Lucie Josková

Pokud má dojít k ukončení existence společnosti, je třeba společnost nejdříve zrušit, následně vypořádat její majetek a dluhy a teprve poté je možné vymazat společnost z obchodního rejstříku (tím okamžikem společnost zaniká, tj. přestává být subjektem práva). Mezi zrušením a zánikem společnosti tedy zpravidla nastupuje fáze, kdy dochází k vypořádání majetku a dluhů společnosti. Tento proces je označován jako likvidace. Stejně jako většina dalších otázek týkajících se společností byla i likvidace dotčena rekodifikací. Tento příspěvek představuje nejvýznamnější změny, ke kterým s účinností k 1.1.2014 v problematice likvidací došlo; důraz je kladen na společnost s ručením omezeným a akciovou společnost.

Dne 1. 1. 2012 nabyla účinnosti rozsáhlá novela obchodního zákoníku (zákon č. 351/2011 Sb. ). Jednou z mnoha zajímavých novinek, které tato novela přinesla, je nový přístup k možnosti smluvní limitace práva na náhradu škody, která teprve vznikne, v obchodněprávních vztazích.

Dochází-li k převodu majetku mezi akciovou společností či společností s ručením omezeným na jedné straně a spřízněnou osobou1 na straně druhé a hodnota převáděného majetku dosahuje alespoň výše jedné desetiny základního kapitálu společnosti, musí hodnotu (cenu) tohoto majetku určit znalec jmenovaný soudem (§ 196a odst. 3 obchodního zákoníku). V praxi je tento požadavek relevantní zejména při převodech majetku mezi společností a některým ze společníků či jinou koncernovou společností. Pokud cena převáděného majetku nebyla určena znalcem jmenovaným soudem, byla taková smlouva o převodu podle konstantní judikatury Nejvyššího soudu České republiky vždy absolutně neplatná. Tyto závěry nyní Nejvyšší soud ve svém rozsudku spis. zn. 31 Cdo 3986/2009 částečně revidoval.

Na počátku roku 2011 vzbudil velkou pozornost médií rozsudek Nejvyššího správního soudu1, kde byla deklarována nepřípustnost souběhu funkce jednatele a ředitele společnosti (tj. stavu, kdy jednatel společnosti zároveň zastává pozici ředitele společnosti, a to na základě pracovní smlouvy).2 Z tohoto nepřípustného souběhu pak bylo vyvozeno, že žalobce (jednatel a zároveň ředitel) nebyl účasten ani nemocenského pojištění zaměstnanců. Na bouřlivou diskuzi způsobenou uvedeným rozhodnutím reagoval zákonodárce přijetím novely obchodního zákoníku, která má souběh funkcí umožnit.3 Tím by mělo dojít k „legalizaci“ stávajícího stavu, neboť v praxi je souběh funkcí u jednatelů a členů představenstva velmi obvyklý. Zároveň došlo k úpravě daňových předpisů. Autorky se zabývají souběhem funkcí podle aktuální úpravy.

Dne 1. 1. 2012 nabývá účinnosti zákon č. 351/2011 Sb. (dále též jen „novela“), který novelizuje zákon č. 513/1991 Sb. , obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „obchodní zákoník“ či „ObchZ“). Novela měla mít původně spíše technický charakter, ale význam změn (částečně zařazených až v rámci poslaneckých pozměňovacích návrhů) z ní činí novelu poměrně zásadní. Nově tak bude v obchodním zákoníku upraven souběh funkcí statutárního orgánu, oprávnění vzdát se práva na náhradu škody před jejím vznikem či důsledky odstoupení z funkce statutárního orgánu u společnosti s jediným společníkem. Změna se dotkne i sídla podnikatele a rejstříkového řízení. Obchodní zákoník byl ovšem novelizován i několika dalšími zákony, z nichž nejvýznamnější změny přinesla novela zákona o přeměnách obchodních společností a družstev. Níže informujeme o podstatných změnách.

Dne 1. 1. 2012 nabude účinnosti rozsáhlá novela zákona č. 125/2008 Sb. , o přeměnách obchodních společností a družstev (dále jen „zákon o přeměnách“)1. Novelizovaným zákonem se budou řídit všechny přeměny, jejichž projekt byl vypracován po dni nabytí účinnosti novely, tj. po 1. 1. 2012. Tento článek představuje alespoň některé z významných změn, které novela přinese.