Daňové a nedaňové výdaje - strana 21

Ve Sbírce zákonů byla publikována vyhláška o stanovení výše základních sazeb zahraničního stravného pro rok 2021 č. 510/2020 Sb.

Na portálu DAUČ jsme publikovali nové předpisy ze Sbírky zákonů: novelu zákona o některých úpravách v oblasti evidence tržeb v souvislosti s vyhlášením nouzového stavu a novelu zákona o investičních pobídkách a zákona o daních z příjmů.

Dnešní soudnička nepotěší právníky, poradce, konzultanty, experty, a podobné poradenské profese, ale zejména jejich firemní zákazníky. Finanční správa a posléze ani soudní instance se totiž nespokojili s pouhou fakturou za „poradenství“, ale trvali na prokázání konkrétní věcné náplně, podstaty a účelu. Přičemž neobstojí námitka právní mlčenlivosti, důvěrnosti údajů ani obchodního tajemství. Nečekanou komplikací mohou být také svědci prokazující obsah jednání, u nichž sice byli osobně, protože firmě nemůže svědčit její člen orgánu. A jak je známo, ohledně daňových výdajů obecně platí rovnice: neprokážeš = neuplatníš; a tedy více zaplatíš na dani.

Pro všechny naše uživatele jsme právě zpřístupnili zdarma výběr článků a odpovědí z poradny na aktuální daňová a účetní témata, která se týkají nejen zákonných opravných položek u pohledávek a likvidace technického zhodnocení, ale také prodloužení leasingu v souvislosti s epidemií koronaviru Covid-19 či dobropisu obdrženého po vyskladnění.

Za jakých podmínek lze odpisovat nákup čtyřkolky do firmy, uplatnit DPH a jak je to se silniční daní? Vedu daňovou evidenci.

Nájemce provede se souhlasem pronajímatele na své náklady technické zhodnocení na najatém majetku a disponuje písemným souhlasem pronajímatele s daňovým odepisováním, tj. v průběhu zdaňovacích období technické zhodnocení nájemce ve svém účetnictví eviduje, a také jej daňově odepisuje. V průběhu nájemního vztahu se ale nájemce rozhodne toto technické zhodnocení zlikvidovat, přičemž se může jednat o následující dvě varianty: a) Technické zhodnocení je kompletně odstraněno a v souvislosti s touto činností není realizováno žádné jiné technické zhodnocení na najatém majetku. b) Technické zhodnocení je kompletně odstraněno, nicméně tato činnost bezprostředně souvisí s realizací dalšího technického zhodnocení na stejném najatém majetku (např. vybourání původních příček, které si nájemce na počátku nájemního vztahu zajistil, a provedení výstavby příček nových). Ad a) Je možné v případě varianty a) celou daňovou zůstatkovou cenu technického zhodnocení na najatém majetku uplatnit do daňově uznatelných nákladů u nájemce v roce provedení likvidace technického zhodnocení (samozřejmě za předpokladu, že bude likvidace doložena příslušnou dokumentací) a to v souladu s ustanovením § 24 zákona o daních z příjmů ? Pro úplnost lze uvést, že tato likvidace souvisí s efektivnějším uspořádáním nájemních prostor, tj. má spojitost se zdanitelnými výnosy nájemce. Ad b) Je možné v případě varianty b) celou daňovou zůstatkovou cenu technického zhodnocení na najatém majetku uplatnit do daňově uznatelných nákladů u nájemce v roce provedení likvidace technického zhodnocení, nebo se daňová zůstatková cena likvidovaného technického zhodnocení (včetně bouracích prací či jiných nákladů souvisejících s odstraněním technického zhodnocení) stane součástí vstupní ceny nového technického zhodnocení, které nájemce realizuje, a jako jeho součást bude do daňových nákladů promítnuta až následně, a to formou daňových odpisů? Daňový odpis technického zhodnocení na najatém majetku by byl vypočten koeficientem pro zvýšenou vstupní cenu?

V současnosti je Poslanecké sněmovně navrženo několik novel zákona o daních z příjmů. Věnovat se budeme novele, která má největší naději na schválení, a tou je vládní návrh novely zákona o daních z příjmů; poslanecký tisk 910.

Doba Koronaviru sebou přináší mnoho problémů, ale také inovace, nové nápady. Možná místo hrnečků jako reklamního a propagačního předmětu budeme více rozdávat roušky. A jak by to bylo v takovém případě z pohledu daně z příjmů a DPH? Pojďme si zopakovat pravidla pro reklamní a propagační předměty a obchodní vzorky.

Cílem tohoto příspěvku je vyjasnění daňových aspektů tzv. uhlíkových kreditů (aj. carbon credits1) ). V současné době se některé společnosti začínají více zaměřovat na environmentálně šetrnější modely podnikání spočívající...

Společnost A (s. r. o.), plátce DPH, uzavřela nájemní smlouvu na pronájem nebytových prostor se společností B (s. r. o.), neplátcem DPH. Společnost B se dostala do likvidace a následně došlo k výmazu společnosti z obchodního rejstříku. Společnost B i po výmazu z obchodního rejstříku prostory fakticky užívala. Společnost A se o výmazu společnosti B z obchodního rejstříku dozvěděla až s několikaměsíčním zpožděním. Společnosti A tak zůstaly v účetnictví neuhrazené pohledávky, které vznikly z faktur vystavených, jak před datem výmazu z obchodního rejstříku, tak po datu výmazu z obchodního rejstříku. Co by nyní měla společnost A s pohledávkami udělat a jaké to bude mít daňové dopady?

Mezi daňovými odborníky proslavené a oblíbené závěry Koordinačního výboru vznikají z odborných jednání zástupců Komory daňových poradců a zástupců státní správy, kterými jsou obvykle zaměstnanci Generálního finančního ředitelství. Představíme si některá zajímavá stanoviska vztahující se zejména k fyzickým osobám, k problémům, které se často vyskytují a z jejichž řešení se můžeme poučit. Závěry a stanoviska z těchto jednání nejsou samozřejmě žádným výkladem zákona, neboť to může v České republice činit pouze soud. Z praktického pohledu lze tyto závěry považovat za bezpečná daňová řešení, která nebudou na daňových kontrolách zpochybněny, neboť byly odsouhlaseny právě nadřízeným orgánem finančních úřadů. Ne každý problém projednávaný Koordinačním výborem však vyústí ve shodné stanovisko obou stran, jednání pak skončí s rozporem a do praxe žádnou jistotu nepřináší. Naopak shodná stanoviska jsou pro praxi velkým přínosem.

K zápisu s. r. o. do obchodního rejstříku je třeba předložit nájemní smlouvu na sídlo. Firma tedy uzavřela nájemní smlouvu dne 3. 6. 2020, zapsaná v obchodním rejstříku je ke dni 8. 7. 2020. Nájemné za měsíc červen je tedy fakturované před založením firmy. Je toto nájemné daňově uznatelné a bude se účtovat s datem 8. 7. 2020 na MD 518?

Pandemie poznamenala celé spektrum života, dotkla se téměř všech osob a ovlivnila současné i budoucí smluvní vztahy. Výjimkou nejsou ani vztahy nájemní. Nájemné je významnou nákladovou položkou nájemců, současně také zdrojem příjmů vlastníků. Jako i jiné oblasti, i nájemné a nájemní vztahy jsou současnou dobou modelovány a ovlivňovány. V článku se zaměříme na účetní a daňové dopady regulace, která dočasně nájemní vztahy modifikuje.

Nebudeme si povídat o tzv. siamských (srostlých) dvojčatech ani o milencích, či transplantaci orgánů. Přívlastek „spojené“ zde zákonodárci zvolili dosti nepřesně, příhodnější by bylo hovořit o „vlivných“ osobách. Protože je to právě možnost efektivně ovlivnit jinou osobu, která pak „skáče, jak pískáme“, čehož se ministerstva financí – a to všude po světě, oprávněně obávají. A kvůli tomu se zejména v Praze i Bruselu vymýšlí bezpočet regulací snažících lavírovat mezi svobodou volby jednotlivce a veřejným zájmem na „spravedlivé zdanění“. Zejména daně z příjmů totiž mají ten problém, že pro výši daně je určující cena, typicky prodejní cena za výrobky, zboží a služby. Jenže máte-li onen vliv na svého dodavatele nebo odběratele a zájem o co nejnižší zdanění (ostatně kdo by chtěl platit velké daně?), tak lehce díky čistě účelově sjednaným nereálným cenám můžete platit daň, jakou chcete. Skutečný příklad z praxe? Česká dceřiná společnost ušije sadu koberečků do auta, které dobrovolně/povinně prodá své německé mateřské společnosti za 200 Kč, načež jí tato automobilka prodává do svých vozů za 100 Eur. Ovšem smluvní ceny nejsou zdaleka jediným daňovým specifikem spojených osob. Nejprve se seznámíme s poměrně obsáhlou a strukturovanou definicí „spojených osob“ pro účely daní z příjmů, načež si připomeneme několik daňových výhod takovýchto uskupení. V souladu s očekáváním se pak podíváme na odvrácenou tvář daňových nevýhod, rizik a omezení. Kde sice dominují ty známější „cenové“, nicméně jsou i jiné neprávem opomíjené handicapy. V poslední kapitole už pouze stručně vylekáme ATADem – unijní směrnicí, která byla loni povinně implementována do ZDP – a to zejména pro velké, a ještě větší přeshraniční obchodní uskupení, obzvláště pokud mající nekalé úmysly a chtěly by se vyhýbat daňové povinnosti v Česku.

Senát ČR schválil změny několika daňových zákonů a dále zákon, který transponuje směrnici EU o mechanismech řešení daňových sporů v Evropské unii (směrnice DRM) - řešení sporů mezi smluvními stranami smluv o zamezení dvojímu zdanění.

Lze se s dodavatelem služeb dohodnout, že za cestu k nám do společnosti (místo, kde nám poskytne službu), nám bude kromě poskytnuté služby fakturovat také svou dopravu v dohodnuté ceně (= počet ujetých km x dohodnutý paušál za ujetý km) a čas, který na cestě stráví? Předpokládám, že ano, že uvedená doprava se stane součástí našich daňově uznatelných nákladů vynaložených na tuto službu.

V návaznosti na probíhající epidemii virové nemoci Pandemie COVID-19 v České republice, způsobenou koronavirem SARS-CoV-2, velké množství firem začalo nově využívat práce svých zaměstnanců z domova (home office). V článku se zaměříme na pracovněprávní a daňové podmínky práce z domova na straně zaměstnance i zaměstnavatele.

Zaměstnanec (v mém případě jednatel, který má dle smlouvy nárok na cestovní náhrady stejně, jako kdyby byl zaměstnanec) byl na pracovní cestě za účelem seznámení se s novým potenciálním produktem přímo ve výrobě a navázání obchodních kontaktů. Cestoval se skupinou několika obchodníků z jiných firem, cesta byla organizována z ČR jedním z obchodních partnerů, vzhledem k cílové zemi bylo vše takto bezpečnější. Organizátor cesty zajistil mj. i celodenní stravování (snídaně, obědy i večeře – většinou v hotelu, kde byli ubytováni), které následně společně s ostatními náklady rozpočítal a vyfakturoval jednotlivým účastníkům. Můžeme dát hodnotu stravování do daňově uznatelných nákladů, pokud pokrátíme denní stravné za tři poskytnutá „bezplatná“ jídla? Uvažuji správně, že by to mohla být analogie k situaci, kdy cena stravy zaměstnance na školení je daňově uznatelná? Pokud ne, jak s tím správně naložit?

Zaměstnavatelé poměrně často vyžadují, aby zaměstnanci vykonávali práci na svém pracovišti i mimo svou pracovní dobu. Přestože jsou v takovém případě povinni poskytnout zaměstnancům náhrady výdajů, které jim v této souvislosti vznikly, většinou tak nečiní. O jaké náhrady se jedná? Podle § 151 zákoníku práce je zaměstnavatel poskytnout zaměstnanci náhradu výdajů, které mu vzniknou v souvislosti s výkonem práce, a to v zásadě při cestách uvedených v § 152 zákoníku práce . Podle § 156 odst. 2 zákoníku práce se pro účely cestovních náhrad považuje za pracovní cestu také cesta uvedená v § 152 písm. c) zákoníku práce , tj. mimořádná cesta v souvislosti s výkonem práce mimo rozvrh směn v místě výkonu práce nebo pravidelného pracoviště.

Poslanecká sněmovna dne 29. 5. 2020 ve zrychleném jednání schválila balíček daňových změn, které mají zmírnit nepříznivé ekonomické dopady pandemie na podnikatele i firmy.