Ing. Petr Lunga - strana 4

Rok 2025 přinesl podnikatelům řadu významných změn, podíváme se v následujících příspěvcích na tyto změny. Čím začít? Zkusme oblast sociálního zabezpečení. V tomto příspěvku si ukážeme jak výše průměrné mzdy zvyšuje pro OSVČ minimální měsíční vyměřovací základ pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti (pojistné), přičemž si vyčíslíme minimální i maximální vyměřovací základy, minimální i maximální zálohy, výjimky pro OSVČ v placení záloh. Zmíníme změnu rozhodného příjmu zaměstnanců na nemocenském a důchodovém pojištění, slevu na pojistném zaměstnanců. A něco si povíme o dohodách o provedení práce a účasti na pojištění. V závěru jsme si připomeneme povinnost zaměstnavatelů hlásit zaměstnance na DPP.

Zálohu na energie za leden platíme 15. 1., účtuji DUZP 15. 1. Vyúčtování za leden přijde s DUZP 7. 2. Energii za leden dále přefakturuji nájemníkovi areálu. Můžu přefakturovat s DUZP 31. 1. 2025, nebo musím zohlednit, že vyúčtování přišlo s DUZP 7. 2.?

Manželé v roce 2023 koupili nemovitost, v které nebydlí. V roce 2025 plánují koupit dům pro vlastní bydlení. Následně v roce 2026 by chtěli nemovitost pořízenou v roce 2023 prodat. V kterém období mají podat na Fú oznámení o osvobození příjmů dle § 4b odst. 2 písm. b) ZDP?

Firma s. r. o. (stavební činnost) koupila bytovou jednotu, měla navíc peněžní prostředky. Jaký je správný postup v následujících případech? Byt nebude zatím pronajímat, občas bude sloužit k ubytování pracovníků. Může si firma uplatit DPH a v jaké sazbě a byt zrychleně odpisovat po dobu 30 let? Byt bude pronajímat krátkodobě fyzickým osobám. Může si uplatnit DPH ve výši 12 % a byt zrychleně odpisovat po dobu 30 let? Byt bude pronajímat dlouhodobě fyzické osobě. Může si uplatnit DPH ve výši 12 % a byt zrychleně odpisovat po dobu 30 let? Byt nebude zatím pronajímat, občas bude sloužit k ubytování pracovníků. Firma si neuplatní DPH, ale byt může zrychleně odpisovat po dobu 30 let?

Jak správně zdanit příjmy z prodeje akcií ve výši 52 mil. Kč přijaté v roce 2025, pokud byla kupní smlouva uzavřena v roce 2020 a příjem byl v té době osvobozen od daně? Kupní cena je postupně splácena. Měla by se nabývací hodnota akcií odečítat postupně a daňová povinnost vznikne až ve chvíli, kdy bude celá nabývací hodnota vyčerpána? Jaký je správný postup podle aktuálních předpisů?

Pronajímatel kancelářských prostor se domluví s novým nájemcem, že před započetím užívání najatých prostor pronajímatel provede stavební úpravy na žádost nájemce (např. nové podlahové krytiny, nové osvětlení, nové sádrokartonové příčky, apod.). Tyto stavební úpravy uhradí na půl (polovinu uhradí pronajímatel, polovinu uhradí nájemce na základě faktury od pronajímatele). Nájemní smlouva uzavřena na dobu určitou 10 let. V případě, že dojde k předčasnému ukončení nájemní smlouvy, náklady hrazené pronajímatelem (tj. polovina celkových nákladů na stavební úpravy) mu bude nájemce muset uhradit (tj. v případě předčasně ukončené smlouvy by nakonec celou výši nákladů na stavební úpravy uhradil nájemce). Jak u nájemce zaúčtovat náklady na stavební úpravy (tj. polovinu celkových nákladů na stavební úpravy, kterou uhradí na počátku nájmu pronajímateli) - bude se jednat o technické zhodnocení najatých prostor (i když v případě, že smlouva nebude předčasně ukončena, nájemce uhradil pouze polovinu nákladů) nebo by měly být např. zaúčtovány na účet 381 a do nákladů rozpouštěny po dobu, na kterou je nájemní smlouva uzavřena?

Dodavatel nám dodá materiál, materiál vracíme z důvodu, že je vadný. Dodavatel vadu neuzná. Nastane situace: 1) Dodavatel nám materiál vrátí. 2) Dodavatel si vadný materiál ponechá bez náhrady. My máme materiál veden stále na skladě účet 112*. Do doby rozhodnutí o reklamaci. Jakým způsobem je správné zaúčtovat oba případy do nákladů: Př. 1) Účtování 548* nebo 549* na základě likvidačního protokolu potvrzeného od firmy, která materiál zlikvidovala. Př. 2) Účtování 549* daňově neuznatelné? V případě doložení od dodavatele o likvidaci daňově uznatelné? 

Společnost přispívá zaměstnancům na životní pojištění, kdy po skončení např prosince je vyčíslena výše příspěvků za všechny zaměstnance a do prosince je zaúčtován závazek spolu s nákladem (527/379). Následně je v lednu pojišťovně závazek uhrazen. Je tento postup správný, nebo vzniká náklad společnosti až při platbě v lednu? Od čeho všeho se v tomto příadě odvíjí určení správně zvoleného období pro náklad? 

OSVČ za rok 2023 ve svém přiznání uplatnila k příjmům z podnikání skutečné výdaje. Ve svém přiznání uvedla: na ř. 55 - základ daně 249 500 Kč, daň 6 585 Kč. Neměla žádné jiné slevy a odpočty krom základní slevy na poplatníka. V příloze č. 1 vyplnila tabulku D s údaji: na konci zdaňovacího období: pohledávky ve výši 7 000 Kč a dluhy (nezaplacené faktury) ve výši 5 000 Kč. Nyní za rok 2024 by chtěla OSVČ uplatnit paušální výdaje ve výši 60 %. Musí OSVČ podat dodatečné daňové přiznání za rok 2023? Pokud ano, jaké přesně vyplní řádky daň. přiznání a bude platit ještě nějakou daň? Nebo vyčíslí novou výši daně a zaplatí pouze rozdíl mezi částkou 6 585 Kč a novou vypočtenou daní? 

S. r. o. A půjčuje s. r. o. B. Obě společnosti mají stejného společníka /vlastníka/. Na jaké účty účtovat půjčku u společnosti A a B. U dlouhodobých úvěrů vytvořit samostatnou analytika na požadované úroky? Jaké daňové dopady nastanou pokud bude půjčka převyšující 5 mil. Kč poskytnuta jako 1) bezúročná, 2) budou požadovány úroky?

Společnost s r. o. je podílovým spoluvlastníkem pozemku o výměře 8184 m2. Spoluvlastnické podíly jsou následující: s. r. o. - podíl ve výši id. 5/6 - pořízen koupí (5 mil. Kč), FO1 - podíl ve výši id. 1/12, FO2 - podíl ve výši id. 1/12. Všichni spoluvlastníci uzavřeli dohodu o vypořádání a zrušení spoluvlastnictví, kdy stávající pozemek byl rozdělen na pozemek 1 o výměře 801 m2, pozemek 2 o výměře 649 m2 a stávající pozemek o výměře 6 734 m2. Pozemek 1 nabyla do svého výlučného vlastnictví FO1, pozemek 2 nabyla do svého výlučného vlastnictví FO2 a původní pozemek po oddělení pozemku 1 a 2 nabyla do svého výlučného vlastnictví společnost s. r. o. Vzhledem ke skutečnosti, že pozemek ve své původní výměře se skládal částečně ze zastavitelné a částečně z nezastavitelné plochy, kdy obě FO obdržely v podobě nově vzniklých pozemků poměrně větší podíl v zastavitelné ploše než by jim dle jejich podílu na původním pozemku před rozdělením náležel, dohodli se všichni účastníci na finančním vypořádání rovným dílem (FO1 = 600 000 Kč, FO2 = 600 000 Kč). Finanční vypořádání bylo oběma FO uhrazeno převodem na bankovní účet s. r. o. Jak v s. r. o. celou tuto transakci správně zaúčtovat (na jaké účty a v jaké hodnotě) a jak k ní přistoupit z pohledu daní? Změní se nějak původní vstupní/pořizovací cena pozemku (5 mil. Kč)?

Daňový doklad za zboží z členského státu byl vyhotoven s datem 27. 2. 2025, zboží bylo přijato 7. 3. 2025. Ke kterému dni je povinnost přiznat daň? Je to ke dni vyhotovení dokladu 27. 2. 2025 nebo ke dni přijetí zboží?

Fyzická osoba prodala bytovou jednotku, ve které nebydlela a nesplnila lhůtu pro osvobození dle § 4 odst. 1 písm. b) ZDP. Fyzická osoba v roce 2023 oznámila, že použije tento příjem na svou bytovou potřeba a tedy, že tento příjem osvobodí. 1.) Je možné za bytovou potřebu považovat doplacení zbývající části hypotéky na dům, ve kterém aktuálně bydlí? Dům byl pořízen cca před 15 lety. 2.) Je možné za bytovou potřebu považovat i zaplacení rezervačního poplatku na novou nemovitost a zaplacenou zálohu na novou nemovitost, která bude dokončena až v roce 2025 (možná 2026). Do této nemovitosti se následně FO přestěhuje.

Firma s. r. o. plánuje zaměstnat na DPP zaměstnance, který je u jiného zaměstnavatele zaměstnán na HPP. Mzda má být do 11 500 Kč/měsíc, tj. bez odvodů SP, ZP. Zaměstnavatel ale dosud nezaměstnával nikoho. Je potřeba registrovat zaměstnavatele na ČSSZ, jelikož bude u mzdy zaměstnance srážena srážková daň? Jaké povinnosti u DPP jsou v roce 2025? Hlášení o nástupu a měsíční výkaz příjmů zaměstnance na DPP?

Zaměstnanec udělal v roce 2024 firmě s. r. o. škodu ve výši 1 000 000 Kč. Máme zápis od Policie o výši škody. Jednalo se o zcizení strojů, zboží peněz atd. Firma zaměstnance propustila a ten bude splácet zhruba 10 000 Kč měsíčně. Jak se toto bude daňově řešit v roce 2024 a následujících letech?

OSVČ provozuje obchod s potravinami, je plátcem DPH a vede daňovou evidenci. Rád bych se ujistil, zda je možné tržby evidovat souhrnně jednou měsíčně, nebo zda existuje zákonná lhůta, ve které musí být tržby zaúčtovány (např. denně nebo týdně). Stejná otázka platí i pro OSVČ, který provozuje občerstvení. Je zde možnost zaúčtovat tržby jednou měsíčně, nebo je nutné je evidovat v jiných intervalech? V obou případech se DPH odvádí měsíčně. 

OSVČ chce od r. 2024 přejít z paušálních výdajů na skutečné (přechod na daň. evidenci). K 31/12/2023 měla neuhrazené pohledávky ve výši 1 mil. Kč. Na začátku roku 2025 podá dodatečné DP za r. 2023 a částku neuhr. pohledávek uvede do ř. 105 a zároveň podá opravný přehled SP. Opravný přehled ZP za r. 2023 nepodává. Dále vyhotoví řádné DP za rok 2024 a částku 1 mil. neuhr. pohledávek tam vyloučí na ř. 106 (vše bylo uhrazeno v r. 2024). Při podání přehledu ZP ale do daňového základu tuto částku 1 mil. uvede, tj. daňový základ uvedený na řádku 3 přehledu pro ZP bude o 1 mil. vyšší než daňový základ uvedený na ř. 20 přehledu SP a na řádku 37 daňového přiznání za rok 2024? Je uvedený postup správný?

Dne 31. 10. 2024 byla vystavena a zaplacena zálohová faktura na dlouhodobý majetek ve výši 100 000 EUR. Při ročním kurzu 24,725 Kč/EUR to tedy bylo 2 472 500 Kč na účtu MD 052/D 321. K 31. 12. 2024 je nutno zálohovou fakturu přepočítat podle kurzu 25,185 Kč/EUR, tedy 46 000 Kč na účty MD 052/D 663. V roce 2025 přijde celková faktura 200 000 EUR, tedy 5 037 000 Kč na účty MD 042/D 321, vyúčtujeme zálohu na MD 321/D 052 ve výši 2 518 500 Kč a doplatek 2 518 500 Kč na účty MD 321/D 221. Je tento postup správný?

OSVČ, daňová evidence, plátce DPH provozuje restauraci a ubytování v pronajatém zařízení. Vedle zařízení, které má v nájmu, se nachází stavební pozemek, který má OSVČ v soukromém vlastnictví. Na tomto pozemku z větší části svépomocí staví budovu pro rozšíření své podnikatelské činnosti ubytování (5 pokojů), správcovský byt a welness. Tuto budovu v budoucnu vloží do obchodního majetku a bude ji odepisovat v odp. sk. 6. Náklady na stavbu – materiál, dodavatelské faktury např. za zhotovení střechy, lití podlah, majetek, který je součástí stavby jako dveře, obložky, atd. eviduji jako investici pro budoucí vstupní cenu majetku. Z dokladů uplatňuji DPH. Jak je to ale s pořízeným vybavením, které už podnikatel nakupuje, i když není stavba ještě zkolaudována a zařazena do užívání, např. postele, lůžkoviny, nábytek? Mohu tento vesměs drobný majetek již zařadit do užívání a dát do nákladů zaplacením, a uplatnit DPH?

Česká s. r. o., plátce DPH, chce utvořit Flotilu a pracovat s BOLT. Firma bude si brát provizi od živnostníků, kteří budou pracovat jako taxi. Jak to bude pro s. r. o. s DPH? Když FO objedná taxi a zaplatí 100 korun, tak česká firma zaplatí řídiči 100 korun (bez DPH). A s. r. o. vystaví fakturu řidiči na svoji provizi a ta provize bude s DPH 21 %? Je to takto správně z hlediska DPH? Že si s. r. o. nebere celou tržbu a neodvádí s ní DPH, ale odvádí DPH jen ze svoji provize, tedy ze svoji tržby?