhu na použití likvidačního zůstatku podat své poslední řádné daňové přiznání k dani z příjmů za uplynulou část zdaňovacího období - tzn. do 31. 5. 2024, která uplynula přede dnem zpracování tohoto návrhu, s kódem rozlišení typ „H“. Dne 21. 8. byl zrušen bankovní účet společnosti a jeho zůstatek převeden na jediného společníka. Návrh na výmaz z obchodního rejstříku byl podán 11. 9. 2024. Rád bych se zeptal, zda za období do výmazu z OR musí společnost / účetní jednotka sestavit účetní závěrku a zda má povinnost podat daňové přiznání k DPPO a s jakým kódem rozlišení, nebo je možné postupovat tak, že se podá dodatečné daňové tvrzení za období do 31. 5. 24 a to pouze v případě, když společnosti vznikne daňová povinnost (§ 240c odst. 4 DŘ)? Jak se zaúčtuje převod likvidačního zůstatku u společníka? Likvidační zůstatek je nižší než ZK a nižší než pořizovací cena podílu. 

Plátce DPH koupil osobní automobil a neuplatnil DPH na vstupu. Automobil má částečně pro svoji osobní potřebu, odpisy uplatňuje poměrně podle počtu ujetých km pro podnikání a pro osobní potřebu. To byl také důvod, proč si nechtěl komplikovat účetnictví ještě odpočtem DPH. Nyní automobil prodává za nižší cenu než nákupní. Musí při prodeji odvést DPH? 

Fyzická osoba nabyla nemovitost ze závěti svého kamaráda (nebyli příbuzní, došlo k vydědění rodiny a majetek byl v závětí převeden na FO). Dědické řízení bylo ukončeno. 1) Je FO povinná za rok 2024 něco danit v daňovém přiznání fyzických osob? Oznamovací povinnost nad 5 mil. Kč vůči FÚ by se sepsala. 2) Jak by se postupovalo, pokud by nemovitost v letošním roce prodal? Lze uplatnit do nákladů např. znalecký posudek ke dni ukončení dědického řízení. Zůstavitel nemovitost držel více jak 10 let. 3) Jak by se postupovalo, pokud by FO v letošním roce nemovitost darovala svému potomkovi?

Dnes si něco povíme o časovém rozlišování nákladů a výnosů v účetnictví podnikatelů a tvorbě a čerpání rezerv v účetnictví a daních. Časové rozlišování nákladů a výnosů se děje na základě akruálního principu. Akruální princip bývá řazen mezi účetní zásady a předpoklady. Rezervy budeme chápat jako ochranu před zkreslením zisku. Rezervy v pasivech rozvahy slouží jako důležitý nástroj pro zajištění věrného a poctivého obrazu hospodaření firmy. Jsou úzce spjaty s akruálním principem a zásadou opatrnosti, které tvoří základní pilíře účetnictví.

OSVČ, plátce DPH, pořídil v roce 2022 motorku za 100 000 Kč ve zvláštním režimu s použitým zbožím. Daň z příjmů - výdajový paušál, takže by ji vlastně v majetku vést neměl? V tomto roce ji prodal za 30 000 Kč. Bude prodávat bez DPH? 

Mateřská firma nám prodává 2 starší stroje vč. dopravníků, které jsou součástí pořizovací ceny stroje. Pálící stroj je vždy hlavní součástí, dopravníky jsou přizpůsobeny tak, aby navazovaly na tento stroj a umožnily tak manipulaci a následné opracování ocelových výrobků atd. Řídící jednotka pro dopravníky je obsluhována z pálícího stroje a jsou ukotveny na konkrétní stroj. Není předpoklad, že by se dopravníky měnily, popř. přesouvaly k jinému stroji. Mateřská společnost (EU) měla celé toto zařízení vč. dopravníků zařazené jako jeden majetek což je i naší snahou. 1) Můžeme zařadit stroj vč. dopravníků jako jeden majetek a použít odpisovou skupinu pro daňové odpisy dle stroje (jako hlavní součást souboru)? Dopravníky by nám jinak spadly do jiné odpisové skupiny, než kdyby byly zařazeny samostatně. 2) Pokud nelze: Jak určit cenu stroje a dopravníků. Stačí nějaký náš odhad, např dle ceny obdobného majetku na trhu. V případě určení ceny dopravníků do 80 tis. za 1 ks by nám dle směrnice spadly do drobného majetku, který by byl v nákladech v daném účetním období. Obstál by argument, že jsme se v tomto konkrétním případě rozhodli tento drobný majetek odpisovat společně se strojem? 

Developerská s. r. o. uzavřela s budoucími kupujícími (občané, neplátci DPH) smlouvy o uzavření budoucí smlouvy kupní a v této smlouvě je uvedeno, že bude hrazena 1. splátka na budoucí kupní cenu ve výši 15% ceny bytu na projektový účet a následně pak bude ještě složena zbývající část kupní ceny ve výši 85% do advokátní úschovy. Na projektovém účtu developer se složenými finančními prostředky disponuje a používá je ke krytí nákladů. Dle rozsudku NSS z 20. 8. 2021 (2 Afs 274/2020 - 20) se uložené prostředky do advokátní úschovy stávají plněním až v okamžiku splnění příslušných podmínek prodávajícím. Proto prodávajícímu ke dni uložení peněz do advokátní úschovy nevzniká povinnost odvést DPH. Jak je to ale se složenými prostředky na projektovém účtu? V tomto případě se jedná o přijetí úplaty před UZP, nebo se mohu opřít o to, že není dostatečně určitě známo, zda dojde k UZP, zda prodávající či kupující splní příslušné podmínky?

Odbornou literaturu nakupujeme od jednoho knihkupeckého řetězce, který prodává odborné knížky (daně, účetnictví, právo) levněji než samotný nakladatel. Vzhledem k tomu, že odborné knihy jsou i tak drahé, tak k objednávce obdržíme až 3 knihy zdarma. Ty tituly zdarma nejsou odborné a jsou to knihy které dá se říct nikdo nekupuje, a proto je dávají zdarma jako dárek. Na faktuře pak tyto knihy zdarma figurují jako objednané za standardní cenu a pak je tam další položka dárek k objednávce MINUSEM, kde je odečtena cena knih přidaných jako dárek. Tyto knihy v práci pak necháváme zdarma k rozebrání a v případě totálního nezájmu je vyhodíme. Máme si k fakturám schovávat i nějaké emaily, kde je vidět, že knihy jsou k objednávce zdarma? Abychom pak prokázali, že jsme si tyto knihy neobjednali a že si někdo nekupuje na náklady společnosti zábavnou literaturu. 

V dnešním článku se zaměříme na problematiku zaniklých dluhů, konkrétně z pohledu dlužníka. Prozkoumáme, jaké situace mohou vést k zániku dluhu, jaké jsou právní důsledky pro dlužníka a jak se tento proces odráží v jeho finanční situaci. Cílem je poskytnout dlužníkům ucelený přehled o této problematice a pomoci jim lépe porozumět svým právům a povinnostem.

ČKAIT (Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě) přistoupila k ověřování pdf dokumentů autorizovanými osobami digitálně, tedy časovým razítkem. Tato časová razítka jsou logicky vždy vydána pro konkrétní osobu. Jedná o zaměstnance, který si časová razítka pořídil výhradně pro autorizování dokumentů, které zpracoval jako zaměstnanec pro zaměstnavatele. Potřebuji vědět, jak má k těmto platbám přistoupit firma. Za daných podmínek - v rámci výkonu závislé práce - by mělo být daňově uznatelné. Můžeme zaměstnanci tyto náklady proplatit jako daňově uznatelné, i když na dokladech bude jméno konkrétního zaměstnance?

Zaměstnanec obdržel jako benefit (bezúplatně) od zaměstnavatele akcie. Zaměstnavatel je česká s. r. o. a akcie byly obdržené od jeho zahraniční matky. Česká s.r.o. za akcie matce do zahraničí nic nehradilo. Hodnota akcií je vyšší než 100 000 Kč. Jak a kdy tyto akcie musí zaměstnanec zdanit? Kdy je případně tento příjem osvobozen od daně z příjmu?

Vedení pokladny je nedílnou součástí fungování každé firmy, která přijímá hotovostní platby. Ať už provozujete malý obchod, velkou korporaci nebo jste živnostník, dodržování správných zásad je klíčové pro zajištění transparentnosti, bezpečnosti a souladu s platnými zákony. Dnes nahlédneme do světa pokladních pravidel a představíme si přehled některých zásad, které je vhodné respektovat. Naučíte se, jak správně evidovat hotovostní transakce, vystavovat pokladní doklady, nakládat s ceninami a vést pokladní knihu. Také se dotkneme témat inventarizace, bezpečnostních pravidel pokladny vč. doplňování a odvodu hotovosti.

Společnost zajišťuje pro vlastníka budovy, která je určená k pronájmu nebytových prostor, správce této budovy. Kromě hlavní činnosti tedy správy této budovy, zajišťuje přímo pro nájemce této budovy "drobné" práce údržby prostřednictvím svým zaměstnanců. Práce údržby zahrnuje drobné opravy v nájemních prostorách (např. oprava pisoáru, pověšení obrazů na zeď, výměny zářivek apod. - různé práce, které spadají do režimu přenosu i ne. Fakturace na zákazníka probíhá buď prostřednictvím jednorázových objednávek a k datu uskutečnění práce se vyfakturuje nebo jde o pravidelné měsíční práce a DUZP je poslední den měsíce. Z pohledu DPH pokud na faktuře jsou práce spadající do režimu přenosu i ne - jaký režim dávat na fakturu? Standartně dáváme přenos, pokud souhlasí druhá strana a alespoň jedna z činností patří do režimu přenosu? Služby správce si myslíme, že to nejsou - společnost vykonává správu pro pronajímatele budovy nikoli pro jeho nájemce.

Společnost má pronajaty prostory od vlastníka budovy a část těchto prostor dále pronajímá - jde konkrétně o pronájem velké zasedací místnosti k různým školením a oslavám - zákazník si od společnosti objednává nejen pronájem, ale také catering vč. jídla a pití. Jídlo zajišťuje restaurace (DPH 12%), která to dodává hotové a společnost to přeúčtovává s určitou marží tomuto zákazníkovi (s DPH 21%). Zřídka zákazník požaduje také pití a čaje - tento sortiment standartně kupuje společnost jako občerstvení pro své obchodní partnery - účtuje tedy celý nákup na 513 - nedaňově a neuplatňuje DPH, protože dopředu neví, zda to "nespotřebuje" v rámci pronájmu. Jak tedy toto občerstvení, které má celé nedaňově může přeúčtovat daňově pokud bude část využita pro pronájem a přeúčtována v rámci pronájmu zákazníkovi a jaký vystavit daňový doklad z pohledu DPH, abych mohla uplatnit i část DPH a jak to celé zaúčtovat?

Jsme povinni jakožto tuzemský plátce DPH přiznat v tuzemsku daň ze služby, která nám byla poskytnuta ve třetí zemi osobou ze třetí země neusazenou v tuzemsku? Jednalo se o nákup softwaru do PC. Místem plnění bude ČR? Stát dodavatele je Belize City. 

Společnost s r. o. nemá zaměstnance, společníci se nevyplácí odměny za výkon funkce ani nejsou v s. r. o. zaměstnáni, nevyplácí si ani po 10 letech podíly na zisku. Zato má s. r. o. majetek - auta, motorku, nářadí, telefony, platí nájem, pojištění. S. r. o. má tržby, vykazuje zisk. Společníci pro firmu osobně pracují, ale vlastně nic za to dosud nemají. Lze dávat do nákladů firmy odpisy majetku, drobný majetek, nájemné, pojištění, telefonní poplatky, paušál na dopravu apod., když tam vlastně papírově nikdo nepracuje, a to ani dodavatelsky? 

OSVČ od 1.1.2022 registrovala na FÚ, OSSZ, VZP svou manželku jako spolupracující osobu. V roce 2022 na ní bylo převedeno pouze 5% příjmů a výdajů, protože byl nízký ZD. V roce 2023 měl OSVČ ztrátu a tak na manželku nebylo nic rozděleno, žádné příjmy ani výdaje. Stále je ale deklarovaná jako spolupracující osoba a v DAP jsme tedy v příloze č.2 uvedli 12 měsíců podnikání, příjmy a výdaJe v §7 ZDP byly 0. Manželka dále měla příjmy ze závislé činnosti, které byly zdaněny v §6 ZDP. Bohužel EPO nám nedovolilo v tabulce H uvést manžela, který rozděluje příjmy a výdaje a zapsat tam 100%. Na OSSZ a VZP jsme poslali u manželky nulové přehledy. Může v tomto případě jako spolupracující osoba (i když na ní nebylo nic rozděleno) využívat manželovo podnikatelské auto u kterého je uplatňován paušální výdaj na dopravu dle §24/2/zt ZDP? Manželka svou spolupráci na FÚ, OSSZ a VZP nepřerušila a uvidíme, jak dopadne r.2024 a kolik na ní bude rozděleno příjmů a výdajů.

Právnická osoba je majitelem ochranné známky registrované Úřadem průmyslového vlastnictví. Nyní se tato za odměnu převádí na nového majitele . Smluvní strany se dohodly, že návrh na změnu vlastníka podá nabyvatel a dále ,že náklady s tímto spojené mu uhradí převodce. Může si převodce tyto náklady uplatnit jako daňové výdaje s tím, že má rovněž nárok na odpočet DPH ( za honorář patentové kanceláře ) ?

Jednatel společnosti s r.o. prodal společnost. Společnost nebyla plátcem DPH, v posledních letech nebyla aktivní, neměla žádný hmotný majetek, pohledávky ani žádné závazky. Příjem z prodeje zdaní v přiznání z dani z příjmu za rok 2024? Má jednatel společnosti ještě nějaké jiné povinnosti vyplývající z prodeje společnosti?

Jak zjistím výši obvyklého úroku? Konkrétně bych potřebovala vědět rok 2021 a 2022. Jde o dopočítání úroku z půjčky společníkovi. Existuje někde nějaká evidence nebo něco takového, kde by se výše úroku dala zpětně dohledat?