Daňová evidence, jednoduché účetnictví - strana 15

Fyzická osoba vede daňovou evidenci a je plátce DPH, postoupila v lednu 2017 pohledávku z roku 2015, jedná se neuhrazenou fakturu z prodeje výrobků. Daňovým příjmem fyzické osoby-postupitele je částka v původní hodnotě pohledávky bez DPH k datu postoupení pohledávky (tedy 100 % bez DPH). Pohledávka byla postoupena za 70 % z vymožené hodnoty. Doposud uhrazena nebyla. V případě uhrazení 70 % jde částka od postupníka jako již nedaňový příjem. Podle smlouvy má postupitel právo na zpětný převod pohledávky, když se nepodaří vymoci ani část, a to do 2 let. Jak bude postupovat fyzická osoba-postupitel v případě, že nedojde do dvou let k vymožení žádné částky a pohledávku převezme zpět. Jakou část pohledávky, kterou převezme zpět může dát do výdajů, a ke kterému datu?

Pro poplatníka je pro rok 2016 výhodnější použít skutečné výdaje. Příští rok (počítáme i se zastropováním pauášálních výdajů), tedy v roce 2017, by uplatnil paušální výdaje. Ke konci roku 2016 eviduje neuhrazenou pohledávku, která ale byla vystavena 11. 1. 2017 s datem uplatnění DPH 31. 12. 2016. Musí o tuto pohledávku upravit základ daně dle § 23 odst. 8 a podat tak dodatečné přiznání za rok 2016 (prováděl by tedy společně s daňovým přiznáním za rok 2017)? Nebo tím že byla vystavena v roce 2017, patří již do roku 2017?

Když fyzická osoba (živnostník) podnikající v oblasti zprostředkování finančních služeb (úvěry) a uplatňující si 60% paušál půjčí větší hotovost (své osobní úspory-nikoli úspory z podnikání) právnické osobě s. r. o. , jakým způsobem bude naloženo s příjmem z půjčky, tj. s úroky, které fyzická osoba bude pravidelně každý měsíc dostávat jako příjem na účet? Smlouva o půjčce bude uzavřena mezi fyzickou osobou na rodné číslo (nikoli IČO) a právnickou osobou s. r. o. Úroky budou zasílány na osobní účet, ne na účet podnikatelský, ale předpokládám, že do daňového přiznání za celý rok se uvede souhrnná částka přijatých úroků z půjčky. Prosím o informaci, na jaký řádek daňového přiznání se částka uvede a jaký to bude mít vliv na konečnou daň, sociální a zdravotní pojištění - zda se z úroků z půjčky toto vše počítá?

OSVČ ve své daňové evidenci evidovala pohledávku po klientovi se splatností 14. 10. 2013, o kterou se soudila. V roce 2015 soud její pohledávku neuznal. Účetní se o ukončení soudu dozvěděla až v r. 2016. 1) Má neuznání pohledávky soudem nějaký daňový dopad do DPFO v r. 2015 či v následných rocích? 2) Může účetní pohledávku účetní vyřadit z evidence až v r. 2016 bez daňových dopadů?

Dodavatel - neplátce DPH, uplatňuje výdaje procentem z příjmů. Fakturoval za montážní práce celkem 2 880 EUR (přepočítáváme denním kurzem), tj. 77 946 Kč. Z této částky je bankou zaplacena částka 2,240 EUR (použit kurz v bance = 59 032 Kč). Odběratel dále vystaví fakturu na přefakturaci nákladů na ubytování ve výši 640 EUR a k tomu dohodu o zápočtu. Kterou částku použiji do DPFO? Tu, co skutečně přijde na účet (2.240) nebo i částku včetně přefakturace (2240 + 640 EUR)?