Daně a pojištění - strana 4

OSVČ má přerušenou živnost od roku 2020 do roku 2030. Nemá žádné příjmy kromě starobního důchodu (do limitu osvobození), a nemá tedy povinnost podat daňové přiznání. Každý rok ale podává o tom oznámení na FÚ vzhledem k § 136 odst. 5 daňového řádu. Vyplývá z tohoto ustanovení opravdu povinnost toto oznamovat i pro takovýto případ?

Jednatel společnosti jezdí na služební cesty a někdy s sebou musí vzít i své děti/manželku. Ubytování hradí firemní kartou za všechny. Samozřejmě, stravné a propláceních všech nákladů spojených s cestou je jen pro jednatele a je daňové. Žádné účtenky/doklady nejsou pro více jak jednu osobu - jednatele. Ale co s tím ubytováním? Daňově dám pouze jeho část a ostatní dám jako nedaňový náklad na 513? Musím žádat po jednateli, aby část ubytování za děti/doprovod firmě poslal na firemní účet ze svého?

Paní Marie, příjmy z podnikatelské činnosti (výroba květinových dekorací) bez živnostenského oprávnění (živnost pozastavena již 9 let, živnostenské oprávnění bylo získáno až zpětně). Dekorace je prodávána on-line dle objednávek. Výše příjmů za celý rok 2023 (12 měsíců) je 515 000 Kč. Faktury za nákup materiálu potřebného k výrobě dekorací jsou vystaveny na jinou fyzickou osobu, jsou ovšem hrazeny z účtu paní Marie. Výše těchto výdajů činí cca 300 000 Kč. Peníze inkasované za prodej jdou na účet paní Marie. Paní Marie je zaměstnaná v hlavním pracovním poměru s vyšší mzdou než minimální. Výrobu dekorací provozovala v roce 2023 jako přivýdělek ke mzdě. Od února 2023 do konce září 2023 byla v pracovní neschopnosti. Jelikož se nejedná o příležitostnou činnost, bude příjem zdaněn dle § 7 ZDP. Je možno použít paušální výdaj ve výši 60 % nebo 40 %, případně skutečné výdaje paní Marie. Jak to bude se sociálním a zdravotním pojištěním, když 8 měsíců trvala pracovní neschopnost a nebyla přihlášena k pojištění z této činnosti.

Dle smlouvy odpovědného zástupce (smlouvu dle občanského zákoníku, klidně nazvanou i jako „smlouva o výkonu funkce odpovědného zástupce) bude podnikatel pobírat měsíční odměnu 10 000 Kč. Podle jakého § ZDP bude tuto odměnu danit – podle § 7 ZDP, nebo se tato smlouva bere obdobně jako závislá činnost dle § 6 ZDP, popřípadě ostatní příjem dle § 10 ZDP?  

Právnická osoba (s. r. o.), plátce DPH, bude pro své obchodní partnery pořádat firemní akci pro cca 100 osob. Plánovaný rozpočet je cca 300 000 Kč bez DPH. V této částce je započteno i pěvecké vystoupení nejmenovaného zpěváka. Můžeme si toto vystoupení dát celé do nákladů a uplatnit si DPH? 

OSVČ má tři automobily. U jednoho by uplatňovala paušální výdaje 5 000 Kč měsíčně a u zbylých dvou bude uplatňovat skutečné výdaje. Je to možné? Může uplatnit paušální výdaje jen u jednoho auta. Nemusí postupovat u všech třech aut stejným způsobem (tedy u všech třech paušální výdaje)?

Tradingové platformy nabízí možnost dosažení příjmu z prodeje několika druhů investičních nástrojů: - akcie, - podíly ve fondech, ETF, - deriváty, - Forex, - kryptoměny. Zdá se, že nikde není oficiálně komentováno správné zatřídění těchto nástrojů do druhů příjmů podle § 10 odst. 4 ZDP a komentáře GFŘ D-59 k němu, tj. do druhů příjmů, u kterých nelze vzájemně započítat ztrátu. Je správná moje představa, že prodej těchto nástrojů se má v přiznání k daním z pířjmů uvádět rozdělený na následující druhy příjmů: 1) Příjem z prodeje CP: akcie, podíly ve fondech, ETF; 2) Příjem z prodeje movité věci: deriváty, Forex, kryptoměny. Znamená to, že v obou skupinách se dá vzájemně započítat ztráta, např. příjem z prodeje kryptoměn snížíme o ztrátu z prodeje derivátů? 

Jsme česká společnost - plátce DPH. Exportujeme své výrobky do mnoha zemí EU a také do Švýcarska. Nyní nám jeden český automobilový dopravce (plátce DPH) vezl zároveň dvě zakázky. A to jednu pro zákazníka v Německu (plátce DPH), kterou tam také vyložil a následně pokračoval dále do Švýcarska, kde švýcarskému zákazníkovi vyložil zbytek nákladu-druhou zakázku. Dopravce nám za tuto dopravu vystavil jednu fakturu s "českou" DPH. Jaký by měl být v tomto případě správný postup stanovení DPH, když část dopravy spadá pod základní pravidla § 9 odst. 1 ZDP a část je služba spojená s vývozem osvobozená dle § 69 ZDP? 

S. r. o. pořídila v prosinci 2023 automobil. Od ledna 2024 se stala plátcem DPH. Může v roce 2023 uplatnit daňový odpis z celé částky včetně DPH, když už ví, že v lednu si zpětně odečte 4/5 z původní částky DPH tohoto automobilu?

Společnost, která není plátcem DPH (není identifikovaná osoba), plánuje poskytovat služby osobám nepovinným k dani (koncovým spotřebitelům – fyzickým osobám) v EU a ČR. Za kterých podmínek společnost stane plátcem DPH v rámci zvláštního režimu jednoho správního místa (One Stop Shop)? 

CZ s. r. o. (plátce DPH) koupí od švýcarské (mimo EU) firmy zboží za 500 000 Kč. Toto zboží CZ s. r. o. prodává do Velké Británie (mimo EU). Zboží ze Švýcarska se odesílá přímo do Velké Británie. Zboží se vůbec tedy neocitne na území EU. Přijatá faktura od švýcarské firmy bude pro českého plátce mimo přiznání DPH? A česká firma uvádí prodej zboží firmě do Velké Británie do přiznání DPH? A kdo má zajistit proclení? Pro osvobození je v tomto případě důležité i kdo zajišťuje přepravu? 

Obdrželi jsme fakturu přijatou od dodavatele, kde je uvedeno voda spotřeba 26183,25 Kč- minus zálohy 30000 - DPH 10 %, takže -3816,75 DPH 10 % - 381,68. tj. - 4198,43 Kč. Já vystavuji odběrateli vodné a stočné 2023 8 m3 × 107,75, tj. 862 minus zálohy 3000 Kč, tj. 2138 - 12 % DPH, doplatek 2394,56 Kč. Myslím si, že u záloh by měla být uvedena 10% DPH. Účetní program mě už nechce pustit k 10% DPH. Jak bych měla správně vyfakturovat?

Maminka z Ukrajiny se dvěma dětmi (5 a 12 let) má v ČR vízum z titulu dočasné ochrany (strpění) od 032022. V roce 2023 si našla v ČR zaměstnání a od září 2023 byt v pronájmu. Společnost s r. o. jí pomohla pořídit vybavení tohoto bytu (základní nábytek a běžné vybavení domácnosti). Toto vybavení chce společnost rodině darovat. Může si společnost uplatnit tento věcný dar ve svém DPPO, a pokud ano, tak do jaké výše hodnoty majetku? Nebude muset rodina z Ukrajiny obdržený dar v roce 2023 zdaňovat ve svém DPFO?

Fyzická osoba, příjmy z § 6 a z § 7 ZDP (lékař), chce pronajímat chatu na krátkodobé pronájmy (cca 12 × do roka různým lidem). Chata je v SJM. Bude tento příjem danit v § 7 nebo § 9 ZDP? Musí mít na tuto činnost živnostenský list?

Máme hypoteční úvěr na pořízení pozemku. Pozemek byl zapsán do katastru v roce 2019 a v témže roce jsme uzavřeli smlouvu o úvěru. Bohužel jsme do konce roku 2023 nezačali stavět. Neuplatňovali jsme žádné úroky v rámci přiznání. Nyní v roce 2024 to vypadá, že už stavět začneme, můžeme si proto začít uplatňovat úroky, které nám bude banka účtovat v budoucnosti na tento úvěr?

Developer, který provádí výstavbu budovy určené pro budoucí pronájem, si nechal od dodavatele zhotovit přípojku kanalizace pro tuto stavbu za 792 000 Kč. Je tato kanalizační přípojka samostatnou stavbou nebo je součástí ocenění pořízení budovy, kvůli které se zhotovovala? Pokud je samostatnou stavbou odpisuje se dle 4. odpisové skupiny a datum zařazení do užívání je vázáno na kolaudaci dané stavby?

Jediný společník s. r. o. v roce 2023 v 3/2023 půjčil do společnosti 75 000 Kč, úrok byl ve smlouvě o zápůjčce stanoven pevnou částkou 7.382 Kč a dále bylo dohodnuto, že jsou úroky z dlužné částky splatné se závazkem vrátit zapůjčenou částku nejpozději do 31. 12. 2024. V 11/2023 dále půjčil do společnosti 200 000 Kč, úrok byl ve smlouvě o zápůjčce stanoven pevnou částkou 24.658 Kč, ohledně úroků bylo dohodnuto to samé jako u první zápůjčky, jen vrácení nejpozději do 30. 9. 2025. Základní kapitál je 10 000 Kč + v roce 2023 bude zisk před zdaněním cca 900 000 Kč. V roce 2023 úroky zaplaceny nebyly. Jak prosím zaúčtovat do roku 2023? A dále jak zaúčtovat v roce 2024, jestliže budou úroky v roce 2024 zaplacené? Kdy budou daňově uznatelné? Jak bude v případě zaplacení zohledněn příjem z úroků v daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob společníka?

V roce 2023 obdržela fyzická osoba (nepodnikatel) za softwarovou práci (příležitostný příjem) odměnu ze zahraničí od společnosti z Cypru. Jediný doklad, který má k dispozici je účtenka z PayPal. Doklad obsahuje název společnosti, adresu, datum a částku, kterou klient obdržel na účet v ČR. Jednalo se o softwarové práce při vývoji počítačové hry, šlo o jednorázovou činnost studenta vysoké školy. Odměna jednou částkou ve výši 3 062 USD. V minulých letech žádnou odměnu neobdržel a ani se touto činností nezabýval. Jakým způsobem budou tyto příjmy zdaněny – dle § 10 ZDP? Jaký bude použit kurz k přepočtu zahraniční měny? 

Česká s. r. o., plátce DPH, činnost stavebnictví. S. r. o. pronajala bytový dům s dvěma byty, který chce dát k dispozici pro bydlení svým dělníkům, kteří jsou zaměstnaní na plný úvazek ve společnosti. Dům je blízko stavby, kde oni pracují. Smlouvá je uzavřená na na s. r. o., ale v textu jsou uvedena jména zaměstnanců, kteří tam budou bydlet. Jak mám správně zaúčtovat tuto událost a jakou částku můžu dát do nákladů - můžu dát celou částku na účet 518-Služby, musíme něco dodanit u zaměstnanců? Nájem je 12 000 Kč, 3 000 na osobu.   

Zaměstnanec požádal o roční zúčtování. Má příjmy ze závislé činnosti u jednoho zaměstnavatele a zároveň příjmy zdaněné srážkovou daní. Můžeme zaměstnanci do výpočtu ročního zúčtování zahrnout i tyto příjmy zdaněné srážkovou daní a nebo je do ročního zúčtování zahrnovat vůbec nesmíme? Vím, že při podávání daňového přiznání si můžeme vybrat, zda zahrneme či nikoli. Tady v tomto případě si vůbec nejsem jistá.