Daňové a nedaňové výdaje - strana 4

Fyzická osoba bude prodávat ochrannou známku za cca částku 50 000 Kč spřízněnému s. r. o. Ve vlastnictví ji má 2 roky. Bude zdaňovat příjem v § 10 ZDP? S. r. o. bude mít náklad, nebo vznikne dlouhodobý nehmotný majetek?

Zaměstnanec byl přítomen na pracovišti 3 hodiny (běžná směna je 8 hodin), pak ale odjel na pracovní cestu, za kterou mu bylo vyplaceno stravné. Stravenkový paušál, který mu byl za ty 3 hodiny také vyplacen, bude daňový nebo nedaňový náklad? A bude podléhat odvodům ze mzdy?

Fyzická osoba, podnikatel, příjmy z § 7, má provozovnu. V té vykonává svou podnikatelskou činnost - fotograf. Jako sídlo podnikání má své trvalé bydliště jako každá fyzická osoba. Protože z domu vykonává kancelářskou práci související s podnikáním, rád by si dal do nákladů část energií ze svého rodinného domu. Může toto provést? Dům je v katastru veden jako rodinný dům, nemá v něm v katastru vyčleněny nebytové prostory pro podnikání. Ve skutečnosti má v domě vyčleněnu 1 místnost jako kancelář. Jakým způsobem stanovit klíč k tomu, aby si mohl část energií uznat jako náklad?

Náš zaměstnanec pracuje z domova. V současné době bydlí přechodně mimo místa svého trvalého bydliště a mimo sídla zaměstnavatele. Má k dispozici služební vozidlo. Je možné měsíční poplatek za parkovné v místě přechodného bydliště dávat do daňově uznatelných nákladů? 

Firma pravidelně hradí školné pro děti jednatele, nárok na tento bonus je sjednán ve smlouvě o výkonu funkce jednatele. Nyní v 11/2023 by měla firma uhradit školné na období 01-06/2024. Částka školného přesahuje limit pro hodnotu pro osvobození bonusů, který má platit od r. 2024. Vzniká firmě povinnost časově bonus rozlišit a v roce 2024 zahrnout do základu pro výpočet daně z příjmů a pro odvod sociálního a zdravotního pojištění? Dosud firma postupovala tak, že daňový bonus časově rozlišován nebyl a nedaňovým nákladem se stal v okamžiku úhrady. 

Fyzická osoba v roce 2022 prodala RD a oznámila na FÚ podle § 4b odst. 2 ZDP, získání prostředků na obstarání vlastní bytové potřeby. V roce 2023 musí tedy příjem proinvestovat. Finanční prostředky jsou použité na výstavbu RD, která probíhá na parcele pořízené v roce 2020. Bude uznáno vynaložení finančních prostředků formou zálohových faktur (r. 2023)? Budou tyto uznány jako důkaz použití získaných finančních prostředků z prodeje nemovitosti (r. 2022) na obstarání vlastní bytové potřeby podle § 4 odst. 1 písm. a) ZDP, když finální/konečné faktury budou až v následujícím roce (r. 2024)? Dá se nějakým způsobem použít i kupní cena pozemku, na kterém se RD staví, když byl tento pozemek koupený v 7/2020? Co všechno se dá použít pro osvobození nebo snížení případné daně z příjmů?

OSVČ, plátce DPH, v srpnu letošního roku rozšířila svou činnost o poskytování služeb v oblasti jógy. V lednu zaplatila za kurz vedoucí k živnostenskému oprávnění, může si uplatnit tento kurz do nákladů s nárokem na odpočet daně? Je možné do nákladů uplatňovat i menší vzdělávací kurzy, které např. nejsou akreditované MŠMT nebo nevedou k osvědčení? Děkuji

Ve smlouvě máme uvedeno místo pracoviště Česká republika, primárně kancelář společnosti, která je v sídle společnosti (Praha). Když je tomu tak, tak mohu zaměstnancům proplácet jízdné + ubytování např. v Brně, když tam jedou za klientem? Bylo by to pro firmu daňově uznatelné? Stravné bych nepočítala, když je místo výkonu ČR, ale u těchto ostatních výdajů si nejsem jistá. Uvažuji prosím správně u toho stravného, že bych ho nepočítala? 

Klient užívá v nájmu budovu, která má 2 podlaží. První podlaží využívá prokazatelně na dosažení, zajištění, udržení příjmů (k aktivní podnikatelské činnosti). Druhé podlaží je ovšem zcela nevyužito, neprobíhá v něm žádná činnost ani není dále podnajato, zkrátka „leží ladem“. Podlahová plocha obou podlaží je zhruba stejná. Teď by mě zajímalo, jestli si klient může celé nájemné uplatnit jako daňový náklad nebo bude moci dát do nákladů pouze poměrnou část nájemného, a to např. podle podlahové plochy užívané k podnikání. Na jednu stranu si říkám, že se jako logické jeví, pokud si klient dá do nákladů jen poměrnou část nájemného. Když vyjdu např. z analogie, kdy by měl klient uvedenou budovu ve vlastním majetku a část využíval k podnikání a část ne, tak by si mohl uplatnit jen poměrnou část odpisů dle § 28 odst. 6 ZDP. Na druhou stranu si říkám, že ZDP na rozdíl od odpisů neuvádí povinnost uplatnit si pouze poměrnou část nájemného, pokud pronajímaná věc není zcela využívána na dosažení, udržení a zajištění příjmů. Analogie by přitom neměla být v daňovém právu obecně použita v neprospěch poplatníka. Zároveň je pravda, že nájemné jako položka nákladů slouží jako náklad k dosažení, zajištění a udržení příjmů, protože nájem se platí za budovu jako za celek a ne za jednotlivé části, takto je ostatně formulována smlouva. Nehledě na to, že nájemné je také uvedeno v § 24 odst. 2 ZDP bez jakéhokoli omezení. Na závěr uvádím, že v daném případě se nejedná o zneužití práva, ale spíše o nešťastnou situaci, do které se klient dostal. Co si o tom prosím myslíte? Může celé nájemné vstoupit do daňových nákladů nebo je potřeba dát do nákladů jenom poměrnou část, a to např. podle podlahové plochy využívané k podnikání? 

Máme EUR půjčku na pořízení podílů. K této půjčce evidujeme kurzové rozdíly. Máme tyto rozdíly považovat za daňové uznatelné?

Manželé koupili byt, ve kterém provedli rekonstrukci. Koupě bytu a rekonstrukce je financována částečně z úvěru. Úroky z úvěru nebyly uplatňovány jako nezdanitelná částka § 15 ZDP. Nyní po rekonstrukci se rozhodli byt prodat. Prodej není osvobozený. Budou úroky zaplacené bance do doby prodeje bytu součástí výdajů uplatňovaných v rámci § 10 ZDP?

Může si živnostník dávat do nákladů účtenky za pohonné hmoty za svoje auto? Auto nebylo koupené na IČ. 

Zaměstnavatel by chtěl všem zaměstnancům firmy pořídit stejné úpletové bundy opatřené logem firmy v hodnotě 1500 Kč. Bunda by měla plnit reklamní a propagační účely, ať už při služebních cestách a návštěvách u obchodních partnerů v provozu nebo i návštěvách obchodních partnerů u zaměstnavatele. Bude taková bunda daňovým nákladem zaměstnavatele podle § 24 odst. 1 zákona o daních z příjmů a zároveň osvobozena u zaměstnance?

Jednočlenné s. r. o. vlastní 2 auta a jedno by rádo půjčovalo subdodavetelům, aby pro společnost například jeli kupovat materiál a podobně. Jakým způsobem ošetřit problém užití vozu 3. osobou, která není zaměstnancem. Jedná se drobné živnostníky, kteří chodí vypomáhat na stavbách u různých společnosti. Jak by se to dalo řešit, když například během dne s tím vozem pojednou 2 OSVČ? Jak to  co nejjednodušeji udělat, aby nebyla přílišná administrativa a zároveň byly veškeré náklady spojené s vozem daňově uznatelné (kniha jízd vedena)?

Stavební firma pracovala jako subdodavatel na jedné velké stavbě. Zodpovídala, za bezpečnost lešení. Bohužel se stal úraz, kdy pracovník jiné firmy z lešení spadl. U soudu byl odsouzen stavbyvedoucí stavební firmy a také samotná stavební firma pro těžké ublížení na zdraví. Podle rozsudku je stavební firma povinna uhradit náklady řízení, náklady na léčení a také nemajetkovou újmu poškozenému. Poškozený není zaměstnancem. Částky se musí platit na zdravotní pojišťovnu, soudu i sociálce. Jedná se v součtu o docela velkou sumu cca 2 miliony. Budou tyto částky nedaňově účinné? Jakým způsobem se to účtuje? Firma se také rozhodla, že peněžní pokuty za stavbyvedoucího uhradí sama. Je to možné?

Firma s r. o., plátce DPH, vlastní osobní auto vyrobené v roce 2005, zakoupené do firmy v roce 2019. V srpnu 2023 došlo k poškození motoru. Na základě posouzení účelovosti opravy vozidla technikem se firma rozhodla, že opravu nebude provádět a auto odevzdala na autovrakoviště a v TP byl zapsán zánik vozidla. Auto ještě nebylo zcela daňově odepsané za rok 2023 měl být uplatněn odpis ve výši 40 050 Kč. Firma si v roce 2023 uplatní 50 % odpisu a daňová zůstatková cena vozidla bude 20 025 Kč. Může si tuto daňovou zůstatkovou cenu uplatnit do daňových nákladů? 

Zahrnutí nákladů na reprezentaci hrazených za obchodní partnery do výpočtu fakturované ceny přímou souvislost konkrétních nákladů s konkrétními výnosy nezakládá. Poukaz na metodu stanovení ceny vlastně dokládá pouze zdravou ekonomickou úvahu při cenotvorbě, podle níž veškeré náklady, které žalobkyně vynaložila, jsou kryty výslednou cenou obchodovaného produktu. To ovšem není z pohledu daně z příjmů relevantní. Aby mohly být náklady na reprezentaci hrazené za zástupce odběratelů uznány jako daňově účinné, musela by žalobkyně prokázat nejen to, v souvislosti s jakým obchodním případem byly vynaloženy, ale také to, že bez nich (tj. bez konkrétního občerstvení, úhrady taxi, kosmetických služeb apod.) by zákazník zboží nekoupil, nebo ne za takových podmínek, jako to učinil. To se jí ovšem u posuzovaných transakcí prokázat nepodařilo.

Naše firma poskytuje školení zakazníkům, které si účastníci platí. Lze poskytnuté občerstvení školeným účtovat do danově uznatelných nákladů? 

Společnost s r. o. zabývající se se prodejem stavebního materiálu-zboží připravilo marketingovou akci - soutěž, kdy v pravidlech soutěže je uvedeno, že za určitý objem nakoupeného (a uhrazeného) zboží v určeném období budou soutěžící sbírat body, které pak mohou směnit za věcné odměny (nářadí, koloběžka, herní konzole...) dle počtu nasbíraných bodů. 1. Daň z příjmu - půjde na straně pořadatele v okamžiku nákupu odměny o daňově uznatelné náklady dle § 24 odst. 1 zákona o dani z příjmu? 2. DPH - zde u nákupu odměn nebude možný odpočet daně s ohledem na § 13 odst. 4 písm. a), nebo lze uplatnit odpočet, pokud jde o marketingovou akci a tedy vlastně podporu prodeje = ekonomické činnosti? 3. Srážková daň - daň z příjmu - je potřeba z odměn z marketingové soutěže, pokud je příjemce fyzická osoba, provést srážku u odměn nad 10 000 Kč? 4. Stačí o předaných cenách zhotovit protokol o předání s uvedením hodnoty odměny nebo je vhodnější odměnu zahrnout do faktury např. za 1 Kč?

Může si klient, který si pronajímá objekt pro obchodní činnost (penzion, restaurace) uplatnit DPH z opravy střechy (celou uhradí), pokud s majitelkou sepíšou např. čestné prohlášení či dohodu se souhlasem? Jedná se o částku 18 0715,11 vč DPH. Jde uvedená částka celá rovnou do nákladů?