Daňová evidence, jednoduché účetnictví - strana 13

Klientka vede DE, plátcem DPH. Nakupuje zboží u firmy TERM spol. s r. o. u které bylo dne 23. 11. 2015 zahájeno insolv. řízení. Dne 21. 1. 2016 bylo rozhodnuto o úpadku dlužníka, 21. 4. 2016 povolení k reorganizaci, 30. 11. 2016 rozhodnuto o schválení reorganizačního plánu. V termínu od 13. 10. 2015 do 14. 1. 2016 byly vystaveny ODD, které jsme chtěli započítat s fa za zboží, ale bylo mi sděleno, že dobropisy jsou z roku 2015, tudíž dle zákona? (nevím jakého?) vypadly ze závazků, nebyli jsme o ně přihlášení do IŘ a proto nemohou být započteny ani vyplaceny. Nyní nám poslali předžalobní výzvu a požadují uhradit dlužnou částku, kde nejsou zohledněny ODD. Nejedná se sice o velké částky, ale o spravedlnost! My jsme občanům v rámci reklamací peníze vrátili a ODD nelze proplatit/započíst?

Klient uplatňuje výdaje procentem, provádí zednické práce v Německu. Není plátcem DPH, ale je zaregistrován jako identifikovaná osoba. Fakturace za měsíc červen = 1,100 EUR po přepočtu kurzem ČNB = 28 760 Kč. Tuto částku uvedeme v přiznání DPH na ř. 26? Musíme podávat každý měsíc nebo stačí čtvrtletně? Souhrnné hlášení a kontrolní hlášení se nepodává?

Jak správně vést karty majetku při uplatňování výdajů procentem z příjmů? Počítám vždy roční odpis, který vyčíslím v kartě a ten "propadne", neboť je už v rámci procentních výdajů? Jedná se mi o vyčíslení zůstatkových částek, které potřebuji sem tam uvádět např. pro leasingové společnosti jako hodnotu majetku v podnikání. A tyto hodnoty tedy neuvádím v tabulce hmotný majetek v příloze č. 2 daňového přiznání OSVČ, je to takto správně? Tato tabulka D. v daňovém přiznání se při uplatňování výdajů procentem z příjmů vůbec nevyplňuje? 

OSVČ (maloobchodní prodejna na vestnici) má 1 auto v podnikání, uplatňuje daňové odpisy, PHM apod. Zároveň má soukromé auto, které nezakoupila do firmy, nicméně ho používá pro podnikání. Lze náklady se soukromým autem (PHM, opravy auta, pojištění) zahrnout do daňových nákladů a tím snížit základ tohoto poplatníka? 

Naše účetní kancelář má několik klientů, kteří mají malé množství dokladů. Jsou čtvrtletní plátci DPH. V době před povinností podávání kontrolních hlášení jsme s ohledem na cenu za účetnictví účtovali najednou za kalendářní čtvrtletí. Nyní účtujeme příjmy, resp. výnosy kvůli kontrolnímu hlášení měsíčně. Můžeme po dohodě s nimi účtovat výdaje, resp. náklady jen do 3. měsíce kalendářního čtvrtletí?

Fyzická osoba je majitelem domku, kde je umístěno sídlo právnické osoby. Tato fyzická osoba - pronajímatel je současně společníkem právnické osoby. Dohoda o nájmu zní, že nájemník zaplatí pronajímateli nájem na 10 let dopředu. Na základě tohoto ujednání došlo též k platbě. Fyzická osoba zdanila celý příjem na 10 let předem v DPFO za rok 2016, u právnické osoby je tento výdaj rozlišen do daňově uznatelných nákladů na 10 let. V roce 2016 je tedy daňově účinným výdajem 1/10 celkové ceny. Předpokládáme, že je to z účetního hlediska správně, protože u fyzické osoby se jedná o evidenci příjmů dle § 9 (řádně zdaněno vše). Máme však obavu, zda se z právního hlediska nedá konstatovat, že by se mohlo jednat o zastřený stav věci, tedy, že se jedná o bezúročnou půjčku společníkovi. Jaký je váš názor?

Fyzická osoba, plátce DPH, vede daňovou evidenci. Provozuje restauraci a zákazníci mohou platit i kartami. Peníze za platby kartou chodí na konci každého dne v celkovém denním součtu na účet u České spořitelny. Nelze tedy zjistit jednotlivé částky a nemáme od banky k dispozici žádný detailní přehled o transakcích platebními kartami. K účtování jednotlivých tržeb si stahujeme, jako podklad, detailní výpis o tržbách z aplikace EET, kde najdeme i tržby zaplacené kartou s rozpisem DPH. Takže dle tohoto výpisu zaúčtujeme do příjmů denní tržby restaurace.Jak tedy máme účtovat došlé úhrady zaplacené kartou, které jsou na výpise z účtu, když už máme tržby v příjmech zaúčtované v rámci denních tržeb (abychom neměli tyto tržby v příjmech dvakrát)? Myslím si, že bych došlé platby na výpise měla zaúčtovat jen jako příjem (nedaňový) na účet, ale nevím, zda bude tento postup správný.

Podnikající zemědělec, který vede daňovou evidenci, pořídil a zaplatil v roce 2016 drobný majetek ve výši 74 000 Kč a odpisovaný majetek ve výši 390 000 Kč - na vše dohromady mu byla přiznána dotace ze SZIF ve výši 135 000 Kč. Jak vypořádat z daňového hlediska tuto dotaci, když drobný majetek byl v celé výši zahrnut do daňových výdajů roku 2016 a odpisovaný majetek byl také zahrnut v plné výši do daňových odpisů roku 2016 (vstupní cenu jsme neponižovali o částku dotace). Oznámení o výši poskytnuté dotace jsme od SZIF obdrželi až v lednu 2017 a následně byla dotace zaslána na náš účet. Dotace je poskytnuta z národních zdrojů i ze zdrojů EU. Jak celé daňově vypořádáme?

Jsme začínající společenství vlastníků jednotek (dále jen „SVJ“) jen s 10 byty. Chceme si účtovat sami. Můžete nám poradit nejdůležitější kontace? Některé účetní nám tvrdí, že nemusíme používat výsledkové účty, že stačí účtovat rozvahově. Vlastníci mají své kotle na topení a ohřev vody. Ve vyúčtování budeme mít tedy jen spotřebu vody a spotřebu energie za několik žárovek na chodbách. V domě nemáme ani výtah, uklízíme si sami, nemáme žádné neplatiče. Předpis jsme dělali minulých 5 měsíců MD 311/D 378 a platbu MD 221/D 378.

Od r. 2009 má OSVČ, která vede daňovou evidenci, paušální výdaje. Od r. 2016 chce využít možnosti uplatňovat skutečné výdaje. Podává dodatečné daňové přiznání za rok 2015 a musí dodanit nezaplacené pohledávky a závazky. Ale co se třemi pohledávkami uvedenými níže? 1. pohledávka - firma (spol.s r. o.) - vymazána z rejstříku, 2. pohledávka - firma (spol.s r. o.) - prohlášen konkurz, je v likvidaci, 3. pohledávka - firma (spol. s r. o.) zrušen konkurz na majetek dlužníka, insolvence ukončena, bylo částečné plnění a firma dál pokračuje v činnosti. Je možné tyto pohledávky vyřadit z dodanění?

Soukromý zemědělec, vede jednoduché účetnictví, dříve daňovou evidenci, plátce DPH. Řešíme, jak ocenit přírůstky zvířat z vlastního chovu, což se projeví ve výkazu majetku jako zásoby, a možný dopad na výši daně z příjmu v případě ukončení podnikání anebo přechodu na paušální výdaje, kdy by musel tyto zásoby dodanit. Jaká je dále také souvislost s DPH? 

Fyzická osoba, daňová evidence, čerpá příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením dle § 78 zákona o zaměstnanosti. Měsíční náklad na mzdu 12 000 Kč (čtvrtletně 36 000 Kč), příspěvek od úřadu zpětně za čtvrtletí 24 000 Kč. Je tento příspěvek daňovým příjmem a náklady na mzdy daňovým výdajem? V zákoně o dani z příjmu je osvobozený příjem z plnění nástrojů státní politiky zaměstnanosti, dle mého názoru toto není plnění státní politiky zaměstnanosti - v zákoně o zaměstnanosti je uvedeno: „Nástroje a opatření...Součástí opatření aktivní politiky zaměstnanosti jsou rovněž...b) podpora zaměstnávání osob se zdravotním postižením uvedená v části třetí, s výjimkou příspěvku podle § 78..." uvažuji tedy správně, že příspěvek je daňový příjmem a náklady na mzdy plně uznatelným výdajem? Pokud by to byl přece jenom osvobozený příjem, tak výdaje jsou daňově neuznatelné pouze do výše příspěvku? Daňově uznatelný výdaj by pak byl 36 000 - 24 000 = 12 000 Kč?

Fyzická osoba vede daňovou evidenci a je plátce DPH, postoupila v lednu 2017 pohledávku z roku 2015, jedná se neuhrazenou fakturu z prodeje výrobků. Daňovým příjmem fyzické osoby-postupitele je částka v původní hodnotě pohledávky bez DPH k datu postoupení pohledávky (tedy 100 % bez DPH). Pohledávka byla postoupena za 70 % z vymožené hodnoty. Doposud uhrazena nebyla. V případě uhrazení 70 % jde částka od postupníka jako již nedaňový příjem. Podle smlouvy má postupitel právo na zpětný převod pohledávky, když se nepodaří vymoci ani část, a to do 2 let. Jak bude postupovat fyzická osoba-postupitel v případě, že nedojde do dvou let k vymožení žádné částky a pohledávku převezme zpět. Jakou část pohledávky, kterou převezme zpět může dát do výdajů, a ke kterému datu?

OSVČ ve své daňové evidenci evidovala pohledávku po klientovi se splatností 14. 10. 2013, o kterou se soudila. V roce 2015 soud její pohledávku neuznal. Účetní se o ukončení soudu dozvěděla až v r. 2016. 1) Má neuznání pohledávky soudem nějaký daňový dopad do DPFO v r. 2015 či v následných rocích? 2) Může účetní pohledávku účetní vyřadit z evidence až v r. 2016 bez daňových dopadů?

Pro poplatníka je pro rok 2016 výhodnější použít skutečné výdaje. Příští rok (počítáme i se zastropováním pauášálních výdajů), tedy v roce 2017, by uplatnil paušální výdaje. Ke konci roku 2016 eviduje neuhrazenou pohledávku, která ale byla vystavena 11. 1. 2017 s datem uplatnění DPH 31. 12. 2016. Musí o tuto pohledávku upravit základ daně dle § 23 odst. 8 a podat tak dodatečné přiznání za rok 2016 (prováděl by tedy společně s daňovým přiznáním za rok 2017)? Nebo tím že byla vystavena v roce 2017, patří již do roku 2017?

Když fyzická osoba (živnostník) podnikající v oblasti zprostředkování finančních služeb (úvěry) a uplatňující si 60% paušál půjčí větší hotovost (své osobní úspory-nikoli úspory z podnikání) právnické osobě s. r. o. , jakým způsobem bude naloženo s příjmem z půjčky, tj. s úroky, které fyzická osoba bude pravidelně každý měsíc dostávat jako příjem na účet? Smlouva o půjčce bude uzavřena mezi fyzickou osobou na rodné číslo (nikoli IČO) a právnickou osobou s. r. o. Úroky budou zasílány na osobní účet, ne na účet podnikatelský, ale předpokládám, že do daňového přiznání za celý rok se uvede souhrnná částka přijatých úroků z půjčky. Prosím o informaci, na jaký řádek daňového přiznání se částka uvede a jaký to bude mít vliv na konečnou daň, sociální a zdravotní pojištění - zda se z úroků z půjčky toto vše počítá?

Dodavatel - neplátce DPH, uplatňuje výdaje procentem z příjmů. Fakturoval za montážní práce celkem 2 880 EUR (přepočítáváme denním kurzem), tj. 77 946 Kč. Z této částky je bankou zaplacena částka 2,240 EUR (použit kurz v bance = 59 032 Kč). Odběratel dále vystaví fakturu na přefakturaci nákladů na ubytování ve výši 640 EUR a k tomu dohodu o zápočtu. Kterou částku použiji do DPFO? Tu, co skutečně přijde na účet (2.240) nebo i částku včetně přefakturace (2240 + 640 EUR)?