Dokumenty - strana 500

Manželé koupili v roce 2019 nemovitost za 2 mil. Kč, která spadá do společného jmění manželů. V lednu 2022 přistoupí manželé k zúžení společného jmění a tuto nemovitost převedou do výlučného vlastnictví manželky. Manželka začne celou nemovitost pronajímat od června 2022. Jaká bude vstupní cena nemovitosti? Bude jí dle § 29 odst. 1 ZDP plná kupní cena cena z roku 2019 zvýšená o náklady prokazatelně vynaložené na jejich opravy a technické zhodnocení do data zahájení nájmu? Ovlivní uvedené zúžení SJM jakkoli vstupní cenu v roce 2022?

Je možné snížit vstupní cenu vozidla dle § 29 zákona o daních z příjmů např. po 5 letech odpisování? Auto stále zůstává v majetku s. r. o., ale nyní už cena neodpovídá ceně, za kterou bylo auto zakoupeno. Jedná se nám o to, že je auto využíváno i pro osobní účely, a proto počítáme 1 % ze vstupní ceny jako nepeněžní příjem. Pokud je možné cenu snížit, musíme mít oficiální odhad, nebo se dá cena stanovit jinak?

Společnost vlastní budovu (penzion včetně restaurace). Celý tento objekt pronajímá. V letošním roce majitel koupil trampolínu. Lze tuto trampolínu dát do daňových nákladů? Podle mě je to nedaňový náklad, protože není k zajištění a udržení příjmů. Aby tento náklad mohl být daňově uznatelný, musel by podle mě mít majitel nějaký dětský koutek, za který by vybíral peníze. Myslím si to správně? 

Klient - s. r. o., český plátce DPH, objednal v lednu 2022 z Velké Británie zboží. Celní odbavení proběhlo v Německu, kde bylo uhrazeno pouze clo. Notebooky byly dále dopraveny odběrateli přímo do Polska. Trasa zboží byla tedy VB - Německo - Polsko. Faktura na nákup zboží byla vystavena z VB na českého plátce DPH a ten pak vystavil fakturu polskému odběrateli. Jak tuto záležitost pojmout v rámci přiznání k DPH a zda se případně český plátce nemá povinnost registrovat v Německu k DPH?

Společnost s. r. o. zaplatí zálohu na realizaci e-shopu v plné výši. Obdrží daňový doklad k přijaté platbě. V době platby není plátce DPH. K vyúčtování realizace e-shopu přijde v době, kdy je již společnost plátce DPH. Má společnost nárok na odpočet DPH, když záloha byla zaplacena v době, kdy nebyl plátce DPH, ale vyúčtování služby bylo v době plátcovství?Pokud ano, na základě jakého dokladu - dokladu o zaplacení zálohy?

Česká správa sociální zabezpečení spustila 26. ledna 2022 novou online službu Informace o zaplacených zálohách na důchodové pojištění OSVČ, která zdigitalizuje komunikaci mezi osobami samostatně výdělečně činnými a ČSSZ/OSSZ/PSSZ/MSSZ. ČSSZ již nebude rozesílat tzv. inventury pohledávek. OSVČ budou mít všechny informace k dispozici v nové službě ePortálu ČSSZ, která jim rovnou pomůže i s podáním přehledu o příjmech a výdajích za předchozí kalendářní rok.

10 Afs 256/2021 - 30 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Zdeňka Kühna, soudkyně Sylvy Šiškeové a soudce Ondřeje Mrákoty v právní věci žalobkyně: E. K., zastoupené advokátem JUDr. Petrem Šurkou, Morseova 253, Praha 10, proti žalovanému: Celní úřad pro hlavní město Prahu, Washingtonova 1623/7, Praha 1, proti exekučním příkazům ze dne 1. 7. 2020, č. 2051009042, čj. 457375-2/2020-510000-42.2, č. 2051009042/2, čj. 457375-4/2020- 510000-42.2, č. 2051009042/3, čj. 457375-3/2020-510000-42.2, č. 2051009042/4, čj. 457375- 5/2020-510000-42.2 a č. 2051009042/5, čj. 457375/2020-510000-42.2, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 3. 5. 2021, čj. 11 Af 30/2020 - 39, takto: Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 3. 5. 2021, čj. 11 Af 30/2020 - 39, se ruší a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci [1] Úřad městské části Praha 16 uložil žalobkyni příkazem povinnost zaplatit pokutu ve výši 500 Kč za přestupek proti majetku, který žalobkyně spáchala. Protože žalobkyně platební povinnost dobrovolně nesplnila, úřad požádal žalovaného o vymáhání rozhodnutí. Žalovaný vydal celkem pět exekučních příkazů, jimiž nařídil daňovou exekuci přikázáním pohledávky z účtu poskytovatelů platebních služeb, u nichž měla žalobkyně účet. Všechny exekuční příkazy byly vydány na částku 500 Kč (uloženou exekučním titulem) plus 500 Kč za náklady exekučního řízení. Žalobkyně následně pohledávku uhradila a žalovaný daňovou exekuci zastavil. [2] Žalobkyně se žalobou u Městského soudu v Praze domáhala zrušení exekučních příkazů. Soud žalobu zamítl. II. Kasační stížnost a vyjádření žalovaného [3] Proti rozsudku městského soudu podala žalobkyně (stěžovatelka) kasační stížnost. Namítla, že žalovaný vydal exekuční příkazy na základě neexistujícího exekučního titulu. Exekuční titul je zatížen vadou v podobě nedostatku řádného d

OBECNÁ ČÁST Hodnocení dopadů regulace podle obecných zásad Hodnocení dopadů regulace (RIA) nebylo k tomuto návrhu zákona zpracováno na základě výjimky stanovené v Plánu legislativních prací vlády na rok...

Zaměstnanec má stanovenou nepravidelnou pracovní dobu v průběhu týdne. V pondělí a pátek 6.5 hodin a v úterý, středu a čtvrtek 9 hodin. (týdenní fond je 40 hodin). Jak stanovit počet hodin čerpání dovolené v pondělí a nebo v úterý?

Bazar (s. r. o, plátce DPH) vykupuje od občanů zlaté a stříbrné šperky a prodává je společnosti, která šperky hromadně odkupuje. Bude bazar prodávat tyto šperky v přenesené daň. povinnosti podle § 92a zákona o DPH?

Kontrolou dodavatelských faktur jsme zjistili, že jeden z našich dodavatelů překročil obrat pro zákonnou registraci již před 6 měsíci. Vyzvali jsme ho již v listopadu 2021 k nápravě. Zatím nereaguje. Vyplývá nám nějaká zákonná povinnost, pokud se dobrovolně nepřihlásí? Zatím uvažujeme pouze o ukončení obchodního vztahu.

Máme nezaplacené pohledávky za 300 000 Kč, chceme k nim vytvořit opravné položky, ale v roce 2021 již dojde k promlčení celé pohledávky, od data splatnosti uplyne více než 36 měsíců, minulý rok jsme bohužel netvořili opravné položky, protože jsme se o nezaplacené pohledávky chtěli soudit. Je možné vytvořit daňově uznatelnou opravnou položku jen ve výši 50 % v roce 2021? Zbylých 50 % je bychom odepsali pouze účetně (nedaňově).

Jsem fyzická osoba podnikající, plátce DPH. Nemám zřízenou datovou schránku a daňové přiznání mi nezpracovává daňový poradce. Mám prosím povinnost podávat přiznání - k dani z příjmů, DPH, kontrolní hlášení atd. - elektronicky? V případě, že tuto povinnost nemám, a přesto vše elektronicky podávám a budu i letos podávat elektronicky přiznání k dani z příjmů, týká se i mě, kvůli chybějícímu formuláři na stránkách www.mfcr.cz, prodloužený termín na podání tohoto přiznání na květen 2022?

Společnost s r. o., plátce DPH, nyní prodává osobní automobil. Automobil byl zakoupen v březnu 2019 od autorizovaného prodejce (také s. r. o.) ve zvláštním režimu DPH dle § 90 zákona od DPH, tedy bez možnosti odpočtu DPH. První registrace osobního automobilu byla v dubnu 2013. Uvažujeme správným způsobem, že s. r. o., plátce DPH, bude tento automobil, který po celou dobu sloužil pouze k ekonomickým účelům, prodávat také bez DPH jako osvobozený od daně (pokud ano, dle jakého paragrafu)? Nebo jde o zdanitelné plnění s povinností přiznat daň na výstupu? Je rozdíl, kdo bude kupujícím (plátce DPH, neplátce DPH, osoba nepodnikající)?

Podnikatel OSVČ chce převést veškerý majetek do s. r. o. – obchod, zásoby, zaměstnance, vozový park, nemovitosti. Veškerý majetek je nabytý za trvání manželství, tedy v SJM podnikatel je OSVČ. Má nárok na převedený majetek do s. r. o. manželka, když manžel podniká a využívá věci a majetek ze SJM. Má manželka nějaký nárok na nabytý majetek a výnosy OSVČ manžela nabytý z podnikání. Část majetku je koupena z podnikání manžela OSVČ a byl vložen do majetku firmy, má na něj manželka v rámci SJM nárok? Je možné manželku nějakým způsobem vyčlenit, nebo má nárok na 50% podíl hodnoty firmy? Manželka nepodniká, musela by následně dodaňovat nabytý podíl v s. r. o.? Musí s tím manželka souhlasit, nebo je to čistě věc podnikatele OSVČ, jak bude s majetkem nakládat? Má, nebo nemá manželka nárok na nově založenou s. r. o., a je možné ji nějak vyčlenit z nároku na podíl ve společnosti?

Na konci účetního období, doklady, které jsou doručeny v lednu, ale DUZP je do 31. 12. Musím přeúčtovat na účet 349-Vyrovnávací účet nebo nechám na účtu 343? Při inventarizaci účtu 343, by vykazoval zůstatek dle částky za přiznání za prosinec a doklady doručené v lednu, ale s DUZP do 31. 12.

Převzala jsem účetnictví a invetarizací účtů zjistila nesoulad mezi hlavní knihou a daňovou kanceláří DPH u DPH na vstupu o cca 1 262 Kč (v hlavní knize je na účtu 343.100 o tuto částku více než v daňové kanceláři v sestavě DPH na vstupu)´. Zjistila jsem, že tento rozdíl se „táhne“ historicky už několik zdaňovacích období. Ráda bych tuto skutečnost narovnala, i vzhledem ke každoměsíčně nastaveným kontrolám DPH daňové kanceláře na hlavní knihu v účetnictví. Nyní během ročních uzávěrkových prací to vidím jako ideální přes vnitřní účetní doklad. Váhám nad zaúčtováním a zvolením správného účtu, zda 549 nebo 548 ? Je prosím takový postup možný?

Provozujeme lékárnu a během roku 2021 jsme obdrželi od zdravotních pojišťoven kompenzační bonusy na úhradu mzdových odměn pro zaměstnance lékárny. Odměny zatím nebyly zaměstnancům vyplaceny, a budou až v letošním roce (2022). Jak zaúčtovat tyto přijaté kompenzace ? Mohu použít účet Výnosy příštích období ? Aby výnosy a náklady byly účtovány ve stejném roce? Peníze určitě vracet nechceme a zaměstnancům je vyplatíme.

Fyzická osoba před 10 lety podnikala, vlastní živnostenský list a má přerušené provozování živnosti. Je již 10 let pouze zaměstnancem. Dne 31. 3. 2022 by chtěla ukončit pracovní poměr a od 1. 4. 2022 znovu obnovit živnost. Bude se jednat o obchod. Nyní už v lednu, v únoru a březnu bude vynakládat výdaje - vybavení obchodu (regály, stůl, pokladna), drobné úpravy prostoru (bude v nájmu - malování, osvětlení atd...) a nákup zásob. Předpokládáme, že dle § 5 odst. 7 ZDP se bude jednat o daňově uznatelné výdaje. Fyzická osoba povede daňovou evidenci. Může již být na fakturách přijatých v lednu, únoru a březnu IČO této fyzické osoby, i když skutečně obnoví živnost až v 4/2022? Potřebuje již nakoupit zásoby za nižšší cenu, a tudíž vystupovat jako OSVČ. Nebo musí nakupovat ještě jako nepodnikatel (bez IČa) než obnoví živnost? Co všechno se považuje za nezbytně vynaložené výdaje?

Fyzická osoba ČR nepodnikající zakoupila pohledávku za společností XXL v Rumunsku v nominální hodnotě 3,275 mil. EUR za 1,4mil. EUR. Tato byla postupně splácena, v současnosti hodnota pohledávky 1,875 mil. Kč. Je možné navýšit základní kapitál společnosti XXL v Rumunsku o výši nezaplacené pohledávky a příplatek do základního kapitálu zaplatit zápočtem proti pohledávce? Jaké to bude mít daňové dopady?