Daň z příjmů - strana 500

Zaměstnavatel provedl za rok 2013 a 2014 zaměstnankyni roční zúčtování daně, ve kterém si pracovnice neuplatnila slevu na dítě. V roce 2013 jí vznikl přeplatek 90 Kč a v roce 2014 přeplatek 120 Kč. Nyní pracovnice zjistila, že manžel si také za uvedené roky neuplatnil slevu na dítě. Jaký je nyní možný postup nápravy? Pokud si pracovnice sama podá přiznání k dani z příjmu za rok 2013 a 2014, ve kterém řádku daňového přiznání se uvedou již vyplacené přeplatky? A je možné pracovnici dát potvrzení o příjmu, když bylo roční zúčtování provedeno? Nebo jako podklad slouží již jen Výpočet daně a daňového zvýhodnění? Prosím o podrobnější a trpělivou odpověď, ne jen pouze o odvolání na příslušné paragrafy.

Ve s. r. o. je jediný společník a jednatel, který pobírá odměnu za výkon funkce ve výši 2 000 Kč měsíčně. Nemá podepsané prohlášení k dani. Odvádí se za něj zálohová nebo srážková daň?

1. Cíl příspěvku Cílem tohoto příspěvku je vyjasnění interpretace ustanovení § 6 odst. 9 písm. l). zákona č. 586/1993, o daních z příjmů, v platném a účinném znění (dále...

Veřejně prospěšný poplatník nakoupil auto Mercedes Transportér za 950 000 Kč. Toto auto bylo financováno z 50 % z přijatých darů a 50 % z vlastních zdrojů. Dary přijaté pro financování tohoto auta byly účtovány MD 221/ DAL 901(Vlastní jmění). Jak správně stanovit 1) účetní odpisy včetně jejich proúčtování. Účetní odpis bude stanoven z PC 950 000 Kč. Je třeba rozpouštět vlastní jmění do výnosů MD 901/DAL 648? V tomto případě by to byla částka ve výši 50 % vypočtených účetních odpisů. Jak to bude s daňovými odpisy. Musí se daňově odpisovat ze snížené pořizovací ceny o hodnotu darů na tento majetek? V případě, že využiji osvobození na bezúplatné příjmy (dary) - musím v daňovém přiznání vyloučit účetní odpisy majetku, který byl nabyt bezúplatně. V daňovém přiznání pak nebudu již zohledňovat rozdíl mezi daňovými a účetními odpisy. Pokud se VPP vzdá osvobození bezúplatných příjmů, pak bych měla tento rozdíl mezi daňovými a účetními odpisy v daňovém přiznání zohlednit.

Správce daně tvrdí, že pokud zaměstnanci vyplatím daňový bonus v měsíci, kdy překročil minimální mzdu, ale v souhrnu za rok 2014 zaměstnanec nedosáhl 51 000 Kč, pak musí zaměstnanec v podaném přiznání k dani z příjmů fyzických osob vrátit vyplacený daňový bonus, je to pravda?

Zaměstnavatel by chtěl zaměstnanci, který potřebuje pro výkon své práce zlepšit své jazykové znalosti, pravidelně přispívat určitou částkou na jazykový kurz. Jde nám o to, aby tento příspěvek nepodléhal dani z příjmů a odvodu sociálního a zdravotního pojištění. Je to možné nějakým způsobem realizovat? Například jazykový kurz bude uhrazen společností a zaměstnanec bude hradit část nákladů jazykového kurzu svému zaměstnavateli. Anebo by byl možný příspěvek zaměstnavatele zaměstnanci proti předložení faktury za kurz? Na koho by měla být vystavena faktura na zaměstnance či zaměstnavatele?

Nezisková společnost - o. p. s. účtující podle vyhlášky 504/2002 Sb. dostala investiční dotaci na pořízení dlouhodobého movitého majetku. Pořizovací cena majetku je 70 000 Kč, dotace je ve výši 90 %, tedy 63 000 Kč. Podle vyhlášky č. 504/2002 Sb. uplatňuje účetní odpisy z ceny před snížením o dotaci, takže odepisuje ze vstupní ceny 70 000 Kč, roční odpis 551/082 je 14 000 Kč a zároveň rozpouští poměrnou část dotace k odpisům 901/64x. 12 600 Kč. Podle zákona o daních z příjmů § 29 odst. 1 se snižuje vstupní cena DHM o dotaci, daňová vstupní cena majetku bude 7 000 Kč, ale potom se už nejedná o dlouhodobý majetek podle § 26 odst. 2. Jak tento případ uvést do daňového přiznání, v případě že by daňová vstupní cena přesáhla 40 000 Kč? Vykážeme rozdíl mezi účetním a daňovým odpisem na ř. 50 a na ř. 101 nedaňový výnos z rozpuštění dotace? V tomto případě máme daňovou vstupní cenu pod zákonným limitem, můžeme uplatnit celý účetní odpis a neodepisovat podle odpisových skupin?

Archivace dokladů nabytí majetku z pohledu účetního a daňového: 1)      Po jakou dobu musí právnická osoba uschovávat z hlediska: účetních předpisů; daňových předpisů doklady o nabytí: a) drobného dlouhodobého hmotného/nehmotného majetku, b) dlouhodobého hmotného/nehmotného majetku, případně souboru DHM/DNM ? 2)      Je rozhodující, zda DHM je již odepsán na nulovou zůstatkovou cenu? Je ale možné, že ještě dojde k technickému zhodnocení.

S. r. o. není plátcem DPH a chce nakupovat zboží, které použije v rámci své podnikatelské činnosti pro opravy. 1) Z Číny - Jaké povinnosti z těchto nákupů pro s. r. o. vyplývají? Musí někde hlásit nákupy, platit clo či případně DPH - pokud ano, pak komu? (celní úřad, finanční úřad) Vyplňují se nějaká hlášení? 2) V případě nákupů z EU - limit pro nákupy je 326 000 Kč za rok? Pokud tuto hranici nepřekročí, bude za jednotlivé nákupy také muset hradit clo, DPH? Když pověříme dopravce, např. DHL, doručením zásilky, vyčíslí clo dopravce? Může se stát, že dostaneme zásilku bez vyčísleného cla? Co pak s tím?  

Jaké je zařazení hrotového soustruhu do odpisových skupin?

OSVČ - lékařka (neplátce DPH), se rozhodla založit s. r. o. a lékařskou činnost vykonávat v této společnosti. Zařízení ordinace (tj. nábytek i odepisované přístroje) potřebuje převést do s. r. o. Poté činnost OSVČ pozastaví. 1)      Je možné, aby majetek převedla nejprve do osobního vlastnictví a pak ho dle hodnoty, za kterou by mohla tento starší majetek v danou chvíli koupit na trhu, prodat do svého s. r. o.? 2)      Je správný náš předpoklad, že by tato transakce přinesla pouze to, že by prodejní cena vstoupila do DPFO pod § 10 s tím, že tržby z odpisovaného majetku by ponižovala jeho zůstatková cena a tržby za drobný majetek by vstoupily do § 10 celé? Sociální a zdravotní pojištění by se neodvádělo. 3)      U s. r. o. by částka za neodepisovaný majetek vstoupila rovnou do nákladů. Jak by se nákup původně odepisovaného majetku promítl v účetnictví s. r. o.? 4)      Je možné přesun pacientů registrovaných u OSVČ nijak finančně nezohledňovat? Pacienti by se jen přesunuli z OSVČ do s. r. o.

Společnost s ručením omezením vybudovala ve svém výrobním areálu parkoviště s osvětlením. Osvětlení je tvořeno 2 ks venkovních sloupkových svítidel po 10 000 Kč a 4 ks stožárových světel po 30 000 Kč. Lze uplatnit náklady na osvětlení do daňových výdajů?

Občan Velké Británie je daňovým rezidentem ČR a podniká zde jako FO. Má povinnost hlásit svůj majetek držený mimo ČR českému finančnímu úřadu? Pokud ano, jakou formou?

Je stanovený limit při směně hotovosti ve směnárně? (směna Kč na USD)

Soud v jeden den rozhodl o úpadku firmy a zároveň o povolení reorganizace. Při rozhodnutí o úpadku se sestavuje mimořádná závěrka, při povolení mezitímní závěrka. Platí zde § 17 odst. 8 zákona o účetnictví. Pokud právní předpisy stanoví účetní jednotce povinnost sestavit řádnou nebo mimořádnou účetní závěrku a zároveň mezitímní účetní závěrku, mezitímní účetní závěrka se nesestavuje. Dále dle informací insolvenčního správce se přiznání k dani z příjmů (při povolení reorganizace) za období do termínu rozhodnutí o úpadku nepodává, dle odborných článků i informací FÚ, ano. Hledala jsem informace ohledně účetnictví v období reorganizace, ale narazila jsem pouze na to, že existují určitá specifika, ale nenašla jsem, jaká. Můžete mi poradit případně literaturu, kterou bych si měla prostudovat?

Zaměstnanci bylo zapůjčeno firemní nákladní vozidlo pro odvoz jeho nábytku. Částka za spotřebovanou naftu mu byla sražena ze mzdy. Musí se v tomto případě použití vozu dodanit u zaměstnance 1 % z PC vozu? Pokud se tak nestalo, je možné tuto částku dodanit později v okamžiku zjištění?

OSVČ se sídlem v ČR je plátce DPH, nepodnikala na Slovensku a nemá tam ani provozovnu, není na Slovensku registrovaná k DPH. OSVČ chce nabízet na tržnici (stánkový prodej) živá kuřata k chovu. 1) stává se plátcem DPH na Slovensku dnem, kdy poprvé uskuteční tuto službu, tj. převozem kuřic přes hranice? 2) OSVČ se musí do 15 dnů registrovat na Slovensku k DPH? - přes jaký FÚ?, jakým způsobem podává přiznání k DPH na Slovensku. 3) OSVČ tržby ze stánkového prodeje zdaní pouze DPFO v ČR - smlouva o zamezení dvojího zdanění. 4) OSVČ má možnost požádat v ČR o vratku DPH zaplacenou na Slovensku dle § 82 českého ZDPH? 5) Má v souvislosti s touto registrací na Slovensku nějaké povinnosti z pohledu DPH v ČR - např. zohlednění v přiznání apod. Případně prosím o další informace, které se k této problematice váží.

Mám dotaz týkající se dalšího fungování společnosti s ručením omezeným. Společnost má v současné době 2 zaměstnance, první z nich je jednatel společnosti, který má sjednán také pracovní poměr. Druhý zaměstnanec je dělník, od začátku roku je v dlouhodobé pracovní neschopnosti a po ukončení PN bude ukončen pracovní poměr. Společnost měla výkony (tržby) naposledy v lednu 2015 a nadále už žádné výkony (tržby) nebudou. Pan jednatel, který má pracovní poměr jako technik a manažer, žádnou práci nezajišťuje, protože jeho jediný zaměstnanec je v pracovní neschopnosti a bude pak propuštěn a další zaměstnance přijímat nebude. Pan jednatel vidí situaci tak, že firmu rušit nebude, zůstane v ní jako poslední zaměstnanec v pracovním poměru, bude si do nároku na starobní důchod (cca 2 roky) vykazovat každý měsíc odpracované hodiny, přestože nevykonává žádnou práci a nejsou žádné tržby, bude pobírat stravenky a bude si do nákladů zahrnovat některé faktury např. za telefonní poplatky, za stravenky. Čtvrtletní daňové přiznání k DPH bude vypadat tak, že nebude žádná daň na výstupu, bude pouze daň na vstupu – tedy bude vždy nadměrný odpočet několik stovek Kč. V přiznání k dani z příjmu právnických osob za rok 2015 bude samozřejmě ztráta. Z pohledu účetní se mi nezdá být tento postup v pořádku. Pokud pan jednatel v žádném případě nechce firmu ukončit a nechat se propustit, navrhovala jsem, aby si nejprve vyčerpal svých 90 dnů dovolené, a pak si vykazoval překážku v práci na straně zaměstnavatele, za kterou by mu byla vyplácena náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku. Do nákladů bych nezahrnovala žádné faktury s DPH a čtvrtletní daňové přiznání by pak bylo negativní. Prosím o vaše vyjádření ke dvěma uvedeným variantám týkajících se dalšího fungování firmy, z hlediska důvěryhodnosti firmy a jaká mohou z takového počínání plynout pro firmu případná rizika a sankce od finanční správy. Ještě prosím o vyjádření, jestli je možné, aby si pracovník letos vyčerpal 90 dnů dovolené (z minulých let) a tato dovolená byla daňově uznatelným výdajem.

Do jaké odpisové skupiny patří kůň. Jaká by prosím byla situace, kdyby kůň uhynul? Jak by se řešily odpisy? Jaké je DPH u koně?

Společnost s. r. o. zakoupila v devadesátých letech od občana (neplátce DPH) rodinný dům se zahradou, který až do roku 2011 provozovala jako svoje sídlo. Během této doby byl dům dodavatelským způsobem zhodnocován a opravován, přičemž z těchto prací byl uplatňován odpočet DPH na vstupu. Poslední oprava s odpočtem daně proběhla v roce 2012. Nemovitost je samozřejmě také odepisována. Od roku 2011 s. r. o. nemovitost nevyužívá, má ji ale stále ve svém majetku, platí z ní daň z nemovitosti, spotřebu energií apod. Do budoucna s. r. o. plánuje zbavit se nemovitosti převedením na fyzickou osobu FO (neplátce DPH, s s. r. o. nespojenou), přičemž do úvahy přichází jak prodej, tak i darování. Prosím o vysvětlení daňových dopadů (zřejmě DPH, daň z příjmů a daň z nabytí nemovitosti), jak na s. r. o., tak i na FO, v případě prodeje a v případě darování.