Ing. Stanislav Suchan, MBA, CA. - strana 3

Může si manžel v daňovém přiznání uplatnit slevu na manželku, která pobírala pouze rodičovský příspěvek během roku, ale měli příjem z prodeje domu, který byl ve společném vlastnictví obou manželů? 

Poplatník začal od 01/2022 pronajímat byt, který pořídil v roce 2015 za 3 mil. Kč. V průběhu roku 2016-2021 v bytě provedl úpravy za 500 000 Kč, které měly charakter oprav i technického zhodnocení. V roce 2022 by chtěl poplatník uplatňovat skutečné výdaje. Může si jako náklad uplatnit odpis bytu ve výši 1/30 z pořizovací ceny (tedy 3 mil. Kč)? Nebo z jaké ceny může stanovit odpis (z ceny 3,5 mil. nebo musí mít znalce)?

U osobního auta zakoupeného 15. 5. 2022 v osobním vlastnictví se bude podle § 9 ZDP uplatňovat 80 % z paušálu, tj. 4 000 Kč měsíčně. Za květen se bude uplatňovat jen polovinu paušálu? 

Společnost s r.o. vede účetnictví a v únoru 2023 zakoupila roční dálniční známku na vůz, který má v obchodním majetku. Dálniční známku časově rozlišila do nákladů roku 2023 a nákladů roku 2024. Vůz bude ale v dubnu 2023 prodán. Jak se bude řešit náklad za nákup roční dálniční známky, jak v roce 2023, tak i v roce 2024, když společnost už nebude od dubna 2023 vůz vlastnit?

Zaměstnanec má kromě příjmu ze zaměstnání § 6 ZDP, také příjmy z nájmu bytu. V rámci § 9 ZDP (nájmu) by chtěl uplatňovat skutečné výdaje. Lze uplatnit jako daňový náklad poplatek do fondu oprav, který každý měsíc platí a krácený paušál za použití soukromého vozidla (12 měsíců x 4 000 Kč)? Lze podat daňové přiznání v papírové formě, když není evidován jako podnikatel?

OSVČ podnikající má soukromě uzavřenou smlouvu o investování (pravidelné měsíční investování), smlouvu má i manželka rovněž OSVČ (tato je v paušálním režimu). Nyní obdrželi daňový výpis, ve kterém jsou uvedeny příjmy a výdaje z prodeje cenných papírů, z měnového zajištění a souhrn úrokových příjmů. Je třeba všechny tyto příjmy uvést v daňovém přiznání, i když dílčí základy nepřesáhnou částku 6 000 Kč (dílčí základy jsou nulové, nebo v mínusu, kromě úrokových). Pokud ano může toto uvést v daňovém přiznání manžel za sebe i manželku, aby ona neporušila podmínky paušálního režimu? Nemají rozdělený majetek.

Mám zaměstnance, který má dva úvěry na bydlení, u obou donesl potvrzení o úrocích a smlouvy. Jeden úvěr je na byt, který zrekonstruoval a ve kterém má trvalé bydliště a zároveň je vlastník, byt nepronajímá. Druhý úvěr je na dům (dům také zrekonstruoval), ve kterém se denně zdržuje a zároveň je také jeho vlastník. Může si uplatnit oboje úroky, nebo jen ty kde má trvalé bydliště? 

Chápu správně, že pokud zaměstnanec podepíše od ledna 2023 prohlášení k dani u jednoho zaměstnavatele, u kterého má hlavní pracovní poměr a ještě uzavřenou dohodu o provedení práce (do 10 000 Kč/měsíc) na jinou práci, než je hlavní, u obou zpracování mezd zvlášť (tzn. 2 výplatní lístky), srazím zálohovou daň?

Vlastním byt na hypotéku. Tento byt jsem začala pronajímat od 1. 8. 2022 (tj. do července 2022 jsem tam i bydlela). Ráda bych uplatnila v přiznání k dani z příjmů FO úroky z hypotéky. Je možné uplatnit poměrnou část úroků za prvních 7 měsíců (7/12), kdy jsem v bytě ještě bydlela, jako odčitatelnou položku od základu daně? A zbytek úroků, za 5 měsíců pronájmu, zahrnout do skutečných nákladů při zdanění příjmů z pronájmu (nebudu uplatňovat paušál na výdaje)?

Jaká je nejvyšší možná částka příspevku zaměstnavatele - stravenkového paušálu pro zaměstnance měsíčně tak, aby se jednalo pro zaměstnavatele o daňový náklad? Jedná se o zaměstnání s 8hodinovou pracovní dobou. V roce 2022 jsme uplatňovali Kč 82,60. Je to v roce 2023 Kč 99,40, nebo je možná vyšší částka?

Společnost má jako hlavní činnost nákup a prodej nemovitostí, o kterých účtuje jako o dlouhodobém majetku, nikoliv jako o zboží (neprodává většinou hned, obvykle je i rekonstruuje nebo v období mezi nákupem a prodejem také pronajímá). Primárně předem neví, kdy jakou nemovitost a za jakou cenu prodá, proto je problematické nastavení odpisů do zůstatkové hodnoty a reálně nemovitosti spíše stoupají na hodnotě, než že by jejich hodnota klesala. Jak byste doporučoval(a) nastavit v tomto případě účetní odepisování tohoto dlouhodobého hmotného majetku, aby byla dodržena zásada poctivého zobrazení? 

Jsme s.r.o. V roce 2014 jsme pořídili FVE a uhradili příspěvek na likvidaci solárních panelů - zálohu nějaké a.s. REMA PV Systém. Částku cca Kč 20.000,- mám stále na účtu 314. Kdy, na základě čeho a jak to mohu dostat do nákladů? (popř. na jaký účet).

Firma zakoupila starší vozidlo na úvěr. K vozidlu byla vystavena také faktura s položkami: 1. pojistné - prodloužená záruka DasWeltAuto Gold+ na 12 měsíců, 2. náklady spojené s registrací vozu. Budou tyto dvě položky vstupovat do pořizovací ceny vozidla pro zařazení do majetku? Zaměstnanec bude auto používat pro soukromé účely - z jaké hodnoty se bude vycházet pro stanovení 1% do mzdy zaměstnance?

Cizí státní příslušník (občan Ruské federace) - byl zaměstnavatelem jaksi automaticky oproti roku 2020 přehodnocen z daňového rezidenta na daňového nerezidenta, a tudíž mu z jeho brigády byla sražena srážková daň. Byl ochoten daňové rezidentství doložit, ale zaměstnavatel se s ním odmítl bavit. Známý posílal zaměstnavateli i dopis přes datovou schránku, že s přeřazením na daňového nerezidenta nesouhlasí, a s informací, že je ochoten daňové rezidentství doložit. Ale zaměstnavatel nereaguje. Vím, že problematiku daňového rezidentství upravuje zákon o daních z příjmů a pokyn Generálního finančního ředitelství k prokázání daňové rezidence u fyzických osob ... - č. j. 50098/12-3130-11042. Např. podle zákona o daních z příjmů jsou daňový rezidenty ČR poplatníci, kteří se zde obvykle zdržují nebo mají na území ČR bydliště. Podle Pokynu Generálního finančního ředitelství k prokázání daňové rezidence u fyzických osob ... - č. j. 50098/12-3130- 11042 dále uvádí možnosti, jakým způsobem prokázat daňové rezidentství. Vím také, že existuje možnost získat potvrzení o daňovém domicilu od finančního úřadu. Ale to se platí, a navíc se váže pouze k určitému datu. Takže v průběhu roku by bylo zapotřebí více potvrzení, takže by se to výrazně prodražilo. Známý tedy preferuje jiné varianty, jak prokázat daňový domicil, např. smlouvu o nájmu bytu, potvrzení o zaměstnání na hlavní pracovní poměr, příp. čestné prohlášení. Ale problém je v tom, že problematiku daňového rezidentství zaměstnavatel se zaměstnancem odmítá řešit. Všechny občany třetích zemí, kteří v ČR nemají trvalý pobyt, automaticky hází do jednoho pytle, asi z důvodu administrativního zjednodušení. Co dělat se zaměstnavatelem, který nekomunikuje? Je možné podat stížnost na finanční úřad kvůli nekomunikaci? Jak má zaměstnanec doložit zaměstnavateli daňové rezidentství, když k tomu nemá možnost? Předpokládám, že finanční úřad se zastane zaměstnavatele, jelikož mu asi vadit nebude, že (papírově) odvádí srážkovou daň.

Podnikatel je fyzická osoba, vede daňovou evidenci. Jeho manželka je spolupracující osoba, dne 5. 9. 2022 zemřela. Je správně, když podáme daňové přiznání DPFO k datu 4. 9. 2022 do 3 měsíců, kde rozdělíme příjmy a výdaje připadající na tuto spolupracující osobu? A další daňová přiznání již nebudeme podávat? Můžeme uplatnit základní slevu na poplatníka za 9 měsíců nebo na celý rok?

Je možné u vlastního vozidla (vlastní ho s. r. o.) uplatňovat realné náklady na pohonné hmoty, ale při výpočtu náhrady, kterou chceme po jednateli, který používá auto pro osobní účely, použít vyhláškovou cenu pohonných hmot?

Je povinnost u mikroúčetní jednotky (s. r. o.) vést denní pokladní knihu? Firma dodává účetní firmě měsíční soupis tržeb, kterou vygeneruje jejich software a účetní ji zaúčtuje následně jednou položkou v daném měsíci. Je tento postup možný?

Jsme zapsaný spolek, který bude pořádat taneční soutěž na území ČR, kdy soutěžící budou hodnocení odbornou porotou, kdy jednotliví porotci jsou fyzické osoby nepodnikatelé a dáme jim odměnu za daný výkon na třídenní soutěži. Odměnu dáme do výše 10 000 Kč na základě smlouvy o dílo a tento příjem je pro porotce zdanitelným příjmem podle § 10 zákona o daních z příjmů. Tito porotci jsou lidé z ČR, z EU a ze třetích zemí. Lze takto postupovat a neplyne nám daňová povinnost u porotců z EU a třetích zemí jako např. srážková daň atd.?

Společnost s r. o. má auto v nájmu od svého společníka, platí mu měsíční (obvyklé) nájemné. Pronajímá si ho na celý měsíc/rok. Společník (a zároveň jednatel) auto používá k osobním účelům. Firma je plátce DPH. Jak toto řešit? 1. Jak vypočítat náhradu kterou má společník zaplatit do s. r. o.? Je možno použít vyhláškovou cenu i když s. r. o. má v účetnictví reálné náklady na benzín? 2. Předpokládám že z ceny vypočtené v bodu 1 je potřeba odvést DPH. Je vyhlášková cena včetně DPH? 3. Řeší se zde dodanění 1 % pořizovací ceny vozu?

Jednatel vykonává funkci ve firmách A - plátce DPH a firmě B - neplátce DPH. Firma A má v obchodním majetku automobil - pracovní účel, bez uplatňování DPH, nevede knihu jízd, využívá měsíční paušál. Auto jednatel využívá, resp. začne jezdit pro účely firmy B, která potřebuje náklady pro daň z příjmu. Jednatel by rád situaci řešil nájemní smlouvou, nebo bezplatnou zápůjčkou. Prosím o posouzení daňového dopadu:  1) nájemní smlouva byť za symbolickou částku by znamenala pro firmu A příjem a odvod DPH z ceny obvyklé a ztrátu možnosti uplatňovat měsíční paušál;   2) bezplatná zápůjčka by také znamenala pro firmu A ztrátu uplatnění paušálu, ale paušál by si nemohla uplatnit ani firma B, navíc hrozí že majetkový prospěch přesáhne 100 000 Kč v dalším roce 2023.  V obou variantách firma A odpisuje auto. Ano, šlo by samozřejmě auto přepsat na firmu B, ale je tu zase odvod DPH z ceny obvyklé. Chápeme situaci správně?